Jaký je rozdíl mezi červeným vínem, bílým vínem a burčákem?

Červené roztahuje cévy, bílé nohy a burčák… konečník.

Navštivte Skanzen Strážnice v neděli 14. září od 10:00 do 16:00 a užijte si den plný tradic, zábavy a poznání. Vstup do celého areálu je zdarma!

Co můžete zažít?

• Prohlídka s průvodci: Prozkoumejte tradiční moravskou vesnici a nechte se provést vybranými objekty s výkladem.

• Tvůrčí dílny: Zdobení perníčků, práce se dřevem pro děti i ukázka tradiční podlužácké výšivky – čeká na vás spousta kreativních aktivit.

• Zábava a soutěže: Zapojte se do soutěží o malé ceny, vyzkoušejte kolo štěstí nebo si vyrobte vlastní odznáček. Těšte se také na bezplatný fotokoutek, 360° videokoutek a virtuální realitu.

• Hudební doprovod: Nenechte si ujít jedinečné vystoupení Cimbálové muziky Vojšica, která dodá celému dni tu správnou atmosféru.

• Poznejte region: Dům přírody Bílých Karpat vás vtáhne do zábavného poznávání regionu.

Přijďte si užít den plný folklóru a tradic v srdci Moravy!

Morava v době komunismu (1948–1989)

Období mezi roky 1948 a 1989 představuje jednu z nejtemnějších kapitol moravské historie, kdy komunistický režim plně ovládl Československo. Po únorovém puči 1948, kdy komunisté převzali moc, se Morava ocitla pod tvrdou centrální kontrolou. Tento článek se zaměřuje na politické, hospodářské a kulturní změny, které režim přinesl, a také na odpor proti němu, včetně poválečných represí, reformních hnutí a Sametové revoluce v roce 1989, která vedla k pádu komunismu.

Administrativní změny 1949–1960 – Zrušení Země Moravskoslezské

Po komunistickém puči v roce 1948 došlo k administrativním změnám, které měly za cíl oslabení regionální autonomie a centralizaci řízení. Země Moravskoslezská, tradiční politický celek, byla zrušena v roce 1949 a Morava byla rozdělena mezi nově vzniklé kraje. Tento krok vedl k ztrátě moravské identity a oslabování historické role Moravy ve státě. V roce 1960 došlo k dalším změnám, kdy byly některé kraje sloučeny do Jihomoravského a Severomoravského kraje, čímž byla ještě více zredukována regionální samospráva.

Kolektivizace a venkov – Násilná kolektivizace zemědělství

Jedním z nejvýznamnějších kroků, kterými komunisté zasáhli do života na Moravě, byla kolektivizace zemědělství. V 50. letech byla zahájena násilná kolektivizace, při které byla vytvářena jednotná zemědělská družstva (JZD). Sedláci, kteří odmítali připojit svou půdu do JZD, byli perzekuováni. Nejznámější případ represí proti zemědělcům na Moravě je Babický případ z roku 1951, kdy byli lidé, kteří se postavili proti kolektivizaci, popraveni nebo vězněni. Tento proces měl devastující dopad na tradiční vesnický život, zemědělství a venkovskou ekonomiku, což vedlo k postupné socialistické transformaci venkova.

Průmyslový rozvoj a životní prostředí – Industrializace a ekologické problémy

Komunisté se zaměřili na rychlou industrializaci jako klíčový prvek svého ekonomického plánu. Na Moravě byly vybudovány nové průmyslové závody, přičemž Zbrojovka Brno a Zetor Brno (vyrobce traktorů) se staly symboly těžkého průmyslu. Na Severní Moravě, v Ostravě, pokračoval rozvoj těžkého průmyslu s Novou hutí Klementa Gottwalda a těžbou uhlí.

Tato industrializace měla však za následek masivní znečištění ovzduší a vážné ekologické problémy, přičemž Ostravsko a Severní Morava byly jedněmi z nejvíce znečištěných oblastí v Evropě. Ve městech se také začala stavba panelových sídlišť, jako byly Lesná v Brně a Poruba v Ostravě, což vedlo k rozvoji měst a urbanizaci.

Kulturní a náboženský život – Potlačení církví a folklóru

Komunistický režim se soustředil na potlačení náboženství a církví, což vyvrcholilo v roce 1950 při Akci K, kdy byly likvidovány kláštery a kněží byli internováni nebo perzekuováni. Veřejná náboženská činnost byla zakázána, a to i přesto, že Morava byla historicky silně katolická.

Přesto se církevní a lidové tradice v Moravě uchovávaly, i když pod pečlivým dohledem komunistického režimu. Festivaly, jako folklorní festival Strážnice, pokračovaly i v socialistické éře, ale pod politickým dohledem. Také vznikly lidové soubory jako Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN), které podporoval stát.

Pražské jaro 1968 a okupace – Uvolnění poměrů a sovětská okupace

V roce 1968 došlo k Pražskému jaru, což bylo období reformních snah uvnitř komunistické strany, které vedlo k uvolnění politických poměrů. Na Moravě působily reformní síly, jako byly kluby KAN a K 231 v Brně, které volaly po větší svobodě a demokracii. Brněnští studenti a obyvatelé se zapojili do protestů a demonstrací, požadujících liberalizaci a politické reformy.

V srpnu 1968 však došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, která vtrhla do Československa a Moravy. Brno, Olomouc a další moravská města byla obsazena sovětskými tanky, což vedlo k krvavým protestům. První oběti okupace byli studenti, kteří byli zastřeleni při demonstracích v Brně.

Normalizace a disent – Politické čistky a disidentská aktivita

Po srpnové okupaci následovala normalizace, což znamenalo tvrdé politické represálie, čistky a cenzuru. Na univerzitách, včetně brněnské univerzity, probíhaly politické čistky a perzekuce. V této době byl režim silně kontrolován a potlačován veškerý opozici.

V 70. a 80. letech se začaly objevovat disidentské aktivity. V Brně vycházely samizdatové časopisy, jako Host, a disidenti, například Jaroslav Šabata, se aktivně podíleli na bojích za svobodu. V této době se také pokračovalo v náboženských poutích a udržování folklóru jako tichého protestu proti režimu, přičemž Velehradská pouť v roce 1985 k 1100. výročí smrti sv. Metoděje se stala důležitým momentem odporu.

Sametová revoluce 1989 – Konec komunistického režimu

V listopadu 1989 vypukla Sametová revoluce, která znamenala pád komunistického režimu v Československu. Demonstrace studentů a občanů v Brně, Olomouci a dalších moravských městech vedly k pádu KSČ a k obnově demokratických svobod. V Brně vzniklo Občanské fórum, které vedlo k prvním svobodným volbám v roce 1990. Tento krok znamenal obnovu moravského politického života a podporu pro samosprávu.

Historické lokality k zapojení do poznávání Moravy v době komunismu

1. Babice u Třebíče – Pamětní kříž a expozice připomínající babický případ (1951), symbol brutálních komunistických represí proti vesnickým odpůrcům režimu.

2. Velehrad – Poutní areál, kde se v roce 1985 konala velká cyrilometodějská pouť, která měla charakter nepovolené manifestace za náboženskou svobodu.

3. Mikulov a okolí železné opony – Přísně střežená státní hranice s Rakouskem v letech 1948–1989; dnes zachované úseky ostnatých drátů a muzeum železné opony ve Valticích.

4. Brno (Památník obětem komunismu) – Bronzový pomník v parku na Špilberku, věnovaný obětem komunistického režimu; Brno bylo centrem disentních aktivit a dějištěm demonstrací v listopadu 1989.

Závěr

Období komunistické vlády na Moravě bylo plné represí, politických čistek, perzekucí a sociálních změn. Ačkoli komunisté ovládli život na Moravě, odpor proti režimu nikdy nezmizel. Sametová revoluce v roce 1989 vedla k pádu komunismu a k obnově demokratických hodnot, které měly trvalý vliv na vývoj Moravy a Československa.

Po skončení třicetileté války a obdobích zkázy, které zasáhly Moravu, nastalo období barokní obnovy. V této éře, která trvala od konce 17. století do poloviny 18. století, se Morava postupně vzpamatovávala, a to jak kulturně, tak hospodářsky. Rekatolizace a barokní zbožnost se staly dominantními silami, které formovaly náboženský a kulturní život, a přinesly velký stavební rozmach, který trvá dodnes. Tento článek se zaměřuje na barokní éru na Moravě, která znamenala nejen znovuobnovení víry, ale i vznik nových kulturních a architektonických pokladů.

Obnova a rekatolizace země – Návrat stability

Po roce 1648, kdy skončila třicetiletá válka, nastal čas pro obnovu a rekatolizaci Moravy. Země, která byla silně ovlivněná protestantskými hnutími v předchozích desetiletích, byla po válce silně rekatolizována. Jezuité a další katoličtí duchovní sehráli klíčovou roli v šíření katolické víry a zajištění její dominance. Lidové misie a povinná účast na mších byly součástí každodenního života. Barokní církevní bratrstva, která byla založena k posílení víry, se stala velmi důležitou součástí moravského náboženského života.

Kromě náboženské obnovy se také prováděla rekolonizace vylidněných oblastí, které byly zasaženy válkou. Noví osadníci, většinou katolíci, osídlili opuštěné vesnice a města, čímž přispěli k obnově ekonomiky a místních komunit.

Barokní zbožnost a poutě – Zbožnost a mariánská tradice

Jedním z nejvýznamnějších rysů barokní doby na Moravě byla barokní zbožnost, která se projevila především v náboženských slavnostech a poutních místech. Vznikla a rozvinula se mariánská poutní místa, která přitahovala věřící z celého regionu. Poutní místa jako Svatý Kopeček u Olomouce, Hostýn, Vranov u Brna a Křtiny se stala centry barokní zbožnosti a místy, kde se podle legend zázračně projevovala Boží moc.

Například Hostýn je spojen s legendami o zázracích během tatarského nájezdu v roce 1663, kdy se věřící modlili za ochranu před nájezdníky. Tato a další místa, kde byly postaveny krásné barokní kostely a kaple, vytvořila silnou náboženskou tradici, která se udržela po celé století.

V Velehradě byl znovu oživen kult svatého Cyrila a Metoděje, což bylo v souladu s barokním národním obrozením a duchovním spojením Moravy s historií slovanských věrozvěstů.

Šlechta a barokní velkostavby – Poválečná šlechta jako stavebníci

Po třicetileté válce začala poválečná šlechta investovat do výstavby barokních zámků a klášterů, které měly sloužit nejen jako sídla, ale i jako symboly její moci a bohatství. Mezi významné rody, které přispěly k rozvoji barokní architektury, patřili Dietrichsteinové a Lichtenštejnové, kteří byli známí svým mecenášstvím a podporou umění.

Zámky jako Valtice, Milotice a Náměšť nad Oslavou byly přestavěny v renesančním slohu na honosné barokní rezidence, které se staly centry šlechtického života a administrativy. Vznikaly také zámecké zahrady, které byly ve své době považovány za mistrovská díla zahradní architektury.

Katolická církev, která získala politickou dominanci, také investovala do výstavby barokních kostelů, klášterů a soch. Tato kulturní aktivita se stala výrazným prvkem barokního období na Moravě.

Barokní umění a architekti – Významní architekti a sochaři

Barokní architektura na Moravě byla ovlivněna významnými architekty a umělci, kteří svou tvorbou pomohli utvářet charakter celé doby. Jan Santini Aichel, který je považován za jednoho z největších barokních architektů, vytvořil jedinečný poutní chrám ve Křtinách, který je dnes považován za skvost barokní architektury.

Dalšími významnými architekty byli Domenico Martinelli, jenž se podílel na přestavbě zámku ve Slavkově, a Fischer z Erlachu, který prováděl přestavby několika zámků a klášterů. Sochaři jako Matyáš Bernard Braun také přispěli k rozkvětu barokního umění na Moravě, přičemž jeho sochařská díla ovlivnila nejen Moravu, ale i celé české země.

Ohrožení Osmany – Ochrana hranic a barokní mentalita

Morava byla v 17. století stále ohrožena Osmany a Tatary, kteří pravidelně podnikali nájezdy na jihovýchodní Moravu. V roce 1663 došlo k dalšímu tatarskému vpádu, který zanechal stopy ve lidových legendách a barokní mentalitě. Na obranu hranic byly budovány systémy obrany a portáši (pevnůstky) ve Valašsku, které sloužily k ochraně před nájezdy.

Události jako turecké a tatarské vpády byly často ztvárňovány v barokní literatuře a umění, a to i jako vděčné připomínky ochrany Panny Marie. V mnoha barokních kostelech se nacházejí sochy svatých, které byly uctívány jako ochránci před těmito nebezpečími, a barokní poutě sloužily jako díkůvzdání za ochranu.

Historické lokality k zapojení do poznávání barokní Moravy

1. Kroměříž – Arcibiskupský zámek a zahrady (UNESCO), klenot barokní architektury na Moravě, obnoveno po třicetileté válce biskupem Karlem z Lichtensteinu.

2. Olomouc (Svatý Kopeček) – Barokní bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, významné poutní místo, Sloup Nejsvětější Trojice (1716–1754, UNESCO).

3. Velehrad – Původně cisterciácký klášter, barokně přestavěný v 17. a 18. století; stal se významným poutním místem.

4. Brno (hrad Špilberk) – Původně gotický hrad, přestavěný v 18. století na barokní pevnost, ukázka barokní vojenské architektury.

Závěr

Barokní Morava byla obdobím obnovy, náboženské zbožnosti a kulturního rozkvětu po těžkých válečných letech třicetileté války. Rekatolizace, barokní architektura, poutní místa a barokní umění se staly pilíři této éry, která přinesla stabilitu a nový kulturní impulz pro Moravu. Přesto však stále přetrvávaly stíny minulosti, kdy Morava čelila tureckým nájezdům a válečným zkouškám. Barokní období zanechalo trvalý odkaz ve formě uměleckých děl, poutních míst a architektury, které dnes utvářejí jedinečnou tvář Moravy.

16. století bylo pro Moravu obdobím významného kulturního, náboženského a hospodářského rozkvětu, ale také napětí a náboženských změn. V této době se na Moravu dostávala renesanční kultura a myšlenky protestantské reformace, které měly zásadní vliv na život obyvatel této oblasti. Moravská šlechta často přijímala luteránství nebo podporovala Jednotu bratrskou, díky čemuž se země stala známou svou náboženskou tolerancí. Tento článek se zaměří na to, jak se v tomto období formovala moravská společnost, jaký vliv měla renesance a reformace na kulturu a vzdělanost, a jaké události a změny předcházely bouřím třicetileté války.

Morava po nástupu Habsburků (1526) – Začlenění do habsburské monarchie

V roce 1526 došlo k významné změně, když Morava přešla pod vládu Habsburků, což znamenalo začlenění do habsburské monarchie. Přesto si Morava uchovala zemská privilegium a velkou míru autonomie, která se projevovala především v aktivitách moravského zemského sněmu. Tento sněm se stal klíčovým orgánem pro správu země a pro zachování tradičních práv a svobod Moravanů v rámci širší habsburské monarchie.

Osobnost zemského hejtmana Karla st. ze Žerotína se stala symbolem moravské autonomie na počátku 17. století. Žerotín byl významným politikem, který usiloval o zachování moravských práv a svobod v rámci habsburského státu a také podporoval náboženskou toleranci, což bylo v této době pro Moravu charakteristické.

Náboženská reformace – Luteránství a Jednota bratrská

16. století bylo na Moravě obdobím silného šíření luteránství, které se mezi šlechtou a městy rychle rozšířilo. Tento proces byl součástí širšího protestantského hnutí, které vzešlo z idejí Marta Luthera a jeho kritiky katolické církve. Moravská šlechta se k těmto idejím přiklonila, čímž vytvořila na Moravě relativně náboženskou toleranci, která se projevovala v koexistenci různých náboženských směrů, jako byli katolíci, luteráni, bratři i novokřtěnci.

Jednota bratrská, která byla součástí české reformace, našla na Moravě silnou podporu, přičemž tisk Bible kralické v Kralicích nad Oslavou (1579–1593) byl jedním z nejvýznamnějších kulturních počinů tohoto období. Tento protestantský směr měl v Moravě silnou komunitu a byl spojen s velkým zájmem o vzdělanost a literaturu.

Novokřtěnci (Habáni) – Příchod anabaptistů na Moravu

V polovině 16. století, kolem 1530, přišli na Moravu novokřtěnci, kteří patřili k evropskému anabaptistickému hnutí. Tito Habáni se usadili především na Jižní Moravě, zejména v oblastech kolem Mikulova a Hustopečí, kde vytvořili samosprávné obce. Habáni se proslavili svými řemesly, zejména výrobou keramiky a vinařstvím. Jejich keramika se stala charakteristickým prvkem moravské kultury a i dnes jsou jejich výrobky považovány za hodnotné historické artefakty.

Habáni byli známí svou náboženskou tolerecní komunitou, která se lišila od ostatních protestantských skupin, a jejich způsob života byl postaven na společenské rovnosti a samostatnosti. Jejich osady a řemeslné dovednosti měly velký vliv na ekonomiku jihomoravské oblasti.

Renesanční šlechtická kultura – Přestavba hradů na renesanční zámky

16. století bylo pro Moravu obdobím velkého rozkvětu renesanční kultury, která se projevovala především v přestavbě hradů na pohodlné renesanční zámky. Významné moravské šlechtické rody, jako Lichtenštejnové nebo Žerotínové, byli mecenáši renesančního umění, architektury a vědy.

Renesanční zámky na Moravě, jako například Telč, Bučovice nebo Náměšť nad Oslavou, jsou příklady této architektonické transformace. Zámecké zahrady, renesanční umění a nový styl bydlení odrážely vzrůstající bohatství a kulturní rozmach moravské šlechty v této době.

Vzdělanost a tisk – Univerzity a Bible kralická

V 16. století byla na Moravě zakládána významná vzdělávací centra. V roce 1573 byla v Olomouci založena první jezuitů univerzita na Moravě, která se stala důležitým centrem vzdělanosti a katolického vzdělání v regionu. Olomouc se také stala centrem renesanční kultury a vědy na Moravě.

Mezi další klíčové kulturní počiny tohoto období patří tisk Bible kralické. Tato šestidílná Bible byla vytištěna v Kralicích nad Oslavou mezi lety 1579–1593 a stala se nejvýznamnějším českým protestantským překladem Bible. Tisk, který vyšel z tiskárny Jednoty bratrské, měl velký vliv na českou literaturu a náboženskou kulturu a pomohl šířit reformaci.

Morava před bouří – Hospodářský rozkvět a napětí před třicetiletou válkou

Před třicetiletou válkou (1618–1648) zažívala Morava hospodářský rozkvět. Rozvoj zemědělství, rybníkářství na jižní Moravě, vinohradnictví a řemesel ve městech podpořil ekonomickou stabilitu země. Mnohá města na Moravě se stala centry obchodního ruchu a řemeslné výroby, což podpořilo nejen domácí, ale i dálkový obchod.

Nicméně i v tomto období rostlo napětí mezi katolíky a protestanty, zejména kvůli silné protestantské většině v některých oblastech. Obavy katolíků z protestantského rozmachu se prohloubily, což vedlo k nárůstu konfliktů a politických sporů. Napětí mezi náboženskými skupinami bylo předzvěstí budoucího konfliktu, který měl vypuknout v podobě třicetileté války.

Historické lokality k zapojení do poznávání Moravy v 16. století

1. Telč – Renesanční zámek a měšťanské domy na náměstí (UNESCO), ukázka rozkvětu renesanční architektury na Moravě v 16. století.

2. Mikulov – Zámek rodu Dietrichsteinů, centrum habánů – v okolních vesnicích jejich vinné sklepy a keramické dílny.

3. Kralice nad Oslavou – Muzeum Bible kralické a zbytky tvrze, kde byla vytištěna slavná česká Bible, připomínka Jednoty bratrské a vzdělanosti na Moravě.

4. Olomouc – Bývalá jezuitů univerzita (nejstarší univerzitní tradice na Moravě), renesanční radnice s orlojem, biskupská rezidence – centrum kultury a vzdělanosti 16. století.

Závěr

16. století bylo pro Moravu obdobím velkých kulturních, náboženských a politických změn. Renesanční kultura a myšlenky protestantské reformace měly zásadní vliv na život Moravanů, což vedlo k rozvoji vzdělanosti, umění a náboženské tolerance. Přesto se země ocitla na prahu bouře, která v podobě třicetileté války přinesla hluboké změny. Morava v tomto období zůstává důležitým kulturním a náboženským centrem střední Evropy, s bohatým dědictvím, které se zachovalo až do dnešních dnů.

Když se řekne Velehrad, většina lidí si vybaví baziliku, poutě a duchovní historii. Ale málokdo ví, že pod povrchem tohoto poutního místa se ukrývá i vinný sklep s osobitým kouzlem, který patří k Poutnímu domu Stojanov. Vinný sklep Stojanov je místem, kde se duchovní tradice a moravská vinařská kultura snoubí v harmonii, která potěší tělo i duši.

🍇 Víno jako součást moravské spirituality

Víno bylo od nepaměti součástí nejen moravského venkova, ale i křesťanských symbolů – víno jako dar země, ale i Kristovy krve, jako znak společenství, pohostinnosti a radosti.

Vinný sklep Stojanov tuto symboliku přenáší do současnosti:

• slouží jako místo setkání poutníků, hostů i místních,

• nabízí degustace a posezení v duchovní i vinařské atmosféře,

• propojuje víru, krajinu, tradici a umění pohostinnosti.

🏰 Kde sklep najdete a co nabízí

Sklep se nachází přímo v areálu Poutního domu Stojanov, částečně pod historickými budovami. Je přístupný:

• při speciálních událostech,

• pro uzavřené skupiny (na objednávku),

• a během některých poutních nebo kulturních akcí.

Co zde zažijete:

• příjemné prostředí kamenného sklepení s klenutým stropem,

• posezení až pro 40 osob,

• ochutnávku lokálních moravských vín – převážně ze Slovácka,

• možnost komentované degustace se sommeliérem,

• občerstvení na přání – studené mísy, domácí koláče nebo typické regionální pochutiny.

🧡 Pro koho je sklep určen

Vinný sklep Stojanov není „vinný bar“ – je to komunitní a duchovní místo, které:

• vítá poutní skupiny po večerním programu,

• slouží účastníkům duchovních obnov,

• využívají ho farnosti, školní zájezdy, společenství, manželské páry,

• a občas se zde konají i malé koncerty, poezie, modlitby se sklenkou v ruce.

Je to místo sdílení, klidu a radosti z jednoduchých věcí.

🍷 Nabídka vín

Vinný sklep nabízí především vína z regionu Slovácka a Mikulčicka, často od menších rodinných vinařství, která pěstují révu s pokorou a úctou k půdě. V nabídce najdete:

• Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský,

• Frankovku, Modrý Portugal,

• a občas i mešní vína nebo vína z ekologického zemědělství.

Vína nejsou prodávána běžně jako v obchodě, ale jsou určena především pro komunitní konzumaci v rámci akcí a programů.

🕯️ Sklep s atmosférou

Vinný sklep Stojanov není jen prostor – je to zážitek. Kamenné stěny, jemné osvětlení, vůně sudu a tichá hudba vytvářejí útulné prostředí pro tiché rozhovory, sdílení příběhů a setkání beze slov.

Je to místo, kde můžete:

• rozjímat i smát se,

• odpočinout po náročném dni,

• nebo jen posedět s přáteli a připomenout si, že radost je také součást víry.

ℹ️ Praktické informace

• Adresa: Vinný sklep Stojanov, Velehrad, v areálu poutního domu

• Přístup: pouze po domluvě (skupiny, akce, duchovní programy)

• Kapacita: cca 30–40 osob

• Možnost objednávky občerstvení a řízené degustace

• Kontakt: www.stojanov.cz | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. | +420 572 571 450

✨ Víno, které spojuje

Vinný sklep Stojanov není restaurace ani vinárna. Je to pokojné místo spojené s tradicí vína a hlubokým posláním. Ať už sem přijdete po pouti, po mši, nebo v rámci duchovní obnovy – připijete si nejen na zdraví, ale i na pokoj v srdci, pohodu ve společenství a vděčnost za dar života.

Další zajímavosti o Velehradu, víně a duchovní turistice najdete na buchlovjaci.cz.

 je hluboce zakořeněná v místní kultuře, zemědělství a společenském životě. Slovo „košt“ pochází z německého kosten (ochutnat) a v moravském kontextu označuje veřejnou ochutnávku vín, často spojenou s folklórem, hudbou a přátelským setkáváním.

🏰 Historie a vývoj tradice koštů

📜 Středověk až novověk

• Již ve středověku bylo víno důležitou součástí hospodářství zejména na jižní Moravě.

• Vinařské cechy pořádaly ochutnávky pro šlechtu i měšťany, kde se rozhodovalo o kvalitě a ceně vína.

• Ochutnávky byly často součástí jarmarků a hodů.

🍇 19. a 20. století

• V 19. století se začaly košty pořádat častěji jako místní společenské události.

• V období první republiky (1918–1938) se košty staly součástí kultury vinařských obcí.

• Po druhé světové válce a v době socialismu tradice pokračovala hlavně na venkově, i když často v méně formálním duchu.

🍷 Jak košt vína probíhá

1. Vystavení vzorků vín – místní vinaři dodají své vzorky (často anonymně očíslované).

2. Degustace – návštěvníci si koupí skleničku a katalog a podle čísel ochutnávají vína.

3. Hodnocení – někdy je přítomná odborná porota, jindy hlasují návštěvníci.

4. Doprovodný program – cimbálová muzika, folklór, domácí kuchyně, tombola.

📍 Typické oblasti koštů vína

🌿 Morava (zejména jižní)

• Velké Bílovice, Mikulov, Znojmo, Bzenec, Kyjov – každé městečko má svůj vlastní styl koštu.

• Košty bývají spojeny s velikonočními a jarními tradicemi (např. velikonoční košty).

🍏 Čechy

• Tradice je méně rozšířená, ale např. v oblasti Mělníka, Litoměřic nebo Kutné Hory se také pořádají ochutnávky.

• Často mají více formu vinných slavností než klasického moravského koštu.

🎉 Proč jsou košty tak oblíbené?

• Spojují komunitu – lidé se schází, diskutují o víně, sdílejí zkušenosti.

• Udržují tradiční řemesla – vinařství, folklór, lidová hudba a kuchyně.

• Jsou dostupné – většina koštů je otevřená veřejnosti a za dostupné ceny.

✨ Zajímavost

• V některých obcích se pořádá i tzv. „košt slivovice“ nebo „košt klobás“, kde se ochutnávají další domácí produkty – často ve stejném duchu jako košty vín.

Chceš, abych ti z toho udělal článek pro web, třeba pro kategorii o vinařských tradicích? Nebo třeba plakát pro nějaký fiktivní (nebo reálný) košt ve tvém okolí?

Baco noir, "Bago", víno Morava, Buchlovice

U jednoho z našich vinařů se nachází tato rarita.

Odrůda Baco noir, známá na Moravě také pod názvem "Bago" či "Bakův modrý", je v současnosti považována za vzácnou. Ačkoli se v minulosti pěstovala v některých oblastech, jako je okolí Vracova ve slovácké vinařské podoblasti, dnes není zapsána ve Státní odrůdové knize České republiky a její pěstování je omezené. ​MojeLahve.cz+1https://vinomapa.cz+1