Kunovice-ohléhnutí se za přípravou na samotnou Jízdu králů v roce 2026, 2026, 2024...
– jsou pro celou obec na Moravském Slovácku, kraje moravského vína a slunce, prestižní, emočně nabitou a logisticky náročnou záležitostí. Nejde jen o ten jeden slavnostní víkend; intenzivní přípravy trvají několik měsíců a vrcholí v posledních dnech před samotnou jízdou.
Kromě veselí a tance mají přípravy na jízdu králů také hluboký společenský, organizační a pietní rozměr. Zde je kompletní přehled toho, co všechno se musí odehrát, než královská družina vyrazí do ulic.
Co předchází Jízdě králů v Kunovicích
a co nikdy nikde neuvidíte
Chceme Vám představit fotografie pana Jinřicha Hráčka, které se nezveřejňují. Poctivou práci obyčejných lidí, kteří zadarmo a z lásky k tradicím tuto práci dělají a nikdo je nezná.
1. Volba krále, legrútů a představení realizačního týmu (Měsíce dopředu)
Všechno začíná u lidí a jasně stanovených rolí. Klíčovou roli hraje odvodový ročník chlapců (osmnáctiletí „legrúti“), kteří v daném roce jízdu pořádají.
-
Volba krále: Tím nejdůležitějším krokem je výběr krále. Podle tradice je to malý chlapec (obvykle ve věku 10–12 let). Legrúti chodí žádat jeho rodiče o svolení. Pro rodinu krále je to obrovská pocta, ale také velká finanční a organizační zátěž.
-
Představení realizačního týmu: Jízda králů je obří akce, kterou osmnáctiletí kluci sami neutáhnou. Na oficiálních setkáních nebo folklorních večírcích se měsíce dopředu představuje realizační tým. Ten tvoří zkušení starší organizáteri, choreografové, vedoucí krojové galanterie, zástupci obce a „koňáci“. Teprve když má každý svou roli, mohou přípravy naplno vypuknout.
-
Příprava vyvolávek: Jezdci si musí připravit a nacvičit tzv. vyvolávky (nebo rozkazy). Jde o veršované, často vtipné i kousavé rýmy, kterými při jízdě komentují obyvatele domů, dívky, politickou situaci nebo místní drby.
2. Výroba papírových růží a kutí koní (Zimní a jarní měsíce)
Materiální příprava vyžaduje zručnost mnoha řemeslníků a dobrovolníků.
-
Tvorba růží: Výzdoba jednoho koně spotřebuje 2 000 až 3 000 papírových růží. Scházejí se celé rodiny a z krepového papíru stříhají, motají a drátkem stahují tisíce pestrobarevných květů, ze kterých se pak pletou girlandy.
-
Kutí koní: Zásadním a často opomíjeným krokem je práce kovářů. Koně, kteří pojedou po tvrdém asfaltu a dlažebních kostkách v obci, musí být speciálně podkováni. Kováři koně „kují“ s předstihem, aby si zvířata na nové podkovy zvykla a při samotné jízdě, kdy nesou jezdce v plné parádě, neuklouzla a nezranila se.
3. Příprava krojů a výcvik v sedle
Jízda králů je přehlídkou toho nejlepšího z lidového odívání, což vyžaduje nepodcenit bezpečnost ani vzhled.
-
Čištění a škrobení krojů: Kroje se perou, bělí a neskutečně precizně žehlí a škrobí. Zejména rukávce a límce musí „stát“ jako z porcelánu. Každému legrútovi pomáhá jeho dívka (družička).
-
Seznámení s koňmi: Chlapci jezdí několik týdnů předem trénovat, učí se koně ovládat v krojových botách (čižmách) a zkoušejí si jízdu bez třmenů, což je tradiční styl.
4. Pietní akt: Návštěva hřbitova (Dny před jízdou)
Jízda králů je hluboce zakořeněná v historii a předává se z generace na generaci. Organizátoři a legrúti proto nezapomínají na ty, kteří už s nimi jít nemohou.
-
Vzpomínka na nežijící účastníky: Krátce před vypuknutím hlavních oslav (často v pátek nebo v sobotu) se celá družina v krojích vydává na místní hřbitov. Pokládají se zde věnce a zapalují svíčky na hrobech bývalých králů, jezdců a organizátorů, kteří tradici udržovali při životě.
-
Pocta zesnulému kolegovi: Tato chvíle má obrovský emocionální náboj – zvláště letos, kdy družina i celá obec drží pietu za jednoho z bývalých účastníků jízdy, který nedávno nečekaně zemřel. Královská družina uctí jeho památku, čímž symbolicky vyjádří, že jeho kroj a odkaz jedou v průvodu dál s nimi.
Vrchol příprav: Posledních 48 hodin
Pravé šílenství (v dobrém slova smyslu) nastává v pátek a v sobotu před nedělní jízdou.
Sobota: Chystání koní a pečení
-
Zdobení koní: Toto je nejnáročnější fáze. Koně se musí důkladně umýt, vyčesat a zaplést jim hřívy a ocasy. Následně se na ně navěšují papírové růže, pentle, šátky a zrcátka (která mají podle tradice odrážet zlé síly). Zdobení trvá několik hodin a často se končí až hluboko v noci.
- Pohoštění: V domě krále i u všech legrútů se pečou tradiční koláče, připravuje se jídlo a chladí víno a slivovice pro stovky hostů.
Nedělní ráno: Oblékání a nervozita
-
Brzké vstávání: Všichni jsou na nohou už kolem čtvrté nebo páté ranní.
-
Oblékání do krojů: Oblékání legrúta trvá klidně hodinu a půl. Vše musí perfektně sedět, pentle musí být přesně uvázané. Král je oblékán do ženských krojových prvků staršími zkušenými ženami.
-
Sraz družiny: Legrúti nasedají na čerstvě okované a bohatě ozdobené koně a s doprovodem hudby se sjíždějí na jedno místo.
Jakmile je družina kompletní, vyráží se k domu starosty požádat o povolení k jízdě, pak pro samotného krále, a teprve poté začíná ten pravý, hlučný, barvitý a s úctou k předkům vedený rituál v ulicích.
Na co nezapomenout....
Na podzim v roce 2025 se stalo, že náhle zemřel jeden z dlouholetých organizátorů Franta Černý. Na snímku je vlevo při strojení koně praporečníka v roce 2024. V noci lilo a byly velké obavy jaké bude počasí.
Čtěte dále:
Hlavní pouť na Svatém Antonínku 2026: Program a koncert SBMky MFF Strážnice 2026: Kompletní program festivalu | verbunk.cz Horňácké kosení v Malé Vrbce 2026 | Tradice a folklorní léto Horňácké slavnosti 2026: Program, termín a tradice | verbunk.cz Modrotisk a Veselští barvíři – kouzlo modré na Slovácku 20.3 - 26.7.
