Tato kategorie nabízí přehled možností, kde se v mikroregionu Buchlov najíst, ubytovat a co si odtud odvézt na památku nebo k ochutnání. Najdete zde tipy na restaurace, penziony, rodinné farmy, vinařství, tradiční pekárny nebo výrobce regionálních specialit – od vína a medu až po levandulové výrobky. Důraz je kladen na lokální suroviny, domácí kuchyni a osobní přístup. Ideální pro ty, kdo hledají autentický zážitek z Moravy.
By Michal Eshop Eshop víno, levandule
Weby a eshopy Weby a eshopy
Nábytek Design, nábytek
Každý rok to samé. Léto sotva skončí, jablka, hrušky a švestky dozrají – a než se člověk naděje, má sklep plný sudů s kvasem. Jenže pak přijde ta věta, kterou zná každý, kdo někdy zkoušel vypálit vlastní slivovici:
„Pálenice je plná. Přijďte za tři týdny, nebo radši až po svátcích.“
A člověk jen bezmocně stojí u sudů, poslouchá bublání, a přemýšlí, co s tím kvasem vlastně udělat, aby se mu práce celého léta nezkazila.
Kvas je živý. Pracuje, mění se a zraje. A když je „tak akorát“, je to ideální okamžik k pálení. Jenže ideální okamžiky málokdy přijdou přesně ve chvíli, kdy má pálenice volno.
Takže co dělat, když kvas už je hotový, ale pálenice mlčí?
Pokud kvas už přestal bublat, znamená to, že cukry jsou z velké části přeměněné na alkohol. To je dobrá zpráva. Teď je důležité, aby se nezačal kazit nebo octovatět.
Pomůže:
Snížení teploty – přesunout sudy do chladného sklepa nebo ven, pokud už je chladno.
Uzavření – ne úplně hermeticky, ale tak, aby se kvas zbytečně neprovzdušňoval.
Zamezit kontaktu se vzduchem – nahoře můžeš kvas posypat tenkou vrstvou cukru nebo přikrýt igelitem, aby se omezila oxidace.
⚠️ Pozor na plastové sudy v teple – tam se kvas umí během pár dní změnit v octový roztok.
Starý trik z Moravy: když kvas nemůžeš hned odvézt do pálenice, přidej trochu kvasného lihu (nebo čistého alkoholu) – zhruba 1–2 dcl na 10 litrů kvasu.
Alkohol zničí bakterie a kvas se tak „zakonzervuje“. V pálenici pak s tím není problém, jen se výsledný výtěžek trochu sníží. Ale pořád lepší než o celý kvas přijít.
Další častá chyba – přilévat čerstvě naložené ovoce ke starému kvasu.
To je jako míchat čerstvou polévku s tou, co stála týden na sporáku. Může to rozjet octové bakterie a zkazit i to, co bylo původně dobré.
Kvas má mít svůj čas, svůj sud, a svůj klid.
Pokud je kvas ještě aktivní (bublá, má pěnu a silnou vůni po ovoci), klidně ho nech, ať si to „odpracuje“. Ale hlídej, aby nebyl v teple.
Když se přehřeje, kvasinky umírají a začnou se tvořit nežádoucí kyseliny.
Optimální teplota? Okolo 10–15 °C.
V sezóně mají pálenice kalendář plný do konce roku. A kdo volá až když má sudy hotové, má smůlu.
Zkušenější už ví, že rezervace termínu se dělá klidně už v době sklizně – někdy i na přelomu července a srpna.
Jestli máš možnost, zkus se domluvit i s jinou pálenicí v okolí. Menší obecní pálenice občas mají volno, i když ty velké hlásí plno.
Další možnost – když nechceš o kvas přijít, můžeš se domluvit s pálenicí, že ti ho přimíchají k jinému kvasu.
Nedostaneš sice přesně „svou“ slivovici, ale často se výsledek dá pít víc než dobře. A hlavně – nic se nevyhodí.
Když kvas stojí příliš dlouho (měsíce a déle), začne se rozkládat.
Poznáš to podle:
zápachu po octu nebo hnilobě,
povlaku na hladině,
ztráty ovocné vůně.
Takový kvas už často nedává dobrý destilát – místo vůně po švestkách je cítit po spáleném nebo kyselém vínu.
Starý vinař z Buchlovic kdysi řekl:
„Kvas je jak ženská – když dozraje, musíš ho vzít hned. Čekáš-li moc dlouho, ztratí chuť.“
A měl pravdu.
Dobrý destilát vzniká z kvasu, který je čerstvě hotový, ne přezrálý. Proto se vždy vyplatí udělat si malou „mapu pálenic“ v okolí a včas si zajistit termín.
Pokud máš vlastní sady nebo plánuješ pálit každý rok, udělej si menší kvas ve dvou dávkách – jeden dřív, jeden později.
Získáš tím časový polštář, kdy ti aspoň část úrody nepřijde vniveč, i když pálenice zrovna nestíhá.
Kvas, který čeká, není ztracený. Jen potřebuje trochu péče, trpělivosti a chlad.
Pálenice si čas najde, a když se o kvas postaráš dobře, výsledná slivovice tě odmění – i když budeš čekat o pár týdnů déle.
A jak říkají staří páleníci z Chřibů:
„Kdo kvas hlídá jak dítě, ten si na Silvestra připije s úsměvem.“ 🍶
By Michal Sud vždy dobře uzavřít
Víko musí těsnit, ale nesmí být hermeticky zavřené. Používá se kvasná zátka nebo hadička do vody, aby mohl unikat oxid uhličitý, ale nemohl dovnitř vzduch.
Chránit před vzduchem
Pokud se kvas dostane do kontaktu s kyslíkem, rychle se kazí a vzniká ocet.
Proto je důležité, aby sud nebyl nikdy jen tak otevřený.
Správná teplota
Ideální je 15–20 °C.
V létě nesmí kvas stát na přímém slunci nebo v rozpálené místnosti – vysoké teploty (nad 25 °C) podporují bakterie a kaz.
Čistota
Sudy i všechny pomůcky musí být čisté, bez zbytků předchozího kvasu.
Nikdy nepoužívej nádoby z kovu, který by mohl reagovat s kyselinami.
Kontrola
První dny kvas promíchej, aby se kvasinky rozšířily.
Potom už sud nech zavřený a jen občas kontroluj, zda zátka pracuje.
Dopravit do pálenice co nejdřív po dokvašení
Kvas by neměl stát zbytečně dlouho, jinak se začne kazit.
Tradičně se cukr nepřidává vůbec – nejlepší pálenka je čistě z cukru v ovoci. Přidávání cukru je povoleno, ale snižuje kvalitu a ovocný charakter destilátu. Pokud je ale rok slabší a ovoce má málo cukru, můžeš trochu přisladit.
Švestky, meruňky, třešně
→ mají dost cukru samy (15–20 %) → cukr nepřidávej.
Jablka, hrušky
→ mají méně cukru (10–12 %) → lze přidat cca 5–10 kg cukru rozpuštěného ve vodě.
Rybíz, višně, jeřabiny (velmi kyselé ovoce)
→ cukernatost bývá nízká → přidává se víc, cca 10–15 kg cukru na 100 kg ovoce.
Sladké ovoce přezrálé (např. pozdní hrušky, sladké švestky)
→ bez cukru, jinak se destilát zhorší.
📌 Jak přidávat cukr:
Cukr vždy rozpusť v teplé vodě a přidej až do kvasu jako sirup. Nikdy nesypat přímo – špatně by se rozmíchal a mohl by kvas zahltit.
Pokud si nejsi jistý, udělej zkoušku cukernatosti refraktometrem (měří °Brix). Každé procento cukru dává zhruba 0,6 % alkoholu v kvasu.
Cílem je, aby kvas měl kolem 8–10 % alkoholu po dokvašení – to je optimální pro pálení.
Čtěte dále:
By Michal Správně připravený ovocný kvas je základem dobré pálenky. Ale jak poznat, že už prokvasil, a kdy je ten správný okamžik ho odvést do pálenice? Pojďme si to vysvětlit krok za krokem.
Přestal bublat
Na začátku kvašení se uvolňuje spousta oxidu uhličitého, což je vidět na kvasné zátce nebo hadičce.
Jakmile bublání ustane, znamená to, že cukr už je téměř všechen prokvašený.
Chuť a vůně
Hotový kvas má příjemnou ovocnou vůni, bez octového zápachu.
Chuť je kyselejší, už nesmí být sladká – cukr byl spotřebován kvasinkami.
Konzistence
Na začátku je dužina nahoře a tvoří tzv. „čepici“. Když kvas dojde, dužina klesne dolů a hmota se vyrovná.
Doba kvašení
Obvykle 6–8 týdnů, podle teploty a druhu ovoce. V chladnějších podmínkách může trvat i déle.
Běžný ovocný kvas má po prokvašení 8–10 % alkoholu.
To je optimální – vyšší obsah už by kvasinky nemusely zvládnout a kvas by se mohl zkazit.
Alkohol se dá změřit speciální kvasoměrkou nebo destilační zkouškou v pálenici.
Ideální pH kvasu je v rozmezí 3,0–3,5.
Při vyšším pH (nad 4) hrozí rozvoj nežádoucích bakterií a octovatění.
Pokud je ovoce málo kyselé (např. sladké hrušky), doporučuje se na začátku kvašení lehce dokyselit (např. kyselinou mléčnou nebo vinnou).
Nečekat příliš dlouho – kvas se po dokvašení může začít kazit, proto ho do pálenice odvez co nejdřív.
Nenechávat kvas na mrazu – nízké teploty kvašení zastaví a hmota se může znehodnotit.
Octový zápach = problém – pokud ucítíš ocet, znamená to přístup vzduchu a znehodnocení.
Hotový kvas poznáš podle toho, že:
už nebublá,
není sladký, ale kysele ovocný,
má kolem 8–10 % alkoholu,
jeho pH je 3,0–3,5,
dužina klesla ke dnu.
V ten okamžik je čas zabalit sudy a odvézt je do pálenice. Čím čerstvější kvas, tím lepší bude výsledná pálenka – voňavá, čistá a příjemná na chuť.
Čtěte dále:
By Michal Domácí výroba ovocného kvasu a následně pálenky má na Moravě i v Čechách dlouhou tradici. Základem je správně zvolené ovoce – jeho druh, kvalita a vyzrálost. Stejně důležité je ale i to, zda do kvasu přidat cukr, a pokud ano, tak kolik. Podívejme se podrobně na to, které ovoce se hodí na kvašení a jak s ním správně pracovat.
Nejoblíbenější ovoce pro pálení – tradiční slivovice je symbolem domácí pálenky.
Vlastnosti: vysoký obsah cukru, příjemná aromatika.
Tip: nejlepší jsou přezrálé plody, ideálně až začnou samy opadávat.
Cukr: obvykle není potřeba přidávat.
Dávají velmi aromatický, jemný a voňavý destilát.
Náchylné k octovatění, proto je nutné kvas dobře chránit před vzduchem.
Cukr: při dobré úrodě stačí samotné ovoce, někdy lze lehce dosladit (max. 5 kg na 100 kg ovoce).
Sladké třešně → jemná, méně výrazná pálenka.
Višně → kyselejší, hodí se pro aromatický destilát, ale mají nižší cukernatost.
Cukr: u višní se doporučuje přidat cca 5–8 kg na 100 kg.
Časté, dostupné ovoce, ale mají nižší obsah cukru než švestky či meruňky.
Vhodná jsou sladší podzimní a zimní odrůdy.
Cukr: 5–10 kg na 100 kg ovoce podle sladkosti.
Tvrdé hrušky (např. plané) nejsou ideální, lepší jsou sladké a máslové odrůdy.
Při kvašení dávají jemný a delikátní destilát.
Cukr: 5–10 kg na 100 kg ovoce, pokud je rok slabší.
Ovoce s vysokou kyselostí a nízkým obsahem cukru.
Vhodné spíše do směsí než samostatně.
Cukr: 10–15 kg na 100 kg ovoce.
Zvyšuje obsah alkoholu v kvasu, pokud má ovoce málo cukru.
U slabších let může být nezbytný, aby se dosáhlo optimální síly (8–10 % alkoholu).
Velké množství cukru potlačí přirozenou chuť a vůni ovoce.
Pálenka pak chutná „sladce neutrálně“ a ztrácí charakter daného ovoce.
Vždy ho rozpusť v teplé vodě a přidej jako sirup. Nikdy nesypat přímo.
Přidávej postupně a promíchej, aby se rovnoměrně rozložil.
Orientační maximum: 10–15 kg cukru na 100 kg ovoce (podle druhu). Více už je na úkor kvality.
| Ovoce | Přirozený cukr (%) | Doporučení cukru na 100 kg |
|---|---|---|
| Švestky | 15–20 % | 0 kg |
| Meruňky | 12–16 % | 0–5 kg |
| Třešně | 12–15 % | 0–5 kg |
| Višně | 8–12 % | 5–8 kg |
| Jablka | 10–12 % | 5–10 kg |
| Hrušky | 10–12 % | 5–10 kg |
| Rybíz, jeřabiny | 6–9 % | 10–15 kg |
Nejlepší pálenka je z ovoce bez přidaného cukru – cukr se používá jen tehdy, když je ovoce málo sladké.
Každý druh ovoce má jiné vlastnosti – švestky a meruňky zvládnou kvašení samy, zatímco rybíz nebo jeřabiny si bez cukru nevystačí.
Správné množství cukru zajistí optimální prokvašení, ale zachová ovocnou chuť a vůni destilátu.
Čtěte dále:
By Michal Domácí pálení slivovice nebo jiných ovocných destilátů má u nás dlouhou tradici. Základem dobré pálenky je vždy kvalitní kvas. Ať už používáte švestky, meruňky, jablka, hrušky či jiné ovoce, postup přípravy kvasu rozhoduje o chuti, vůni i výtěžnosti výsledného destilátu. Podívejme se krok za krokem, jak kvas připravit správně.
Zralost je klíčová – používejte jen dobře vyzrálé, sladké ovoce. Čím více cukru, tím více alkoholu se vytvoří.
Kvalita před kvantitou – nahnilé, plesnivé nebo nezralé plody do kvasu nepatří.
Druhové rozdíly – každé ovoce má jiné vlastnosti:
Švestky – základ pro tradiční slivovici, ideální je nechat je přezrát.
Meruňky – dávají aromatický destilát, ale kvas je náchylný k octovatění.
Jablka a hrušky – mají nižší cukernatost, někdy je potřeba je míchat s jiným ovocem.
Čistota – ovoce není nutné omývat, ale musí být zbavené listů, trávy a větviček. Přehnané mytí může odstranit přirozené kvasinky.
Odpeckování a odstopkování – u některého ovoce je vhodné odstranit pecky (např. meruňky), protože při dlouhém kvašení mohou uvolňovat hořké látky.
Drcení – tvrdší ovoce (jablka, hrušky) se nadrtí, měkké ovoce (švestky) stačí jen podrtit nebo rozmačkat.
Nádoby na kvas – používají se čisté plastové sudy s víkem nebo nerezové nádoby. Důležité je, aby kvas nebyl v kontaktu s kovem, který by mohl reagovat s kyselinami.
Teplota – ideální rozmezí je 15–20 °C. Příliš nízká teplota zpomalí kvašení, příliš vysoká vede k nežádoucím chutím.
Míchání – první dny kvas občas promíchejte, aby se kvasinky rovnoměrně rozšířily.
Zajištění proti vzduchu – sud musí být uzavřený, ale umožnit únik oxidu uhličitého (např. přes kvasnou zátku nebo hadičku do vody).
Cukr – tradičně se do kvasu nepřidává, protože snižuje kvalitu a aromatičnost destilátu. Používá se jen u ovoce s nízkým obsahem cukru a pouze v malém množství.
Kvasinky – přírodní kvasinky na ovoci obvykle stačí. V případě rizika špatného kvašení lze použít kulturní vinné kvasinky, které zaručí jistější průběh fermentace.
Obvykle trvá 6–8 týdnů, podle druhu ovoce a teploty.
Kvas je hotový, když:
už nebublá a neuvolňuje oxid uhličitý,
má příjemnou ovocnou vůni,
chuť je kyselkavá, bez sladkosti (cukr je prokvašený).
Hotový kvas se nemá dlouho skladovat, jinak se začne kazit.
Pokud nelze hned pálit, je nutné sudy uložit do chladu a dobře uzavřít.
Kvas dopravujte do pálenice co nejdříve, v uzavřených sudech a bez přístupu vzduchu.
Použití shnilého nebo plesnivého ovoce → kazí chuť i vůni.
Otevřené sudy → kvas octovatí.
Vysoká teplota → kvas se zkazí, vznikají nežádoucí látky.
Přidávání velkého množství cukru → pálenka ztrácí typickou chuť a aroma.
Správně připravený ovocný kvas je základním kamenem dobrého destilátu. Největší podíl na výsledné kvalitě má výběr ovoce, čistota a správné vedení kvašení. Pokud vše dodržíte, výsledkem bude pálenka, která potěší nejen vás, ale i vaše přátele – voňavá, čistá a s chutí pravého ovoce.
Čtěte dále:
By Michal Eshop: Eshop víno, levandule
Weby a eshopy: Weby a eshopy
Nábytek: Design, nábytek
Oblast Buchlovic patří mezi významné vinařské regiony Slovácka, kde se po staletí pěstuje réva a vyrábí kvalitní víno. Díky ideálním přírodním podmínkám v podhůří Chřibů zde najdeme řadu tradičních vinných sklepů i moderních vinařství. Následuje konkrétní přehled nejzajímavějších míst pro milovníky vína.
Lokalita: Smraďavka, cca 3 km od Buchlovic
Historie: Sklepy zde pocházejí z 18. století a stále slouží k archivaci vín
Vinaři: Např. Vinařství Zámecký sklep Buchlovice
Doporučená vína: Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau
Návštěva: Nutná předchozí rezervace, možnost řízené degustace
Lokalita: Boršice, cca 7 km od Buchlovic
Zaměření: Rodinné vinařství s vlastním ubytováním
Doporučená vína: Chardonnay, Dornfelder, Rulandské modré
Zajímavost: Možnost účasti na vinobraní a vinařských kurzech
Lokalita: Tupesy, 5 km od Buchlovic
Architektura: Bílé vinné sklepy zdobené lidovými motivy
Vinaři: Např. Vinařství Dufek, Vinařství Konečný
Doporučená vína: Tramín červený, Sauvignon, Rulandské šedé
Návštěva: Možnost degustací, pravidelné letní akce
Vinárna Pod Zámkem – Nabízí místní i zahraniční vína, ideální k večernímu posezení
Vinný bar U Hradu – Moderní koncept s degustacemi a tematickými večery
Sklep U Bílého kříže – Tradiční sklepní prostory s ochutnávkou vín a studenou kuchyní
Otevřené sklepy Buchlovic – Každoroční festival vín spojený s návštěvou vinařství
Slovácké vinobraní – Slavnost spojená se sklizní hroznů a kulturním programem
Degustační večery v Boršicích – Řízené degustace místních vinařů
Buchlovice a jejich okolí nabízejí širokou škálu vinařských zážitků. Od historických sklepů ve Smraďavce, přes rodinné vinařství v Boršicích až po lidové sklepy v Tupesích. Každé z těchto míst má svou jedinečnou atmosféru a nabízí možnost ochutnat tradiční slovácká vína přímo od místních vinařů.
By Michal Eshop: Eshop víno, levandule
Weby a eshopy: Weby a eshopy
Nábytek: Design, nábytek
Restaurace U Buchlovského zámku
Hotel Buchlovice
Bistro U Kraba
Restaurant & Bar Berchtold
Haluškárna Maco
Pizzerie
Restaurace Leopoldov
By Michal „Chlapci a děvčice, sbíráte trnky, pálíte gořalku?
Však to znáte – jak sa začne kotel hučet a první kapka steče do štamprle, hned je veselejší nálada.
Ale povězte, víte, kolik dneska zaplatíte v pálenici a kolik to stálo eště za komára v osmdesátém devátém?“
By Michal Eshop Eshop víno, levandule
Weby a eshopy Weby a eshopy
Nábytek Design, nábytek
By Michal Eshop: Eshop víno, levandule
Weby a eshopy: Weby a eshopy
Nábytek: Design, nábytek
Regionální produkty Buchlovic: Tradiční chutě Slovácka, víno z Moravy
Buchlovice a jejich okolí jsou bohaté na regionální produkty, které odrážejí dlouhou historii, tradiční řemesla a zručnost místních obyvatel. Od kvalitních potravin až po rukodělné výrobky, Buchlovicko nabízí širokou škálu autentických produktů, které stojí za ochutnání a poznání.
Buchlovicko je součástí vinařské oblasti Slovácko, kde se po staletí pěstují odrůdy vhodné pro místní podmínky.
Nejčastější odrůdy: Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon, Frankovka, Modrý Portugal
Významná vinařství: Vinařství Dufek (Tupesy), Vinařství Konečný (Boršice), Zámecký sklep Buchlovice
Zajímavost: Každoroční akce „Otevřené sklepy Buchlovicka“ umožňuje návštěvníkům degustovat vína přímo od vinařů v autentických sklepích.
Oblast Buchlovic je známá výrobou ovocných pálenek, především slivovice, hruškovice a meruňkovice.
Známí producenti: Pěstitelská pálenice Buchlovice, Rodinná palírna Boršice
Postup výroby: Tradiční metoda destilace, použití pouze kvalitního ovoce
Zajímavost: Slivovice je nedílnou součástí místních slavností a tradičních rodinných událostí.
Tradiční valašské frgály mají své místo i v buchlovickém regionu.
Typické náplně: Tvaroh, mák, povidla, hrušková povidla
Místní pekárny:
Zajímavost: Frgály jsou nedílnou součástí tradičních slavností a svateb.
Včelařství má v oblasti Buchlovic dlouhou tradici, a díky rozmanité flóře zde vznikají jedny z nejlepších medů na Moravě.
Místní včelaři: Včelařství Buchlovice, Medárna Boršice
Produkty: Květový a lesní med, propolis, včelí vosk, medovina
Zajímavost: Někteří včelaři nabízejí možnost prohlídek včelínů a degustací medu.
Renata a Jaroslav Crlovi provozují keramickou dílnu Kampanela v Buchlovicích, kde se specializují na ruční výrobu jemné kameniny.
Sortiment: Repliky historické keramiky, střešní krytina, dekorační keramika
Zajímavost: Výrobky jsou ručně malované a respektují tradiční slovácké vzory
Možnost návštěvy: Dílna je otevřena pro zájemce o tradiční výrobu
Tupeská keramika je jedním z nejvýznamnějších řemeslných produktů regionu.
Charakteristika: Ručně malovaná majolika s tradičními slováckými vzory
Významní výrobci: Rodinné dílny v Tupesích
Zajímavost: Každý kus je originál a je vyráběn tradičními postupy, které se dědí po generace.
Zpracování masa a výroba tradičních uzenin patří mezi hlavní gastronomické tradice regionu.
Místní řeznictví: Řeznictví Buchlovice, Farma Boršice
Typické produkty: Klobásy, špek, slanina, jelita, jitrnice
Zajímavost: Tradiční zabijačkové pochoutky jsou součástí místních jarmarků a slavností.
Buchlovicko je region s bohatou nabídkou autentických produktů, které jsou pevně spjaty s místní kulturou a historií. Od kvalitních vín a pálenek, přes tradiční pečivo a keramiku, až po regionální uzeniny a včelí produkty – každý návštěvník zde může objevit kousek slovácké tradice a odnést si jej domů jako vzpomínku na tuto malebnou oblast.
Strana 1 z 8
