Kategorie „Regionální recepty Morfavské Slovácko a Pálava, Horňácko“ se zaměřuje na tradiční jídla, která jsou typická pro oblast Buchlovic, Chřibů a širšího Slovácka. Cílem je zachytit a uchovat kulinářské dědictví tohoto regionu a inspirovat čtenáře k vaření podle starých, ověřených receptur.
Tradiční jídla Slovácka – jako jsou bramborové placky, zelňačka, kyselice, škvarkové pagáče, domácí klobásy či zabijačkové speciality.
Sezónní recepty – pokrmy z místních surovin dle ročního období (např. jarní kopřivová polévka, letní ovocné koláče, podzimní jídla z dýní, zimní vánoční cukroví).
Recepty našich babiček – staré recepty předávané z generace na generaci, často s tipy a vychytávkami, které nejsou v moderních kuchařkách.
Bylinková kuchyně – využití levandule, máty, meduňky a dalších bylin, které se v regionu pěstují.
Domácí nápoje a zavařeniny – sirupy, likéry, marmelády a vína z místního ovoce a bylin.
Svatomartinské, velikonoční či vánoční speciality – typická sváteční jídla a pečivo.
Rubrika „Regionální recepty“ propojuje chutě s tradicemi a historií kraje. Přibližuje čtenářům nejen to, co se zde jedlo, ale i jak se žilo. Pomáhá oživit zapomenuté recepty a podpořit zájem o lokální produkty a sezónní suroviny.
Partneři
Partneři
je jednou z těch věcí, které když jednou zkusíte vyrobit sami, už nikdy se nebudete chtít vrátit k těm plechovkám ze supermarketu. Proč? Protože chutná čistě po mléce a karamelu, neobsahuje žádné stabilizátory a vyjde vás na zlomek ceny.
Náš článek ze sekce Moravské kuchařské recepty, Vám přináší návod, jak si tuhle sladkou neřest připravit v pohodlí vlastní kuchyně.
K přípravě základu vám stačí pouhé dvě ingredience. Tajemství úspěchu tkví v trpělivosti, nikoliv v počtu surovin.
| Surovina | Množství | Poznámka |
| Plnotučné mléko | 500 ml | Čím tučnější, tím krémovější výsledek. |
| Cukr krupice | 150–200 g | Podle toho, jak moc chcete mlsat. |
| Máslo (volitelné) | 20 g | Pro extra lesk a jemnost. |
| Vanilka | špetka | Semínka z lusku nebo extrakt pro vůni. |
Do hrnce se silným dnem (ideální je širší kastrůlky, aby se tekutina rychleji odpařovala) nalijte mléko a přisypte cukr.
Směs zahřívejte na mírném ohni a neustále míchejte, dokud se cukr úplně nerozpustí. Mléko se nesmí začít zběsile vařit, mělo by jen lehce "táhnout" a jemně probublávat.
Teď nastává fáze čekání. Za občasného míchání nechte mléko redukovat. Trvá to obvykle 30 až 45 minut.
Poznávací znamení: Směs začne houstnout, zmenší svůj objem zhruba na polovinu a získá jemně nažloutlou až krémovou barvu.
Jakmile má směs konzistenci hustšího sirupu, odstavte ji z plotny. Vmíchejte máslo a vanilku.
Tip: Nelekejte se, že je salko v hrnci stále trochu tekuté. Po úplném vychladnutí v lednici ještě výrazně zhoustne!
Pěna patří pryč: Během vaření se na povrchu může tvořit pěna. Pokud chcete mít salko krásně hladké, sbírejte ji lžící.
Hrudky? Žádný problém: Pokud se vám náhodou vytvoří hrudky, stačí hotové salko projet tyčovým mixérem nebo ho přecedit přes jemné síto.
Skladování: Domácí salko vydrží v uzavřené sklenici v lednici minimálně 1 až 2 týdny.
Kromě toho, že ho pravděpodobně polovinu sníte rovnou lžící z hrnce, se skvěle hodí do:
Likérů: Základ pro domácí vaječný koňak nebo Baileys.
Krémů: Vyšlehejte ho s máslem do nebesky dobrého krému na dorty.
Karamelu: Pokud ho budete vařit déle, získáte husté karamelové salko (tzv. Dulce de leche).
Máte už připravenou sklenici? Pusťte se do toho, ta vůně v kuchyni stojí za to!Domácí salko ze 2 surovin: Snadný recept, který chutná
Tady je pokračování článku, které se zaměřuje na to, co vlastně tato sladká hmota je, kde se vzala a proč byla pro naše předky naprostou revolucí v kuchyni.
Název Salko je v našich končinách natolik zlidovělý, že ho používáme pro jakékoli zahuštěné slazené mléko. Technicky vzato jde o kravské mléko, ze kterého byla odpařena přibližně polovina vody.
To, co dělá Salko Salkem, je ale vysoký obsah cukru. Cukr zde nefunguje jen jako sladidlo, ale především jako přírodní konzervant. Díky němu má výrobek extrémně dlouhou trvanlivost i bez nutnosti sterilizace v chladu, a navíc získává svou typickou vazkou, sirupovitou konzistenci.
Kondenzované neslazené mléko: Je řidší, chutná jako velmi tučné mléko a používá se spíše do kávy nebo do omáček.
Salko (slazené): Je husté, velmi sladké a v kuchyni se chová spíše jako sirup nebo pojivo do dezertů.Historie: Od Napoleonových válek po dobývání vesmíru
Historie zahuštěného mléka není jen o pečení dortů, je to příběh o boji proti hladu a zkaženým potravinám.
Před polovinou 19. století bylo mléko vysoce rizikovou potravinou. Bez lednic se rychle kazilo a bylo zdrojem mnoha nemocí. První experimenty se zahušťováním prováděl už v roce 1820 Francouz Nicolas Appert, otec konzervace potravin.
Skutečný průlom přišel až s Američanem jménem Gail Borden. Ten byl svědkem tragédie na lodi, kde děti pily zkažené mléko, a rozhodl se najít způsob, jak ho uchovat čerstvé. Inspiroval se u náboženské sekty Shakers, kteří k odpařování ovocných šťáv používali vakuové nádoby. Borden zjistil, že když mléko odpaří ve vakuu (při nižší teplotě), nepřipálí se a chutná skvěle.
Největší boom zažilo slazené mléko během Americké občanské války. Armáda ho nakupovala po tunách jako vysoce kalorickou a bezpečnou stravu pro vojáky. Ti si chuť salka zamilovali a po návratu domů ho vyžadovali i v civilu.
V našem prostředí je historie spjata s národním podnikem Laktos (dnes mlékárna Hlinsko). Název SALKO vznikl jako zkratka ze slov SAzené Laktos KOndenzované.
Na trh bylo uvedeno v 50. letech 20. století a okamžitě se stalo nedostatkovým, ale milovaným zbožím. V dobách socialismu, kdy byl výběr surovin omezený, se stalo základem pro legendární recepty jako:
Griliášové trubičky
Domácí vaječný koňak (vyráběný tajně v panelákových kuchyních)
Medovníky
Za tou neodolatelnou chutí stojí tzv. Maillardova reakce. Jde o chemickou reakci mezi aminokyselinami (z mléka) a redukujícími cukry. Při zahřívání mléka s cukrem dochází k hnědnutí a vzniku stovek nových aromatických látek, které nám připomínají oříšky, karamel a pečené tóny.
Zajímavost: Pokud neotevřenou plechovku salka vaříte 2 hodiny ve vodní lázni, Maillardova reakce proběhne naplno a vznikne karamelové salko (v Latinské Americe známé jako Dulce de leche).
Potřebujete ještě doplnit nějaké konkrétní technické parametry pro výrobu, nebo se podíváme na další využití v moderní gastronomii?
Salko už dávno není jen „nouzovka“ do vaječného koňaku nebo náplň do přeslazených trubiček. Moderní gastronomie ho znovuobjevila jako surovinu s neuvěřitelným potenciálem pro práci s texturou a hlubokou chutí. Díky vysokému obsahu mléčného tuku a cukru se s ním dá v kuchyni doslova čarovat.
Zde je přehled toho, jak s touto retro klasikou pracují dnešní šéfkuchaři a cukráři:
Tohle je asi největší trend posledních let. Salko má velmi nízký bod mrazu díky vysoké koncentraci cukru.
Jak to funguje: Stačí smíchat ušlehanou smetanu se salkem. Výsledkem je neuvěřitelně krémová zmrzlina bez ledových krystalků, ke které nepotřebujete drahý zmrzlinovač.
Moderní twist: Přidejte mořskou sůl, miso pastu pro "umami" chuť nebo čerstvou bazalku.
Moderní kavárny po celém světě (tzv. Third Wave Coffee) se vrací k vietnamské kávě (Cà Phê Sữa Đá).
Využití: Silná překapávaná káva se nalije přímo na vrstvu salka na dně sklenice.
Dirty Chai: Salko se také používá k zjemnění kořeněných čajových koncentrátů (Chai Latte), kde nahrazuje klasické mléko i sirup zároveň, čímž nápoji dodává hustotu.
Tento latinskoamerický dezert zažívá v moderních bistrech renesanci. Jde o nadýchaný korpus, který se propíchá a nechá se „vypít“ směs tří druhů mlék: klasického, odpařeného a právě salka.
Výsledek: Extrémně vláčný, téměř pudinkový dort, který je vrcholem dekadence.
Moderní gastronomie miluje kontrast sladkého a slaného.
Způsob: Salko se v uzavřené nádobě (metoda sous-vide nebo vodní lázeň) zkaramelizuje na hustou pastu. Ta se pak míchá s vločkovou solí (Maldon) nebo se používá jako tekutý střed do čokoládových fondantů.
Miso-Karamel: Velkým hitem je propojení zkaramelizovaného salka s japonskou miso pastou – vznikne tak komplexní omáčka k pečenému ovoci nebo k sýrům.
V moderní cukrářině se salko používá jako stabilizátor.
Mirror Glaze: Lesklé „zrcadlové“ polevy na moderních dezertech (mousse cakes) vděčí za svou přilnavost a lesk právě slazenému kondenzovanému mléku.
Fudge a ganache: Salko dokáže nahradit část smetany v čokoládových ganache, čímž prodlouží jejich trvanlivost a dodá jim specifickou "žvýkavou" texturu, která je u moderních pralinek velmi žádaná.
Protože salko je v podstatě "mléčný redukt". Všechna ta práce s dlouhým odpařováním mléka už je hotová za vás. Je to koncentrovaná chuť mléka, kterou v moderní kuchyni stačí jen správně vyvážit – nejčastěji kyselostí (limetka, maracuja), hořkostí (káva, tmavá čokoláda) nebo solí.
Máte nějaký oblíbený dezert, kde byste chtěli salko vyzkoušet, nebo vás zajímá konkrétní recept na zmiňovanou zmrzlinu?
Spojte návštěvu Moravského Slovácka a Pálavy s objevováním lokálních pokladů. Naše vinařská oblast nabízí nejen prvotřídní moravské víno z vyhlášených vinic, ale také hlubokou znalost bylinek a všeho okolo nich – od tradičních čajových směsí až po přírodní kosmetiku. Pro ty, kteří se zajímají o zdravou výživu a hubnutí, je Morava ideálním místem pro aktivní odpočinek na cyklostezkách v kombinaci s lehkou, regionální gastronomií. Nepropásněte také naši exkluzivní sekci Akce a události, kde najdete přehled nejvýznamnějších folklorních festivalů, vinobraní a otevřených sklepů v regionech Moravské Slovácko a Pálava 2026. Naplánujte si svůj nezapomenutelný moravský zážitek již dnes!
Čtěte dále:
MFF Strážnice 2026: Kompletní program festivalu | verbunk.cz Kosecké písně XXIX. Buchlovice 2026 | Kosení trávy v zámecké zahradě Bzenecký folklorní festival 2026 | Tradice, moravská vína a folklór Horňácké kosení v Malé Vrbce 2026 | Tradice a folklorní léto Horňácké slavnosti 2026: Program, termín a tradice | verbunk.cz Den vítězství 8. května na Moravě: Akce na Slovácku, Pálavě a Brněnský Majáles 2026 Jízda králů: Původ, legendy a tradice zapsaná v UNESCO | verbunk.cz Mezinárodní folklorní festival ve Velké nad Veličkou – Horňácké slavnosti Mezinárodní folklorní festival Strážnice: Od skromných začátků po evropský fenomén Skanzen Strážnice
Partneři
Číst dál: Výroba domácích tvarůžků: Kompletní návod krok za krokem |...
Partneři
Číst dál: Vůně domova, kterou si sami vytvoříte: Průvodce domácím...
Partneři
Partneři
Partneři
Číst dál: Co s vykoledovanými vejci? Recepty, které vás zachrání
Partneři
Číst dál: Tradiční moravská velikonoční nádivka: Recepty a tajemství...
Partneři
Blíží se čas fašaňků a taky zimních moravských sportů.
Partneři
je jedním z nejtradičnějších pokrmů na Moravě i ve Slezsku. Její hlavní složkou je kysané zelí, které jí dodává kyselkavou chuť, spoustu vitamínů a probiotik.
Na Moravě se zelňačka tradičně vařila hlavně v zimních měsících, kdy bylo zelí hlavním zdrojem vitamínů a uchovávalo se nakládané v sudech. Byla oblíbená nejen u sedláků, ale také u myslivců, dřevorubců a horalů, protože dokonale zahřála.
Existuje mnoho variant – s klobásou, uzeným masem, bramborami, smetanou nebo i houbami. Každá rodina si recept přizpůsobovala podle svého a dodnes patří mezi nejoblíbenější polévky české a moravské kuchyně.
💡 Tip: Pokud chcete hustší polévku, přidejte více brambor nebo zahustěte jíškou.
💡 Tip: Jíška dodá polévce hustší konzistenci a výraznější chuť.
💡 Tip: Pro jemnější chuť můžete zelí předem propláchnout vodou, ale ztratíte část kyselosti.
💡 Tip: Pokud dáváte smetanu, nechte polévku chvíli odstát, aby se chutě krásně propojily.
✅ S čerstvým chlebem – nejlepší je kváskový nebo žitný chléb.
✅ S kysanou smetanou – dodá polévce jemnost a vyváží kyselost.
✅ S extra klobásou nebo škvarky – pro vydatnější verzi.
✅ Jako součást slavnostního menu – na Vánoce, Silvestra nebo zabijačku.
💡 Tip: Nejlepší je zelňačka druhý den, kdy se chutě krásně propojí a polévka získá ještě výraznější chuť.
✅ Klasická moravská zelňačka – s klobásou a bramborami.
✅ Hustá zabijačková zelňačka – s jitrnicí a krvavými jelity.
✅ Krémová zelňačka – zjemněná smetanou.
✅ Postní zelňačka – bez masa, jen se zelím a bramborami.
✅ Pikantní zelňačka – s feferonkami nebo červenou paprikou.
💡 Tip: Na Slovácku se někdy přidávaly sušené houby, které dodaly hlubší chuť a vůni lesa.
✅ Zdravá a plná vitamínů – kysané zelí je skvělý zdroj probiotik.
✅ Jednoduchá na přípravu – zvládne ji každý.
✅ Levné a dostupné ingredience – suroviny najdete doma.
✅ Výrazná a hřejivá chuť – ideální na podzim a zimu.
✅ Tradiční moravský recept – návrat ke kořenům české kuchyně.
👉 Vyzkoušejte pravou moravskou zelňačku a dopřejte si tradiční chuť zimy! 😊
Partneři
Trnková omáčka je jedním z nejstarších moravských receptů, který se kdysi připravoval hlavně na Slovácku a Valašsku. Základ této lahodné sladkokyselé omáčky tvoří trnky (divoké švestky), které se vaří do hladké konzistence a dochucují se cukrem, octem, vínem a kořením.
Tradičně se podávala k pečenému masu, knedlíkům nebo jako samostatný pokrm s chlebem. Dnes se na ni téměř zapomnělo, ale díky unikátní sladkokyselé chuti se vyplatí ji zařadit zpět do jídelníčku.
Omáčka je nejen lahodná, ale i zdravá – trnky obsahují spoustu vitaminů a antioxidantů, pomáhají trávení a posilují imunitu.
💡 Tip: Pokud nemáte trnky, můžete je nahradit sušenými švestkami nebo povidly.
Partneři
Tlačenka není jen jídlo, je to vizitka každého hospodáře. Na Moravě se dělá tak, aby v ní byly vidět krásné kousky libového masa proložené tučnějším bůčkem a kůžemi, které celou dobrotu přirozeně spojí do jednoho celku. Tato lahůdka nesmí chybět na žádné pořádné hostině, zejména v období, kdy se slaví Moravský fašank – čas masek, veselí a masopustních specialit.
Pokud chcete zažít tu pravou atmosféru a ochutnat řeznické umění naživo, nenechte si ujít událost Zabijačka ve Břestku, která se koná už 17. 1. 2026. Bude to ideální příležitost srovnat vaši domácí tvorbu s tou od mistrů řemesla.
Maso a suroviny:
1 vepřové koleno a kus vepřové hlavy (pro chuť i kůže).
1 kg vepřového plecka nebo libového bůčku.
Vepřové nožičky – obsahují přírodní želatinu, díky které tlačenka správně ztuhne.
Obaly na tlačenku (tlačenková střeva).
Koření a dochucení:
Česnek – aspoň celá palice, čím víc, tím líp.
Sůl, mletý černý pepř, mleté nové koření a drcený kmín.
Pořádná hrst majoránky (vymnutá v dlaních).
Vaření masa: Maso a nožičky dáme do velkého hrnce s osolenou vodou a vaříme táhlým varem (jako vývar), dokud maso nejde samo od kosti.
Krájení: Uvařené maso vyjmeme a necháme mírně vychladnout. Libové maso nakrájíme na větší kostky (asi 2x2 cm), aby v řezu vypadalo krásně. Tučnější části a kůže umeleme nebo nasekáme nadrobno – ty vytvoří pojivo.
Míchání směsi: Nakrájené maso dáme do mísy, zalijeme trochou silného vývaru z masa, přidáme prolisovaný česnek a veškeré koření. Směs musí být lehce přesolená a přepepřená, protože při chladnutí chutě trochu „ubydou“.
Plnění: Hotovou směsí plníme připravené obaly, které na koncích pevně zavážeme provázkem.
Dovaření a chladnutí: Naplněné tlačenky vložíme do horké vody (asi 80–90 °C) a necháme je „táhnout“ ještě asi 30–60 minut. Poté je vyjmeme a dáme chladit. Během chladnutí tlačenky občas propíchneme jehlou (aby odešel vzduch) a otáčíme je, aby se tuk i maso rovnoměrně rozložily.
Nejlépe chutná s nadrobno nakrájenou cibulí, zastříknutá octem a s pořádným krajícem čerstvého chleba.
Zabijačka nabízí mnohem víc než jen tlačenku. Pokud máte chuť na další tradiční pokrmy, inspirujte se našimi recepty:
Moravský zabijačkový guláš – sytá klasika s vůní majoránky.
Játrová zabijačková omáčka – jemná a přitom výrazná pochoutka z kotle.
Poctivá ovarová polévka – silný vývar s kroupami, který vás v zimě postaví na nohy.
Čtěte dále:
Partneři
Když se na moravské dědině řekne „zabijačka“, každému se hned vybaví vůně čerstvého ovaru, jitrnic a klobásek. Ale tou největší odměnou pro všechny pomocníky, co od časného rána mrzli na dvoře, je vždycky poctivý zabijačkový guláš. Tenhle recept má své nezaměnitelné kouzlo, zvláště když se podává po pořádném výšlapu v zasněžených Chřibech.
Ideální příležitostí, kde takový guláš ochutnat v té nejlepší atmosféře, je tradiční Pochod kolem Břestecké skály se zabijačkou. Cesta podél Břestecké skály nabízí nádherné výhledy, a když ji spojíte s návštěvou majestátního hradu Buchlov nebo procházkou k nedaleké kapli svaté Barborky, vyhládne vám tak, že se po guláši jen zapráší.
Zabijačkový guláš se od toho klasického hovězího liší hlavně surovinami. Na Moravě se do něj dává směs všeho dobrého, co zrovna „řezník dal“. Základem je vepřové plecko, bůček, ale nesmí chybět ani kousek jater nebo srdíčka, které dodají omáčce tu správnou hloubku a hustotu.
Co budeme potřebovat (pro pořádnou rodinu):
1 kg masa: Ideálně mix vepřového plecka a bůčku.
300 g vnitřností: Játra a srdce (dodají tu pravou „zabijačkovou“ chuť).
500 g cibule: Pravidlo je jasné – kolik masa, tolik cibule.
Sádlo: Pořádná lžíce domácího sádla.
Koření: Sladká paprika, pálivá paprika, drcený kmín, sůl, pepř.
Česnek: Aspoň 5 stroužků (na Moravě česnekem nešetříme!).
Majoránka: Pořádná hrst, kterou do guláše „vymnete“ až na samý konec.
Na zahuštění: Starý krajíc chleba.
Postup přípravy:
Základ je grunt: Na sádle osmažíme cibuli pěkně dohněda. Pozor, nespálit!
Maso do kotle: Přidáme na kostky nakrájené maso a vnitřnosti, necháme je pořádně zatáhnout a pustit šťávu.
Paprikování: Maso zaprášíme paprikou, krátce orestujeme a hned podlijeme teplou vodou nebo vývarem z ovaru.
Pomalé tažení: Přidáme sůl, pepř, kmín a dusíme, dokud maso není jako dort.
Finále: Guláš zahustíme nastrouhaným chlebem, přidáme utřený česnek a na úplný závěr v dlaních rozemnutou majoránku.
Pokud chystáte hostinu, doplňte stůl o další tradiční pokrmy, které jsme pro vás připravili:
Poctivá ovarová polévka – silný vývar, který vás postaví na nohy.
Domácí moravská tlačenka – vizitka každého hospodáře.
Játrová zabijačková omáčka – jemná pochoutka z kotle.
Pravý vlašák – nostalgická chuť, která k čerstvému pečivu prostě patří.
Nenašli jste doma v lednici čerstvá játra nebo maso? Navštivte naše Moravské restaurace, kde pro vás zabijačkové speciality připravujeme podle starých rodinných receptů!
Čtěte dále:
Partneři
Když se řekne konec zimy na moravském Slovácku, každému se vybaví dvě věci: veselé průvody masek a vůně čerstvě smažených koblih. Fašank (nebo masopust) je obdobím hodování, které vrcholí právě smažením této sladké delikatesy. Bez koblih, smažených pěkně na poctivém sádle, by fašank zkrátka nebyl úplný.
Každá dědina má své vlastní zvyky, ale některá místa jsou svou atmosférou vyhlášená po celém kraji:
Strání: Zdejší Festival masopustních tradic je proslulý mečovými tanci („Podšable“). Koblihy zde dostávají tanečníci i přihlížející přímo na ulici.
Hluk: V Hluku se fašank drží s obrovskou úctou k tradici. Průvody masek doprovází cimbálová muzika a v každém domě jsou stoly plné dobrot.
Mikulov: I pod Svatým kopečkem ožívají tradice. Masopustní veselí v Mikulově spojuje skvělé víno s tradičními řemesly a folklorem.
Náš tip: Fašankové hodování není jen o sladkém. Než se zakousnete do koblihy, tělo potřebuje poctivý základ. Podívejte se na náš článek o tom, zabijačka na Slováckujak probíhá pravá domácí zabijačka na Slovácku, kde najdete vše o výrobě jitrnic a ovaru.
Aby měly koblihy ten správný světlý prstýnek („kolárku“), musí těsto pořádně vykynout a obsahovat kapku rumu, aby nepily tuk.
500 g polohrubé výběrové mouky
30 g droždí (čerstvé)
250 ml vlažného mléka
4 žloutky
60 g rozpuštěného másla
50 g cukru krupice
2 lžíce rumu
Špetka soli a nastrouhaná citronová kůra
Náplň: Meruňková zavařenina (nejlépe domácí)
Na smažení: Sádlo smíchané s olejem
Kvásek: Do trochy vlažného mléka rozdrobíme droždí, přidáme lžičku cukru a mouky. Necháme na teplém místě vzejít.
Těsto: Do mísy dáme mouku, zbytek cukru, žloutky, vlažné mléko, rum, citronovou kůru a kvásek. Vypracujeme hladké těsto, do kterého nakonec zapracujeme máslo. Těsto musí být nadýchané a nelepivé. Necháme kynout minimálně hodinu.
Tvarování: Z vykynutého těsta vyvalujeme plát silný asi $2\text{ cm}$. Formičkou nebo sklenicí vykrajujeme kolečka. Necháme je na vále ještě 20 minut dokynout pod utěrkou.
Smažení: Smažíme ve vyšší vrstvě tuku (sádlo dodá tu správnou chuť). Koblihy dáváme do tuku nejdříve horní stranou dolů a kastrol přikryjeme pokličkou. Po chvíli otočíme a dosmažíme už bez pokličky.
Dokončení: Plníme zavařeninou pomocí cukrářského sáčku a bohatě sypeme moučkovým cukrem.
Pokud doma zpracováváte i maso, mohly by se vám hodit tyto naše návody:
Čtěte dále:
Partneři
Moravská kuchyně není jen o pečeném mase a knedlících. Je to i umění využít to, co roste přímo za humny. Vyzkoušejte tyto i další recepty, které povýší vaši kuchyni na zámeckou hostinu.
Tento recept propojuje jednoduchost brambor se vzácným lanýžem.
Suroviny: 500g bramborových noků, 50g másla, čerstvá šalvěj (z Chřibů), špetka soli, strouhaný parmazán a čerstvý letní lanýž.
Postup: Na pánvi rozpusťte máslo a nechte v něm rozvonět lístky šalvěje. Přidejte uvařené noky a krátce orestujte. Při podávání nastrouhejte na každou porci tenké plátky lanýže. Vůně vás okamžitě přenese do letního lesa.
Ideální způsob, jak uchovat jarní sílu Chřibů na celý rok.
Suroviny: 2 velké hrsti listů medvědího česneku, 50g vlašských ořechů (typické pro Moravu), 100ml kvalitního řepkového oleje, sůl, 30g tvrdého sýra.
Postup: Listy omyjte a osušte. Společně s ořechy, olejem a solí rozmixujte (ne úplně dohladka). Nakonec vmíchejte sýr.
Využití: Skvělé do těstovin, k potření masa nebo jen tak na čerstvý chleba.
Ryba z moravských potoků doplněná o jemné lesní aroma.
Suroviny: 2 pstruzi, čerstvé bylinky (tymián, petrželka, trocha mařinky vonné), citron, máslo, sůl.
Postup: Pstruha osolte a dovnitř vložte kousek másla s nasekanými bylinkami. Pečte na másle v troubě nebo na pánvi dozlatova. Mařinka dodá rybě velmi jemný, téměř nasládlý podtón připomínající rozkvetlou louku.
Čtěte dále:
Partneři
Posledním kouskem do naší zabijačkové skládačky je poctivá ovarová polévka. Na Moravě se jí často říká „bílá polévka“ (na rozdíl od té tmavé prdelačky) a je to ten nejlepší lék na zimní sychravo. Je silná, mastná tak akorát a voní česnekem přes celou ulici. Její síla a sytost je přesně to, co oceníte po dni plném práce nebo třeba po zhlédnutí energických Slováckých tanečních tradic – Verbuňku, šavlového tance „Pod šable“ a kariček, které jsou nedílnou součástí Moravského fašanku.
Její síla pramení z dlouhého tažení masa a kostí. Na rozdíl od běžného vývaru je ovarová polévka díky vařenému bůčku a hlavě mnohem bohatší a má specifickou „mléčnou“ barvu. Je to poctivý životabudič, který se tradičně podává horký hned po dopoledním ořezávání masa.
Co budeme potřebovat:
2 litry silného vývaru z ovaru: Ten získáte vařením vepřové hlavy, kolena nebo laloku.
200 g vařeného ovarového masa: Libové kousky z kolena nebo plecka, co zbyly z ořezu.
100 g velkých krup (č. 10): Předem namočených a uvařených zvlášť.
3–4 velké stroužky česneku: Čím víc, tím lépe!
Koření: Sůl, čerstvě mletý pepř, majoránka.
Zelenina: 1 menší cibule (vařená vcelku pro vůni).
Na ozdobu: Čerstvá petrželka nebo pažitka.
Základem je vývar: Pokud máte čerstvý vývar z kotle, sceďte ho přes jemné síto, abyste se zbavili nečistot.
Příprava krup: Kroupy si uvařte v osolené vodě úplně zvlášť. Kdybyste je vařili přímo ve vývaru, polévka by se zakalila a byla by šedivá. Po uvaření je propláchněte studenou vodou.
Maso na drobno: Vařený ovar nakrájejte na malé kostičky – stačí tak akorát „na lžíci“.
Propojení chutí: Do horkého vývaru přidejte maso a uvařené kroupy. Nechte společně krátce přejít varem.
Česnekový útok: Prolisujte česnek a přidejte ho do polévky. Podle chuti dosolte a pořádně opepřete.
Finále s majoránkou: Odstavte z plotny a v dlaních rozemněte bohatou hrst majoránky. Už nevařte, aby majoránka nezčernala!
Ovarová polévka se jí z hlubokých talířů, pořádně horká. Na Moravě k ní nesmí chybět čerstvý chleba, kterým se vytírá talíř. Pokud chcete polévku ještě vylepšit, přidejte do každého talíře špetku čerstvé petrželky, která jí dodá barvu i svěžest.
Prozkoumejte naše další recepty a články, které vás provedou kulinářským dědictvím regionu:
Moravská kuchyně: Recepty s vůní lesa a tradic – kde najdete například Moravský zabijačkový guláš, Játrovou zabijačkovou omáčku a také recept na Pravý vlašák..
Nenechte si ujít ani recept na Domácí moravskou tlačenku, která je ozdobou každého stolu.
Máte na ni chuť, ale nechce se vám vařit celé koleno? Navštivte naše Moravské restaurace! Naše polévky jsou přesně takové, jaké se vaří u nás v regionu – silné, poctivé a s láskou připravené.
Čtěte dále:
Partneři
Tady je recept na další absolutní klasiku moravských zabijaček. Játrová omáčka (někde se jí říká i „pajšlová“ nebo prostě játra na cibuli) je jídlo, které buď milujete, nebo jste k němu ještě nenašli cestu. Ale když se udělá poctivě, je to nebe v hubě. Tato sytá pochoutka skvěle doplňuje atmosféru Moravského fašanku, kdy se slaví hojnost a radost ze života. K poctivému jídlu navíc neodmyslitelně patří i sklenka dobrého Moravského vína, které podtrhne chuť a umocní zážitek z tradic.
Játra jsou zásobárnou vitamínů a na zabijačce patří k prvním surovinám, které se zpracovávají. Moravská verze této omáčky je specifická svou hustotou a silným cibulovým základem, který jí dodává přirozenou sladkost, vyváženou kapkou octa nebo lžicí plnotučné hořčice. Podobně jako v Šavlovém tanci „Pod šable“, i zde je klíčem k dokonalosti preciznost a dodržení správných kroků.
Co budeme potřebovat:
800 g čerstvých vepřových jater: Musí být krásně lesklá a pružná.
4 velké cibule: Cibule je v tomto receptu stejně důležitá jako játra.
100 g uzené slaniny nebo sádla: Na čem jiném restovat než na poctivém tuku.
Koření: Celý pepř, nové koření, bobkový list, drcený kmín a majoránka.
Dochucení: 1 lžíce plnotučné hořčice, sůl (solíme až na konec!), trocha octa nebo citronové šťávy.
Na zahuštění: Hladká mouka a trocha poctivého vývaru (ideálně z ovaru).
Příprava jater: Játra očistíme od blan a cév a nakrájíme na tenké plátky nebo menší kostky. Pozor: Nikdy je předem nesolte! Sůl by způsobila, že játra ztvrdnou.
Cibulový základ: Slaninu nakrájíme na kostičky a necháme ji na sádle vyškvařit. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a smažíme ji trpělivě dozlatova (nebo až lehce do hněda).
Restování: K cibuli přisypeme kmín a přidáme játra. Zprudka je orestujeme, aby se zatáhla a zůstala uvnitř šťavnatá.
Dušení: Přidáme kuličky pepře, nové koření a bobkový list. Podlijeme trochou teplého vývaru a dusíme pod pokličkou asi 15–20 minut.
Zahuštění a finále: V troše studeného vývaru nebo vody rozmícháme mouku a omáčku zahustíme. Necháme ještě 10 minut provařit. Nakonec vmícháme hořčici, kapku octa a úplně na závěr sůl a v dlaních rozemnutou majoránku.
Na Moravě neexistuje jiná volba než dušená rýže nebo vařené erteple (brambory). Omáčky musí být v talíři hodně, aby se v ní příloha krásně vykoupala. Někdo nedá dopustit ani na čerstvý krajíc chleba, kterým se vytírá talíř dočista.
Pokud jste si oblíbili játrovou omáčku, určitě vás nadchnou i další naše recepty:
Moravská ovarová polévka: Silná bašta, co vás postaví na nohy
Nezapomeňte si připravit ani Pravý vlašák podle normy z roku 1976, který nesmí chybět na žádném stole.
Dostali jste chuť na tuhle moravskou klasiku, ale nechce se vám stát u plotny? Zastavte se v našich Moravských restauracích, kde tuhle omáčku děláme přesně tak, jak nás to učily naše stařenky!
Čtěte dále:
Strana 1 z 3
|
|
000313
|
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .