Víno
Objevte svět vína – od moravských sklepů až po světové vinice. V této kategorii najdete zajímavosti o výrobě vína, přehled vinařských oblastí, tipy na degustace, párování vína s jídlem i novinky z vinařství. Ať už hledáte inspiraci nebo chcete prohloubit své znalosti, jste tu správně.
Partneři
Víno je považováno za jeden z nejpřirozenějších alkoholických nápojů, jehož základem jsou jen hrozny a kvašení. Ale jaká je skutečnost? Co všechno víno smí obsahovat podle zákona? A co naopak do vína rozhodně nepatří? Tento článek vám přináší podrobný přehled pravidel, povolených látek i mýtů kolem složení vína.
Podle evropského i českého vinařského zákona je víno:
"Alkoholický nápoj vyrobený výhradně kvašením čerstvých hroznů nebo hroznové šťávy bez přídavku alkoholu."
Z toho vyplývá:
Víno se nevyrábí destilací ani dolihováním (to je portské, vermut apod.).
Základní surovina je výhradně vinná réva (Vitis vinifera).
Vína se nesmí míchat s jinými ovocnými šťávami, pokud nejsou aromatizovaná nebo ovocná.
I když si mnozí představují, že víno je jen „šťáva z hroznů“, skutečnost je složitější. Vinaři mají podle zákona povoleno používat různé technologické pomocné látky a stabilizátory – vždy v přesně stanovených limitech.
| Skupina látek | Příklady a poznámky |
|---|---|
| Oxid siřičitý (SO₂) | Konzervant proti oxidaci a bakteriím. Povolen max. 150–200 mg/l. Musí být uvedeno na etiketě: „Obsahuje siřičitany“. |
| Kvasinky | Vlastní nebo selektované (ušlechtilé) kvasinky pro řízené kvašení. |
| Želatina, bentonit, vaječný bílek | Látky k čiření vína – odstranění kalu, tříslovin nebo barviv. |
| Kyseliny (např. vinná, citrónová) | K úpravě kyselosti v horkých ročnících. |
| Cukr (u stolních a jakostních vín) | V omezeném množství k doslazení moštu – nikoli vína! (tzv. dokvasné přizásobení). |
| Guma arabská, kyselina askorbová | Stabilizace barvy a chuti. |
| Aktivní uhlí | K odstranění pachů nebo přebytečné barvy. |
🟡 Všechny tyto látky jsou povolené, běžně používané a zdravotně bezpečné, pokud jsou použity v zákonných limitech.
Existují látky, které jsou pro víno zcela zakázané, protože buď deformují jeho charakter, nebo představují zdravotní riziko.
| Zakázané | Důvod |
|---|---|
| Přídavek alkoholu | Víno nesmí být dolihováno – to je jiné označení (např. portské). |
| Barviva a aromata | Nelze přidávat žádná umělá nebo přírodní aromata – výjimkou jsou aromatizované nápoje (vermut, ovocné víno). |
| Sladidla (sacharín, aspartam apod.) | Víno nelze dosladit umělými sladidly – pouze přirozeným zbytkovým cukrem z hroznů. |
| Lihoviny, barviva, konzervanty (např. sorban draselný) | Všechny tyto přísady jsou mimo zákon pro standardní víno. |
| Přídatné ovoce, med, byliny | Do běžného vína nesmějí být přidány. Takový nápoj už se označuje jinak (např. ovocné víno, aromatizovaný vinný nápoj). |
| Syntetické enzymy a GMO kvasinky | Geneticky upravené organismy nejsou povoleny. |
Obsah alkoholu (% obj.)
Objem (např. 0,75 l)
Název vinařství / výrobce
Vinařská oblast (u jakostních vín)
Ročník a odrůda (pokud je uvedena)
Označení jakosti (např. pozdní sběr)
Upozornění na siřičitany („Obsahuje siřičitany“ – pokud >10 mg/l)
Někteří vinaři používají označení čisté víno, naturální víno, víno bez síry, bio víno apod. Tato vína:
často neobsahují žádné přidané látky, nebo jen minimum,
nejsou chemicky čiřena, nefiltrovaná,
mohou mít kratší trvanlivost a specifický vzhled (např. zákal),
vyrábějí se bez stabilizace a síření, nebo s minimem SO₂,
vyžadují větší péči a často je potřeba je rychleji vypít.
✅ Víno může obsahovat:
přírodní kvasinky, síru, čistící a stabilizační látky (v přísně regulovaných dávkách),
žádná z těchto látek nesmí změnit charakter vína nebo ohrozit zdraví.
❌ Víno nesmí obsahovat:
umělá barviva, příchutě, lihoviny, sladidla, přídavné ovoce, éčka, GMO.
🔍 Čtěte etiketu a zajímejte se o původ – u přívlastkových vín a vín z menších vinařství máte vyšší šanci na kvalitní a čistý produkt.
Složení vína je přísně hlídáno a regulováno. Většina tuzemských vinařů dbá na kvalitu a transparentnost. Pokud chcete pít skutečně poctivé víno, hledejte odrůdová vína s přívlastkem, ideálně z jednoho vinařství, a nechte si poradit. Čisté víno není jen o surovinách – je to i o poctivém přístupu a lásce k řemeslu.
Partneři
Slavnosti vína, folklóru a pohostinnosti v srdci vinařského kraje
Vinobraní na Moravě nejsou jen oslavou sklizně hroznů – jsou to především dny plné radosti, barev, lidové hudby, krojovaných průvodů a skvělého vína. Každé město, každá vinařská oblast slaví po svém, ale jedno mají společné: neopakovatelnou atmosféru a silné propojení s tradicemi.
Morava se v době vinobraní mění na jedno velké slavící území. Od Pálavy po Slovácko se konají desítky akcí, ale některé z nich se staly natolik známými, že lákají návštěvníky z celé Evropy. Pojďme se podívat na ta největší a nejznámější vinobraní na Moravě, která by si milovník vína a folklóru rozhodně neměl nechat ujít.
📍 Termín: začátek září
📌 Okres Břeclav, vinařská oblast Mikulovská
Pálavské vinobraní patří mezi největší vinařské slavnosti v republice. Každoročně se Mikulov promění ve město plné vůní, chutí a historických scén. Samotné město, obklopené vinohrady a pod ochranou mohutného Svatého kopečku, nabízí jedinečné kulisy.
🟣 Hlavní lákadla:
💡 Zajímavost: Slavnostní ceremoniál před mikulovským zámkem přitahuje každý rok tisíce diváků. Večer vrcholí velkolepým ohňostrojem nad Svatým kopečkem.
📍 Termín: druhý víkend v září
📌 Znojmo, vinařská oblast Znojemská
Znojemské vinobraní je skutečný gigant mezi slavnostmi vína. Více než 80 000 návštěvníků, historický průvod s králem Janem Lucemburským, šermířské turnaje, trhy, koncerty, otevřené sklepy – to vše nabízí Znojmo během jednoho nabitého víkendu.
🟢 Na co se můžete těšit:
🍇 Tip pro návštěvníky: Navštivte znojemské podzemí – tajemnou síť sklepů a chodeb pod městem, která v době vinobraní ožívá speciálními prohlídkami a degustacemi.
📍 Termín: začátek září
📌 Slovácko, okres Uherské Hradiště
Toto vinobraní je především oslavou lidové kultury, tradic a folklóru. Každoročně se město Uherské Hradiště stává místem setkání desítek krojovaných souborů z celé Moravy i Slovenska. Tisíce návštěvníků přicházejí zažít ryzí slováckou atmosféru, ochutnat víno z místních sklepů a stát se na chvíli součástí života zdejších lidí.
🔴 Co tu zažijete:
🌿 Zážitek: Pokud hledáte autenticitu a hlubší poznání moravských tradic, toto vinobraní je ideální. Je to skutečné srdce Slovácka.
📍 Termín: konec září
📌 Valtice, Lednicko-valtický areál, okres Břeclav
Valtice, označované jako hlavní město vína, pořádají elegantní vinobraní, které kombinuje zámeckou noblesu s vinařskou uvolněností. Oproti velkým slavnostem je valtické vinobraní komornější, ale o to příjemnější pro milovníky kvalitního vína.
🔵 Hlavní atrakce:
💎 Perla: Spojte návštěvu vinobraní s prohlídkou Lednicko-valtického areálu – zapsaného na seznam UNESCO.
📍 Termín: srpen/září
📌 Velké Pavlovice, okres Břeclav
Menší, ale velmi přátelské vinobraní s důrazem na místní komunitu. Ideální pro ty, kdo hledají rodinnou atmosféru, ochotné vinaře a kvalitní burčák přímo ze sklepa.
🟡 Program a atmosféra:
🚲 Tip: Přijeďte na kole po Moravské vinné stezce, která spojuje desítky vinařských obcí v okolí.
Sezóna vinobraní začíná koncem srpna a vrcholí během září. Doporučujeme:
Moravská vinobraní nejsou jen slavnostmi vína – jsou oslavou života, tradic a pohostinnosti. Každé má svůj osobitý ráz: od historické pompéznosti Znojma přes folklorní duši Slovácka až po klidné elegance Valtic.
Ať už si vyberete kterékoli, čeká vás nezapomenutelný zážitek, který pohladí všechny smysly.
Čtěte dále:
Partneři
Mikulov je srdcem vinařství na jižní Moravě a jeho vína patří mezi nejlepší v České republice i ve střední Evropě. Díky unikátním klimatickým podmínkám, vápencovému podloží Pálavy a dlouhé tradici vinařství, zde vznikají výjimečná vína, která si získala oblibu nejen mezi místními vinaři, ale i na mezinárodní úrovni.
👉 Rodinné vinařství s dlouhou tradicí a láskou k řemeslu.
👉 Zaměřuje se na tradiční moravské odrůdy, jako jsou Ryzlink vlašský, Sauvignon, Pálava a Rulandské modré.
👉 Jejich vína se vyznačují harmonií chutí, minerálním charakterem a vynikající archivační schopností.
👉 Důraz na přírodní metody pěstování révy a minimální zásahy při výrobě vína, což zajišťuje čistotu a autenticitu chutí.
Partneři
Sklenky cinkají, vína se nalévají, tabulky se plní. Všechno probíhá tak, jak má – pečlivě, soustředěně, s chutí i respektem.
Vzorky jsou seřazené, čísla na stolech, žádné etikety. Jen víno, jeho vůně, chuť a dojem.
Ale i tak se občas stane, že někomu něco připadá povědomé.
Kdo dělá víno delší dobu, ví, že každé má svůj výraz. A ten se neztratí.
Styl práce ve sklepě, způsob školení, odrůdy, které člověk pěstuje roky – to všechno se promítne i do chuti.
A tak není těžké občas při ochutnávce narazit na víno, které „něco připomíná“.
Čtěte dále:
Partneři
Zatímco globální vinařský svět neustále hledá inovace – od zrání na dně oceánů až po Víno ve vesmíru – existuje jedno místo, kde se čas zastavil v nejlepším slova smyslu. Gruzie, ležící na pomezí Evropy a Asie, není jen další vinařskou destinací. Je to místo, kde se zrodila samotná kultura pěstování Vinné révy. Archeologické důkazy potvrzují, že zdejší obyvatelé vyráběli víno již 6 000 let před naším letopočtem, což z Gruzie činí oficiální kolébku vinařství s nepřerušenou tradicí trvající přes 8 000 let.
Srdcem gruzínského vinařství je kvevri (nebo také qvevri). Tato monumentální hliněná nádoba, jejíž objem se pohybuje od stovek až po několik tisíc litrů, představuje jeden z nejdůmyslnějších vynálezů v historii Výroby vína.
Kvevri není obyčejný keramický hrnec. Je vyrobena ze specifického druhu hlíny s vysokým obsahem stříbra a dalších minerálů, které mají přirozené antiseptické vlastnosti. Vnitřek nádoby se po vypálení tradičně vymazává včelím voskem, což zajišťuje jemnou mikroporéznost, ale zároveň zabraňuje prosakování vína do stěn. Tento proces je nesmírně náročný na trpělivost a preciznost – vlastnosti, které zdůrazňujeme i v naší sekci Rok ve vinohradu při popisu práce s mladým vínem.
Proč se gruzínští vinaři rozhodli své poklady zakopávat pod zem? Důvody jsou čistě praktické a vysoce vědecké, i když vznikly dávno před moderní laboratoří:
Absolutní termoregulace: Půda v hloubce několika metrů funguje jako přírodní klimatizace. Udržuje konstantní teplotu, která je klíčová pro pomalou fermentaci i následné Skladování a archivaci.
Gravitační čištění: Díky specifickému kónickému tvaru kvevri (zužující se dno) se veškeré kaly a sedimenty přirozeně usazují v nejnižším bodě. Víno nad nimi zůstává čisté a čiré i bez agresivní filtrace.
Ochrana před oxidací: Zakopání do země minimalizuje kontakt s kyslíkem a světlem, což jsou dva největší nepřátelé kvality každého Vína.
Gruzínská metoda je unikátní tím, že bílá vína kvasí společně se slupkami, semínky a někdy i třapinami (tzv. deda neboli matka vína). Tento postup, který detailněji rozebíráme v rubrice Do hloubky s vínem, dává vzniknout tzv. jantarovým nebo oranžovým vínům.
Tato vína jsou:
Strukturní a plná: Díky dlouhé maceraci obsahují vysoké množství tříslovin (taninů), což je u bílých vín nezvyklé.
Aromaticky komplexní: Vůně připomíná sušené meruňky, vlašské ořechy, med a podzimní listí.
Gastronomicky univerzální: V sekci Víno a jídlo bychom je doporučili k tučným masům, kořeněným pokrmům nebo tradičním gruzínským sýrům.
V roce 2013 byla gruzínská metoda kvevri zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO. To vyvolalo obrovskou vlnu zájmu mezi naturálními vinaři po celém světě. Dnes najdeme kvevri v Itálii (např. u legendárního Josko Gravnera), ve Francii i v USA.
I na Moravě se k této tradici vrací čím dál více progresivních vinařů, jako je Richard Stávek, kteří se zaměřují na Moravské vinařské poklady vyráběné s minimálními zásahy. Tato cesta k udržitelnosti je jedním z hlavních témat našich Nových trendů v pěstování.
Pokud zvažujete, Jak založit vinici nebo jakým směrem se vydat ve vlastní výrobě, podívejte se na srovnání různých stylů zrání:
| Styl zrání | Původ/Kontext | Výsledek v chuti | Filozofie |
| Kvevri (Gruzie) | Tradiční podzemí | Jantarová barva, robustnost, taniny | Úplný návrat k přírodě |
| Podmořské zrání | Moderní mořské dno | Jemnost, mineralita, specifický tlak | Technologický experiment |
| Betonová vejce | Moderní enologie | Čistota ovoce, mikrooxidace bez vlivu dřeva | Design a aerodynamika |
| Francouzský barrique | Bordeaux/Burgundsko | Vanilka, toast, kouřové tóny | Klasická elegance a prestiž |
Gruzie nás učí, že nejmodernější technologie nemusí být vždy ta nejlepší. Respekt k půdě, kvasinkám, které přináší sama příroda, a trpělivost jsou hodnoty, které prosazujeme i na Víno Morava. Ať už se rozhodnete pro klasické https://verbunk.cz/domu/vino-a-vinice/vina/moravske-vinarske-poklady, nebo sáhnete po láhvi z kvevri, pamatujte, že ve sklenici nepijete jen mošt, ale 8 000 let lidské historie.
Množení a roubování révy vinné: Jak připravit sazenice pro vaši budoucí "kvevri" vinici?
Zajímavosti v okolí: Kteří moravští vinaři již kvevri používají a kde je můžete navštívit?
Víno jako investice: Proč ceny špičkových kvevri vín na světovém trhu neustále rostou?
Zaujala vás metoda kvevri? Mohu vám připravit seznam konkrétních moravských vinařství, která tyto nádoby používají, nebo se podíváme na detailní návod, jak vyrobit víno metodou dlouhé macerace?
Čtěte dále:
Partneři
V dnešní době, kdy vinařství zažívá vlnu návratu k tradicím i experimentům, existují postupy, které jsou tak vzácné a náročné, že je zvládne jen málokdo. Jedním z nich je výroba pravého Ledového vína – ice wine (německy Eiswein). Přestože se s tímto pojmem v sekci Vína občas setkáme, originální metoda, jakou se pyšní Kanada nebo Německo, se v České republice stává kvůli oteplování planety takřka nedosažitelným unikátem.
Ledové víno je přirozeně sladký skvost, který vzniká z hroznů sklizených a lisovaných výhradně ve zmrzlém stavu. Aby mohla být šťáva legálně označena jako ledová, musí teplota při sklizni klesnout alespoň na -7 °C (v Kanadě je norma ještě přísnější, až -8 °C).
Při této teplotě voda v bobulích krystalizuje do podoby ledu. Během lisování zůstává led v lisu, zatímco ven vytéká pouze extrémně koncentrovaná šťáva – esence plná cukru, ušlechtilých kyselin a aromat. Výsledkem je silně extraktivní víno s bohatým tělem, které v rámci Průvodce výběrem vína řadíme k absolutní špičce dezertních specialit.
Pokud vás zajímá Výroba a legislativa, u ledového vína jsou pravidla neúprosná. Celý proces je hazardem, který vyžaduje pevné nervy:
Ochrana úrody: Po běžné sezóně sklizně se vybrané hrozny (často odrůdy Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené) nechají na vinici. Musí být chráněny sítěmi proti špačkům a zvěři.
Čekání na mráz: Vinaři bedlivě sledují meteorologické radary. Jakmile v noci udeří mráz, nastává okamžitá mobilizace. Pokud teplota stoupne dříve, než je vylisováno, celá snaha je zmařena.
Noční sklizeň: Sběr probíhá často mezi druhou a pátou hodinou ranní. Vše se dělá ručně v mrazu, který zalézá za nehty.
Extrémně nízký výnos: Zatímco u běžného Vína je výtěžnost vysoká, u ledového vína z 10 kg hroznů získáte třeba jen 1 litr vzácného nektaru.
Dlouhá fermentace: Kvůli obrovské koncentraci cukru kvasinky pracují velmi pomalu. Kvašení v nerezových tancích nebo sudech může trvat i několik měsíců.
Ačkoliv historicky měla Morava pro tento typ Vinné révy dobré podmínky, současná situace je kritická:
Klimatické změny: Zimy jsou mírnější. Často se stává, že kýžený mráz -7 °C přijde až v lednu nebo únoru, kdy už jsou hrozny na keřích shnilé nebo opadané.
Vysoké riziko: Vinař riskuje celou úrodu bez záruky výsledku. Mnozí proto raději volí jistotu a vyrábějí Moravské vinařské poklady typu výběr z bobulí.
Ekonomická náročnost: Náklady na ruční noční práci a minimální výtěžnost šroubují cenu lahví (obvykle o objemu 0,2 l nebo 0,375 l) do tisíců korun.
Pokud chcete ochutnat to nejlepší, vaše cesty by měly směřovat do oblastí, kde je mráz jistotou:
Kanada (Ontario, Niagara): Světová jednička, kde je klima pro ledová vína stabilní a ideální.
Německo (Mosel, Rheingau): Kolébka Eisweinu, kde se drží nejpřísnějších tradičních postupů.
Jak založit vinici – Které odrůdy jsou vhodné pro pozdní sběry a ledová vína?
Skladování a archivaci – Jak dlouho vydrží ledové víno ve vašem archivu?
Víno jako investice – Proč jsou vzácná ledová vína skvělým sběratelským artiklem?
Chtěli byste se dozvědět více o rozdílu mezi ledovým a slámovým vínem, nebo vás zajímá, které konkrétní ročníky na Moravě byly pro "ledovky" nejúspěšnější?
Čtěte dále:
Partneři
Svět vína je plný příběhů, které sahají hluboko do historie i vysoko ke hvězdám. Na našem portálu Víno Morava se věnujeme všemu, co souvisí s Vinnou révou, ale občas neuškodí podívat se i za hranice našich vinohradů. Připravili jsme pro vás výběr deseti zajímavostí, které změní váš pohled na každou sklenku.
Zvuk vína při nalévání není náhoda – tvoří ho vibrace vzduchu v hrdle láhve a každý typ vína zní trochu jinak. Pokud se chcete naučit, jak tento „zpěv“ správně vnímat, navštivte našeho Průvodce výběrem vína, kde se dozvíte více o senzorické analýze.
Láhev Romanée-Conti 1945 se v roce 2018 vydražila za téměř 13 milionů Kč. Pro mnohé je Víno jako investice fascinujícím oborem. Pokud vás láká budování vlastní sbírky, podívejte se na naše tipy pro Skladování a archivaci, které jsou pro hodnotu vína klíčové.
Vinařská historie v Gruzii sahá až 8 000 let zpět. Dodnes tam víno zraje v hliněných nádobách zakopaných v zemi – kvevri. Tato metoda dnes inspiruje i Nové trendy v pěstování, kdy se vinaři vracejí k naturálním postupům bez zbytečné chemie.
Francouzi poslali v roce 2019 do vesmíru 12 lahví Bordeaux. Po návratu chutnalo jemněji a komplexněji. Ačkoliv na Moravě zatím do vesmíru nelétáme, sekce Do hloubky s vínem vám odhalí, jak chemické procesy během zrání ovlivňují chuť v našich sklepích.
Některá vinařství nechávají zrát víno na dně moře – stabilní teplota, tma a tlak prý napomáhají jeho chuti. U nás na Moravě sice moře nemáme, ale naše Moravské vinařské poklady zrají v unikátních pískovcových a cihlových sklepech, které nabízejí podobně stabilní podmínky.
V Thajsku existuje víno, které prochází trávicím traktem slonů. Hrozny z fermentovaných výkalů mají prý jedinečné aroma! My v sekci Víno a jídlo raději zůstáváme u tradičnějších párování, ale tato kuriozita ukazuje, jak kreativní dokáže vinařství být.
Napoleon Bonaparte pil denně víno Gevrey-Chambertin. Věřil, že mu dodává sílu a odvahu. Pokud i vy hledáte víno, které má charakter, prozkoumejte naše tipy na Vinnou révu a její odrůdové variace, které formovaly dějiny.
Ve středověku se vinice sázely podle lunárního kalendáře – a někteří vinaři to dodržují dodnes. Pokud vás zajímá, jak vypadá práce vinaře během celého roku, nahlédněte do sekce Rok ve vinohradu.
Mnich Dom Pérignon chtěl původně zabránit bublinkám ve víně – a místo toho vytvořil slavné Champagne. Dnes je Výroba a legislativa mnohem přísnější a přesně definuje, co může být označeno za sekt a co za tiché víno.
Na ekologických vinicích se hlemýždi používají místo herbicidů – spásají nežádoucí rostliny mezi keři révy. Ekologie je velké téma i u nás. Pokud uvažujete o tom, Jak založit vinici šetrnou k přírodě, inspirujte se v našich článcích o udržitelném hospodaření.
Svět vína je nekončící studnice znalostí. Prozkoumejte naše další rubriky:
Zajímavosti v okolí – Kam vyrazit za nejlepšími moravskými sklípky?
Množení a roubování révy vinné – Jak si vypěstovat vlastní sazenice?
Vědomé vztahy a láska – Protože víno nejlépe chutná ve dvou.
Líbil se vám tento článek? Mohu pro vás připravit detailního průvodce o tom, jaká "vína jako investici" se vyplatí sledovat právě v roce 2026?
Čtěte dále:
Partneři
Od hliněných nádob po kvasinkové závoje – víno jako odraz kultury, historie i odvahy
Víno – jeden z nejstarších nápojů lidstva – nevzniká všude stejně. Každý region má své tradice, podmínky, a často i naprosto odlišné přístupy k výrobě. Zatímco někde pěstují hrozny v tisícileté kontinuitě, jinde se inovuje, experimentuje a vznikají nové styly. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co vinařský svět nabízí – a možná objevíš způsoby, o kterých jsi dosud vůbec neslyšel.
Gruzínské vinařství je považováno za kolébku vína – archeologické nálezy dokazují výrobu vína už před více než 8 000 lety. Typickou metodou je kvevri (někdy také qvevri nebo churi) – velká hliněná nádoba, často o objemu 500–2 000 litrů, která se zakopává do země, aby se udržovala stabilní teplota.
Hrozny – včetně slupek, semen a často i stopek – se do nádoby vloží a víno se nechá samovolně kvasit bez přidaných kvasinek. Kvašení trvá několik týdnů, následné zrání v kvevri může trvat měsíce. Výsledné víno má hlubokou barvu (často jantarovou u bílých odrůd), výrazné taniny a minerální, zemitý charakter.
Kvevri vína se často řadí mezi tzv. oranžová vína, a jsou dnes velmi populární mezi milovníky autentických, přírodních vín.
V srdci Francie, v malebné oblasti Jura, vzniká jedno z nejpodivuhodnějších vín světa – Vin Jaune („žluté víno“). Vyrábí se výhradně z odrůdy Savagnin, která se sbírá pozdě a má vysoký obsah kyselin.
Zvláštnost tkví ve způsobu zrání. Po fermentaci se víno nalije do starých dubových sudů, které se nenaplní až po okraj – úmyslně. Víno pak zraje nejméně 6 let a 3 měsíce, během nichž se na hladině utvoří kvasinková vrstva (voile), která brání úplné oxidaci, ale zároveň umožňuje vývoj charakteristických tónů.
Výsledné víno je silně ořechové, suché, pikantní a velmi specifické – milované znalci, odmítané laiky. Podobně jako sherry, ale bez dolihování.
Portské víno je synonymem sladkého, fortifikovaného vína. Vzniká v údolí řeky Douro v Portugalsku. Tajemství výroby spočívá v přerušení fermentace pomocí vinného destilátu (aguardente), čímž se zastaví kvašení a zachová se přirozený cukr z hroznů.
Víno se pak zraje několik let – buď v sudech, nebo lahvích, a rozděluje se na různé styly (Ruby, Tawny, Vintage…). Výsledkem je plné, sladké, kořenité víno s vysokým obsahem alkoholu (okolo 19–20 %).
Portské bylo původně vytvořeno, aby přežilo dlouhé plavby – dnes je z něj ikonický nápoj vhodný k sýrům, čokoládě i jako digestiv.
Sherry, typické pro oblast Jerez de la Frontera ve Španělsku, vzniká složitým procesem, který zahrnuje kvasinkovou vrstvu zvanou „flor“, víceúrovňový systém zrání („solera“), a často i dolihování (přidání destilátu).
Existuje celá řada stylů sherry – od lehkého, suchého Fino (zrající pod flor) přes Amontillado (část zrání pod flor, část bez něj), až po bohaté, ořechové a oxidované Oloroso nebo extrémně sladké Pedro Ximénez, vyráběné ze sušených hroznů.
Každý styl má jiný charakter, ale všechny mají jedno společné – hlubokou komplexnost a osobitost, která nemá v jiném vinařském světě obdoby.
V oblasti Valpolicella (severní Itálie) se vyrábí Amarone – suché, silné červené víno z přesušených hroznů. Po sklizni se hrozny odrůd Corvina, Rondinella a Molinara suší až 3 měsíce na roštech v dobře větraných podkrovích.
Během sušení ztrácejí vodu, a tím se koncentrují cukry a aromatické látky. Kvašení je pomalé a dlouhé, často trvá i přes měsíc. Výsledné víno má vysoký alkohol (15–17 %), plnou strukturu a tóny zralého ovoce, hořké čokolády, kávy a tabáku.
Je to víno pro dlouhé zrání – a dlouhé večery.
Tokajské víno z Maďarska je považováno za jedno z nejlepších dezertních vín světa. Základ tvoří hrozny napadené tzv. ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, která odpařuje vodu z bobulí a koncentruje cukry.
Tyto hrozny se pak přidávají do základního vína v přesném poměru (tzv. putně) a celý proces je zakončen dlouhým zráním v dubových sudech. Výsledné víno je sladké, ale s vysokou kyselinou, má tóny medu, sušených meruněk, rozinek a šafránu.
Tokajské Aszú je nápoj králů – a právem.
Oranžová vína vznikají metodou typickou pro červená vína – tedy kvašením bílých hroznů na slupkách. Získávají tak jantarovou barvu, vyšší třísloviny a zemitou chuť.
Nejde o novinku – právě naopak. Jde o návrat ke starověkým postupům, dnes znovu objevený vinaři ve Slovinsku, Rakousku, Itálii, ale i na Moravě. Oranžová vína bývají naturální, nefiltrovaná, bez síry – a hodí se k delikátním pokrmům i k přemýšlení.
Ačkoli technicky nejde o víno, saké si zaslouží zmínku. Vyrábí se z rýže, vody a speciální plísně koji, která rozkládá škroby na cukry – a ty se následně fermentují.
Proces je komplikovaný, přesný a kulturně hluboce zakořeněný. Výsledkem je jemný, hladký, elegantní nápoj s nižší kyselinkou a vyváženou chutí. Pije se studený i teplý, a v Japonsku je součástí rituálů i běžného života.
Každá z těchto metod ukazuje, že víno není jen produkt, ale příběh. V některých případech příběh tisíciletý, jinde inovace posledních dekád. Co mají všechny společné? Odvahu nechat hrozny vyprávět – různými jazyky, vůněmi, barvami i texturami.
Čtěte dále:
Partneři
Dnes je šampaňské symbolem luxusu, oslav a elegance. Ale jeho vznik? Čistá náhoda!
Původně si francouzští vinaři přáli přesný opak – chtěli zabránit vzniku bublinek ve víně.
V 17. století se vinaři v regionu Champagne snažili vyrábět klidné (tedy nebublající) bílé víno z modrých hroznů odrůdy Pinot Noir. Kvůli chladnému klimatu však víno často neprokvasilo úplně, a když bylo na jaře uzavřeno do láhví, kvasinky znovu "ožily" a vytvořily oxid uhličitý – bublinky.
To způsobovalo:
💥 praskání lahví ve sklepích
🍾 vystřelování korků
😬 a celkově „nežádoucí“ perlení vína
Na scénu vstupuje slavný benediktinský mnich Dom Pérignon (1638–1715), který působil v opatství Hautvillers. Jeho původním cílem bylo právě bublinky odstranit, ale nakonec se mu povedlo něco jiného – zdokonalil výrobu šumivého vína.
Vybral ideální odrůdy
Zlepšil lisování a míchání
Zavedl použití silnějších skleněných lahví a voskování korků
A hlavně: naučil se ovládnout druhotné kvašení
A právě díky němu se šumivé víno z Champagne proměnilo ze „závady“ v žádanou delikatesu.
V 18. století už bylo šampaňské fenoménem – milovali ho aristokraté, královské dvory i literáti. Vznikla nová etiketa servírování, nová sklenice – flétna – a ze šumivého vína se stal kulturní symbol oslav.
Šampaňské je krásným příkladem toho, že někdy ty nejlepší věci vzniknou úplně neplánovaně. Co bylo kdysi vinařskou noční můrou, se dnes lije do sklenic při těch nejvýznamnějších chvílích života.
Čtěte dále:
Partneři
Když se řekne „zrání vína“, většině z nás se vybaví starý vinný sklep, dubové sudy, tlumené světlo a vůně dřeva. Ale co kdybychom vám řekli, že některá vína dnes zrají hluboko pod mořskou hladinou? Ano, opravdu – víno na dně moře není jen nápad z filmu o pirátech, ale stále populárnější trend mezi moderními vinaři.
První pokusy s podvodním zráním vína začaly jako experiment. Vinaři si všimli, že láhve vína nalezené ve vracích starých lodí měly mimořádně dobré vlastnosti – jemnější chuť, hladší strukturu a zajímavý buket. To přivedlo některé odvážné vinaře k myšlence: co kdybychom víno vědomě ukládali do moře?
Láhve vína jsou pevně uzavřeny, často navíc chráněny voskem, a uloženy do speciálních kovových klecí. Ty se následně ponoří několik metrů pod hladinu moře – většinou mezi 10 až 60 metry. V hloubce panují ideální podmínky pro zrání:
Stálá teplota: moře si drží stabilní teplotu, často kolem 10–14 °C.
Tma: hlubiny moře chrání víno před slunečním světlem.
Tlak: vyšší tlak může ovlivnit vývoj aroma vína a jeho zrání.
Pohyb vody: jemné vlnění může způsobit mikrooxidaci, která vínu prospívá.
Po několika měsících (někdy i letech) je víno vytaženo zpět na břeh, často obalené mořskými mušlemi, řasami nebo korýši – každá láhev je originál.
Tato metoda není omezena jen na jeden region – podmořské sklepy najdeme například ve Francii (např. Bordeaux nebo Champagne), ve Španělsku, Itálii, Řecku, ale také v Chorvatsku nebo Slovinsku. Některé vinařství se na tuto techniku dokonce specializují a prodávají své „mořské víno“ jako exkluzivní produkt pro sběratele nebo gurmány.
Podle odborníků i milovníků vína může podmořské zrání skutečně změnit chuťový profil vína – často bývá jemnější, zaoblenější, s komplexnějším aroma. Kritici ale upozorňují, že to není kouzelný trik, který z běžného vína udělá zázrak – základem musí být stále kvalitní surovina a poctivá práce vinaře.
Víno zrající v moři dnes představuje nejen chuťový zážitek, ale také marketingový tahák. Každá láhev má příběh, dobrodružství, trochu romantiky i špetku tajemství. A kdo by nechtěl ochutnat víno, které se několik měsíců houpalo v hlubinách oceánu?
Čtěte dále:
Partneři
Víno je po tisíciletí spojeno s oslavami, kulturou a uměním. Ale co se stane, když se víno vydá tam, kam se většina nápojů nikdy nedostane – do vesmíru? Právě to se rozhodla zjistit skupina francouzských vědců a vinařů, kteří vyslali 12 lahví vína na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Nešlo o extravagantní gesto, ale o seriózní vědecký experiment, který přinesl překvapivé poznatky.
V roce 2019 zahájila společnost Space Cargo Unlimited neobvyklý projekt: poslat do vesmíru víno z prestižního regionu Bordeaux a sledovat, jak na něj působí prostředí s mikrogravitací, radiací a úplně jinými podmínkami než na Zemi.
Do vesmíru bylo vysláno:
12 lahví vína Château Pétrus 2000 – jedné z nejdražších značek na světě
320 vinicových výhonků révy vinné, aby se sledoval jejich růst a reakce na vesmírné podmínky
Lahve zůstaly na ISS 14 měsíců, obíhající Zemi rychlostí 28 000 km/h.
Vědci chtěli zjistit, jak se víno změní:
Chuťově – změní se profil vína, jeho třísloviny, vůně?
Chemicky – dojde k degradaci některých látek? Nebo se vytvoří nové sloučeniny?
Z hlediska stárnutí – zrychlí se proces zrání nebo zpomalí?
Po návratu na Zemi bylo víno podrobeno slepé degustaci zkušenými sommeliéry. Ti se shodli, že víno, které strávilo více než rok na oběžné dráze, se výrazně lišilo od toho, které zůstalo na Zemi. Bylo prý jemnější, zaoblenější, s jinou strukturou – někteří jej dokonce označili za „vyspělejší“.
Laboratorní testy pak potvrdily změny v polyfenolech a aromatických sloučeninách – tedy látkách, které utvářejí chuť a vůni vína.
Jedna z lahví vesmírného Château Pétrus byla v roce 2021 vydražena za astronomickou částku – přes 1 milion dolarů. Ačkoli šlo částečně o marketingový tah, víno se tak stalo symbolem propojení tradice a inovace, země a vesmíru.
Experiment měl ale hlubší význam než jen zajímavost pro milovníky vína. Vědci zvažují, zda by bylo možné v budoucnosti pěstovat révu a vyrábět víno i mimo Zemi – například na Měsíci nebo Marsu. Výhonky révy, které přežily pobyt ve vesmíru, ukázaly zvýšenou odolnost vůči stresu – což může pomoci i při pěstování na Zemi, kde se mění klima a přibývá extrémních podmínek.
Příběh vesmírného vína ukazuje, že i tradiční nápoje mohou mít inovativní a odvážnou budoucnost. Co začalo jako experiment, otevřelo otázky o zemědělství ve vesmíru, vlivu gravitace na biologické procesy – a také o tom, co všechno jsme ochotni udělat pro chuť dobrého vína.
Až si příště otevřete láhev Bordeaux, vzpomeňte si, že někde tam nad námi – možná právě teď – obíhá další sklenka.
Čtěte dále:
Partneři
V roce 2018 byla na aukci Sotheby’s v New Yorku vydražena láhev Romanée-Conti 1945 za neuvěřitelných 558 000 dolarů, což je v přepočtu přibližně 13 milionů Kč.
Tím se stala nejdražší prodanou lahví vína na světě.
🍇 Ročník 1945 je výjimečný – šlo o poslední sklizeň před vyklučením původních keřů vinice.
🧾 Vyrobeno bylo pouze 600 lahví.
💎 Romanée-Conti je považována za nejprestižnější vinici v Burgundsku – s mimořádným terroirem a historií.
🔒 Tento konkrétní exemplář byl v perfektním stavu a pocházel z osobní sbírky vinařství.
Taková lahev se nepije. Taková lahev se uctívá jako umělecké dílo.
Čtěte dále:
Partneři
Ve světě vína se často mluví o odrůdách, ročnících, terroiru a degustačních poznámkách. Ale co když vám řekneme, že stejně důležitou roli hraje i něco, co s chutí nemá na první pohled nic společného? Řeč je o designu. Od tvaru lahve, přes etiketu až po celkový vizuální dojem – design je tichý prodejce, který k vínu promlouvá dřív, než se korek vůbec dotkne sklenice.
Představte si regál plný stovek lahví. Jak si vyberete? Pokud nejste zkušený sommelier s jasnou představou, je velká šance, že vás osloví láhev, která vizuálně vyčnívá. Design etikety je jako obličej vína. Je to první, co upoutá naši pozornost, a má moc vyvolat emoce, zvědavost, nebo dokonce pocit důvěry a luxusu.
Příběh na etiketě: Dobrý design etikety není jen o estetice, ale o vyprávění příběhu. Může naznačovat tradici, modernost, původ vína, vášeň vinaře nebo dokonce jeho smysl pro humor. Například historické ilustrace mohou odkazovat na staletí starou rodinnou vinici, zatímco minimalistická grafika může signalizovat moderní přístup a inovaci.
Výběr barev, fontů a celkové kompozice není náhodný. Každý prvek má svůj význam:
Barvy: Zlaté a krémové odstíny často evokují eleganci a prémiovost. Jasné a syté barvy mohou signalizovat svěžest a ovocnost. Tmavé, zemité tóny zase robustnost a hloubku.
Fonty: Serifové fonty s patkami často působí tradičně a formálně. Bezpatkové (sans-serif) fonty jsou modernější a minimalističtější. Kaligrafické písmo zase přidává nádech luxusu a uměleckosti.
Materiály: Použití speciálních papírů, reliéfních tisků nebo zlatých fólií může výrazně zvýšit vnímanou hodnotu vína.
I samotný tvar lahve je součástí designového sdělení. Klasické lahve typu Bordeaux, Burgundsko nebo Alsasko mají svůj historický a praktický význam, ale i moderní vinařství experimentují s inovativními tvary, které mají za cíl odlišit se a zanechat silný dojem. Elegantní, štíhlá lahev může signalizovat lehkost a svěžest, zatímco robustní, tmavá lahev může naznačovat sílu a plné tělo vína.
Pro vinaře je investice do kvalitního designu klíčová. V době, kdy je trh přeplněn a konkurence silná, může být právě vizuální identita tím, co odliší skvělé víno od průměrného – ještě před prvním douškem. Profesionální design dokáže transformovat vnímanou hodnotu produktu, přilákat nové zákazníky a budovat silnou značku.
Příště, až si budete vybírat láhev vína, zkuste se na ni podívat i očima designéra. Uvědomte si, jaké sdělení vám předává ještě předtím, než ochutnáte. Protože ve světě vína platí, že i když chuť je král, design je vizuální koruna, která mu propůjčuje majestátnost.
Partneři
Věděli jste, že chuť vašeho oblíbeného vína se může dramaticky změnit v závislosti na tom, co k němu zakousnete? Degustace je umění, které propojuje čich, chuť a vizuální vjem. Aby se ale víno ukázalo v tom nejlepším světle, potřebuje ty správné společníky.
Pojďme se podívat, jak správně nastavit degustační stůl, abyste si z vína odnesli co největší radost, a jaké množství vína je ideální, když si ho chcete opravdu vychutnat a poznat.
Při degustaci neplatí „čím víc, tím líp“. Cílem je rozvíjet smysly, nikoli je unavit.
Ideální objem do sklenice: Nalijte si vždy jen malou porci – 30 až 50 ml (zhruba do jedné čtvrtiny sklenice). Takto víno nebude mít tendenci se příliš rychle ohřívat a hlavně budete mít prostor pro zakroužení sklenicí, které je zásadní pro uvolnění aromatických látek.
Malé doušky, velká pozornost: V ústech nechte víno chvíli „povozit“. Soustřeďte se na to, jak působí na špičce jazyka (sladkost), na stranách (kyselost) a na patře (třísloviny a plnost). Malé doušky vám umožní udržet vysokou koncentraci na každý vzorek.
Celkové množství: Pokud degustujete pět až šest různých vín, počítejte s tím, že na jednoho ochutnávače padne zhruba jedna sklenice vína celkem. Budete mít tak dostatek energie, abyste si užili celý degustační večer.
Mezi jednotlivými vzorky potřebujete vyčistit patro a připravit ho na novou chuťovou paletu. Zde platí pravidlo: neutralita vítězí.
Pokud degustujete v neformálním duchu a chcete si víno užít (ne jen analyticky hodnotit), můžete zařadit i občerstvení. Tady ale buďte opatrní, aby jídlo nepřebilo víno!
Sýry: Vyhněte se aromatickým a tučným sýrům. Skvělé jsou jemné, mladé kozí sýry (k bílým a svěžím vínům, jako je Sauvignon Blanc) nebo tvrdé, méně výrazné sýry (k plnějším červeným).
Ovoce: Vybírejte ovocné tóny, které korespondují s vínem. K bílým vínům se hodí hrozny, jablka nebo hrušky. K lehčím červeným a rosé se hodí bobulovité ovoce (maliny, ostružiny).
Čemu se vyhnout: Jakékoli pokrmy s česnekem, cibulí, octem, silnými uzeninami nebo čokoládou. Tyto výrazné chutě znehodnotí vaše vnímání ovocných a květinových tónů vína.
Nechte víno i jídlo pracovat ve vzájemné harmonii. Pokud se víno a pokrm snoubí správně, vznikne tzv. třetí chuť, která je lepší než obě složky zvlášť.
Seřazení vín: Degustujte od lehčího k plnějšímu, od suchého ke sladkému a od bílého k červenému. Tím chráníte své patro.
Teplota: Správná teplota je klíčová! Bílá a růžová vína by měla být chladná (), červená vína by neměla být "pokojová", ale spíše mírně chladnější ().
Vůně: Nebojte se sklenicí pořádně zakroužit, abyste uvolnili aroma. Vůně je chuti!
Domácí degustace je skvělá příležitost, jak si s přáteli užít víno bez tlaku. Stačí dodržet tato jednoduchá pravidla a otevřít se novým chutím.
Jaké víno plánujete degustovat jako první na vašem příštím degustačním večeru? 😊
Partneři
Víno je nápoj s dlouhou tradicí, ale orientovat se v jeho kvalitě nemusí být jednoduché. V regálech obchodů i ve vinařstvích najdeme desítky druhů vín – ale jak poznat, která vína jsou skutečně kvalitní? Pomůže nám rozdělení vín podle jakosti, které se v České republice řídí zákonem o vinohradnictví a vinařství. Pojďme si tuto kategorizaci přehledně vysvětlit.
Základní a nejméně náročná kategorie.
Charakteristika: Víno bez bližší specifikace odrůdy, původu hroznů nebo ročníku.
Hrozny: Mohou pocházet z různých zemí (často směs více původů).
Na etiketě: Nenajdete ročník ani vinařskou oblast.
Cena: Obvykle nejnižší.
Vhodné na: Vaření, nenáročné stolování.
O stupeň výš – už víme, odkud víno pochází.
Charakteristika: Víno vyrobené z hroznů sklizených v konkrétní vinařské oblasti ČR nebo EU.
Hrozny: Musí být z daného území (např. Morava, Čechy).
Na etiketě: Může být uveden ročník, oblast i odrůda.
Zajímavost: Není nutné provádět analytické zkoušky jako u jakostních vín.
Vhodné na: Každodenní pití, ochutnávání místní produkce.
První stupeň oficiálně kontrolované kvality.
Podmínky:
Hrozny z jedné vinařské oblasti v ČR.
Cukernatost moštu minimálně 15 °NM.
Povinné analytické a senzorické hodnocení.
Na etiketě: Odrůda, ročník, vinařská oblast.
Dělení:
Jakostní odrůdové víno – z jedné odrůdy.
Jakostní známkové víno – směs odrůd, ale stále splňující jakostní požadavky.
To nejlepší, co česká a moravská vína nabízejí.
Víno s přívlastkem je vyrobeno z hroznů s vyšší cukernatostí, které prošly přísným hodnocením. Kategorie přívlastkových vín:
Cukernatost: min. 19 °NM
Suché, lehčí, elegantní víno.
Ideální k lehkým jídlům, do letních dnů.
Cukernatost: min. 21 °NM
Plnější, aromatické víno.
Oblíbené u červených i bílých vín.
Cukernatost: min. 24 °NM
Hrozny pečlivě vybrané při sklizni.
Plné, vyzrálé víno, často polosladké.
Cukernatost: min. 27 °NM
Bobule často lehce přezrálé či napadené ušlechtilou plísní.
Vína sladší, koncentrovaná, vhodná i na archivaci.
Cukernatost: min. 32 °NM
Vzácné víno z rozinek (přeschlých hroznů).
Dezertní vína s výjimečným potenciálem.
Sklizeň při teplotě pod –7 °C.
Hrozny se lisují zmrzlé.
Vysoký obsah cukru, velmi sladké, exkluzivní.
Hrozny se suší na slámě nebo rohožích alespoň 3 měsíce.
Koncentrovaná chuť, sladké, hutné víno.
Tato kategorie se neřídí pouze jakostí hroznů, ale hlavně způsobem výroby.
Perlivé víno: Jemně sycené oxidem uhličitým.
Šumivé víno (např. Sekt): Oxid uhličitý vzniká přírodní cestou kvašením.
Jakostní šumivé víno: Výroba z jakostních vín + stanovené metody kvašení.
Fermentace: Metoda Charmat (v tancích) nebo klasická (v lahvích).
Nejde o oficiální jakostní kategorii, ale stále častěji se objevuje.
Bez chemie: Minimální zásahy ve vinici i ve sklepě.
Bez filtrace a síření: Někdy zakalené, se specifickým charakterem.
Bio a biodynamická vína: Mají vlastní certifikace a standardy.
Čtěte etikety: Hledejte označení přívlastků nebo vinařské oblasti.
Pozor na názvy: „Archivní víno“ neznamená přívlastkové, ale pouze starší.
Ptejte se vinaře: Rád vysvětlí původ hroznů i kvalitu.
Nejlepší víno? To, které vám chutná – ale u přívlastkových vín máte větší jistotu kvality.
Rozdělení vín podle jakosti nám pomáhá lépe se orientovat a pochopit, co vlastně pijeme. Ať už dáváte přednost jednoduchému stolnímu vínu nebo exkluzivnímu výběru z cibéb, vždy je dobré vědět, co jednotlivé kategorie znamenají. Kvalitní víno neznamená nutně drahé – ale vždy je výsledkem pečlivé práce a respektu k přírodě i řemeslu.
Níže uvádím běžné maloobchodní ceny za 0,75 l láhev pro česká a moravská vína (2024–2025):
| Kategorie vína | Průměrná cena | Poznámka |
|---|---|---|
| Stolní víno | 40–80 Kč | Často v plastu, směs hroznů, nízká kvalita |
| Zemské víno | 80–150 Kč | Už může mít zajímavou chuť, regionální původ |
| Jakostní víno | 100–180 Kč | Kvalitní základ, často z odrůdových vín |
| Kabinetní víno | 140–200 Kč | Lehká, suchá vína, oblíbená u znalců |
| Pozdní sběr | 160–300 Kč | Nejčastější přívlastkové víno, velmi oblíbené |
| Výběr z hroznů | 250–400 Kč | Plné víno, častěji sladší, elegantní styl |
| Výběr z bobulí | 400–800 Kč | Malovýroba, koncentrovaná chuť, vzácnější |
| Výběr z cibéb | 800–1500+ Kč | Sladká delikatesa pro výjimečné příležitosti |
| Ledové víno | 600–1200 Kč | Vysoká cena kvůli náročné sklizni a malému výnosu |
| Slámové víno | 500–900 Kč | Sladké, velmi extraktivní, ideální jako dárek |
| Jakostní šumivé víno (sekt) | 120–350 Kč | Často tradiční metoda, slavnostní volba |
| Naturální víno / Bio víno | 200–400 Kč | Neformální vína s charakterem, menší vinařství |
Ceny v restauracích bývají o 50–150 % vyšší.
Vinotéky a specializované e-shopy mají často širší výběr než supermarket.
Opravdu kvalitní vína (např. s oceněními z výstav) začínají u přívlastkových vín od cca 200 Kč výše.
Partneři
Na lahvi je napsáno „levandulové víno“. Jinde zase „naturální víno“, „bio víno“ nebo „vermut“. Všechna mají základ z vína, ale rozdíly mezi nimi jsou zásadní. Pokud chcete vědět, co vlastně pijete, nebo plánujete podobný produkt koupit či prodávat, je dobré rozumět pojmům jako ochucené, aromatizované a naturální víno.
Začněme u základu.
Víno = alkoholický nápoj vyrobený výhradně kvašením čerstvých hroznů révy vinné.
Zákon v EU i v ČR stanoví, že:
nesmí být dolihováno, doslazováno nebo aromatizováno,
musí pocházet z odrůd Vitis vinifera (ne ovocných nebo hybridních odrůd).
✅ Pokud je něco přidáno (ovoce, koření, aroma…), už to podle zákona není víno, ale jiný typ nápoje.
Aromatizovaný vinný nápoj je víno, do kterého byly přidány přírodní aromatické látky, byliny nebo koření.
Vermut – bílé nebo červené víno s pelyňkem, bylinkami, někdy dolihované
Sangría – červené víno s ovocem a cukrem
Levandulové víno (pokud obsahuje přírodní aroma nebo výluh)
📌 Takové nápoje musí být na etiketě označeny jako:
👉 "Aromatizovaný nápoj na bázi vína"
Víno s přídavkem přírodních surovin, které upravují chuť a vůni – např. bylinky, květy, sirupy nebo ovoce.
Na rozdíl od klasického vína:
Mění se chuť, vůně i charakter
Musí být přesně označeno
Není povoleno označit jen jako „víno“ – ale např.:
„Aromatizovaný vinný nápoj s levandulí“
„Ovocné víno s malinovou šťávou“
✅ Dobré ochucené víno poznáte podle toho, že používá kvalitní základ a přírodní suroviny.
Naturální (nebo také přirozené, „natural wine“) víno je trend posledních let. Co to ale vlastně je?
Víno vyrobené s minimem zásahů, bez chemických pomocných látek, bez filtrace, někdy i bez přidané síry.
Nefiltrované (může být lehce zakalené)
Spontánně kvašené (bez přidaných kvasinek)
Někdy s „divočejší“ chutí
Často bez stabilizátorů → kratší trvanlivost
✅ Naturální víno je čistě z hroznů, ale jiným způsobem než klasické víno – bez technologie, blíže přírodě.
Mnozí si pletou tyto pojmy, ale jsou rozdílné:
| Typ | Co to znamená |
|---|---|
| Bio víno | Hrozny z ekologického vinohradu (bez chemie), ale víno může být vyráběno běžně |
| Naturální víno | Minimální zásahy do výroby, může i nemusí být bio |
✅ Můžete mít bio víno, které chutná jako běžné, i naturální víno, které není oficiálně certifikováno jako bio.
| Název | Obsahuje víno? | Přidané látky | Označení musí být |
|---|---|---|---|
| Víno (klasické) | ✅ | ❌ | „víno“ |
| Aromatizované víno | ✅ | ✅ (byliny, aroma) | „aromatizovaný nápoj z vína“ |
| Ochucené víno (např. levandulové) | ✅ | ✅ (např. sirup, květ) | „nápoj s vínem“ |
| Naturální víno | ✅ | ❌ (nebo minimum) | „víno“ (dobrovolně doplněno o info) |
| Bio víno | ✅ | ❌ (z bio hroznů) | „bio víno“, EU certifikace |
V posledním díle této série se podíváme na:
👉 Jak ochutnávat víno jako profík – i když ho piju doma v teplácích
Partneři
Ceny vína se liší a snadno se v nich ztratíte. Můžete zaplatit spoustu peněz za víno, které ve skutečnosti má daleko nižší hodnotu. Nebojte se, připravili jsme pro vás krátký a jednoduchý přehled, jak na to.
Číst dál: Jaké jsou ceny vína pro rok 2025? Přehled podle kategorií
Strana 1 z 4
|
|
000015
|
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .