Mikroregion Buchlov je sdružení čtrnácti obcí v oblasti Chřibů, které spolupracují na rozvoji venkova, turistiky a ochrany přírody. Patří sem například Buchlovice, Velehrad, Modrá, Boršice nebo Tupesy. Krajina mikroregionu je tvořena lesy, loukami a skalními útvary, nachází se zde i významné památky jako hrad Buchlov, zámek Buchlovice nebo poutní místo Velehrad. Region je oblíbený mezi turisty i cyklisty a pravidelně hostí různé kulturní a společenské akce.
Partneři
Když hrozny začínají měknout a nabírat barvu, přichází na jižní Moravě čas na Zarážání hory. Tento zvyk, jehož kořeny sahají až do středověku, není jen folklorní vložkou pro turisty. Je to symbolický i právní akt, kterým se vinohrad „uzamyká“ před všemi, kteří by v něm chtěli škodit – ať už jde o zloděje, nebo nenasytné špačky.
„Hora“ v tomto kontextu neznamená kopec, ale samotný vinohrad. Zarážání hory je obřadné vztyčení vysoké tyče (hory), která je ozdobena kyticí květin, věncem a často i symboly vinařského řemesla. Od okamžiku, kdy je hora zaražena do země, platí ve vinicích přísný zákaz vstupu všem, kteří tam nemají co pohledávat.
V minulosti byl tento zákaz brán velmi vážně. Do vinohradu směl vstoupit pouze vinař (majitel) a tzv. hotaři – strážci vinic, kteří dohlíželi na to, aby nikdo hrozny nekradl.
Zarážání hory má v každé obci trochu jinou podobu, ale základní prvky zůstávají stejné:
Vinaři a chasa v krojích procházejí obcí za doprovodu dechové hudby. Často s sebou nesou „hroznovou kozu“ – symbol plodnosti a úrody. Průvod směřuje k nejvýše položenému místu vinice nebo na náves.
Nejdůležitější částí je čtení Horenských práv. Jedná se o vtipné, ale i přísné veršované tresty za krádež hroznů. V minulosti byly tresty drastické (utětí ruky nebo dokonce hrdelní tresty), dnes jsou pojaty s humorem a nadsázkou. Dozvíte se například, co čeká mládence, který by chtěl své milé utrhnout jeden hrozen, nebo co hrozí zloději, který jich pobere plný koš.
Samotná hora je obvykle 5 až 10 metrů vysoký smrkový nebo jedlový kmen. Na jeho vrcholu je upevněna kytice a stuhy. Jakmile se hora s velkou slávou vztyčí, vinice je oficiálně uzavřena až do začátku vinobraní.
Ačkoliv byl zákaz vstupu velmi přísný, existovaly výjimky, které se dodržují i v dnešních inscenacích:
Vlastník vinohradu: Ten mohl vstupovat za účelem nezbytných prací.
Těhotné ženy: Tradovalo se, že pokud má těhotná žena chuť na hrozny, může si jeden utrhnout, aniž by byla trestána.
Nemocní a umírající: Pro ty mohl hrozny jako lék vyzvednout hotař nebo majitel.
Dnes je Zarážání hory především velkou společenskou událostí. Pro návštěvníky Moravy je to ideální příležitost:
Ochutnat první burčák: Sezóna burčáku se často kryje právě s těmito slavnostmi.
Vidět autentické kroje: Každá obec (Velké Bílovice, Vrbice, Bořetice, Čejkovice) má své specifické vzory a tradice.
Zažít vinařský humor: Scénky hotařů a „soudy“ se zloději hroznů bývají velmi zábavné.
Zarážání hory je jednou z nejvíce fotogenických vinařských událostí. Pokud chcete tuto tradici zažít na vlastní kůži, nejlepší je zamířit do srdce jižní Moravy koncem prázdnin.
Zde je seznam nejznámějších míst, kde se tento rituál koná, s přibližnými termíny (přesné datum se každoročně mění, ale většinou připadá na sobotu):
V největší vinařské obci u nás probíhá Zarážání hory ve velkém stylu. Koná se v autentickém prostředí sklepní uličky Horenského práva. Čeká vás krojovaný průvod, čtení přísných artikulů a posezení u cimbálu.
Kdy: Obvykle druhá polovina srpna (kolem 20.–25. srpna).
V Bořeticích má tato slavnost recesistický i tradiční nádech. Jakožto v „republice“ zde zarážení hory probíhá před sídlem vlády. Je to velmi veselá akce plná vtipných scének a dobrého vína.
Kdy: Pravidelně v polovině srpna (kolem 15. srpna).
Jedna z nejmalebnějších vesnic s unikátními sklepy v několika patrech nad sebou. Zdejší Zarážení hory bývá spojeno s otevřenými sklepy a scénkou v podání ochotníků, která se odehrává v areálu „Na Stráži“ s krásným výhledem.
Kdy: Většinou přelom srpna a září (případně první zářijová sobota).
V Mutěnicích se akce koná v areálu vinných sklepů „Pod Búdama“. Bývá spojena s ochutnávkou mladých vín a burčáku a často se zde koná i doprovodný vinný trh.
Kdy: Často se kryje s akcí „Letní vinné Mutěnice“ v polovině srpna.
Ve Strážnici se hora zaráží u Hotařské búdy přímo ve vinohradech pod vrchem Žerotín. Má to velmi komorní a autentickou atmosféru se silným náboženským a historickým podtextem.
Kdy: Tradičně koncem srpna (kolem 24. srpna).
Sledujte místní weby: Protože jde o venkovní akci, přesný termín se často potvrzuje až pár týdnů dopředu podle stavu zralosti hroznů.
Ubytování: Pokud chcete v obci přespat, rezervujte si pokoj s velkým předstihem, kapacity se během těchto slavností rychle plní.
Burčák: Na těchto srpnových akcích už často narazíte na první „letošní“ burčák z raných odrůd!
Ochutnávka prvního burčáku Zarážením hory začíná období přísného hlídání vinic, ale také první těšení se na plody práce. Jakmile se v lisovnách rozeběhnou první lisy, přichází čas na košt burčáku. Tento kvasící hroznový mošt je první zatěžkávací zkouškou nové úrody a oblíbeným společenským rituálem, který doprovází začátek sklizně.
Podzimní hody a lidové veselí V mnoha obcích je ochrana vinohradu úzce spjata s největší slavností roku. Tradiční hody jsou oslavou hojnosti, kdy se krojovaná chasa i vinaři sejdou u muziky, aby oslavili nejen patrona obce, ale i blížící se konec náročné sezóny na polích a ve vinicích.
Pravidelné košty vína Zatímco venku ve vinohradu panuje klid zaručený zaraženou horou, ve sklepech se hodnotí předchozí ročníky. Košt vína v tomto období nabízí ideální příležitost srovnat kvalitu dozrávajících hroznů s víny, která už jsou v lahvích, a připravit se na nadcházející vinobraní.
Svatomartinské oslavy a mladé víno Veškeré úsilí, které začalo jarními pracemi a pokračovalo hlídanou vinicí, vrcholí 11. listopadu. Svátek svatého Martina je dnem, kdy se poprvé oficiálně ochutnávají mladá vína aktuálního ročníku a definitivně se potvrzuje, jak úspěšný byl letošní vinařský rok.
Čtěte dále:
Partneři
Když hrozny začínají měknout a nabírat barvu, přichází na jižní Moravě čas na Zarážání hory. Tento zvyk, jehož kořeny sahají až do středověku, není jen folklorní vložkou pro turisty. Je to symbolický i právní akt, kterým se vinohrad „uzamyká“ před všemi, kteří by v něm chtěli škodit – ať už jde o zloděje, nebo nenasytné špačky.
„Hora“ v tomto kontextu neznamená kopec, ale samotný vinohrad. Zarážání hory je obřadné vztyčení vysoké tyče (hory), která je ozdobena kyticí květin, věncem a často i symboly vinařského řemesla. Od okamžiku, kdy je hora zaražena do země, platí ve vinicích přísný zákaz vstupu všem, kteří tam nemají co pohledávat.
V minulosti byl tento zákaz brán velmi vážně. Do vinohradu směl vstoupit pouze vinař (majitel) a tzv. hotaři – strážci vinic, kteří dohlíželi na to, aby nikdo hrozny nekradl.
Zarážání hory má v každé obci trochu jinou podobu, ale základní prvky zůstávají stejné:
Vinaři a chasa v krojích procházejí obcí za doprovodu dechové hudby. Často s sebou nesou „hroznovou kozu“ – symbol plodnosti a úrody. Průvod směřuje k nejvýše položenému místu vinice nebo na náves.
Nejdůležitější částí je čtení Horenských práv. Jedná se o vtipné, ale i přísné veršované tresty za krádež hroznů. V minulosti byly tresty drastické (utětí ruky nebo dokonce hrdelní tresty), dnes jsou pojaty s humorem a nadsázkou. Dozvíte se například, co čeká mládence, který by chtěl své milé utrhnout jeden hrozen, nebo co hrozí zloději, který jich pobere plný koš.
Samotná hora je obvykle 5 až 10 metrů vysoký smrkový nebo jedlový kmen. Na jeho vrcholu je upevněna kytice a stuhy. Jakmile se hora s velkou slávou vztyčí, vinice je oficiálně uzavřena až do začátku vinobraní.
Ačkoliv byl zákaz vstupu velmi přísný, existovaly výjimky, které se dodržují i v dnešních inscenacích:
Vlastník vinohradu: Ten mohl vstupovat za účelem nezbytných prací.
Těhotné ženy: Tradovalo se, že pokud má těhotná žena chuť na hrozny, může si jeden utrhnout, aniž by byla trestána.
Nemocní a umírající: Pro ty mohl hrozny jako lék vyzvednout hotař nebo majitel.
Dnes je Zarážání hory především velkou společenskou událostí. Pro návštěvníky Moravy je to ideální příležitost:
Ochutnat první burčák: Sezóna burčáku se často kryje právě s těmito slavnostmi.
Vidět autentické kroje: Každá obec (Velké Bílovice, Vrbice, Bořetice, Čejkovice) má své specifické vzory a tradice.
Zažít vinařský humor: Scénky hotařů a „soudy“ se zloději hroznů bývají velmi zábavné.
Zarážání hory je jednou z nejvíce fotogenických vinařských událostí. Pokud chcete tuto tradici zažít na vlastní kůži, nejlepší je zamířit do srdce jižní Moravy koncem prázdnin.
Zde je seznam nejznámějších míst, kde se tento rituál koná, s přibližnými termíny (přesné datum se každoročně mění, ale většinou připadá na sobotu):
V největší vinařské obci u nás probíhá Zarážání hory ve velkém stylu. Koná se v autentickém prostředí sklepní uličky Horenského práva. Čeká vás krojovaný průvod, čtení přísných artikulů a posezení u cimbálu.
Kdy: Obvykle druhá polovina srpna (kolem 20.–25. srpna).
V Bořeticích má tato slavnost recesistický i tradiční nádech. Jakožto v „republice“ zde zarážení hory probíhá před sídlem vlády. Je to velmi veselá akce plná vtipných scének a dobrého vína.
Kdy: Pravidelně v polovině srpna (kolem 15. srpna).
Jedna z nejmalebnějších vesnic s unikátními sklepy v několika patrech nad sebou. Zdejší Zarážení hory bývá spojeno s otevřenými sklepy a scénkou v podání ochotníků, která se odehrává v areálu „Na Stráži“ s krásným výhledem.
Kdy: Většinou přelom srpna a září (případně první zářijová sobota).
V Mutěnicích se akce koná v areálu vinných sklepů „Pod Búdama“. Bývá spojena s ochutnávkou mladých vín a burčáku a často se zde koná i doprovodný vinný trh.
Kdy: Často se kryje s akcí „Letní vinné Mutěnice“ v polovině srpna.
Ve Strážnici se hora zaráží u Hotařské búdy přímo ve vinohradech pod vrchem Žerotín. Má to velmi komorní a autentickou atmosféru se silným náboženským a historickým podtextem.
Kdy: Tradičně koncem srpna (kolem 24. srpna).
Sledujte místní weby: Protože jde o venkovní akci, přesný termín se často potvrzuje až pár týdnů dopředu podle stavu zralosti hroznů.
Ubytování: Pokud chcete v obci přespat, rezervujte si pokoj s velkým předstihem, kapacity se během těchto slavností rychle plní.
Burčák: Na těchto srpnových akcích už často narazíte na první „letošní“ burčák z raných odrůd!
Partneři
Když se řekne Velehrad, většina lidí si vybaví baziliku, poutě a duchovní historii. Ale málokdo ví, že pod povrchem tohoto poutního místa se ukrývá i vinný sklep s osobitým kouzlem, který patří k Poutnímu domu Stojanov. Vinný sklep Stojanov je místem, kde se duchovní tradice a moravská vinařská kultura snoubí v harmonii, která potěší tělo i duši.
Víno bylo od nepaměti součástí nejen moravského venkova, ale i křesťanských symbolů – víno jako dar země, ale i Kristovy krve, jako znak společenství, pohostinnosti a radosti.
Vinný sklep Stojanov tuto symboliku přenáší do současnosti:
slouží jako místo setkání poutníků, hostů i místních,
nabízí degustace a posezení v duchovní i vinařské atmosféře,
propojuje víru, krajinu, tradici a umění pohostinnosti.
Sklep se nachází přímo v areálu Poutního domu Stojanov, částečně pod historickými budovami. Je přístupný:
při speciálních událostech,
pro uzavřené skupiny (na objednávku),
a během některých poutních nebo kulturních akcí.
příjemné prostředí kamenného sklepení s klenutým stropem,
posezení až pro 40 osob,
ochutnávku lokálních moravských vín – převážně ze Slovácka,
možnost komentované degustace se sommeliérem,
občerstvení na přání – studené mísy, domácí koláče nebo typické regionální pochutiny.
Vinný sklep Stojanov není „vinný bar“ – je to komunitní a duchovní místo, které:
vítá poutní skupiny po večerním programu,
slouží účastníkům duchovních obnov,
využívají ho farnosti, školní zájezdy, společenství, manželské páry,
a občas se zde konají i malé koncerty, poezie, modlitby se sklenkou v ruce.
Je to místo sdílení, klidu a radosti z jednoduchých věcí.
Vinný sklep nabízí především vína z regionu Slovácka a Mikulčicka, často od menších rodinných vinařství, která pěstují révu s pokorou a úctou k půdě. V nabídce najdete:
Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský,
Frankovku, Modrý Portugal,
a občas i mešní vína nebo vína z ekologického zemědělství.
Vína nejsou prodávána běžně jako v obchodě, ale jsou určena především pro komunitní konzumaci v rámci akcí a programů.
Vinný sklep Stojanov není jen prostor – je to zážitek. Kamenné stěny, jemné osvětlení, vůně sudu a tichá hudba vytvářejí útulné prostředí pro tiché rozhovory, sdílení příběhů a setkání beze slov.
Je to místo, kde můžete:
rozjímat i smát se,
odpočinout po náročném dni,
nebo jen posedět s přáteli a připomenout si, že radost je také součást víry.
Adresa: Vinný sklep Stojanov, Velehrad, v areálu poutního domu
Přístup: pouze po domluvě (skupiny, akce, duchovní programy)
Kapacita: cca 30–40 osob
Možnost objednávky občerstvení a řízené degustace
Vinný sklep Stojanov není restaurace ani vinárna. Je to pokojné místo spojené s tradicí vína a hlubokým posláním. Ať už sem přijdete po pouti, po mši, nebo v rámci duchovní obnovy – připijete si nejen na zdraví, ale i na pokoj v srdci, pohodu ve společenství a vděčnost za dar života.
Vinný sklep Stojanov je místem, kde načerpáte síly a radost. Jakmile si vychutnáte atmosféru tohoto unikátního prostoru, vydejte se objevovat další skvosty, které pohoří Chřiby a okolí Velehradu nabízejí. Každý směr odtud vede k nezapomenutelnému zážitku:
Za nejvyšším výhledem na Brdo: Pokud toužíte po rozhledu, nechte se zlákat cestou na vrchol Brdo. Zdejší kamenná rozhledna je nejvyšším bodem Chřibů a nabízí dechberoucí panorama od Beskyd až po Alpy. Je to ideální cíl pro ty, kteří chtějí spojit lesní túru s trochou historie moderní architektury.
Historie na dosah ruky: Jen kousek od Velehradu se tyčí majestátní hrad Buchlov, symbol celého regionu. Pokud hledáte místo pro tichý odpočinek s výhledem do údolí, navštivte nedalekou kapli sv. Barbory, která svou architekturou doplňuje duchovní atmosféru Velehradu.
Barokní krása a klid parků: V městečku Buchlovice vás čeká pohádkový Zámek Buchlovice. Po jeho prohlídce se nezapomeňte ztratit v uličkách, které tvoří Buchlovický zámecký park – místo, kde se barokní elegance potkává s divokou krásou vzácných dřevin.
Tajemství ukrytá v kameni: Pro milovníky přírodních úkazů je povinnou zastávkou Břestecká skála. Její členité pískovcové stěny vyprávějí příběhy staré miliony let. Pokud vás lákají romantické zříceniny, vydejte se hlouběji do lesů k hradu Cimburk, který se postupně probouzí ze svého spánku díky péči dobrovolníků.
Dobré víno si žádá dobré jídlo. Slovácko je krajem, kde nikdo neodchází od stolu hladový. Najezte se s námi a dopřejte si regionální pokrmy, které skvěle doplní chuť vína z našich sklepů. Ať už sáhnete po domácím škvarkovém chlebu, nebo poctivém hlavním chodu, v okolních hospůdkách a restauracích pocítíte tu pravou moravskou pohostinnost.
Čtěte dále:
Partneři
Číst dál: Tradice koštů vína v Česku a zejména na Moravě: Vše o...
Partneři
Víte, že nejstarší vinný keř na světě má přes 450 let a stále každý rok rodí hrozny?
Tento keř, známý jako Stará réva (Stara trta), roste na fasádě domu ve slovinském městě Maribor.
Podle dendrologických analýz a historických záznamů byl vysazen v 2. polovině 16. století – tedy ještě za dob, kdy Evropu sužovala Osmanská říše a začínala éra reformace.
Réva je oficiálně zapsaná v Guinnessově knize rekordů jako nejstarší na světě.
Dodnes plodí hrozny – odrůdy zvané Žametovka, která se používá k výrobě velmi limitovaného vína.
Ročně se z ní vyrobí pouze asi 25 lahviček vína o objemu 250 ml – ty se věnují prezidentům, hlavám států a dalším výjimečným osobnostem.
Přímo vedle keře se nachází Dům Staré révy (Hiša Stare trte) – vinařské muzeum, galerie i místo konání slavností vína.
Každý podzim se v Mariboru koná Vinobraní Staré trte, při kterém je sklízeno těch pár vzácných hroznů.
Réva je symbolem dlouhověkosti, péče a tradice. Tento keř přežil války, požáry, politické změny i modernizaci – a přesto každé léto vyraší nové listy a na podzim dozrají hrozny.
Je to živoucí důkaz, že víno není jen nápoj, ale součást kulturního dědictví lidstva.
Čtěte dále:
Partneři
Existuje několik tisíc odrůd vinné révy pěstovaných po celém světě, z nichž každá má své specifické vlastnosti a je přizpůsobena různým klimatickým podmínkám a terroirům. Níže uvádím seznam některých nejznámějších a nejrozšířenějších odrůd:
Bílé odrůdy:
Partneři
V posledních 50 letech došlo na Moravě k významným změnám ve struktuře pěstovaných odrůd révy vinné. Vedle tradičních odrůd byly zavedeny i nové, často vyšlechtěné přímo v České republice, které se přizpůsobily místním podmínkám a obohatily nabídku moravských vín. Následuje přehled hlavních odrůd pěstovaných na Moravě v tomto období:
Veltlínské zelené: Tradiční odrůda s jemnými pepřovými tóny, která zůstává jednou z nejrozšířenějších na Moravě.
Müller-Thurgau: Lehké a svěží víno s jemným muškátovým aroma, velmi oblíbené pro svou nenáročnost.
Ryzlink rýnský: Vysoce ceněná odrůda pro svou schopnost odrážet terroir, s výraznou kyselinkou a ovocnými tóny.
Ryzlink vlašský: Odrůda poskytující vína s vyšší kyselinkou a minerálními tóny, tradičně pěstovaná zejména na Mikulovsku.
Číst dál: Odrůdy vín pěstované na Moravě s posledních 50-ti letech
Partneři
Vítejte na portálu Víno Morava, kde společně objevujeme skryté poklady našeho vinařství. Dnes se zaměříme na odrůdu, kterou naši dědové familiárně nazývali „Bago“ nebo „Bakův modrý“. Ačkoliv ji v regálech moderních vinoték pod hlavičkou Vína s přívlastkem nenajdete, její stopa v moravské krajině je nesmazatelná.
Baco noir (čti bako nuár) je mezidruhový kříženec (hybrid), který vznikl na konci 19. století ve Francii. Šlechtitel François Baco jej vytvořil křížením evropské révy Vitis vinifera (odrůda Folle Blanche) a americké divoké révy Vitis riparia.
Cílem bylo vytvořit odrůdu odolnou vůči mšičce révokazu, která v té době pustošila evropské vinice. Do tehdejšího Československa se dostala v meziválečném období a rychle zdomácněla především na Slovácku, v okolí Vracova, ale i na Vysočině.
Lidový název „Bago“ vznikl zkomolením jména šlechtitele. Tato přezdívka se vžila natolik, že v mnoha obcích dodnes lidé ani netuší, že jejich pergolu zdobí světoznámý francouzský hybrid.
Baco noir je fenoménem mezi Vinnou révou. Pokud hledáte rostlinu, která přežije i v drsnějších podmínkách, je "Bago" jasnou volbou.
Růst a vitalita: Odrůda se vyznačuje extrémně bujným růstem. Je schopna pokrýt obrovské plochy, což dokazuje i unikátní nález z Třebíče, kde jeden keř starý přes 50 let dosahuje délky neuvěřitelných 70 metrů.
Odolnost: Je vysoce rezistentní vůči mrazu a padlí. Díky genům americké révy nevyžaduje téměř žádnou chemickou ochranu, což z ní činí ideálního kandidáta pro ekologické pěstování.
Plodnost: Plodí pravidelně a bohatě. Bobule jsou malé, tmavě modré až černé, s barvivy nejen ve slupce, ale částečně i v dužině (tzv. barvířka).
Zde se dostáváme k tématu Výroba a legislativa. Pokud se zajímáte o oficiální prodej vína, narazíte u Baco noir na právní bariéry.
Státní odrůdová kniha: Baco noir není zapsána ve Státní odrůdové knize ČR. To znamená, že z ní nelze vyrábět vína s označením odrůdy za účelem prodeje jako „jakostní víno“ nebo „víno s přívlastkem“.
Klasifikace: Evropská legislativa historicky omezovala pěstování hybridů pro komerční výrobu vína kvůli snaze o zachování kvality a tradice čisté Vitis vinifera.
Současný status: Dnes se Baco noir vyskytuje buď jako dekorativní rostlina u domů a v zahradách, nebo jako součást produkce naturálních vinařů (např. Richard Stávek), kteří se zaměřují na autentická vína vyráběná tradičními postupy bez ambice na oficiální certifikaci.
Zajímavost: Víno z Baco noir má specifický charakter – bývá velmi tmavé, s vysokým obsahem kyselin a aroma připomínajícím lesní ovoce, bezinkový džem nebo někdy i jemné tóny kouře a divokosti (tzv. „liščina“).
Uvažujete o tom, jak založit vinici a zahrnout do ní i historické prvky? Ačkoliv pro komerční výsadbu zvolíte spíše registrované rezistentní odrůdy (PIWI), Baco noir může mít ve vašem projektu své místo.
Výběr stanoviště: Bago snese i horší půdy, ale miluje slunce. Ideální je pro zastínění teras nebo jako živý plot.
Příprava půdy: Navzdory nenáročnosti doporučujeme hloubkovou rigolaci a organické hnojení před výsadbou.
Vedení: Vzhledem k bujnému růstu volte vysoké vedení na pergolách nebo drátěnkách. Počítejte s tím, že rostlina bude potřebovat hodně prostoru.
Ekologický přístup: Pokud chcete jít cestou udržitelných Vín, Baco noir je skvělým trenažérem. Nepotřebuje herbicidy ani fungicidy.
Čtěte dále:
Partneři
Morava je kolébkou kvalitních vín a stále se vyvíjí. Kromě tradičních odrůd, které tu rostou stovky let, se v posledních dekádách dostaly do popředí také moderní odrůdy, které jsou odolnější vůči chorobám, přizpůsobivé klimatu a mají skvělé vlastnosti pro vinařskou výrobu. Některé byly vyšlechtěny přímo v České republice, jiné si našly cestu z Evropy nebo ze zámoří.
Pojďme se podívat na ty nejvýznamnější moderní odrůdy, které se dnes na Moravě pěstují.
✅ Původ: Německo
✅ Křížení: Seibel x Ryzlink rýnský
✅ Barva bobulí: Zelenožlutá
✅ Typ vína: Bílé, aromatické, plné
✅ Chuť: Svěží, s tóny citrusů, černého rybízu a květin
✅ Odolnost: Velmi vysoká proti plísním a mrazu
✅ Využití: Skvělé k rybám, drůbeži a jemným sýrům
💡 Tip: Hibernal je skvělou volbou pro ty, kdo hledají výrazné, voňavé a ovocné bílé víno.
✅ Původ: Německo
✅ Křížení: Merzling x Gm 6493
✅ Barva bobulí: Zlatavá až zelenožlutá
✅ Typ vína: Bílé, polosuché až sladké
✅ Chuť: Medové tóny, tropické ovoce, mírná kyselinka
✅ Odolnost: Vysoká, vhodná i pro ekologické pěstování
✅ Využití: Výborné k dezertům, sýrům a lehkým pokrmům
💡 Zajímavost: Solaris často dosahuje vysoké cukernatosti, takže se z něj dělají i výběry z hroznů a slámová vína.
✅ Původ: Německo
✅ Křížení: Ryzlink rýnský x odolné hybridy
✅ Barva bobulí: Zelenožlutá
✅ Typ vína: Bílé, lehké, svěží
✅ Chuť: Ovocná, citrusy, květiny, lehká mineralita
✅ Odolnost: Výborná proti plísním, nenáročná na postřiky
✅ Využití: Skvělé k rybám, mořským plodům a salátům
💡 Tip: Díky své odolnosti se Johanniter stává velmi oblíbenou odrůdou pro ekologické vinařství.
✅ Původ: Německo
✅ Křížení: Cabernet Sauvignon x odolné hybridy
✅ Barva bobulí: Tmavě modrá
✅ Typ vína: Červené, plné, kořenité
✅ Chuť: Černý rybíz, třešně, čokoláda, jemná tříslovina
✅ Odolnost: Vysoká vůči plísním
✅ Využití: Ideální k červeným masům, zvěřině a sýrům
💡 Zajímavost: Cabernet Cortis je výbornou alternativou k tradičním červeným odrůdám, ale s nižšími nároky na chemickou ochranu.
✅ Původ: Česká republika
✅ Křížení: Merlot x Seibel
✅ Barva bobulí: Tmavě modrá
✅ Typ vína: Červené, plné, harmonické
✅ Chuť: Švestky, třešně, čokoláda, kořenité tóny
✅ Odolnost: Dobrá proti plísním a mrazu
✅ Využití: Skvělé k masu, těstovinám a sýrům
💡 Tip: Pokud máte rádi Merlot nebo Rulandské modré, Laurot je skvělou volbou!
✅ Původ: Německo
✅ Křížení: Ryzlink rýnský x odolné hybridy
✅ Barva bobulí: Zelenožlutá
✅ Typ vína: Bílé, aromatické, polosuché
✅ Chuť: Meruňky, květiny, med, lehká mineralita
✅ Odolnost: Vysoká, vhodná pro bio pěstování
✅ Využití: Výborné k rybám, sýrům a bílému masu
💡 Tip: Saphira je moderní alternativa Ryzlinku, ale s lepší odolností vůči chorobám.
✅ Vysoká odolnost – méně postřiků, ekologické pěstování
✅ Nižší nároky na klima – vhodné pro změny počasí
✅ Zajímavé chuťové vlastnosti – ovocnost, kořenitost, harmonie
💡 Tip: Pokud chcete objevovat nové chutě moravských vín, určitě zkuste Hibernal, Solaris nebo Cabernet Cortis! 🍷😊
✅ Vinařství zaměřená na ekologickou produkci
✅ Festivaly a vinné akce na Moravě
✅ Soutěže mladých vín, kde se nové odrůdy často objevují
Pokud máte rádi inovace a zajímavé chutě, moderní moravská vína vás určitě nadchnou! 🍷💚
Čtěte dále:
Partneři
Slovácko je nejen krajem folkloru, krojů a tradičních slavností, ale také domovem mnoha starých a téměř zapomenutých odrůd vinné révy. Tyto odrůdy, které kdysi kralovaly moravským vinicím, dnes ustoupily moderním a šlechtěným variantám, ale stále mají své kouzlo. Mnohé z nich vynikají odolností vůči nemocem, mrazům a svou jedinečnou chutí.
Pojďme se podívat na některé staré odrůdy vín, které se kdysi pěstovaly na Slovácku, a přidáme i jednu zvláštní specialitu – révu známou pod lidovým názvem "Bago".
Číst dál: Staré odrůdy vín ze Slovácka – poklady minulosti, které...
Partneři
Věděli jste, že chuť vašeho oblíbeného vína se může dramaticky změnit v závislosti na tom, co k němu zakousnete? Degustace je umění, které propojuje čich, chuť a vizuální vjem. Aby se ale víno ukázalo v tom nejlepším světle, potřebuje ty správné společníky.
Pojďme se podívat, jak správně nastavit degustační stůl, abyste si z vína odnesli co největší radost, a jaké množství vína je ideální, když si ho chcete opravdu vychutnat a poznat.
Při degustaci neplatí „čím víc, tím líp“. Cílem je rozvíjet smysly, nikoli je unavit.
Ideální objem do sklenice: Nalijte si vždy jen malou porci – 30 až 50 ml (zhruba do jedné čtvrtiny sklenice). Takto víno nebude mít tendenci se příliš rychle ohřívat a hlavně budete mít prostor pro zakroužení sklenicí, které je zásadní pro uvolnění aromatických látek.
Malé doušky, velká pozornost: V ústech nechte víno chvíli „povozit“. Soustřeďte se na to, jak působí na špičce jazyka (sladkost), na stranách (kyselost) a na patře (třísloviny a plnost). Malé doušky vám umožní udržet vysokou koncentraci na každý vzorek.
Celkové množství: Pokud degustujete pět až šest různých vín, počítejte s tím, že na jednoho ochutnávače padne zhruba jedna sklenice vína celkem. Budete mít tak dostatek energie, abyste si užili celý degustační večer.
Mezi jednotlivými vzorky potřebujete vyčistit patro a připravit ho na novou chuťovou paletu. Zde platí pravidlo: neutralita vítězí.
Pokud degustujete v neformálním duchu a chcete si víno užít (ne jen analyticky hodnotit), můžete zařadit i občerstvení. Tady ale buďte opatrní, aby jídlo nepřebilo víno!
Sýry: Vyhněte se aromatickým a tučným sýrům. Skvělé jsou jemné, mladé kozí sýry (k bílým a svěžím vínům, jako je Sauvignon Blanc) nebo tvrdé, méně výrazné sýry (k plnějším červeným).
Ovoce: Vybírejte ovocné tóny, které korespondují s vínem. K bílým vínům se hodí hrozny, jablka nebo hrušky. K lehčím červeným a rosé se hodí bobulovité ovoce (maliny, ostružiny).
Čemu se vyhnout: Jakékoli pokrmy s česnekem, cibulí, octem, silnými uzeninami nebo čokoládou. Tyto výrazné chutě znehodnotí vaše vnímání ovocných a květinových tónů vína.
Nechte víno i jídlo pracovat ve vzájemné harmonii. Pokud se víno a pokrm snoubí správně, vznikne tzv. třetí chuť, která je lepší než obě složky zvlášť.
Seřazení vín: Degustujte od lehčího k plnějšímu, od suchého ke sladkému a od bílého k červenému. Tím chráníte své patro.
Teplota: Správná teplota je klíčová! Bílá a růžová vína by měla být chladná (), červená vína by neměla být "pokojová", ale spíše mírně chladnější ().
Vůně: Nebojte se sklenicí pořádně zakroužit, abyste uvolnili aroma. Vůně je chuti!
Domácí degustace je skvělá příležitost, jak si s přáteli užít víno bez tlaku. Stačí dodržet tato jednoduchá pravidla a otevřít se novým chutím.
Jaké víno plánujete degustovat jako první na vašem příštím degustačním večeru? 😊
Partneři
Ve světě vína se často mluví o odrůdách, ročnících, terroiru a degustačních poznámkách. Ale co když vám řekneme, že stejně důležitou roli hraje i něco, co s chutí nemá na první pohled nic společného? Řeč je o designu. Od tvaru lahve, přes etiketu až po celkový vizuální dojem – design je tichý prodejce, který k vínu promlouvá dřív, než se korek vůbec dotkne sklenice.
Představte si regál plný stovek lahví. Jak si vyberete? Pokud nejste zkušený sommelier s jasnou představou, je velká šance, že vás osloví láhev, která vizuálně vyčnívá. Design etikety je jako obličej vína. Je to první, co upoutá naši pozornost, a má moc vyvolat emoce, zvědavost, nebo dokonce pocit důvěry a luxusu.
Příběh na etiketě: Dobrý design etikety není jen o estetice, ale o vyprávění příběhu. Může naznačovat tradici, modernost, původ vína, vášeň vinaře nebo dokonce jeho smysl pro humor. Například historické ilustrace mohou odkazovat na staletí starou rodinnou vinici, zatímco minimalistická grafika může signalizovat moderní přístup a inovaci.
Výběr barev, fontů a celkové kompozice není náhodný. Každý prvek má svůj význam:
Barvy: Zlaté a krémové odstíny často evokují eleganci a prémiovost. Jasné a syté barvy mohou signalizovat svěžest a ovocnost. Tmavé, zemité tóny zase robustnost a hloubku.
Fonty: Serifové fonty s patkami často působí tradičně a formálně. Bezpatkové (sans-serif) fonty jsou modernější a minimalističtější. Kaligrafické písmo zase přidává nádech luxusu a uměleckosti.
Materiály: Použití speciálních papírů, reliéfních tisků nebo zlatých fólií může výrazně zvýšit vnímanou hodnotu vína.
I samotný tvar lahve je součástí designového sdělení. Klasické lahve typu Bordeaux, Burgundsko nebo Alsasko mají svůj historický a praktický význam, ale i moderní vinařství experimentují s inovativními tvary, které mají za cíl odlišit se a zanechat silný dojem. Elegantní, štíhlá lahev může signalizovat lehkost a svěžest, zatímco robustní, tmavá lahev může naznačovat sílu a plné tělo vína.
Pro vinaře je investice do kvalitního designu klíčová. V době, kdy je trh přeplněn a konkurence silná, může být právě vizuální identita tím, co odliší skvělé víno od průměrného – ještě před prvním douškem. Profesionální design dokáže transformovat vnímanou hodnotu produktu, přilákat nové zákazníky a budovat silnou značku.
Příště, až si budete vybírat láhev vína, zkuste se na ni podívat i očima designéra. Uvědomte si, jaké sdělení vám předává ještě předtím, než ochutnáte. Protože ve světě vína platí, že i když chuť je král, design je vizuální koruna, která mu propůjčuje majestátnost.
Partneři
Víno je považováno za jeden z nejpřirozenějších alkoholických nápojů, jehož základem jsou jen hrozny a kvašení. Ale jaká je skutečnost? Co všechno víno smí obsahovat podle zákona? A co naopak do vína rozhodně nepatří? Tento článek vám přináší podrobný přehled pravidel, povolených látek i mýtů kolem složení vína.
Podle evropského i českého vinařského zákona je víno:
"Alkoholický nápoj vyrobený výhradně kvašením čerstvých hroznů nebo hroznové šťávy bez přídavku alkoholu."
Z toho vyplývá:
Víno se nevyrábí destilací ani dolihováním (to je portské, vermut apod.).
Základní surovina je výhradně vinná réva (Vitis vinifera).
Vína se nesmí míchat s jinými ovocnými šťávami, pokud nejsou aromatizovaná nebo ovocná.
I když si mnozí představují, že víno je jen „šťáva z hroznů“, skutečnost je složitější. Vinaři mají podle zákona povoleno používat různé technologické pomocné látky a stabilizátory – vždy v přesně stanovených limitech.
| Skupina látek | Příklady a poznámky |
|---|---|
| Oxid siřičitý (SO₂) | Konzervant proti oxidaci a bakteriím. Povolen max. 150–200 mg/l. Musí být uvedeno na etiketě: „Obsahuje siřičitany“. |
| Kvasinky | Vlastní nebo selektované (ušlechtilé) kvasinky pro řízené kvašení. |
| Želatina, bentonit, vaječný bílek | Látky k čiření vína – odstranění kalu, tříslovin nebo barviv. |
| Kyseliny (např. vinná, citrónová) | K úpravě kyselosti v horkých ročnících. |
| Cukr (u stolních a jakostních vín) | V omezeném množství k doslazení moštu – nikoli vína! (tzv. dokvasné přizásobení). |
| Guma arabská, kyselina askorbová | Stabilizace barvy a chuti. |
| Aktivní uhlí | K odstranění pachů nebo přebytečné barvy. |
🟡 Všechny tyto látky jsou povolené, běžně používané a zdravotně bezpečné, pokud jsou použity v zákonných limitech.
Existují látky, které jsou pro víno zcela zakázané, protože buď deformují jeho charakter, nebo představují zdravotní riziko.
| Zakázané | Důvod |
|---|---|
| Přídavek alkoholu | Víno nesmí být dolihováno – to je jiné označení (např. portské). |
| Barviva a aromata | Nelze přidávat žádná umělá nebo přírodní aromata – výjimkou jsou aromatizované nápoje (vermut, ovocné víno). |
| Sladidla (sacharín, aspartam apod.) | Víno nelze dosladit umělými sladidly – pouze přirozeným zbytkovým cukrem z hroznů. |
| Lihoviny, barviva, konzervanty (např. sorban draselný) | Všechny tyto přísady jsou mimo zákon pro standardní víno. |
| Přídatné ovoce, med, byliny | Do běžného vína nesmějí být přidány. Takový nápoj už se označuje jinak (např. ovocné víno, aromatizovaný vinný nápoj). |
| Syntetické enzymy a GMO kvasinky | Geneticky upravené organismy nejsou povoleny. |
Obsah alkoholu (% obj.)
Objem (např. 0,75 l)
Název vinařství / výrobce
Vinařská oblast (u jakostních vín)
Ročník a odrůda (pokud je uvedena)
Označení jakosti (např. pozdní sběr)
Upozornění na siřičitany („Obsahuje siřičitany“ – pokud >10 mg/l)
Někteří vinaři používají označení čisté víno, naturální víno, víno bez síry, bio víno apod. Tato vína:
často neobsahují žádné přidané látky, nebo jen minimum,
nejsou chemicky čiřena, nefiltrovaná,
mohou mít kratší trvanlivost a specifický vzhled (např. zákal),
vyrábějí se bez stabilizace a síření, nebo s minimem SO₂,
vyžadují větší péči a často je potřeba je rychleji vypít.
✅ Víno může obsahovat:
přírodní kvasinky, síru, čistící a stabilizační látky (v přísně regulovaných dávkách),
žádná z těchto látek nesmí změnit charakter vína nebo ohrozit zdraví.
❌ Víno nesmí obsahovat:
umělá barviva, příchutě, lihoviny, sladidla, přídavné ovoce, éčka, GMO.
🔍 Čtěte etiketu a zajímejte se o původ – u přívlastkových vín a vín z menších vinařství máte vyšší šanci na kvalitní a čistý produkt.
Složení vína je přísně hlídáno a regulováno. Většina tuzemských vinařů dbá na kvalitu a transparentnost. Pokud chcete pít skutečně poctivé víno, hledejte odrůdová vína s přívlastkem, ideálně z jednoho vinařství, a nechte si poradit. Čisté víno není jen o surovinách – je to i o poctivém přístupu a lásce k řemeslu.
Partneři
Víno je nápoj s dlouhou tradicí, ale orientovat se v jeho kvalitě nemusí být jednoduché. V regálech obchodů i ve vinařstvích najdeme desítky druhů vín – ale jak poznat, která vína jsou skutečně kvalitní? Pomůže nám rozdělení vín podle jakosti, které se v České republice řídí zákonem o vinohradnictví a vinařství. Pojďme si tuto kategorizaci přehledně vysvětlit.
Základní a nejméně náročná kategorie.
Charakteristika: Víno bez bližší specifikace odrůdy, původu hroznů nebo ročníku.
Hrozny: Mohou pocházet z různých zemí (často směs více původů).
Na etiketě: Nenajdete ročník ani vinařskou oblast.
Cena: Obvykle nejnižší.
Vhodné na: Vaření, nenáročné stolování.
O stupeň výš – už víme, odkud víno pochází.
Charakteristika: Víno vyrobené z hroznů sklizených v konkrétní vinařské oblasti ČR nebo EU.
Hrozny: Musí být z daného území (např. Morava, Čechy).
Na etiketě: Může být uveden ročník, oblast i odrůda.
Zajímavost: Není nutné provádět analytické zkoušky jako u jakostních vín.
Vhodné na: Každodenní pití, ochutnávání místní produkce.
První stupeň oficiálně kontrolované kvality.
Podmínky:
Hrozny z jedné vinařské oblasti v ČR.
Cukernatost moštu minimálně 15 °NM.
Povinné analytické a senzorické hodnocení.
Na etiketě: Odrůda, ročník, vinařská oblast.
Dělení:
Jakostní odrůdové víno – z jedné odrůdy.
Jakostní známkové víno – směs odrůd, ale stále splňující jakostní požadavky.
To nejlepší, co česká a moravská vína nabízejí.
Víno s přívlastkem je vyrobeno z hroznů s vyšší cukernatostí, které prošly přísným hodnocením. Kategorie přívlastkových vín:
Cukernatost: min. 19 °NM
Suché, lehčí, elegantní víno.
Ideální k lehkým jídlům, do letních dnů.
Cukernatost: min. 21 °NM
Plnější, aromatické víno.
Oblíbené u červených i bílých vín.
Cukernatost: min. 24 °NM
Hrozny pečlivě vybrané při sklizni.
Plné, vyzrálé víno, často polosladké.
Cukernatost: min. 27 °NM
Bobule často lehce přezrálé či napadené ušlechtilou plísní.
Vína sladší, koncentrovaná, vhodná i na archivaci.
Cukernatost: min. 32 °NM
Vzácné víno z rozinek (přeschlých hroznů).
Dezertní vína s výjimečným potenciálem.
Sklizeň při teplotě pod –7 °C.
Hrozny se lisují zmrzlé.
Vysoký obsah cukru, velmi sladké, exkluzivní.
Hrozny se suší na slámě nebo rohožích alespoň 3 měsíce.
Koncentrovaná chuť, sladké, hutné víno.
Tato kategorie se neřídí pouze jakostí hroznů, ale hlavně způsobem výroby.
Perlivé víno: Jemně sycené oxidem uhličitým.
Šumivé víno (např. Sekt): Oxid uhličitý vzniká přírodní cestou kvašením.
Jakostní šumivé víno: Výroba z jakostních vín + stanovené metody kvašení.
Fermentace: Metoda Charmat (v tancích) nebo klasická (v lahvích).
Nejde o oficiální jakostní kategorii, ale stále častěji se objevuje.
Bez chemie: Minimální zásahy ve vinici i ve sklepě.
Bez filtrace a síření: Někdy zakalené, se specifickým charakterem.
Bio a biodynamická vína: Mají vlastní certifikace a standardy.
Čtěte etikety: Hledejte označení přívlastků nebo vinařské oblasti.
Pozor na názvy: „Archivní víno“ neznamená přívlastkové, ale pouze starší.
Ptejte se vinaře: Rád vysvětlí původ hroznů i kvalitu.
Nejlepší víno? To, které vám chutná – ale u přívlastkových vín máte větší jistotu kvality.
Rozdělení vín podle jakosti nám pomáhá lépe se orientovat a pochopit, co vlastně pijeme. Ať už dáváte přednost jednoduchému stolnímu vínu nebo exkluzivnímu výběru z cibéb, vždy je dobré vědět, co jednotlivé kategorie znamenají. Kvalitní víno neznamená nutně drahé – ale vždy je výsledkem pečlivé práce a respektu k přírodě i řemeslu.
Níže uvádím běžné maloobchodní ceny za 0,75 l láhev pro česká a moravská vína (2024–2025):
| Kategorie vína | Průměrná cena | Poznámka |
|---|---|---|
| Stolní víno | 40–80 Kč | Často v plastu, směs hroznů, nízká kvalita |
| Zemské víno | 80–150 Kč | Už může mít zajímavou chuť, regionální původ |
| Jakostní víno | 100–180 Kč | Kvalitní základ, často z odrůdových vín |
| Kabinetní víno | 140–200 Kč | Lehká, suchá vína, oblíbená u znalců |
| Pozdní sběr | 160–300 Kč | Nejčastější přívlastkové víno, velmi oblíbené |
| Výběr z hroznů | 250–400 Kč | Plné víno, častěji sladší, elegantní styl |
| Výběr z bobulí | 400–800 Kč | Malovýroba, koncentrovaná chuť, vzácnější |
| Výběr z cibéb | 800–1500+ Kč | Sladká delikatesa pro výjimečné příležitosti |
| Ledové víno | 600–1200 Kč | Vysoká cena kvůli náročné sklizni a malému výnosu |
| Slámové víno | 500–900 Kč | Sladké, velmi extraktivní, ideální jako dárek |
| Jakostní šumivé víno (sekt) | 120–350 Kč | Často tradiční metoda, slavnostní volba |
| Naturální víno / Bio víno | 200–400 Kč | Neformální vína s charakterem, menší vinařství |
Ceny v restauracích bývají o 50–150 % vyšší.
Vinotéky a specializované e-shopy mají často širší výběr než supermarket.
Opravdu kvalitní vína (např. s oceněními z výstav) začínají u přívlastkových vín od cca 200 Kč výše.
Partneři
Sklenky cinkají, vína se nalévají, tabulky se plní. Všechno probíhá tak, jak má – pečlivě, soustředěně, s chutí i respektem.
Vzorky jsou seřazené, čísla na stolech, žádné etikety. Jen víno, jeho vůně, chuť a dojem.
Ale i tak se občas stane, že někomu něco připadá povědomé.
Kdo dělá víno delší dobu, ví, že každé má svůj výraz. A ten se neztratí.
Styl práce ve sklepě, způsob školení, odrůdy, které člověk pěstuje roky – to všechno se promítne i do chuti.
A tak není těžké občas při ochutnávce narazit na víno, které „něco připomíná“.
Čtěte dále:
Partneři
Od hliněných nádob po kvasinkové závoje – víno jako odraz kultury, historie i odvahy
Víno – jeden z nejstarších nápojů lidstva – nevzniká všude stejně. Každý region má své tradice, podmínky, a často i naprosto odlišné přístupy k výrobě. Zatímco někde pěstují hrozny v tisícileté kontinuitě, jinde se inovuje, experimentuje a vznikají nové styly. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co vinařský svět nabízí – a možná objevíš způsoby, o kterých jsi dosud vůbec neslyšel.
Gruzínské vinařství je považováno za kolébku vína – archeologické nálezy dokazují výrobu vína už před více než 8 000 lety. Typickou metodou je kvevri (někdy také qvevri nebo churi) – velká hliněná nádoba, často o objemu 500–2 000 litrů, která se zakopává do země, aby se udržovala stabilní teplota.
Hrozny – včetně slupek, semen a často i stopek – se do nádoby vloží a víno se nechá samovolně kvasit bez přidaných kvasinek. Kvašení trvá několik týdnů, následné zrání v kvevri může trvat měsíce. Výsledné víno má hlubokou barvu (často jantarovou u bílých odrůd), výrazné taniny a minerální, zemitý charakter.
Kvevri vína se často řadí mezi tzv. oranžová vína, a jsou dnes velmi populární mezi milovníky autentických, přírodních vín.
V srdci Francie, v malebné oblasti Jura, vzniká jedno z nejpodivuhodnějších vín světa – Vin Jaune („žluté víno“). Vyrábí se výhradně z odrůdy Savagnin, která se sbírá pozdě a má vysoký obsah kyselin.
Zvláštnost tkví ve způsobu zrání. Po fermentaci se víno nalije do starých dubových sudů, které se nenaplní až po okraj – úmyslně. Víno pak zraje nejméně 6 let a 3 měsíce, během nichž se na hladině utvoří kvasinková vrstva (voile), která brání úplné oxidaci, ale zároveň umožňuje vývoj charakteristických tónů.
Výsledné víno je silně ořechové, suché, pikantní a velmi specifické – milované znalci, odmítané laiky. Podobně jako sherry, ale bez dolihování.
Portské víno je synonymem sladkého, fortifikovaného vína. Vzniká v údolí řeky Douro v Portugalsku. Tajemství výroby spočívá v přerušení fermentace pomocí vinného destilátu (aguardente), čímž se zastaví kvašení a zachová se přirozený cukr z hroznů.
Víno se pak zraje několik let – buď v sudech, nebo lahvích, a rozděluje se na různé styly (Ruby, Tawny, Vintage…). Výsledkem je plné, sladké, kořenité víno s vysokým obsahem alkoholu (okolo 19–20 %).
Portské bylo původně vytvořeno, aby přežilo dlouhé plavby – dnes je z něj ikonický nápoj vhodný k sýrům, čokoládě i jako digestiv.
Sherry, typické pro oblast Jerez de la Frontera ve Španělsku, vzniká složitým procesem, který zahrnuje kvasinkovou vrstvu zvanou „flor“, víceúrovňový systém zrání („solera“), a často i dolihování (přidání destilátu).
Existuje celá řada stylů sherry – od lehkého, suchého Fino (zrající pod flor) přes Amontillado (část zrání pod flor, část bez něj), až po bohaté, ořechové a oxidované Oloroso nebo extrémně sladké Pedro Ximénez, vyráběné ze sušených hroznů.
Každý styl má jiný charakter, ale všechny mají jedno společné – hlubokou komplexnost a osobitost, která nemá v jiném vinařském světě obdoby.
V oblasti Valpolicella (severní Itálie) se vyrábí Amarone – suché, silné červené víno z přesušených hroznů. Po sklizni se hrozny odrůd Corvina, Rondinella a Molinara suší až 3 měsíce na roštech v dobře větraných podkrovích.
Během sušení ztrácejí vodu, a tím se koncentrují cukry a aromatické látky. Kvašení je pomalé a dlouhé, často trvá i přes měsíc. Výsledné víno má vysoký alkohol (15–17 %), plnou strukturu a tóny zralého ovoce, hořké čokolády, kávy a tabáku.
Je to víno pro dlouhé zrání – a dlouhé večery.
Tokajské víno z Maďarska je považováno za jedno z nejlepších dezertních vín světa. Základ tvoří hrozny napadené tzv. ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, která odpařuje vodu z bobulí a koncentruje cukry.
Tyto hrozny se pak přidávají do základního vína v přesném poměru (tzv. putně) a celý proces je zakončen dlouhým zráním v dubových sudech. Výsledné víno je sladké, ale s vysokou kyselinou, má tóny medu, sušených meruněk, rozinek a šafránu.
Tokajské Aszú je nápoj králů – a právem.
Oranžová vína vznikají metodou typickou pro červená vína – tedy kvašením bílých hroznů na slupkách. Získávají tak jantarovou barvu, vyšší třísloviny a zemitou chuť.
Nejde o novinku – právě naopak. Jde o návrat ke starověkým postupům, dnes znovu objevený vinaři ve Slovinsku, Rakousku, Itálii, ale i na Moravě. Oranžová vína bývají naturální, nefiltrovaná, bez síry – a hodí se k delikátním pokrmům i k přemýšlení.
Ačkoli technicky nejde o víno, saké si zaslouží zmínku. Vyrábí se z rýže, vody a speciální plísně koji, která rozkládá škroby na cukry – a ty se následně fermentují.
Proces je komplikovaný, přesný a kulturně hluboce zakořeněný. Výsledkem je jemný, hladký, elegantní nápoj s nižší kyselinkou a vyváženou chutí. Pije se studený i teplý, a v Japonsku je součástí rituálů i běžného života.
Každá z těchto metod ukazuje, že víno není jen produkt, ale příběh. V některých případech příběh tisíciletý, jinde inovace posledních dekád. Co mají všechny společné? Odvahu nechat hrozny vyprávět – různými jazyky, vůněmi, barvami i texturami.
Čtěte dále:
Strana 1 z 17
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .
