Zmizelý svět moravských mistrů: Řemesla, která odnesl čas
Moravský venkov a starobylá města bývala po staletí symfonií zvuků – bušení kladiv o kovadliny, vrzání tkalcovských stavů a praskání ohně v pecích. Dnes je v těchto dílnách ticho. Mnohá řemesla, která po generace definovala identitu regionů od Hané až po Valašsko, nenávratně zmizela. Pojďme nahlédnout do historie řemesel, která už dnes potkáte jen v expozicích skanzenů.
1. Brdařství: Zapomenutá součást tkalcovství
Málokdo dnes ví, co je to "brdo". Přitom bez brdařů by na Moravě nevznikl ani metr plátna. Brdaři vyráběli hřebeny do tkalcovských stavů, které sloužily k oddělování osnovních nití.
-
Proč řemeslo zaniklo: S příchodem mechanických stavů a tovární výroby textilu v 19. století (zejména v "moravském Manchesteru" – Brně) domácí tkalcovství upadlo. Ruční výroba brd z rákosu nebo dřeva se stala zbytečnou.
-
Kde žilo: Nejvíce na Slovácku a Valašsku, kde byla produkce lnu a konopí nejvyšší.
2. Perníkářství z dřevěných forem
Dnešní perník je měkký, zdobený cukrovou polevou. Ale původní moravské perníkářství (tzv. "vtlačovaný perník") vypadalo úplně jinak. Perníkáři byli vysoce cenění řemeslníci, kteří těsto vtlačovali do nádherně vyřezávaných dřevěných forem z hruškového dřeva.
-
Důvod zániku: Výroba byla nesmírně pracná (těsto muselo zrát i několik měsíců) a drahá. Levná průmyslová výroba cukrovinek a perníku s polevou toto umělecké řemeslo vytlačila na okraj, až v polovině 20. století prakticky zaniklo.
-
Dědictví: Dnes se toto řemeslo udržuje jen jako vzácná ukázka lidového umění, ale jako běžná profese je mrtvé.
3. Výroba březových košťat (Metlařství)
Na Valašsku a v Hostýnských vrších bývalo metlařství způsobem, jak přežít zimu. Celé rodiny v horských chalupách vázaly košťata z březového proutí, která se pak rozvážela do celého Rakouska-Uherska.
-
Proč už je nepotkáme: Plastová košťata a vysavače udělaly z březového proutí archaismus. Poslední staří mistři, kteří dokázali koště uvázat tak, aby se "nerozsypalo po prvním zametení", odešli v druhé polovině 20. století.
4. Drátenictví: Putující opraváři
I když má drátenictví kořeny především na Slovensku, moravské pohraničí (Beskydy a Bílé Karpaty) bylo touto profesí proslulé. Dráteníci obcházeli domy a drátovali prasklé hliněné nádobí, aby dál drželo pohromadě.
-
Smrt řemesla: Příchod smaltovaného nádobí a později hliníku a plastu znamenal konec. Prasklý hrnec se přestal opravovat, prostě se vyhodil. Dnešní drátenictví je čistě uměleckou disciplínou (šperky, dekorace), původní profese "opraváře hrnců" je definitivně pryč.
5. Výroba modrotiskových forem
V prvním článku jsme psali, že modrotisk žije. Ale řemeslo, které ho umožňovalo – formířství (výroba dřevěných forem se zatloukanými mosaznými drátky) – je v kritickém stavu, téměř na hranici zániku.
-
Situace: Na celé Moravě zbývá posledních pár lidí, kteří umí formu opravit nebo vyrobit novou. Bez nich bude modrotisk jen mechanickou kopií historie.
Proč nás to musí mrzet?
Se zánikem těchto řemesel neztrácíme jen předměty, ale i technologickou inteligenci. Schopnost starých mistrů pracovat s přírodními materiály (dřevem, lýkem, kovem) bez moderních strojů je něco, co se dnes snažíme znovu objevit pod nálepkou "udržitelnost".
Tip pro výlet: Chcete-li vidět poslední zbytky těchto tradic, navštivte Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsou tyto technologie uchovány alespoň v podobě živých ukázek.
Čtěte dále:
