Tradiční moravská řemesla, které stále žijí
Morava není jen zemí víry a vína, ale především regionem, kde se ruční práce stále těší obrovské úctě. Zatímco jinde v Evropě tradiční řemesla často končí v muzeích, na Moravě se s nimi stále setkáte v běžném životě – ať už při hodech, vinných koštech nebo v dílnách mistrů, kteří své umění předávají z generace na generaci.
Zde je pohled na ta nejživější moravská řemesla, která odmítají zaniknout.
1. Modrotisk: Alchymie v indigo barvě
Modrotisk je pravděpodobně nejslavnějším moravským řemeslem, které bylo v roce 2018 zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Nejde o obyčejný tisk na látku, ale o složitý proces rezervážního barvení.
-
Kde ho najdete: Hlavními pilíři jsou dvě rodinné dílny – Danzingerovi v Olešnici a Arimo ve Strážnici.
-
V čem spočívá kouzlo: Vzor se na bílé plátno nanáší pomocí dřevěných forem namočených v tzv. "popu" (rezervážní směsi). Látka se pak ponoří do kádě s indigem (zvané kypa). Místa pod popem zůstanou bílá, zbytek zmodrá.
-
Současnost: Dnes už modrotisk nevidíme jen na krojích. Moderní designéři z něj šijí tenisky, batohy i minimalistické šaty.
2. Jízda králů a papírové růže
Slovácko je domovem unikátního fenoménu – Jízdy králů. S tímto svátkem je spojeno specifické řemeslo výroby papírových růží. Kůň krále i jeho družiny musí být ozdoben stovkami ručně motaných květů z krepového papíru.
-
Mravenčí práce: Každá růže se skládá a stříhá ručně. Jen na jednoho koně jich padne kolem dvou tisíc.
-
Tradice v obcích: Vlčnov, Kunovice, Hluk či Skoronice drží toto umění při životě díky místním ženám, které se po večerech scházejí a "motají".
3. Výšivka rybí šupinou
Pokud hledáte skutečný unikát, musíte do Třeboně nebo na jižní Moravu. Výšivka rybí šupinou je neuvěřitelně jemná technika, která se dříve používala na nejluxusnější součásti krojů.
-
Materiál: Používají se šupiny z kapra, které se musí speciálně čistit, bělit a konzervovat.
-
Výsledek: Šupiny odrážejí světlo podobně jako perleť a vytvářejí efekty, které žádná moderní flitra nenahradí. Dnes se touto technikou zdobí hlavně šperky a upomínkové předměty.
4. Bednářství: Bez nich by nebylo víno
Na Moravě, kde je víno králem, nemůže bednářství nikdy zcela zaniknout. I když nerezové tanky převládají, špičková vinařství se vrací k dubovým sudům, které dávají vínu charakter.
-
Mistrovství ohně: Bednář musí ovládat práci s ohněm ("vypalování" sudu), aby dřevo ohnul a zároveň mu dodal specifické aroma (toastování).
-
Pivovarské bednářství: Specifickou kapitolou jsou bednáři v Plzeňském Prazdroji (jediná velká dílna v ČR), ale moravští mistři stále dominují v individuální výrobě pro vinaře z Pálavy či Mutěnic.
5. Horňácká a slovácká keramika
Od jemné bílé fajánse s květinovými vzory až po režnou, tmavou keramiku. Morava má několik keramických center.
-
Tupeská keramika: Typický dekor "tupeské růže" na bílém podkladu je symbolem Slovácka.
-
Hrnčířství: V mnoha obcích na Vyškovsku nebo v okolí Znojma stále fungují dílny, které pálí v tradičních pecích.
Proč tato řemesla přežila?
Není to jen díky dotacím nebo turismu. Moravané mají hluboký vztah k lokální identitě. Kroj zde není kostým, ale slavnostní oděv, který se dědí. A dokud se budou slavit hody a otevírat sklepy, bude potřeba švadlen, vyšívaček, bednářů a lidových muzikantů.
Zajímavost: Většina těchto mistrů je sdružena pod titulem "Nositel tradice lidových řemesel", což je ocenění, které každoročně uděluje Ministerstvo kultury ČR těm nejlepším z nejlepších.
Čtěte dále:
