Kategorie Historie a památky přináší zajímavosti o historickém dědictví regionu Buchlovic a okolí. Najdete zde příběhy hradů, zámků, kostelů i zapomenutých míst, která formovala tvář tohoto kraje. Seznámíte se s významnými osobnostmi, událostmi a tradicemi, které utvářely místní historii. Kategorie je určena pro všechny, kdo se zajímají o minulost, kulturní památky a rádi objevují kouzlo starých časů.
Tradice, Morava a víno
Městys Buchlovice je nejen vstupní branou do Chřibů, ale také místem s hlubokými historickými kořeny. Jeho vývoj úzce souvisí se dvěma ikonickými stavbami: gotickým hradem Buchlovem a barokním zámkem Buchlovice. Příběh tohoto kraje je příběhem šlechtických rodů, válek, kulturního rozkvětu i proměn režimů. Pojďme se podívat na klíčové momenty, které formovaly dějiny Buchlovic.
První písemná zmínka o Buchlovicích pochází z roku 1270, ale jejich historie je pravděpodobně ještě starší. Osada vznikla ve stínu královského hradu Buchlov, který byl založen ve 13. století jako strážní pevnost chránící důležité obchodní cesty v pohoří Chřiby. Hrad sloužil jako správní centrum panství a již tehdy se stal dominantou celého kraje.
Ve 14. a 15. století získal hrad Buchlov významné strategické i hospodářské postavení. V této době vlastnily panství různé šlechtické rody – mezi nejvýznamnější patřili Pernštejnové, Žerotínové a později Petřvaldští. Hrad se postupně přestavoval a rozšiřoval v gotickém i renesančním stylu.
Osada Buchlovice rostla v podhradí a stala se přirozeným centrem života poddaných. Lidé se zde živili zemědělstvím, lesnictvím a obchodem.
Za zásadní historický milník lze považovat výstavbu zámku Buchlovice, která začala v roce 1707. Zámek nechal postavit Jan Dětřich z Petřvaldu jako dar své manželce Eleonoře. Hrad Buchlov byl totiž pro šlechtu příliš nepohodlný, a tak se rozhodli vybudovat nové, reprezentativní sídlo ve stylu italského baroka.
Zámek se rychle stal kulturním a společenským centrem regionu. Kromě bohatě zdobených interiérů vynikal i rozsáhlou zahradou, později doplněnou o anglický krajinářský park. Buchlovice tak získaly svou nezaměnitelnou podobu – spojení monumentální architektury a přírodní krásy.
V průběhu 19. století se Buchlovice dále rozvíjely. Park byl rozšířen, cesty upraveny a přibyla i nová výsadba vzácných dřevin. Zámek se stal dějištěm společenských událostí, honů a slavností, které lákaly šlechtu i měšťanstvo z širokého okolí.
Právě v této době začali do Buchlovic jezdit první výletníci. Vznikaly první turistické stezky do Chřibů, návštěvníci mířili nejen na zámek, ale také na hrad Buchlov a kapli svaté Barbory.
Ve 20. století se osudy Buchlovic odvíjely v rytmu evropských dějin.
Po 2. světové válce byl zámek znárodněn a jeho správa přešla do rukou státu. Interiéry zůstaly zachovány a byly zpřístupněny veřejnosti.
V 60. letech byl hrad Buchlov prohlášen za kulturní památku a prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes nabízí unikátní sbírky, včetně přírodovědných exponátů, zbrojnice a historických knih.
Oba objekty se staly součástí státní památkové péče a začaly se zde konat první odborné průzkumy a restaurátorské práce.
Dnes jsou Buchlovice považovány za jedno z nejvýznamnějších turistických center jižní Moravy. Zámek i hrad každoročně přilákají tisíce návštěvníků, kteří obdivují nejen architekturu, ale i atmosféru celého kraje.
Kromě památek láká i bohatý kulturní program – koncerty, výstavy, svatební obřady, řemeslné jarmarky a krojované slavnosti. K tomu přispívá i nádherné přírodní prostředí Chřibů, které je jako stvořené pro pěší turistiku, cyklistiku i meditaci.
Buchlovice nejsou jen historickým místem – jsou živým svědectvím o proměnách moravské krajiny, šlechtické kultury a lidových tradic. Ať už je navštívíte kvůli architektuře, přírodě nebo historii, vždy vám nabídnou víc, než čekáte.
Tradice, Morava a víno
Barokní šlechtické sídlo z počátku 18. století.
Inspirace italskou vilou, bohaté interiéry.
Barokní zahrada a anglický park s mnoha vzácnými dřevinami.
Konají se zde kulturní akce, výstavy a svatby.
Gotický hrad z 13. století na vrcholu Chřibů.
Dříve královská pevnost, později sídlo šlechty.
Prohlídky interiérů (zbrojnice, knihovna, sbírky).
Výhledy do kraje, expozice o přírodě i historii.
Barokní hrobka nedaleko hradu Buchlov.
Postavena v 17. století, významné poutní místo.
Romantické místo s krásným výhledem.
Původně gotický, přestavěn v barokním stylu.
Interiér s uměleckou výzdobou a cennými varhany.
Lesnaté pohoří ideální pro turistiku a cyklistiku.
Stezky k hradu Buchlov, Holému kopci, nebo skalám Kozel.
Přírodní památky jako Kazatelna nebo Čertovo sedlo.
Malebná studánka v lese nedaleko kaple sv. Barbory.
Tradiční místo zastavení poutníků a turistů.
Jízda králů, krojované hody, koncerty v zámecké zahradě.
Jarmarky a festivaly vinařství a folkloru.
V okolí Buchlovic najdete menší vinaře, možnost degustace.
Nedaleké Polešovice, Boršice nebo Velehrad patří k významným vinařským obcím.
Regionální muzeum zaměřené na historii Buchlovic a okolí.
Sídlí v historickém domě v centru městyse, tzv. "Podhradí".
Expozice o životě v Buchlovicích, tradičních řemeslech, zemědělství, školství a lidové kultuře.
Zvláštní pozornost je věnována období první republiky a válečným letům.
Vhodné pro rodiny s dětmi, školy i zájemce o místní historii.
Tradice, Morava a víno
Tradice, Morava a víno
Číst dál: Zlatá horečka na Moravě: Kde se rýžovalo zlato a těžilo...
Tradice, Morava a víno
lidově zvaný Antonínek, je výjimečné poutní místo, které spojuje duchovní sílu, nádhernou přírodu, tradici a historii. Tato perla Slovácka se tyčí na návrší nad obcí Blatnice pod Svatým Antonínkem, kde je kaple zasvěcená svatému Antonínu Paduánskému. Místo je nejen cílem poutníků, ale i oblíbeným výletním bodem pro turisty, rodiny, cyklisty i fotografy.
Číst dál: ⛪ Svatý Antonínek – srdce moravského poutního kraje
Tradice, Morava a víno
Stačí pár kroků do kopce a ocitnete se na místě, kde se zastavil čas. Nad jihomoravským Bzencem, v tichu lesa a vinohradů, se tyčí malá barokní kaple. Nenápadná z dálky, ale o to silněji působící zblízka. Kaplička sv. Floriána a sv. Šebestiána není jen historickou památkou – je to místo, které dýchá pokorou, krajinou a příběhy našich předků.
Kaple byla postavena v polovině 18. století jako výraz vděku. Morová rána tehdy zasáhla mnoho oblastí, ale Bzenec byl ušetřen. Místní proto postavili svatyni na počest sv. Floriána – ochránce před ohněm a sv. Šebestiána – ochránce před morem. Stavba, která tu od té doby trvá, připomíná víru, odvahu i sounáležitost místních lidí.
Číst dál: Kaplička nad Bzencem: Klenot v srdci vinohradů s výhledem...
Tradice, Morava a víno
Kroměříž, často přezdívaná „Hanácké Athény“, je světově proslulá díky svému zámku a zahradám, které jsou zapsány na seznamu památek UNESCO. Ale málokdo ví, že jen pár kilometrů od tohoto historického klenotu se rozprostírá kraj plný dalších památek – od romantických zřícenin a renesančních zámků po přírodní skvosty a zapomenuté tvrze. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co můžete v okolí Kroměříže navštívit.
Vzdálenost: 9 km od Kroměříže
Jedna z nejzajímavějších a nejzachovalejších tvrzí na Moravě. Pochází ze 13. století a zachovala si středověký půdorys i renesanční úpravy. Po dlouhá léta sloužila zemědělským účelům, dnes se postupně obnovuje. Každoročně se zde konají Historické dny, které přitahují milovníky šermu, historie i rodiny s dětmi. Tvrz není běžně přístupná, ale lze si domluvit individuální prohlídku.
Číst dál: 🏰 Historické a kulturní památky v okolí Kroměříže:...
Tradice, Morava a víno
Mezi dvěma moravskými vesnicemi – Tupesy a Boršicemi – vede stará polní cesta, která dnes na první pohled vypadá nenápadně. Přesto má hluboký historický význam a po staletí sloužila jako hlavní spojnice nejen praktická, ale i duchovní a společenská. Dnes je to zhruba 2 km dlouhá trasa, kterou lze snadno projít pěšky nebo projet na kole – a přitom se dotknout příběhů, které přetrvaly v krajině.
Trasa z centra obce Tupesy (např. od obecního úřadu) do centra Boršic (náměstí u kostela sv. Václava) měří přibližně 2 km.
Nejkratší varianta vede:
ulicí Vinohradskou v Tupesech směrem na východ,
polní cestou přes rozhraní katastrů Tupes a Boršic,
kolem „Kříže u lípy“ – významné památky z roku 1879,
přímo ke vstupní části Boršic, odkud je to jen kousek do centra obce.
Trasa se částečně překrývá s historickou komunikací, po níž chodívali poutníci, kostelní průvody a pohřební procesí.
Ještě v 19. století a počátkem 20. století nebyla cesta mezi obcemi Tupesy a Boršice jen „zkratkou“. Byla:
hlavní spojnicí věřících s farním kostelem v Boršicích,
tranzitní trasou obchodníků, řemeslníků i sedláků,
procesní cestou při poutích a pohřbech,
místem, kde se odehrávaly drobné obřady a zastavení u sakrálních památek.
Obyvatelé Tupes docházeli do boršického kostela sv. Václava až do roku 1911, kdy Tupesy získaly vlastní farnost. Do té doby byla cesta duchovní tepnou obce.
Na cestě se nacházelo (a některé prvky zde zůstávají dodnes):
Kříž u lípy – postavený roku 1879 Antonínem Vávrou.
Symbol zastavení poutníků, modlitby a vděku.
Boží muka „od Boršic“ – nejstarší sakrální památka v Tupesech z roku 1677.
Křížné cesty – výraz pro polní cesty lemované kříži, dnes spíše památkový termín.
Tato zastavení dávala krajině duchovní rytmus – lidé u nich setrvávali, modlili se, kladli květiny nebo odpočívali.
Ačkoliv dnes mezi obcemi vede nová silnice, stará cesta zůstává přístupná a je ideální pro:
pěší procházku s historickým přesahem,
cyklistický výlet mimo hlavní provoz,
návštěvu památek Tupes i Boršic v jednom okruhu.
Cestu lze absolvovat za 30 minut chůze, v klidném tempu a s možností navštívit vinaře, památky nebo odpočinout pod stromem.
Obě obce – Tupesy i Boršice – mají zájem na zachování této historické trasy. V budoucnu by se mohla stát:
součástí naučné stezky,
trasy „po křížích a víře“,
nebo místní poutní cesty (např. do Velehradu, vzdáleného jen 4 km).
Zachování a označení trasy, doplnění o informační tabule a digitální průvodce (např. QR kódy) může tuto cestu proměnit v živý most mezi minulostí a současností.
Stará cesta mezi Tupesy a Boršicemi není jen zkratka mezi dvěma obcemi. Je to cesta mezi vírou a každodenností, mezi životem a vzpomínkou. Je to místo, kde kámen pamatuje modlitbu a prach cesty nese stopy předků.
A když po ní půjdete dnes, možná vás nebude vést jen mapa – ale i tiché vědomí, že kráčíte ve stopách těch, kdo tu byli před vámi.
Tradice, Morava a víno
V části obce Tupesy, která nese název Cihelná, stojí skromný, ale působivý kamenný kříž, jehož historie sahá do roku 1911. Tento kříž není jen symbolem víry, ale i společného úsilí místních obyvatel, kteří jej postavili z vlastních prostředků. Je tak památkou lidské sounáležitosti, vděčnosti a hrdosti na místo, kde žili.
Kříž najdeme v místní části Cihelná, na konci historické zástavby Tupes, směrem k polím. V době svého vzniku šlo o okrajovou část obce, kde se budovaly nové domy – často pro chudší rodiny, řemeslníky nebo zemědělce.
Kříž byl proto postaven jako ochrana nově vznikající osady, ale i jako duchovní orientační bod – místo modlitby, rozjímání a komunitního zastavení.
Rok 1911 nebyl náhodný. Právě v tomto roce se Tupesy osamostatnily jako farnost, a právě tehdy se místní občané rozhodli, že v nové části obce vztyčí svůj vlastní kříž – jako projev víry i identity.
Na rozdíl od některých jiných památek nebyl tento kříž postaven jediným donátorem, ale kolektivním úsilím. Lidé přispívali:
penězi,
materiálem,
pomocí při stavbě.
Díky tomu je tento kříž považován za skutečně „lidový“ památník víry.
Kříž je vytesán z kvalitního pískovce, stylově jednoduchý, ale pečlivě zpracovaný.
Má klasickou formu: sokl, dřík a kříž,
nese vytesaný letopočet 1911,
na čelní straně býval umístěn obraz nebo reliéf Krista, dnes často chybí nebo je nahrazen novým.
Památka je zasazena do nízkého podstavce v travnatém pásu, který ji odděluje od rušného života. I dnes zde místní často zastavují při procházkách nebo cestou z pole.
Kříž v Cihelně představoval:
ochranu nově zastavované části obce,
duchovní středobod pro místní obyvatele,
důkaz víry bez ohledu na sociální postavení.
V době, kdy nebyl v každé části obce kostel nebo kaple, plnily takové kříže roli komunitní svatyně – lidé se u nich modlili, slavili májové pobožnosti, rozsvěceli svíce o Dušičkách.
Památka prošla v průběhu let několika restaurátorskými zásahy. Největší oprava proběhla v 90. letech 20. století, kdy byl:
kříž očištěn od mechů a porostu,
zpevněn základ,
okolí doplněno o jednoduchý travnatý plácek.
Dnes o něj pečují buď místní dobrovolníci, nebo se na jeho údržbě podílí obec.
Cihelná dnes není samostatná čtvrť, ale její atmosféra klidného okraje obce zůstala. Doporučujeme:
projít si trasu po všech sakrálních památkách Tupes,
začít v centru obce, pokračovat ke kříži pod kaštany, Božím mukám, kříži u lípy a zakončit v Cihelně,
nebo spojit návštěvu s výletem na Velehrad, Modrou nebo do sklepných uliček.
Kříž v Cihelně není monument. Ale je kamenným otiskem lidské víry, solidarity a naděje. Je to místo, které nestavěl pán nebo šlechtic – ale lidé sobě navzájem. Stojí tam dodnes – v tichu, s pohledem do polí, a připomíná, že víra nemusí být veliká – stačí, když je opravdová.
Tradice, Morava a víno
Na okraji obce Tupesy, ve směru na Velehrad, se mezi dvěma vzrostlými kaštany nachází kříž z roku 1847, který po generace sloužil jako místo posledního sbohem. Nejde jen o sakrální památku, ale o živou součást tradice, která spojovala obyvatele obce s vírou, smrtí, úctou a pokorou.
Tento kříž pod kaštany byl svědkem nespočtu pohřebních průvodů, modliteb i tichého zastavení na cestě z domova na věčnost. Dnes zůstává jako paměť místa, kde se loučilo, plakalo i doufalo.
Kříž stojí na konci obce Tupesy směrem na Velehrad, u staré cesty, kudy dříve směřovaly pohřební průvody. Je umístěn mezi dvěma statnými kaštany, které mu dodávají výrazný rámec a symbolicky chrání místo klidu.
Lokalita je dobře přístupná pěšky i na kole, v bezprostřední blízkosti zástavby, ale přesto působí tichým a pietním dojmem.
Kříž byl vztyčen v roce 1847, v době, kdy ještě neexistovala moderní infrastruktura, a kdy se zesnulí vyprovázeli z domova až ke kostelu pěšky. Před vynesením rakve se pohřební průvod shromáždil právě u tohoto kříže – zde se konala:
první modlitba za duši zesnulého,
požehnání kněze (pokud byl přítomen),
rozloučení s širší komunitou.
Teprve odtud pokračoval průvod k farnímu kostelu v Boršicích (do roku 1911 byla obec Tupesy součástí boršické farnosti), nebo později na hřbitov ve Velehradě.
Kříž je vyroben z pískovce nebo opuky, typického kamene pro tento region.
Má klasickou podobu kamenného soklu, dříku a kříže,
na čelní straně býval nápis nebo letopočet,
kříž byl dříve doplněn o litinovou nebo kamennou sochu Krista.
Kaštany, které kříž lemují, jsou zřejmě vysazeny záměrně – jako stromy smíření a víry. V lidových tradicích byl kaštan vnímán jako ochránce duší a místo klidu.
Místo „kříže pod kaštany“ mělo v obci svou jasně danou roli:
shromažďovací bod při pohřbech,
pietní místo – tiché modlitby, rozloučení, uctění života,
symbol přechodu mezi světem živých a věčných.
I když se dnes již zesnulí nevyprovází po starých cestách, kříž zůstal jako memento toho, jak hluboce byla smrt přirozenou a duchovní součástí života.
Kříž byl v minulých desetiletích několikrát opravován a stabilizován, naposledy v rámci komunitních prací obce a dobrovolníků. Byl očištěn, zpevněn a jeho okolí upraveno do podoby malé odpočinkové zóny.
Dnes se využívá také při dušičkových pobožnostech a tradičních májových modlitbách.
Pokud navštívíte Tupesy, doporučujeme se u kříže pod kaštany zastavit:
jako součást procházky po sakrálních památkách obce,
během tiché chvíle vzpomínky nebo vděku,
nebo prostě jen proto, abyste zažili klidné místo s atmosférou věčnosti.
Z místa je výhled směrem na Velehrad, a za jasného počasí i na hřeben Chřibů – symbolický horizont, za který duše kráčí.
Z centra obce Tupesy jděte směrem na Velehrad. Po několika stech metrech, těsně za posledními domy na levé straně, uvidíte dvě vzrostlé kaštany a mezi nimi kamenný kříž. Není nijak označen turistickou značkou – ale najdete ho srdcem.
Kříž pod kaštany není turistická atrakce, ale památka hlubšího řádu. Místo, kde se loučilo s těmi, kteří kráčeli životem v Tupesech před námi. A i když odešli, jejich kroky zůstávají otisknuty v cestě ke kříži. A ten – mezi dvěma stromy života – stojí dál. Jako tiché Amen mezi generacemi.
Chceš k článku přidat mapu, QR kód k trasám po křížích v obci nebo grafiku k tisku? Stačí napsat, rád připravím.
Historické zajímavosti jsou kategorie zaměřená na památky, příběhy a události, které formovaly historii regionu. Návštěvník zde najde informace o hradech, zámcích, kostelech, starých usedlostech, ale i o významných osobnostech a událostech, které se v oblasti odehrály. Cílem je přiblížit minulost srozumitelně a poutavě – nejen fakty, ale i příběhy, které dávají místům duši.
Morava není jen země mezi řekami, ale i mezi časy. Je to místo, kde se dějiny neskrývají jen v učebnicích, ale stále dýchají z ruin hradů, šepotají z listin v zámeckých archivech, ožívají v legendách o světlech v horách nebo v příbězích, které si lidé předávají u studánek a křížků.
Na těchto stránkách odhalujeme živou historii Moravy – zejména kraje Chřibů, Buchlovic, Velehradu a okolí, ale i širší moravské oblasti.
Každý článek je malým návratem v čase. Ať už jde o zapomenutý šlechtický příběh, zaniklou osadu nebo pověst z hlubokého lesa.
Historické snímky Buchlovic a okolí
Tato kategorie nabízí pohled do minulosti Buchlovic a přilehlých obcí prostřednictvím dobových fotografií. Návštěvníci zde najdou staré pohlednice, snímky ulic, domů, významných budov i každodenního života místních obyvatel. Fotografie zachycují proměnu krajiny, architektury i života v regionu v průběhu let a slouží jako cenné svědectví o historii tohoto malebného kraje pod Buchlovem.
Hrady a zámky
Kategorie „Hrady a zámky“ představuje nejzajímavější historické památky našeho regionu. Najdete zde články o slavném hradu Buchlov, romantickém zámku Buchlovice a dalších pevnostech, tvrzích a zámeckých sídlech v okolí. Objevte jejich příběhy, architekturu, legendy i tipy na výlety.
Místa zaniklá v historii jsou lokality, které byly v minulosti osídlené nebo měly určitý význam, ale dnes už neexistují nebo jsou jen ve zbytcích. Mohou to být zaniklé vesnice, hrady, mlýny, kláštery, kapličky, osady, ale i staré cesty nebo těžební místa.
V okolí Buchlovic a v Chřibech se nachází několik takových míst. Často zanikly kvůli válečným událostem, vylidnění, změnám ve správě nebo hospodaření, případně kvůli přírodním podmínkám.
Mýty a příběhy je kategorie věnovaná legendám, pověstem a zajímavým vyprávěním z oblasti Buchlovic a okolních obcí. Najdete zde příběhy o hradu Buchlov, tajemných místech v Chřibech, postavách z lidové slovesnosti i historických událostech, které přežily v ústním podání. Kategorie propojuje skutečnost s fantazií a nabízí pohled na minulost tak, jak ji vnímali lidé dříve – skrze tajemství, symboly a silné příběhy zakořeněné v krajině.
Slavní lidé z regionu
V této kategorii představujeme osobnosti, které se narodily, žily nebo významně působily v mikroregionu Buchlov a jeho okolí. Najdete zde umělce, vědce, sportovce, duchovní i lidové tvůrce, kteří svým životem či dílem ovlivnili nejen místní komunitu, ale často i širší veřejnost. Kategorie slouží jako pocta těm, kteří svým působením přispěli k bohaté historii a kultuře tohoto kraje.
Strana 1 z 12
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .
