Kategorie Historie a památky přináší zajímavosti o historickém dědictví regionu Buchlovic a okolí. Najdete zde příběhy hradů, zámků, kostelů i zapomenutých míst, která formovala tvář tohoto kraje. Seznámíte se s významnými osobnostmi, událostmi a tradicemi, které utvářely místní historii. Kategorie je určena pro všechny, kdo se zajímají o minulost, kulturní památky a rádi objevují kouzlo starých časů.
V hlubokých lesích nedaleko hradu Buchlov a zámku Buchlovice se nachází poutní místo – kaple svaté Barbory. Vedle této kaple stojí starobylá lípa, která je podle místních pověstí více než 500 let stará. Tento mohutný strom je nejen přírodní dominantou okolí, ale také symbolem tajemných sil, víry a naděje.
Podle dávné legendy byl na tomto místě kdysi těžce nemocný poutník, který putoval z daleka a hledal pomoc. Když dorazil ke kapli sv. Barbory, už neměl sílu pokračovat dál. Vyčerpaný klesl ke staré lípě, kterou pevně objal a prosil o uzdravení.
Ráno ho našli místní obyvatelé zcela zdravého, jak se probouzí pod rozložitými větvemi lípy. Sám tvrdil, že se mu v noci zjevila svatá Barbora, která ho pohladila po čele a dodala mu sílu. Od té doby se věří, že tento strom má zázračnou moc a kdo ho obejme, může získat zdraví a životní energii.
Mnoho poutníků a návštěvníků přichází k lípě dodnes, aby se jí dotkli nebo ji objali a získali tak sílu a ochranu před nemocemi. Někteří dokonce věří, že pokud položí ruku na kmen a v duchu vysloví své přání, splní se jim.
Lidé také ke kořenům stromu vkládají různé drobné předměty nebo lístečky s přáními, podobně jako v jiných poutních místech.
Podle místní tradice:
✅ Obejmutí lípy – přináší zdraví a vnitřní sílu.
✅ Dotek stromu s prosbou – může pomoci splnit tajné přání.
✅ Nechání obětiny pod lípou – symbol vděčnosti a ochrany na další cestě.
Staré lípy u poutních míst nejsou v českých zemích výjimečné, ale tato je výjimečná svou propojeností s kaplí sv. Barbory a hradem Buchlov.
📜 Kaple svaté Barbory byla postavena v 17. století jako rodová hrobka majitelů hradu Buchlov. Místo má tedy silný duchovní význam, což mohlo podpořit vznik legendy o zázračném stromě.
🌱 Samotná lípa by podle odhadů mohla být skutečně stará několik století, což odpovídá době, kdy byla kaple postavena. Vědecky sice nelze potvrdit její „magické“ schopnosti, ale její krásný tvar, mohutné větve a klidná atmosféra skutečně vytvářejí zvláštní kouzlo tohoto místa.
Pokud se chcete na vlastní oči podívat na tuto tajemnou lípu, stačí vyrazit z Buchlovic směrem k hradu Buchlov. Cesta vede krásnou krajinou Chřibů a nabízí několik krásných vyhlídek. Kaple sv. Barbory je přístupná celoročně a lípu najdete přímo u ní.
📍 Poloha: Kaple sv. Barbory, nedaleko hradu Buchlov
🚶 Dostupnost: Krátká turistická trasa z hradu Buchlov nebo z Buchlovic
🎟 Vstupné: Zdarma
Šlechtický příběh, který zakořenil v kameni, tichu a paměti krajiny
Rod Berchtoldů z Uherčic pochází z Tyrolska, ale největší stopu zanechal na jižní Moravě. Na scéně evropské šlechty se objevil po Bílé hoře, kdy získal majetky i vliv.
Jejich jméno je pevně spjato s Buchlovicemi, hradem Buchlov, zámkem Buchlovice a kaplí sv. Barbory na Modle – trojicí míst, která tvoří duchovní osu Chřibů.
Berchtoldové nebyli jen aristokraté. Byli to diplomaté, sběratelé, donátoři, milovníci knih, umění i víry. Jejich jméno znamenalo nejen moc, ale i myšlenku.
Hrad Buchlov, vystavěný už ve 13. století, stál jako strážce cest, hranic i víry.
Berchtoldové jej získali až ve druhé vlně, ale uchovali ho jako rodový klenot, symbol paměti a síly, který nesloužil jen k obývání, ale k uchovávání – knih, rukopisů, uměleckých předmětů i příběhů.
Mnozí členové rodu zde zanechali deníky z cest, historické dokumenty i relikvie, které dnes tvoří jeden z nejcennějších hradních fondů v České republice.
Buchlov není jen hrad. Je to archiv myšlenek.
Oproti hradní surovosti nabízí zámek Buchlovice pravý opak – barokní eleganci, světlo a zahrady.
Berchtoldové zde nechali vytvořit reprezentativní sídlo, kde přijímali šlechtu, diplomaty i císaře.
Mezi nejslavnější osobnosti patřil Leopold II. Berchtold, ministr zahraničí Rakousko-Uherska, který v roce 1914 podepsal ultimátum Srbsku – a tím odstartoval první světovou válku.
Zámek Buchlovice byl ale také místem kultury, umění a klidu. Jeho architektura vychází z italských vil a celé místo působí jako moravská odpověď na Vídeň.
Na nejvyšším bodě celé duchovní osy stojí kaple sv. Barbory, zvaná Barborka, na vrchu Modla.
Byla vystavěna v roce 1673–1674 jako rodová hrobka rodu Petřvaldských, spřízněných s Berchtoldy, a stala se i místem pohřbu členů tohoto rodu.
Kaple stojí osaměle v lese, tichá, kamenná, ale silná. Vede k ní křížová cesta, dnes již zarůstající, ale stále čitelná.
Uvnitř je chladno, přítmí, duchovní tíha. I ti, kteří nejsou věřící, zde často zůstávají stát beze slov.
„Cítil jsem tam něco, co nebylo k vidění. Něco, co se mě ptalo, i když mlčelo.“
– návštěvník kaple
Místní pověsti mluví o zvonu, který se ozve, když někdo z rodu zemře – přestože kaple už nemá srdce. Jiní tvrdí, že kdo zde usne, už se nikdy neprobudí stejný.
Tři místa. Tři tváře jednoho rodu.
Berchtoldové v kraji nevytvářeli jen majetek. Vytvářeli kulturu. Paměť. Směr.
Po jejich odchodu po roce 1945 zůstaly budovy. Ale především zůstalo vědomí prostoru, který formovali.
Dnes můžeš projít z hradu přes kapli až k zámku, jako bys kráčel napříč staletími.
A když budeš dostatečně vnímavý, ucítíš, že některé kroky, které uděláš, nepatří jen tobě.
Protože v Chřibech paměť nezmizela – jen tiše přešla do krajiny.
Skvěle – přidávám na konec článku rozšiřující dodatek, kde jasně odděluji historická fakta, ověřené události a skutečné osobnosti od poetických pasáží. Je to vhodné jak pro web, tak pro tiskovou verzi, aby čtenář viděl, co je doložené a co symbolické či literárně stylizované.
Rod pochází z Tyrolska (původně z Tridentu).
Na Moravu přišli po roce 1620 – Jakub Berchtold z Tridentu koupil panství Uherčice.
V roce 1673 byli jeho potomci povýšeni do stavu říšských hrabat.
Vlastnili řadu panství, včetně hradu Buchlov a později zámku Buchlovice.
Postaven v letech 1707–1738 pro hraběte Jana Dětřicha z Petřvaldu.
Po sňatku Petřvaldské dědičky přešel zámek do rukou Berchtoldů, kteří jej užívali od 19. století.
Leopold II. Berchtold zde sídlil jako ministr zahraničí a vrchní hofmistr arcivévody Karla.
Po roce 1945 byl zámek znárodněn a dnes je státní památkou.
Jeden z nejstarších hradů na Moravě, založen ve 13. století.
Od 18. století byl udržován jako rodový archiv a symbol, ne jako hlavní sídlo.
Obsahuje vzácné knihy, cestopisy, předměty z Orientu i zbraně.
Postavena roku 1673–1674 Annou Eleonorou z Petřvaldu.
Sloužila jako rodová hrobka a místo duchovní úcty.
K ní vede křížová cesta, částečně zachovaná v lesích.
V kapli byli pohřbeni členové rodu Petřvaldských a Berchtoldů, stejně jako mniši a poustevníci.
Po roce 1945 byl majetek zkonfiskován.
Rod Berchtoldů opustil ČSR nebo zanikl po smrti posledních mužských potomků v 70. letech 20. století.
Dnes je rod vymřelý po meči (poslední byli Alois a Zikmund III. Berchtoldové).
Zvon, který se ozve při smrti šlechtice, i když kaple nemá srdce – lidová pověst.
Ten, kdo zde usne, probudí se jiný – symbolická víra v duchovní sílu místa.
Literární styl (např. „ticho, které tě zná“) je autorská stylizace, ne historický fakt.
Wikipedia – Berchtoldové z Uherčic, Zámek Buchlovice, Hrad Buchlov
Theses.cz – Cestopisné deníky hraběte Berchtolda
i60.cz – Po stopách šlechtického rodu Berchtoldů
NPÚ – Národní památkový ústav, památky Buchlov a Buchlovice
Buchlovice nejsou jen malebným městečkem s bohatou historií a krásnou přírodou, ale také místem, které se zapsalo do života a díla mnoha výjimečných osobností. Někteří se zde narodili, jiní sem přijížděli na návštěvy, studijní cesty či kulturní pobyty. Představujeme vám výběr těch nejvýznamnějších osobností, které utvářely duch Buchlovic.
Šlechtic a zakladatel zámku Buchlovice
Jan Dětřich byl příslušníkem rodu Petřvaldských z Petřvaldu, významné moravské šlechty. Jako vlastník panství Buchlov se rozhodl v roce 1707 vybudovat nové sídlo – zámek Buchlovice. Tento čin nebyl pouze praktickým řešením nepohodlí středověkého hradu Buchlov, ale i výrazem kulturního vkusu a vlivu.
Inspiraci čerpal z italské venkovské architektury, kterou poznal na svých cestách, a zámek se stal jedním z nejkrásnějších barokních sídel na Moravě. Jan Dětřich tak výrazně ovlivnil podobu kraje i jeho kulturní význam.
Mecenáš a podporovatel umění
Potomek rodu Petřvaldských, který přebral panství ve druhé polovině 18. století. Byl to člověk vzdělaný, obdivovatel barokního umění, mecenáš sochařů, hudebníků a architektů.
Za jeho působení byl zámek dále upravován a zvelebován, rozšířen byl i zámecký park. František Josef měl rovněž zásluhu na podpoře duchovního života v regionu – přispěl na opravy kostelů, škol a uměleckých památek.
Malíř světového jména, rodák z Buchlovic
Narodil se v Buchlovicích, ale proslavil se až na druhé straně zeměkoule – na Novém Zélandu.
Po emigraci z Rakouska-Uherska přijal jméno Gottfried Lindauer a začal portrétovat původní obyvatele Nového Zélandu – Maory. Jeho realistické malby dodnes patří k nejcennějším součástem novozélandské kulturní identity.
Je považován za jednoho z nejvýznamnějších portrétistů své doby a jeho dílo je vystavováno v Auckland Art Gallery a dalších světových galeriích.
Slavný skladatel Antonín Dvořák, autor Novosvětské symfonie, několikrát navštívil zámek Buchlovice jako host tehdejších šlechticů.
Pobyt v Buchlovicích byl pro něj příležitostí k odpočinku, ale i inspirací – zdejší kraj, příroda i folklor se odrážejí v některých jeho dílech.
Dvořák patřil k významným osobnostem kulturního života, který se kolem zámku v 19. století odehrával.
Historik a archeolog Buchlovska
Josef Dobiáš byl významný český historik a archeolog, který se dlouhodobě věnoval výzkumu dějin Buchlovic a širšího okolí.
Zaměřoval se především na středověké osídlení, hradní architekturu a církevní dějiny. Díky jeho práci známe podrobnosti o správě buchlovského panství, o šlechtických rodech a místních památkách.
Byl autorem řady odborných publikací a přednášek, které dodnes slouží jako cenný zdroj informací pro historiky i návštěvníky.
Eleonora z Petřvaldu – manželka Jana Dětřicha, pro kterou byl zámek Buchlovice stavěn.
Rod Berchtoldů – pozdější vlastníci zámku, významní diplomaté a podporovatelé přírody (Leopold Berchtold byl rakousko-uherský ministr zahraničí).
Ludmila Berchtoldová – poslední šlechtična žijící na zámku, před jeho znárodněním v roce 1945.
Buchlovice nejsou jen malebnou obcí – jsou také místem setkávání výjimečných osobností, jejichž činy a díla ovlivnily nejen místní kraj, ale i svět. Od mecenášů barokní éry přes umělce, vědce i náhodné návštěvníky až po slavné rodáky – duch Buchlovic stále žije v jejich stopách.
Buchlovice, malebné městečko ležící v podhůří Chřibů, se mohou pyšnit historií sahající hluboko do středověku. Každá éra zde zanechala své nesmazatelné stopy, ať už v podobě monumentálních staveb, významných osobností, či lidových pověstí, které dodnes fascinují nejen místní, ale i návštěvníky.
Buchlovice úzce souvisejí se svým dominantním symbolem – hradem Buchlovem. Tento mohutný středověký hrad, založený ve 13. století jako pevnost na ochranu obchodních cest, se postupně vyvinul v centrum panství, jež formovalo celou oblast. Hradní páni, od Benešoviců přes Šternberky až po Berchtoldy, nebyli jen správci krajiny, ale i svědky mnoha důležitých historických událostí.
Ve stínu hradu vyrostla samotná obec, která se postupně rozrůstala. Kromě řemeslníků a obchodníků zde sídlili sedláci, kteří obdělávali úrodné půdy okolí, a mniši, kteří v oblasti šířili vzdělanost i duchovní hodnoty.
Vrcholný význam získaly Buchlovice v 17. a 18. století, kdy zdejší panství vlastnila rodina Petřvaldských. Ti si nechali na úpatí Chřibů vystavět barokní zámek Buchlovice – perlu moravské aristokracie, která svou architekturou i nádhernými zahradami konkuruje předním evropským sídlům.
Zámek nebyl jen luxusním sídlem, ale i místem diplomatických setkání a kulturního rozkvětu. V jeho zdobených sálech se konaly významné společenské události, od hudebních večerů až po strategická jednání, která ovlivňovala dění v celé habsburské monarchii.
Buchlovice a jejich okolí jsou protkány tajuplnými legendami, které se předávají z generace na generaci. Vypráví se o bílé paní procházející hradem, o pokladu ukrytém v hlubokých sklepeních či o osudovém prokletí jedné ze šlechtických rodin.
Jednou z nejznámějších pověstí je legenda o černé knize hradu Buchlova – mystickém rukopisu, který měl obsahovat zakázaná tajemství a jehož vlastnictví údajně přinášelo neštěstí.
Historie města je spjatá i s významnými osobnostmi, které zde žily nebo tvořily. Jedním z nejvýraznějších rodáků byl například historik a archeolog Jindřich Wankel, který se zasloužil o objevy v oblasti pravěkého osídlení Moravy.
V novější historii se Buchlovice staly kulturním a turistickým centrem regionu. Každoročně zde probíhají folklorní festivaly, slavnosti vína, a Fašank – tradiční masopustní průvod s maskami a hudbou, který přitahuje návštěvníky z celé republiky.
Dnešní Buchlovice jsou nejen živým památníkem minulosti, ale i moderním městem, které si zachovává svou jedinečnou atmosféru. Návštěvníci zde mohou procházet historickými uličkami, obdivovat architektonické skvosty, ochutnávat tradiční moravskou kuchyni v místních restauracích nebo se vydat na procházky do nádherné přírody Chřibů.
Ať už se jedná o milovníky historie, kultury či přírody, Buchlovice nabízejí něco pro každého. Je to místo, kde se minulost snoubí se současností, a kde každá ulice, každá budova a každý kámen mají svůj příběh.
💫 Navštivte Buchlovice a staňte se součástí jejich neuvěřitelného historického dědictví!
Buchlovice, malebné městečko ve Zlínském kraji, se mohou pyšnit bohatou historií a řadou významných osobností, které zde žily nebo působily. Zde je přehled některých z nich:
Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876)
Šlechtic, lékař, botanik a cestovatel. Významně přispěl k rozvoji botaniky a medicíny. Jeho život a dílo jsou úzce spjaty s Buchlovicemi.
Leopold I. Berchtold (1759–1809)
Šlechtic, lékař, cestovatel a filantrop. Proslul svými dobročinnými aktivitami a cestovatelskými výpravami.
Zikmund Berchtold z Uherčic (1834–1900)
Šlechtic a politik. Působil jako říšský a zemský poslanec, zasloužil se o rozvoj regionu.
Jiří Hanák (1938–2020)
Novinář, signatář Charty 77 a nositel Ceny Ferdinanda Peroutky. Jeho novinářská kariéra a občanská angažovanost zanechaly hlubokou stopu v české žurnalistice.
Jiří Štokman (1920–1981)
Voják a příslušník výsadku Clay. Jeho hrdinství během druhé světové války je dodnes připomínáno.
Karel Žádník (1847–1923)
Malíř známý svými díly zachycujícími slovácký folklór a krajinu. Jeho tvorba je ceněna pro autentické zobrazení regionální kultury.
Arnošt Hrabal (1886–1969)
Kněz, grafik, malíř a ilustrátor. Působil jako kněz v Buchlovicích a svým uměním obohatil kulturní dědictví města.
Anežka Huťková (1894–1990)
Lidová básnířka a sběratelka lidové slovesnosti. Je autorkou "Buchlovské vánoční mše", která se dodnes hraje.
Leopold Dohnal (1861–1904)
Sochař, autor převážně náboženských a mytických soch, včetně mariánského sloupu na náměstí v Buchlovicích.
Alois Kučík (1882–1956)
Bibliofil, spisovatel a vydavatel. Je známý jako vydavatel Bezručových spisů a autor rukopisných dějin obce Buchlovice.
Olga Kolovratová (1906–1983)
Malířka a grafička, jejíž díla obohatila českou výtvarnou scénu.
František David (1913–2013)
Významný sochař a medailér, autor mnoha československých mincí a medailí.
Karel Votruba (1883–1938)
Jeden z předních organizátorů moravského vinařství a odborný spisovatel.
Alois Kalvoda (1875–1934)
Významný český krajinář, který často působil na Slovácku a v Buchlovicích vytvořil soubor 17 obrazů hradu Buchlova.
František Konečný (1908–1996)
Malíř krajiny Chřibů, Ostrožska a Buchlova.
Ctibor Tovačovský z Cimburka (asi 1438–1494)
Nejvyšší moravský hejtman, spisovatel, politik a významný právník. Byl zástavním pánem hradu Buchlova v letech 1484–1494.
Tito jednotlivci svým působením a dílem významně přispěli k bohaté historii a kulturnímu dědictví Buchlovic.
Strana 8 z 8
|
|
000003
|
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .