Gruzie: Kolébka vína a tisíciletá tradice uchovávání 

Zatímco někteří vinaři hledají nové cesty a ponořují víno do moře, jiní se drží tisíciletých tradic. Gruzie, malá kavkazská země, je považována za kolébku vinařství – právě zde se podle archeologických nálezů začalo víno vyrábět už před více než 8 000 lety. A co je na tom nejzajímavější? Někteří gruzínští vinaři dodnes víno uchovávají stejně jako jejich dávní předkové – v hliněných nádobách zvaných kvevri.

Co je to kvevri?

Kvevri (nebo také qvevri) je velká hliněná nádoba, obvykle o objemu 200 až 3 000 litrů, která se zakopává do země. Její tvar připomíná amforu – oválné tělo se zužujícím se dnem a malým hrdlem. Do této nádoby se nalévá mošt i se slupkami, semínky a někdy i stonky – a to včetně bílého vína!

Víno se v kvevri ponechává několik měsíců – bez zásahu, bez chemie, bez přidání kvasinek. Přírodní kvašení probíhá díky kvasinkám, které se nacházejí na slupkách hroznů. Po ukončení fermentace se víno nechá dále zrát – díky tomu získává velmi specifickou chuť i barvu. Bílé víno je například jantarově zbarvené, tříslovité a překvapivě plné – připomíná oranžová vína, která se dnes znovu dostávají do módy.

Proč zakopat do země?

Zakopání nádoby má praktický důvod – půda poskytuje:

  • Stabilní teplotu po celý rok,

  • ochranu před světlem a vzduchem,

  • přirozenou izolaci, která pomáhá procesu zrání.

Nádoby jsou pečlivě utěsněny a většinou zakryty dřevěným nebo kamenným víkem. V některých regionech se na utěsnění používá i včelí vosk.

UNESCO a kulturní dědictví

Gruzínská metoda výroby vína v kvevri je natolik jedinečná, že byla v roce 2013 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Je to důkaz, že i v moderním světě má hluboká tradice a respekt k přírodě stále své místo.

Návrat ke kořenům

Zajímavé je, že o kvevri víno se dnes zajímají i vinaři mimo Gruzii – například v Itálii, Francii, Slovinsku nebo dokonce v Kalifornii. Stále více vinařů chce vyzkoušet přirozenou fermentaci bez chemie a návrat k původním metodám. Kvevri se tak stávají nejen symbolem gruzínské kultury, ale i inspirací pro ekologicky šetrné vinařství.

Chceš na závěr přidat krátké srovnání podmořského a gruzínského zrání vína jako kontrast dvou světů – moderního experimentu vs. prastaré tradice? Nebo bys chtěl rozšířit článek o třetí způsob – třeba sudové zrání ve Francii či betonová vejce v moderním vinařství?

Čtěte dále: