Vůně slivovice a čerstvého ovaru: Tradice domácích zabijaček na moravském Slovácku
Na moravském Slovácku nebyla zabijačka nikdy jen o jídle. Byla to (a na mnoha místech stále je) společenská událost roku, která dokázala spojit celou rodinu, sousedy i přátele. Je to rituál, kde se potkává tvrdá práce s upřímnou radostí, humorem a pohostinností, která je pro náš kraj tak typická.
Ráno začíná „tekutým svetrem“
Zabijačka na Slovácku startuje ještě za tmy. Sotva se první ranní mráz zakousne do tváří, už se na dvoře kouří z kotlů a v kuchyni voní koření. Prvním nepsaným bodem programu je ale kalíšek dobré slivovice. Ta slouží jako „tekutý svetr“ proti zimě a na „dobrou ruku“ pro řezníka.
Jakmile se rozehřeje tělo i nálada, přichází na řadu svařák, který popíjejí hlavně ženy, zatímco chystají kroupy, čistí česnek a drhnou špejle.
Od ovaru až po jitrnice: Symfonie chutí
Zatímco venku panuje čilý ruch, v kotlích se dějí kouzla. Prvním velkým lákadlem je vždy ovar. Čerstvé maso, které se rozplývá na jazyku, podávané jen s křenem a hořčicí, je odměnou pro všechny pracanty.
Poté přichází na řadu ta pravá alchymie – míchání prejtů a plnění střev. Každá rodina má svůj tajný poměr koření, který se dědí z generace na generaci:
Dětská radost a „výslužková“ pětikoruna
Jedním z nejkrásnějších zvyků, na který mnozí z nás vzpomínají, je večerní roznášení výslužky. Jakmile se setmělo a jitrnice byly oschlé, dostaly děti do rukou košíky s talíři přikrytými utěrkou.
Obcházely sousedy, rodinu a známé v dědině. Odměna byla sladká – nejen pocit důležitosti, ale i to, že od každého dostaly do kapsy pětikorunu nebo desetikorunu. Na tu dobu to bylo pro děcka hotové bohatství, které skončilo buď v pokladničce, nebo druhý den v místním koloniálu za sladkosti.
Večerní posezení ve sklepě
Když je všechno maso zpracované a špajz se plní dobrotami, přichází ta nejlepší část dne. Celá rodina se přesune do tepla – a na Slovácku to nejčastěji znamená do vinného sklepa.
U stolu sedí všichni: od nejstarších pamětníků až po unavené děti. Jí se čerstvá prdelačka (polévka), koštuje se víno, pije se slivovice a vykládají se historky, které se u každé zabijačky opakují, ale pokaždé chutnají lépe. Je to čas, kdy se neřeší politika ani starosti, ale užívá se společné chvíle a hojnosti.
Čtěte dále:
