Horňácké slavnosti 2025
Každé léto se na jihovýchodní Moravě rozhostí jedinečný duch tradice, hudby a lidového umění. Horňácké slavnosti, které se letos konají od 17. do 20. července 2025 ve Velké nad Veličkou, patří mezi nejvýznamnější folklorní festivaly v České republice. Už od roku 1957 přinášejí do srdce Horňácka nejen vystoupení místních muzikantů a tanečníků, ale také hluboké propojení s historií, krajinou a identitou tohoto kraje.
Zde je kompletní přepis programu z plakátu akce Velká nad Veličkou – 17.–20. 7. 2025, včetně dnů a časů:
ČTVRTEK 17. 7.
Budova Obecního úřadu ve Velké nad Veličkou
17.00 – vernisáž výstav
POZNÁVÁNÍ NEPOZNANÉHO ANEB CESTY
Z tvorby krajanů s horňáckými kořeny, žijících na Slovensku
(krajinomalby Ján Sekereš a řezbářské práce Josefa Šimka)
Připravili Jan Sekereš a Antonín Vrba
KDO ZA PRAVDU HOŘÍ
Církevní dokumenty z Javorníka
(u příležitosti 675. výročí obce Javorník)
Z výstavy Marie Poláchové
Připravila Anna Zelinger
PÁTEK 18. 7.
Vrběcké muzeum v Hrubé Vrbce
15.00 – vernisáž výstavy
HRUBÁ VRBKA V HISTORICKÝCH FOTOGRAFIÍCH
Připravili Monika Macková a Stanislav Prášek
Muzeum na Stáhlově od studně v Javorníku
16.00 – vernisáž výstavy
DO KOSTELA UŽ VOŇAJÁ, DĚVČÁTKA SA USTROJILI
Obřadní kroje a šatky z Javorníka
a fotografie Hany Hejdové
Připravila Anna Zelinger
Velká, dům č. p. 406 – Horňácké muzeum
17.00 – vernisáž výstavy
HORNÁCKO NA NÁRODOPISNÉ VÝSTAVĚ ČESKOSLOVANSKÉ V PRAZE 1895
Připravili kolektiv autorů HRC
Horňácký stadion
19.00 – HRUBÁ VRBKA – MUZIKANTSKÉ A PĚVECKÉ LEGENDY
Připravili Jiří Miškeřík
20.45 – TANCUJ, MIEJÁ, TANCUJ
Přehlídka horňáckých obcí
Připravila Irena Mikesková
SOBOTA 19. 7.
Velické náměstí
9.00 – TRADIČNÍ JARMARK
Připravila Blanka Pokorná a kolektiv
Výstavní síň domu Antonína Nováka ve Velké
9.00 – 18.00
VÝSTAVA OBRAZŮ MILANA PODHRADSKÉHO
Zůstane otevřená i po skončení slavností
Připravili Vladislav Pachl
Velká, dům č. p. 89 – na Psíkovém
10.00 – EJ, ZAKOSTĚLEM BÍLÝ DŮM
Připravili Josef Slovák a Antonín Vrba
U kostela
12.30 – DE SA ZPÍVALO, TAM NÁ NAŠLI
Pořad věnovaný 80. narozeninám Evy Grymové
Připravili Zlata Potyková a Petr Mička
Velká, dům č. p. 166
14.30 – DÝŠ SEM U MAMIČKY BYLÁ
Z pokladů paměti muziky Velické Trnečky
Připravila Lenka Kozinová
Velické náměstí
16.00 – HORNÁCKÝ PO HORNÁCKÉ
Přehlídka krojů a tradic
Připravily Věra Castová a Hana Procházková
Horňácký stadion
19.00 – VŠECHNA NÁŠA DĚLÁ, ZPÍVÁ AJ TANCUJE
Přehlídka dětských horňáckých souborů
Připravily Jana a Kateřina Evjákovy
21.00 – STROM KOŘENŮ STROM
Pořad věnovaný 130. výročí účasti Horňáků na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895
Připravili Petr Mička a Břetislav Rychlík
Po skončení programu bude následovat NOČNÍ TANEČEK.
NEDĚLE 20. 7.
Velické náměstí
9.00 – TRADIČNÍ JARMARK
Připravila Blanka Pokorná a kolektiv
Kostel sv. Máří Magdalény
10.45 – SLAVNÁ MŠE SVATÁ – PATRONCIUM
Velické náměstí
11.45 – DECHOVÁ HUDBA LIPOJANKA
Větrný mlýn v Kuželově
14.00 – HRANICA V SRDCU
Připravili Antonín Vrba a Pavel Patinka
Kraj, který zpívá
Horňácko, oblast rozprostírající se na rozhraní Bílých Karpat a jihovýchodní Moravy, si dodnes uchovává svébytný folklór. Písně s táhlou melodií, temperamentní tance a osobité kroje jsou výrazem života, jaký se tu žil po staletí. A právě Horňácké slavnosti jsou příležitostí, kdy se to vše oživí – nejen na pódiích, ale i v ulicích, hospodách a rodinných dvorech.
Program, který rozezní duši
Festivalový program začíná tradičně ve čtvrtek večerním pořadem, který návštěvníky vklouzne do světa lidové poezie a hudby. Pátek a sobota patří velkým scénickým vystoupením na přírodním amfiteátru pod Strážnou hůrkou, kde se představují cimbálové muziky, taneční soubory, sóloví zpěváci i vypravěči. Nedělní dopoledne se nese v duchu duchovna – koná se mše svatá v kostele sv. Maří Magdalény. Odpoledne pak slavnosti vyvrcholí poetickým vystoupením u větrného mlýna v Kuželově.
Více než jen folklór
Horňácké slavnosti nejsou pouze o scénických výstupech. Jsou to živé dny plné setkávání, sdílení a zážitků. Po celý víkend probíhá Horňácký jarmark, na kterém můžete zakoupit výrobky tradičních řemesel – od výšivek přes keramiku až po ručně vyráběné hudební nástroje. Večery patří tzv. nočnímu zpívání, kdy se zpívá u vína v místních sklepech, pod lípami nebo v kostele za svitu svíček.
Kroj jako příběh
Velkým lákadlem jsou i samotné kroje, které nosí jak účinkující, tak mnozí místní obyvatelé. Každá obec má vlastní variaci, a tak lze na slavnostech obdivovat desítky různých výšivek, střihů a barevných kombinací. Nositelé krojů často znají jejich historii a rádi se podělí o příběh své rodiny, tradice i techniky, jimiž byly kroje vytvořeny.
Pro malé i velké
Na své si přijdou i děti. V rámci slavností se konají dětské folklorní pořady, tvůrčí dílny a workshopy, kde si mohou vyzkoušet zpěv, tanec i výrobu drobných rukodělných předmětů. Dospělí mohou navštívit tematické výstavy, například o historii regionu, lidových nástrojích nebo starých řemeslech.
Praktické informace
Slavnosti se konají na několika místech ve Velké nad Veličkou – hlavní program probíhá v přírodním amfiteátru, další akce pak v kulturním domě, kostele, místní škole nebo u mlýna v Kuželově. Ubytování je během festivalu velmi vyhledávané, proto je doporučeno rezervovat s dostatečným předstihem. K dispozici bývá i stanové městečko a nabídka domácího ubytování.
Zážitek, který zůstane
Horňácké slavnosti nejsou jen událostí – jsou hlubokým zážitkem, který propojuje minulost s přítomností. Nabízejí vzácný pohled do živé tradice, která není jen vystaveným artefaktem, ale skutečným, dýchajícím projevem místní kultury. Ať už přijedete jako obdivovatel folklóru, turista, fotograf, nebo jen zvídavý návštěvník – odjedete obohaceni, dojati a možná i trochu jiní.
Nejen pro folkloristy
Horňácké slavnosti si zamilují nejen folklorní nadšenci, ale i rodiny s dětmi, fotografové, milovníci přírody a všichni, kdo hledají upřímnost a lidskost ve světě plném spěchu.
Můžete posedět na lavičce, popíjet domácí slivovici, naslouchat cimbálu a dívat se, jak se tančí – a třeba se i přidat. Horňácko vás obejme svou pohostinností a nechá vám vzpomínky, které jen tak nevyblednou.
Praktické informace
-
📍 Místo konání: Velká nad Veličkou a okolí
-
🗓️ Termín: 17.–20. července 2025
-
🚗 Doprava: Doporučeno přijet autem; parkování v okolí zajištěno
-
🏠 Ubytování: Místní penziony a možnosti v blízkých městech (např. Veselí nad Moravou)
Přijeďte zažít folklor, který se nezapomíná
Horňácké slavnosti nejsou jen akcí – jsou setkáním s duší kraje. Přijeďte se nadechnout jiného tempa, zaposlouchat se do hlasů předků a pocítit, že tradice tu není muzeem – ale živou součástí dnešního života.
Historie Horňáckých slavností
Horňácké slavnosti vznikly v roce 1957 ve Velké nad Veličkou jako reakce na potřebu uchovat a sdílet jedinečnou lidovou kulturu regionu Horňácka. Stál za nimi etnograf a folklorista Jaroslav Václavík (1906–1988), který dlouhodobě působil v oblasti výzkumu moravského folkloru, zejména zpěvu a lidové hudby.
Václavík si uvědomoval hodnotu živé tradice, která se na Horňácku přirozeně uchovávala v rodinách, při práci i oslavách. Jeho cílem nebylo vytvořit scénickou podívanou, ale přirozený prostor, kde by se tradice mohla žít veřejně, mezi lidmi, a přirozeně se předávala dál – z generace na generaci.
Od prvního ročníku byly slavnosti koncipovány jako místní, nekomerční setkání zpěváků, muzikantů, tanečníků a vypravěčů z jednotlivých obcí Horňácka – jako je Velká nad Veličkou, Kuželov, Malá a Hrubá Vrbka, Javorník, Nová Lhota a další. Během let se z této regionální slavnosti stala jedna z nejvýznamnějších folklorních událostí v České republice, která si přesto zachovala svou přirozenost a věrnost místním kořenům.
Na rozdíl od některých jiných folklorních festivalů zde dodnes dominuje autenticita před stylizací. Návštěvník zde neuslyší přearanžované skladby ani moderní úpravy – ale skutečnou lidovou hudbu, často přenášenou „od ucha k uchu“, bez not a bez školy, tak jak ji hráli a zpívali předkové.
Významné osobnosti Horňácka: Jožka Kubík a Martin Hrbáč
Jožka Kubík (1907–1978)
Jožka Kubík z Hrubé Vrbky byl legendární horňácký primáš, samouk, romského původu, který ovlivnil celou jednu generaci muzikantů. Jeho hra na housle byla vysoce osobitá – plná výrazu, citu, autenticity. Hrál bez not, podle sluchu, s neuvěřitelnou pamětí a citlivostí pro rytmus a melodii.
Byl to právě Kubík, kdo svým stylem a pojetím utvářel zvuk klasické horňácké muziky, a to v době, kdy se slavnosti teprve rodily. Byl častým účinkujícím Horňáckých slavností od jejich počátků a stal se inspirací i měřítkem pro mnoho dalších muzikantů z regionu.
Martin Hrbáč (nar. 1939)
Martin Hrbáč, rovněž z Hrubé Vrbky, je žákem a pokračovatelem tradice Jožky Kubíka. Byl jedním z těch, kteří se od něj učili nejen hře, ale i postoji k hudbě – pokoře, přesnosti a úctě k odkazu předků. Hrbáč je považován za jednoho z nejvýznamnějších žijících horňáckých primášů.
Po desetiletí vystupoval na Horňáckých slavnostech se svou muzikou, a zároveň vychoval další generaci hudebníků. Jeho styl je hluboký, čistý, nepřikrášlený – přesně takový, jaký horňácký folklor potřebuje.
A jak to celé souvisí se slavnostmi?
Kubík a Hrbáč nejsou „zakladatelé“ ve smyslu organizačním – slavnosti založil Jaroslav Václavík. Ale bez Kubíka a Hrbáče by slavnosti neměly tu duši, kterou mají. Jejich hra a osobnosti byly a jsou tváří hudební části slavností. Jsou to lidé, kteří místo reprezentují životem, ne funkcí.
Čtěte dále:
