Každý rok v polovině května zbystří nejen zahrádkáři, ale i milovníci pranostik. Přichází totiž období, kterému se už po staletí říká „ledoví muži“. Tito tři světci – Pankrác (12. 5.), Servác (13. 5.) a Bonifác (14. 5.) – jsou spojováni s náhlým ochlazením a možnými přízemními mrazíky, které mohou poškodit citlivé rostliny.
Kdo jsou ledoví muži?
Ledoví muži jsou pojmenováni podle světců z katolického kalendáře. V lidové víře byli považováni za nositele chladného vzduchu a počasí, které ještě na poslední chvíli před létem prověří trpělivost zahrádkářů a zemědělců.
-
Svatý Pankrác († asi 304) byl mladý římský mučedník.
-
Svatý Servác († 384) byl biskup a patron proti mrazům.
-
Svatý Bonifác († asi 306) byl rovněž římský mučedník.
Co říkají pranostiky?
Lidová moudrost si toto období dobře zapamatovala. Zde je několik tradičních rčení:
-
„Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži přicházejí zas.“
-
„Před Servácem není léta, po Bonifáci s mrazy veta.“
-
„Pankrác seje hrách, Servác dává mráz, Bonifác škodí fazolím zas.“
-
„Svatá Žofie (15. 5.) – ledových mužů družka poslední.“
Jak se chránit před mrazíky?
Zahrádkáři v tomto období obvykle nepředbíhají s výsadbou teplomilných rostlin jako jsou rajčata, papriky, okurky nebo cukety. Pokud je už mají na záhonu, chrání je netkanou textilií, sklem nebo fólií.
Rovněž ovocné stromy, které jsou v plném květu, mohou být poškozeny, pokud teploty klesnou pod nulu. Proto se v minulosti stromy chránily i zakouřením nebo rozdělaným ohněm v sadu.
Mýtus nebo realita?
I když se klima mění, výkyv počasí kolem poloviny května se opravdu stále často objevuje. Meteorologická data potvrzují, že i v 21. století se v tomto období vyskytly přízemní mrazy. Nejvíce ohrožené jsou oblasti s nižší nadmořskou výškou a kotliny.
