Svatohubertské slavnosti: Oslava patrona lovců a úcty k přírodě
Když podzimní lesy hrají všemi barvami a ranní mlha se líně převaluje nad revíry, nastává čas Svatohubertských slavností. Tento svátek, spojený s postavou svatého Huberta (3. listopadu), je víc než jen loveckou slavností. Je to vyjádření úcty ke zvěři, poděkování za dary přírody a připomínka myslivecké etikety, která velí chránit a pečovat, nikoliv jen lovit.
Legenda o svatém Hubertovi: Z hříšného lovce svatým
Svatý Hubert nebyl odjakživa vzorem pokory. Podle legendy to byl šlechtic, který vášnivě miloval lov a nedbal na křesťanské svátky. Jednoho Velkého pátku se vydal do lesa, kde spatřil nádherného jelena. Když chtěl vystřelit, spatřil mezi parohy zářící kříž a uslyšel hlas, který ho nabádal, aby přestal s marnivým lovem a začal vést bohabojný život.
Od té chvíle se Hubert změnil, stal se knězem a později biskupem. Pro myslivce se stal symbolem etického přístupu k lovu – lovec má být v první řadě strážcem přírody.
Jak vypadá tradiční Svatohubertská slavnost?
Svatohubertské slavnosti se konají na zámcích, v lesnických areálech i v kostelech po celé zemi. Mají svůj pevný ceremoniál:
1. Svatohubertská mše
Nejvýznamnějším prvkem je mše sloužená k poctě patrona. Kostely bývají vyzdobeny smrkovými větvemi a loveckými trofejemi. Mše je unikátní tím, že ji nedoprovázejí varhany, ale lovecké trubky a lesnice. Melodie svatohubertských fanfár v chrámovém prostoru vytvářejí nezapomenutelnou atmosféru.
2. Pasování na lovce
Součástí oslav bývá i slavnostní akt pasování nových lovců nebo pasování na lovce konkrétní zvěře (např. jelena). Jde o vážný obřad, při kterém zkušený myslivec (pasující) pokládá tesák na rameno úspěšného střelce a připomíná mu povinnosti k přírodě.
3. Ukázky sokolnictví a kynologie
Myslivost není jen o střelných zbraních. Na slavnostech uvidíte v akci dravce – sokoly, jestřáby či orly – a jejich psovody s loveckými plemeny psů, od ohařů po barváře.
Gastronomie: Zvěřinové hody
K podzimu a myslivosti neodmyslitelně patří kuchyně. Svatohubertské menu je přehlídkou toho nejlepšího, co les nabízí:
-
Zvěřinový guláš s brusinkami a křenem.
-
Kančí se šípkovou omáčkou nebo se zelím.
-
Srnčí hřbet na víně s karlovarským knedlíkem.
-
Bažantí vývar s domácími nudlemi.
Kam vyrazit na Svatohubertské slavnosti?
V České republice máme několik míst, kde jsou tyto oslavy skutečně velkolepé:
-
Kuks: Barokní areál v Kuksu hostí jedny z nejznámějších slavností, které spojují myslivost s uměním.
-
Hrad Křivoklát: Tradiční místo s historickým nádechem a ukázkami lovecké hudby.
-
Zámek Ohrada u Hluboké: Národní zemědělské muzeum zde pořádá bohatý program zaměřený na historii lovu.
-
Vranov nad Dyjí: Slavnosti s nádherným výhledem do údolí řeky Dyje.
Význam pro dnešní dobu
Svatohubertské slavnosti nejsou jen pro myslivce. Jsou otevřené rodinám s dětmi i široké veřejnosti. Pomáhají lidem pochopit, že myslivost je kulturní dědictví, které zahrnuje péči o les, ochranu ohrožených druhů a hluboké znalosti o biologii zvěře.
Čtěte dále:
