Nejprve krátce k definicím (aby bylo jasné, o čem mluvíme):

  • Vinařská oblast: v ČR jsou dvě – Morava a Čechy. MZe+2Vína z Moravy a vína z Čech+2

  • Vinařská podoblast: dílčí oblasti uvnitř vinařské oblasti, např. Mikulovská, Slovácká, Velkopavlovická, Znojemská (Morava); Mělnická, Litoměřická (Čechy). MZe+1

  • Viniční trať: konkrétní část vinohradu, která je formálně definovaná – určitá poloh, mikroklima, půda apod. Tyto tratě jsou evidovány a pro vína mohou být důležité při ochraně označení původu (CHOP či CHZO). MZe+2Krajta+2

Jak se situace mění: rozšiřování vs. zmenšování vs. nevyužívané tratě

1. Rozšiřování seznamu viničních tratí

  • V lednu 2025 byla schválena novela vyhlášky č. 254/2010 Sb., která se týká seznamu vinařských podoblastí, obcí a viničních tratí. ČMSZP+2MZe+2

  • Cílem je zařadit nové viniční tratě, které dosud nebyly formálně definovány, ale které jsou považovány za vhodné pro pěstování révy vinné, zejména díky klimatickým změnám a novým odrůdám (zejména odrůdy rezistentní vůči chorobám). uroda.cz+2MZe+2

  • Nové tratě zahrnuté touto novelou se poprvé projeví u označení vín ročníku 2025. MZe+2ČMSZP+2

Takže ano: dochází k rozšiřování – nejen novými vinicemi, ale i formálně definovanými tratěmi (které mají význam např. pro ochranu původu).

2. Zmenšování, ubývání vinic

  • Celková plocha vinic se v poslední době mírně zmenšuje. Např. v roce 2024 byla plocha vinic hlášená ÚKZÚZ cca 17 304 ha. ÚKZÚZ+1

  • To je méně než dříve; bylo zaznamenáno, že kvóta pro novou výsadbu nebyla vyčerpána – vinaři nevyužili všechna povolení pro zakládání či obnovu vinic. ÚKZÚZ+2ÚKZÚZ+2

  • Konkrétně v roce 2024 bylo nové výsadby a obnov vinic méně (např. jarní výsadba oproti minulým rokům). ÚKZÚZ+2ASZ+2

  • Ubyl i počet pěstitelů révy vinné. Týden+1

Takže sice formálně přibývají tratě, ale praxe – obhospodařování ploch – někdy zaostává; některé vinice se neobnovují, někteří vinaři vinice opouštějí.

3. Rušení či nevyužívání tratí

  • Konkrétní rušení tratí (tj. jejich formální vypuštění ze seznamu) není aktuálně hlášeno jako běžná praxe. Nemám informace, že by byla nějaká viniční trať oficiálně zrušena ve smyslu legislativního odstranění ze seznamu (alespoň v veřejných zdrojích dosud).

  • Spíše dochází k tomu, že některé tratě nebo části vinic nejsou aktivně obhospodařovány, neobnovují se, nebo slouží spíše pro soukromé či nekomerční pěstování, což může být vnímáno jako „nevyužité“.

  • Také je tu aspekt kvóty pro novou výsadbu: stát povolí určitou rozlohu, ale vinaři nevyužijí vše. To znamená, že potenciál je, ale praxe někdy méně. ÚKZÚZ+2ÚKZÚZ+2

Faktory, které ovlivňují změny

Co vede k těmto tendencím? Několik faktorů:

  1. Klimatické změny

    • Prodloužení vegetační doby, vyšší průměrné teploty, změny srážkových režimů umožňují pěstování vinné révy i v oblastech, které dříve nebyly považovány za vhodné. Tím se "vhodné území" rozšiřuje. MZe+1

  2. Šlechtění a nové odrůdy révy

    • Pěstování odrůd, které jsou odolnější vůči chorobám a stresu (suchem, horkem) umožňuje víc experimentovat a rozšiřovat vinice do nových poloh. MZe

  3. Regulace a legislativa

    • Vyhlášky a zákony definují, co je viniční trať, co může být vinohradnická oblast, jaké jsou povolení pro výsadbu, obnovu. Novelou bylo např. přijato, že vinice se musí po udělení povolení skutečně vysadit; pokud tomu tak není, hrozí pokuty. MZe+1

  4. Ekonomické faktory

    • Cena práce, náklady na údržbu vinice, konkurence s jiným užíváním půdy (např. zemědělství, výstavba)

    • Spotřeba vína, trh, exportní možnosti

    • Financování, dotace, podpora (nebo její nedostatek)

  5. Kulturní a společenský zájem

    • Roste zájem o vína s označením původu, o víně jako produktu regionu, turismu spojeného s vinicemi a vinařstvím

    • Zájem o ekologické pěstování, nové trendy odrůd

Jaký je obraz celkově: rozpor a tendence

  • Legislativní definice se rozšiřují – nový seznam tratí, více možností pro výsadbu, rozšiřující se geografické možnosti.

  • Praktická plocha vinic ale klesá či stagnuje v některých letech – obnovy vinic neprobíhají tak rychle, jak by bylo možné využít legislativní možnosti.

  • V praxi je tedy rozpor mezi potenciálem a skutečným využíváním.

Příklady čísel / data

  • Plocha vinic v ČR kolem 17 304 ha (rok 2024). ÚKZÚZ

  • Nevyužitá plocha pro novou výsadbu (resp. povolení) – např. určité kvóty nebyly zcela čerpány. ÚKZÚZ+2ÚKZÚZ+2

  • Obnova vs. nová výsadba – v poslední době méně nových výsadeb a méně obnovy oproti dřívějším rokům. MZe+2ÚKZÚZ+2

Závěr: co se dá očekávat

Na základě současných trendů lze očekávat:

  • Pokračující rozšiřování definovaných viničních tratí a možná i vinařských obcí, pokud klimatické a zemědělské podmínky dovolí.

  • Zpomalení či stagnaci v obnově a výsadbě, pokud ekonomické podmínky nebudou pro vinaře příznivé.

  • Možná se některé nevyužívané tratě stanou opět aktivními (pokud se změní majitel, zlepší podmínky, přijdou dotace) – to znamená, že "nevyužité" neznamená nutně "zrušené".

  • Legislativní tlak může podporovat to, aby vinice skutečně byly udržovány – např. povinnost vysadit vinici po udělení povolení.