Vítejte v nejrozsáhlejším průvodci světem vína na Moravě. Na webu Verbunk.cz věříme, že moravské vinařství není jen o sklenici nápoje, ale o hlubokém příběhu krajiny, lidí a staleté tradice. Tato kategorie je věnována všem, kteří chtějí proniknout pod povrch a zažít pravou atmosféru prosluněných vinic Slovácka, Pálavy, Mikulovska i Znojemska.
Jižní Morava je krajem, kde se historie píše vínem. Od dob římských legií až po moderní rodinná vinařství urazilo moravské víno dlouhou cestu. Zde najdete vše o tom, jak se v naší krajině snoubí folklór, barevné kroje a cimbálová muzika s poctivou prací ve vinohradu.
Vinařská turistika: Tipy na výlety, cyklostezky a kalendář akcí "Otevřené sklepy".
Škola vína: Jak poznat kvalitu, jak archivovat lahve a co znamenají přívlastky.
Gastronomie: Nejlepší recepty a rady, jak párovat víno s tradiční moravskou kuchyní.
Příběhy vinařů: Rozhovory s lidmi, kteří pro vás tvoří tekuté poklady.
Partneři

je jednou z nejdůležitějších činností pro správný růst a plodnost stromů. Jedním z nejdůležitějších období pro stříhání je jaro, kdy stromy začínají růst a je možné ovlivnit jejich tvar a velikost.
Pro stříhání ovocných stromů je nejvhodnější použít ostré a kvalitní nůžky na stromy. Je důležité, aby nůžky byly ostré, aby nedocházelo k poškození větví a stromu.
Prvním krokem při jarním stříhání je odstranění suchých a poškozených větví. Tyto větve mohou být příčinou šíření chorob a škůdců a také brání v růstu zdravých větví.
Dalším krokem je vytvoření správného tvaru stromu. Je důležité odstranit příliš nízko rostoucí větve a větve rostoucí dovnitř stromu, které mohou bránit průchodu světla a vzduchu. Větve by měly být rovnoměrně rozložené po celém stromu, aby bylo zajištěno rovnoměrné osvětlení a přístup vzduchu.
Pokud jsou větve příliš dlouhé, je vhodné provést výřez, tj. odstranění části větve. Větve by měly být zkráceny tak, aby zůstaly 3-4 pupeny, což podpoří růst nových větví a zvýší plodnost stromu.
Pokud strom má větve rostoucí z kořenů, je důležité je odstranit, protože mohou bránit v růstu stromu a odebírat živiny.
Po odstranění větví je důležité ošetřit rány na stromě. Použít lze speciální masti nebo bílý latex, který chrání rány před vniknutím chorob a škůdců.
Po jarním stříhání je důležité pravidelně provádět udržovací stříhání, tj. odstraňovat příliš dlouhé větve a udržovat správný tvar stromu. Pravidelné stříhání pomáhá udržet strom zdravý a plodný.Jarní stříhání ovocných stromů je důležitou činností pro správný růst a plodnost stromů. Dodržováním správného postupu a pravidelným stříháním můžete zajistit zdravý a plodný ovocný sad. Pokud si nejste jistí, jak správně stromy stříhat, můžete se poradit s odborníkem nebo si najít návod s fotografiemi nebo videem.
Ideální doba: únor až březen, ještě před rašením pupenů.
Nevhodná doba: silné mrazy pod -5 °C – mohlo by dojít k poškození dřeva.
První 3–4 roky formujeme korunu.
Vybereme 1 terminální výhon jako hlavní.
Zvolíme 3–5 hlavních kosterních větví, které budou rovnoměrně rozmístěné.
Odstraňujeme konkurenční výhony a výhony rostoucí dovnitř koruny.
Odstraňujeme: nemocné, suché, křížící se a zahušťující větve.
Zkracujeme silné letorosty o třetinu délky pro podporu plodnosti.
Plodné výhony ponecháváme, ale udržujeme otevřenou korunu.
Odstraňujeme nejstarší větve, ale max. třetinu stromu ročně.
Podporujeme růst nových plodonosných výhonů.
Březen až duben (při nižších teplotách regenerují pomaleji).
Výchovný řez – podobný jako u jabloní.
Udržovací řez – plodí na dvouletém a starším dřevě, proto neřežeme příliš mnoho mladých výhonů.
Zmlazovací řez – postupně odstraňujeme staré větve.
Hlavní řez po sklizni (červenec – srpen).
Jarní řez jen lehký pro korekci tvaru.
U mladých stromků ponecháváme 4–5 hlavních větví.
Odstraňujeme kolmé výhony a větve směřující dovnitř koruny.
Staré třešně a višně neřežeme drasticky, špatně snášejí velké zásahy.
Březen – duben, ale ideálně po sklizni.
Odstraňujeme propletené, nemocné a příliš dlouhé výhony.
Plodí na dvouletém dřevě, proto nesnižujeme korunu příliš radikálně.
Březen – duben, ale nejlépe po začátku rašení.
Broskvoně plodí na jednoletém dřevě – staré větve odstraňujeme.
Podporujeme růst nových plodonosných výhonů.
Nejlépe na podzim (srpen – září), protože jarní řez způsobuje silné ronění mízy.
Odstraňujeme pouze suché, nemocné nebo polámané větve.
Vyhýbáme se velkým zásahům – nesnáší radikální řez.
Únor – březen, než začne rašení.
Odstraňujeme přebytečné výhony a ponecháváme 4–6 nejsilnějších.
Lísky plodí na jednoletém a dvouletém dřevě – neřežeme příliš radikálně.
| Druh stromu | Ideální doba řezu | Hlavní zásady |
|---|---|---|
| Jabloně | Únor – březen | Odstraňovat přebytečné větve, podporovat plodnost. |
| Hrušně | Březen – duben | Plodí na starším dřevě, mírný řez. |
| Třešně, višně | Po sklizni | Minimální řez, odstraňovat kolmé výhony. |
| Švestky | Březen – duben | Plodí na dvouletém dřevě, mírný řez. |
| Broskvoně, meruňky | Po rašení | Plodí na jednoletém dřevě, každoroční řez. |
| Ořešák | Srpen – září | Odstraňovat jen suché větve. |
| Lísky | Únor – březen | Prosvětlovací řez, ponechat několik hlavních výhonů. |
Správně provedený řez zajistí bohatou úrodu, zdravý růst a dlouhověkost stromů.

Partneři
Revize zahradního nářadí a plánování nové sezóny
Ochrana stromů a keřů před mrazem a zvěří
Výsev prvních rostlin na parapet
Řez ovocných stromů a keřů
Hnojení půdy a kompostování
Plánování záhonů a skleníkových plodin
Výsadba rané zeleniny a okrasných květin
Jarní údržba trávníku
Kontrola a případná oprava zahradních prvků
Výsadba ovocných stromků a keřů
Ochrana rostlin před jarními mrazíky
První sečení trávy
Výsadba teplomilné zeleniny
Péče o růže a kvetoucí trvalky
Pravidelné zavlažování a odplevelení
Letní řez ovocných stromů
Péče o trvalky a okrasné dřeviny
Sklizeň jahod, třešní a rané zeleniny
Zavlažování a mulčování
Sběr bylin na sušení
Ochrana rostlin před škůdci
Konzervace úrody (sušení, zavařování, mražení)
Výsadba dvouletých květin
Příprava půdy na podzimní výsadbu
Sklizeň jablek, hrušek a pozdní zeleniny
Výsadba podzimních cibulovin
Příprava trávníku na zimu
Zazimování choulostivých rostlin
Řez živých plotů a okrasných keřů
Sběr spadaného listí a jeho využití v kompostu
Ochrana rostlin před mrazem
Úklid skleníku a zahradních nástrojů
Plánování zimního krmení pro ptáky
Výroba vánoční dekorace ze zahradních materiálů
Odpočinek a studium zahradnické literatury
Příprava plánů na novou sezónu

Partneři
Když se řekne lanýž, většině z nás se vybaví proslulé italské Piemont nebo francouzský Perigord. Málokdo však tuší, že i naše Morava skrývá tento vzácný kulinářský poklad. S nadsázkou se jim říká „černé diamanty kuchyně“ a jejich hledání je dobrodružstvím, které fascinuje gurmány i přírodovědce.
Ano! Ačkoliv se u nás lanýže nevyskytují v takovém množství jako na jihu Evropy, najdeme na Moravě hned několik druhů. Nejznámější a nejžádanější je lanýž letní (Tuber aestivum), který je sbírán právě v teplejších měsících. Existují ale i další, méně známé druhy, jako třeba lanýž zimní (Tuber brumale) nebo lanýž smrkový (Tuber pachyderma). Jejich výskyt je úzce spjat s vápencovým podložím a určitými druhy stromů, zejména duby, habry a lískami, se kterými tvoří symbiózu.
Hledání lanýžů je skutečná věda a umění. Lanýže rostou pod zemí, často v hloubce několika centimetrů až decimetrů, a nemají nadzemní plodnice. Proto je nemůžeme sbírat jako běžné houby. Lanýžáři se spoléhají na vycvičené psy (dříve prasata), kteří dokáží podzemní poklad vystopovat díky jeho intenzivní vůni.
Typické lokality: Na Moravě se lanýže hledají v listnatých lesích, zejména v dubových hájích, na vápencových půdách. Existují potvrzené nálezy například v Moravském krasu nebo v Podyjí.
Letní sezóna: Lanýž letní má svou sezónu od června do září. Je to právě léto, kdy se lesy probouzejí k životu a pod duby dozrávají tyto aromatické hlízy.
Lanýže jsou vyhledávané pro své unikátní a intenzivní aroma, které dodává pokrmům nezaměnitelný charakter. Letní lanýž má jemnější, ale stále výraznou oříškovo-zemitou vůni. Používá se strouhaný do těstovin, rizot, omáček, ale i na vajíčka nebo sýry. Stačí ho špetka a jídlo povýší na gurmánský zážitek.
Představte si spojení tradičních moravských surovin s delikátní chutí lanýžů. Místní šéfkuchaři s oblibou experimentují a zařazují lanýže do svých menu, čímž dodávají regionálním pokrmům punc luxusu.
Nenašli jste lanýže? Navštivte Moravské restaurace, kde si je můžete vychutnat v té nejlepší podobě!
Morava je gastronomickým rájem, ať už s lanýži, nebo bez nich. Pro ty, kteří chtějí objevit více, máme připraveno:
Nechte se zlákat na bohatou nabídku tradičních akcí, jarmarků a slavností, které Morava v roce 2026 nabízí. Podívejte se, jaké akce vás čekají v roce 2026!
Chcete si přenést kousek Moravy do své kuchyně? Vyzkoušejte naše Moravské kuchařské recepty, které potěší každého gurmána.
Objevte tajemství léčivých rostlin a koření, které rostou kolem nás. Naše sekce Vše o bylinkách vám poradí, jak je využít pro zdraví a pohodu.
Zde je slíbený dodatek k článku, který čtenářům prakticky vysvětlí, jak se tato podzemní delikatesa vlastně hledá.
Najít lanýž není jen tak – je to souboj s přírodou a trpělivostí. Protože tato houba nikdy nevykoukne nad povrch, musíte se spolehnout na jiné smysly než jen na zrak.
Zvířata mají tisíckrát citlivější čich než lidé, což je při lovu na lanýže klíčové.
Psi (Moderní volba): Dnes se používají speciálně vyvičení psi (např. italské plemeno Lagotto Romagnolo). Pes lanýž nejí, jen ho označí, za což dostane pamlsek. Je to efektivní a pes vás neunaví tak jako prase.
Prasata (Historická klasika): Tradičně se používaly prasnice, protože vůně lanýže jim připomíná pářící hormon. Problém je, že prase chce lanýž okamžitě sežrat, takže souboj o úlovek bývá občas dramatický.
Pokud nemáte vycvičeného psa, musíte se stát detektivem. Zkušení sběratelé používají metodu podle lanýžových mušek (rod Suillia).
Tyto mouchy kladou vajíčka do země přímo nad zralý lanýž.
Hledač pak prochází lesem s hůlkou, jemně klepe do země a sleduje, odkud vyletí malý roj mušek. Tam, kde vzlétnou, se s největší pravděpodobností skrývá poklad.
Zralý lanýž kolem sebe vylučuje látky, které hubí trávu a ostatní vegetaci. Hledejte tzv. „brulée“ – kruhy kolem stromů, které vypadají jako vypálené nebo ušlapané. Právě tam má lanýž své teritorium.
Nenašli jste lanýže ani s pomocí mušek? Navštivte raději vyhlášené Moravské restaurace, kde vám je naservírují bez námahy a v té nejvyšší kvalitě!
Při hledání lanýžů platí, že trpělivost a jemnost jsou důležitější než hrubá síla. Pokud narazíte na nadějné místo, tady je krátký návod, jak hluboko se musíte ponořit pod povrch:
Lanýže nerostou v metrových hloubkách, jak by se mohlo zdát. Jsou to „obyvatelé“ svrchních vrstev půdy, kde mají kořeny stromů dostatek kyslíku.
Standardní hloubka: Většinu plodnic najdete v hloubce od 5 do 20 centimetrů.
Letní extrémy: Během horkého léta, kdy je půda vyprahlá, se mohou schovat o něco hlouběji (až 30 cm), aby si udržely vlhkost.
Povrchové nálezy: Naopak po vydatných deštích se může stát, že silný proud vody odplaví hlínu a lanýž na vás doslova „vykoukne“ jen pár centimetrů pod vrstvou listí.
Důležité pravidlo: Nikdy nekopejte hluboké jámy! Lanýže žijí v křehké symbióze s kořeny stromů. Pokud kořeny poškodíte rýčem, podhoubí zahyne a na daném místě už nikdy nic nevyroste. Zkušení hledači používají pouze malou špachtli nebo tupý nůž a po nálezu místo opět pečlivě zahrnou hlínou a udusají listím, aby podhoubí nevyschlo.
Čtěte dále:
Partneři
Houby nejsou jen chutnou součástí jídelníčku – mnohé z nich mají pozoruhodné účinky na zdraví. Využívají se v tradiční i moderní fytoterapii pro podporu imunity, nervového systému, trávení, ale i jako adaptogeny při chronickém stresu a únavě.
Zde je přehled nejznámějších léčivých hub využívaných v Česku i ve světě.
✅ Účinky: posiluje imunitu, pomáhá při stresu, reguluje tlak a cholesterol
💊 Použití: tinktura, prášek, kapsle
🌏 Zajímavost: tradiční součást čínské medicíny po více než 2000 let
✅ Účinky: silný antioxidant, podpůrný efekt na trávení, játra a obranyschopnost
🍵 Použití: čaj z tvrdé části houby (dlouhé vaření)
🌳 Roste: zejména na břízách v severských oblastech
✅ Účinky: podpora imunity, antivirové a antibakteriální působení (obsahuje beta-glukany)
🍽️ Forma: jídlo, výluh, tinktura, kapsle
🛒 Dostupnost: běžně dostupná v obchodech i jako doplněk stravy
✅ Účinky: podpora nervové soustavy, zlepšuje paměť, regeneruje nervy
🧠 Použití: tinktura nebo kapsle, sušená houba
📍 Roste: vzácně i v Česku, zejména na buku
✅ Účinky: silné protizánětlivé a antimikrobiální působení
🍲 Použití: do polévek, vývarů, sušený nebo ve formě čaje
🌿 Vzhled: připomíná mořskou houbu
⚠️ Upozornění: jedovatá při nesprávném použití
✅ Zevní účinky: tlumení bolesti, uvolnění svalů a nervového napětí
🧴 Použití: výhradně ve formě masti nebo koupele – vnitřní užívání je nebezpečné
Více o této houbě: Článek – Muchomůrka červená a její účinky
✅ Účinky: posiluje imunitu, detoxikuje organismus, má antivirový potenciál
🍱 Použití: čerstvá houba, tinktura, doplňky
🌍 Zajímavost: základ asijské kuchyně i tradiční medicíny
✅ Účinky: podpora metabolismu, pomáhá při cukrovce a oslabení imunity
💊 Použití: tinktura, kapsle, sušený prášek
✅ Účinky: silné protizánětlivé působení, vhodná pro zimní období
❄️ Roste: i v zimě – ideální houba do vývarů a polévek
✅ Účinky: hydratuje pokožku, podporuje regeneraci buněk
💧 Použití: v kosmetice a doplňcích stravy – zejména v Asii
👑 Zajímavost: známá jako „houba krásy“ v tradiční čínské medicíně
| ❗ Doporučení | ℹ️ Informace |
|---|---|
| Ne každá houba je jedlá! | Některé druhy jsou smrtelně jedovaté |
| Sbírej jen to, co bezpečně poznáš | Při nejistotě se poraď s odborníkem |
| Nepoužívej léčivé houby bez znalostí | Dávkování i forma použití hrají zásadní roli |
Houby patří mezi nejcennější dary přírody – mnohé druhy pomáhají lidskému zdraví už po staletí. Ať už jde o imunitní systém, nervy, zažívání nebo regeneraci, léčivé houby nabízejí široké spektrum využití.
Stačí ale jedna chybná houba – a může jít o život. Proto platí:
Partneři
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je známá svou jedovatostí, ale také jako houba s bohatou historií lidového léčitelství. V tradiční medicíně některých kultur (např. sibiřských nebo skandinávských) se používala k tlumení bolesti, nervového napětí i jako prostředek k duchovnímu poznání. V moderní době se k této houbě vrací zájem zejména ve formě zevních mastí nebo alternativního přístupu k neuroregeneraci – avšak vždy s velkou opatrností.
Masti z muchomůrky červené jsou tradičně používané na:
bolesti zad, kloubů, svalů
revma, neuralgii, migrény
napětí a ztuhlost šlach
Zkušenosti uživatelů potvrzují uvolňující účinky při vnější aplikaci na postižená místa.
(pouze informačně – bez doporučení k vnitřnímu užívání)
Muchomůrka červená obsahuje látky jako muscimol a kyselinu ibotenovou, které působí na GABA receptory. Uživatelé, kteří ji aplikují v mikrodávkách (např. ve výzkumném nebo rituálním kontextu), popisují:
úlevu od úzkosti a nespavosti
zklidnění při PTSD, ADHD, depresích
zvýšené vnímání těla a psychické rovnováhy
⚠️ Pozor: Vnitřní užití může být nebezpečné. Tento text má pouze informativní charakter.
Některé sloučeniny v houbě mají protizánětlivý účinek. Zevní použití masti se osvědčilo u:
bolestivých kloubů a svalů
kožních problémů (v ohraničené míře)
otoků a napětí
Alternativní zdroje uvádějí možné pozitivní působení na průběh některých autoimunitních onemocnění (např. roztroušená skleróza) – vždy však pouze pod vedením odborníka a při přesném dávkování.
| 💀 Riziko | ⚠️ Popis |
|---|---|
| Jedovatá při špatném užití | Nesprávná příprava/dávkování může vést k otravě, halucinacím nebo úzkostem |
| Nevhodné pro rizikové skupiny | Děti, těhotné a kojící osoby – nikdy nepoužívat! |
| Individuální reakce | U citlivých osob mohou nastat psychické nebo fyzické potíže |
Mast – na bolavá záda, svaly a klouby
Koupele – relaxační, napomáhají regeneraci (zevně)
Tinktura / sušená houba – pouze informačně, bez doporučení užití
Známá ve šamanismu Sibiře jako entheogen
Užívali ji údajně i vikingové (berserkové) pro povzbuzení před bojem
V Evropě lidově nazývána „bláznivá houba“, ale i „revmová mast“
Muchomůrka červená má podle tradičního i alternativního využití reálný potenciál při tlumení bolesti, zánětů a při podpoře nervového systému. Její užití však vyžaduje extrémní opatrnost, znalosti a zodpovědnost.
Doporučeno:
✔ Zevní použití (mast, koupel)
✔ Konzultace s herbalistou nebo fytoterapeutem
❌ Nevhodné k vnitřnímu užití bez vedení
Tento článek slouží pouze pro informaci a vzdělávání. Autor nenese odpovědnost za jakékoli použití uvedených informací. Muchomůrka červená je jedovatá houba. Veškeré užití je výhradně na vlastní riziko a odpovědnost čtenáře.
Partneři
✅ Ideální pro hříbky, lišky, bedly, holubinky, václavky a další pevné houby
1 kg čerstvých hub (očistit, nakrájet na větší kusy)
sůl na předvaření (cca 1 lžíce)
750 ml vody
250 ml octa (8 %)
1 lžíce cukru
1 lžička soli
5 kuliček nového koření
5 kuliček černého pepře
2 bobkové listy
hořčičné semínko (volitelně)
cibule na plátky (volitelně)
mrkev na kolečka (volitelně)
Očištěné houby vlož do hrnce s osolenou vodou
Vař cca 10–15 minut (až pustí vodu a změknou)
Slij a propláchni studenou vodou
Všechny suroviny na nálev dej do hrnce
Přiveď k varu a povař 5–10 minut
Nálev můžeš dochutit podle chuti (víc cukru, octa apod.)
Do sterilizovaných sklenic dej houby + kousek cibule/mrkve
Zalij horkým nálevem po okraj
Zavři čistým víčkem
Sklenice vlož do zavařovacího hrnce nebo trouby
Zavařuj 20–25 minut při 85 °C
Po vyjmutí otoč dnem vzhůru a nech vychladnout
Uchovávej v chladu a temnu
Vydrží až 1 rok
Po otevření skladuj v lednici a spotřebuj do 1–2 týdnů
K pečenému masu nebo uzenině
Do bramborového salátu
Jako součást houbařské pomazánky
S čerstvým chlebem a máslem
Partneři
✅ Přirozeně fermentované – bez octa, plné chuti a zdraví
1 kg pevných hub (např. hříbky, lišky, holubinky, václavky – NE muchomůrky!)
20–25 g soli (2,0–2,5 % hmotnosti hub)
3–4 stroužky česneku (nasekaný)
1 lžička celého kmínu nebo kopru (volitelně)
pár kuliček pepře
2–3 bobkové listy
1–2 mrkve na kolečka (volitelné, dodají barvu a chuť)
Očisti je důkladně, ale nemyj dlouze ve vodě
Nakrájej na větší kousky
Krátce povař v osolené vodě (5–7 minut), pak ihned zchlaď
Nech dobře odkapat (nesmí být moc vody)
V míse smíchej houby, sůl, česnek, koření a případně mrkev
Nech 20–30 minut odstát – houby pustí trochu šťávy
Naplň sterilizované sklenice nebo kvašák po vrstvách
Důkladně upěchuj – houby musí být ponořené ve vlastní šťávě
Pokud je málo tekutiny, přidej trochu slané vody (20 g soli na 1 litr vody)
Zakryj víčkem nebo gázou a zatěžuj (např. čistým kamenem nebo sklenicí s vodou)
Nech kvasit při pokojové teplotě (18–22 °C) 4–7 dní
Denně kontroluj a případně odstraň pěnu nebo přebytečnou vodu
Po ukončení fermentace zavři pevně a přesuň do chladu (lednice/sklep)
Vydrží 2–3 měsíce
Jako pikantní příloha ke klobáse, masu, chlebu
Do salátu s cibulí a kysaným zelím
V kombinaci se sterilovanou zeleninou (okurky, paprika)
Používej jen jedlé, zdravé houby – ideálně čerstvě nasbírané
Kvašení nesmí zapáchat (hnilobně nebo sírově) – v tom případě raději vyhoď
Při správném postupu má výsledný produkt lehce nakyslou, česnekovou a příjemně kvašenou vůni
Partneři
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), lidově nazývaná také masák, patří mezi oblíbené jedlé houby našich lesů. Je ceněná pro svou výbornou chuť a všestranné kuchyňské využití, ale její sběr vyžaduje jistotu v určení – má totiž nebezpečně jedovaté dvojníky.
Klobouk: 5–15 cm široký, hnědavý až červenohnědý s jemnými, bělavými až našedlými bradavkami. Při poškození nebo otlaku dužnina růžoví.
Lupeny: bílé až krémové, při poranění růžoví.
Třeň: bílý až našedlý, na bázi hlízovitě ztluštělý s prstenem, který je zespodu rýhovaný.
Dužnina: bílá, na řezu či po otlaku rychle růžoví až červená.
Vůně: příjemná, houbová.
Při sběru růžovky je třeba si dát pozor na:
Muchomůrku tygrovanou (Amanita pantherina) – smrtelně jedovatá, nerůžoví při poškození a má jinak utvářený prsten i hlízu.
Muchomůrku královskou (Amanita regalis) – vzácná a nejedlá, má hnědožlutý klobouk a nerůžoví.
Pravidlo pro sběr: Pokud si nejste stoprocentně jisti, houbu nesbírejte!
Muchomůrka růžovka má jemnou chuť a pevnou dužninu. Hodí se:
Do smaženice
Na řízky
Do polévek
Do omáček
Důležité: růžovku je nutné vždy důkladně tepelně upravit – syrová obsahuje lehce jedovaté látky, které se vařením či smažením zneškodní.
Roste v listnatých i jehličnatých lesích od června do října. Nejčastěji ji najdete ve společnosti borovic, smrků, dubů a buků. Má ráda světlá místa a často se objevuje i ve větších skupinách.
Shrnutí: Muchomůrka růžovka je chutná a oblíbená jedlá houba, ale její sběr je bezpečný jen pro zkušené houbaře. Správné určení podle růžovějící dužniny a dalších znaků je klíčové pro to, aby nedošlo k záměně s jedovatými druhy.
Partneři
Jak na to: nakrájené houby suš na sítu, v sušičce, troubě (max. 50 °C) nebo na vzduchu
Vhodné pro: hřiby, kozáky, křemenáče, lišky, sírovec, bedly
Výhody: dlouhá trvanlivost (i několik let), úspora místa
Nevýhody: náchylné na vlhkost (nutné skladování v suchu)
💡 TIP: po usušení je můžeš rozemlít na houbové koření (výborné do polévek a omáček)
Jak na to: houby očisti, krátce povař (blanšíruj), slij a zchlaď → zamraz v porcích
Vhodné pro: téměř všechny jedlé houby
Výhody: jednoduché a rychlé
Nevýhody: zabírá místo v mrazáku, některé houby změknou a pustí vodu
💡 TIP: Před zamražením krátce orestuj na másle – budou chutnější
Jak na to: předvařené houby se nakládají do sladkokyselého nálevu
Vhodné pro: lišky, václavky, bedly, čirůvky, hříbky
Výhody: výrazná chuť, trvanlivost až 1 rok
Nevýhody: ocet může přebít chuť houby
💡 TIP: přidej cibuli, mrkev nebo feferonku pro pikantní variantu
Jak na to: houby prosolíš, přidáš koření a necháš kvasit ve vlastní šťávě
Vhodné pro: lišky, hříbky, václavky, holubinky
Výhody: přirozená konzervace, výborná chuť
Nevýhody: náročnější na hygienu a skladování
💡 TIP: kombinuj s mrkví, zelím nebo česnekem
Jak na to: orestuj houby na pánvi, zavař s bylinkami a zalij olejem
Vhodné pro: malé nebo pevné houby (např. lišky, hříbky, žampiony)
Výhody: skvělá chuť, vhodné jako předkrm
Nevýhody: kratší trvanlivost (cca 2–3 měsíce v lednici)
💡 TIP: přidej rozmarýn, tymián, chilli nebo česnek
Jak na to: předvařené houby zaliješ slaným nálevem a steriluješ
Vhodné pro: téměř všechny houby
Výhody: neutrální chuť, univerzální použití
Nevýhody: nutná přesnost při zavaření
💡 TIP: výborné pro rychlé použití do gulášů, omáček, rizota
Jak na to: vrstvy hub prokládej silnou vrstvou soli
Vhodné pro: menší houby s pevnou strukturou
Výhody: dlouhá trvanlivost, bez tepla
Nevýhody: velmi slané – před použitím je nutno louhovat a proplachovat
💡 TIP: Vhodné jako základ pro houbové pomazánky a omáčky
Jak na to: houby pomalu restuj v sádle, dokud se voda neodpaří → skladuj ve skle
Výhody: chuťově bohaté, ideální do teplých jídel
Nevýhody: trvanlivost cca 2–3 měsíce v lednici
💡 TIP: Skvělá alternativa k mražení, např. na topinky nebo do polévky
| Metoda | Trvanlivost | Vhodné pro | Chuť |
|---|---|---|---|
| Sušení | 1–2 roky | Hřiby, lišky, bedly | Silná, aromatická |
| Mražení | 6–12 měsíců | Většina hub | Jemnější |
| Ocet (nakládání) | 6–12 měsíců | Malé a pevné houby | Kyselá, pikantní |
| Kvašení | 1–3 měsíce | Pevné a menší houby | Nakyslá, kořeněná |
| Olej | 2–3 měsíce | Lišky, hříbky, žampiony | Plná, bylinná |
| Sterilace | 6–12 měsíců | Všechny jedlé houby | Neutrální |
| V soli | 6–12 měsíců | Pevné houby | Velmi slaná |
| V tuku | 2–3 měsíce | Hřiby, směsi, aromatické | Bohatá, máslová |
Partneři
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), známá také jako masák, je výborná jedlá houba, která má jemnou chuť a pevnou dužninu. Skvěle se hodí do smaženice, na řízky, do omáček i polévek.
Pamatujte: před konzumací je vždy nutná důkladná tepelná úprava, protože syrová růžovka obsahuje lehce jedovaté látky, které se teplem rozkládají.
Ingredience:
500 g muchomůrky růžovky (očistěné a nakrájené)
2 lžíce sádla nebo oleje
1 cibule
4 vejce
Sůl, pepř
Čerstvá petrželka
Postup:
Očištěné houby nakrájejte na menší kousky.
Na pánvi rozehřejte tuk, přidejte nasekanou cibuli a osmahněte dozlatova.
Přidejte houby, osolte a opepřete, duste, dokud nepustí a neodpaří se voda.
Vmíchejte rozšlehaná vejce a míchejte, dokud neztuhnou.
Podávejte s čerstvým chlebem a posypte petrželkou.
Ingredience:
Klobouky muchomůrky růžovky
Hladká mouka, vejce, strouhanka
Olej na smažení
Sůl
Postup:
Očištěné klobouky obalte v mouce, rozšlehaném vejci a strouhance.
Smažte na rozpáleném oleji z obou stran dozlatova.
Osolte a podávejte s bramborem nebo bramborovým salátem.
Ingredience:
500 g muchomůrky růžovky
1 cibule
2 lžíce másla
200 ml smetany ke šlehání
1 lžíce hladké mouky
Sůl, pepř
Citronová šťáva
Kopr nebo petrželka (dle chuti)
Postup:
Houby očistěte a nakrájejte na kousky.
Na másle osmahněte cibuli, přidejte houby a krátce poduste.
Zaprašte moukou, promíchejte a zalijte smetanou.
Dochutťe solí, pepřem a kapkou citronové šťávy.
Podávejte s houskovým knedlíkem.
Ingredience:
300 g muchomůrky růžovky
1 l vody nebo zeleninového vývaru
1 cibule
2 mrkve
2 brambory
2 lžíce másla
Sůl, pepř, majoránka
Postup:
Na másle osmahněte cibuli, přidejte houby a krátce poduste.
Přidejte nakrájenou zeleninu, zalijte vodou nebo vývarem a vařte doměkka.
Ochuťte solí, pepřem a majoránkou.
Podávejte s čerstvým chlebem.
Růžovka má jemnou chuť, proto se hodí kombinovat ji s bylinkami jako petržel, tymián nebo kopr. Hodí se i do houbových směsí s jinými jedlými houbami.
Partneři
Houby nás provázejí od nepaměti. Sbíráme je, jíme, obdivujeme – a někdy se jich i bojíme. Ale víš, že houby nejsou ani rostliny, ani živočichové? A že pod každým krokem v lese může být ukryto to největší živé stvoření planety? Vstup s námi do fascinujícího světa hub a objevuj fakta, která ti změní pohled na tuto tajuplnou říši.
Na rozdíl od rostlin houby neprovádějí fotosyntézu. Patří do samostatné biologické říše – Fungi. Jsou geneticky blíž zvířatům než rostlinám!
Jejich buněčná stěna obsahuje chitin – stejnou látku, kterou najdeme ve vnější kostře hmyzu.
Energetické zásoby ukládají jako glykogen (jako živočichové), nikoliv škrob (jako rostliny).
V Oregonu (USA) roste v podzemí obrovská houba Armillaria ostoyae – václavka smrková. Její mycelium (podhoubí) pokrývá plochu přes 965 hektarů a odhaduje se, že je staré až 8 000 let!
Mycelium (síť podhoubí) dokáže přenášet informace mezi stromy a rostlinami. Vědci tomu říkají „lesní internet“ nebo Wood Wide Web.
Stromy si tímto způsobem posílají živiny, varování před škůdci i vodu.
Houby působí jako zprostředkovatelé a zároveň z toho mají živiny.
Housenice čínská (Cordyceps sinensis) je parazitická houba, která infikuje hmyz – hlavně housenky. Pomalu je „zkonzumuje“ a nakonec z těla vyroste ven. Dřív byla tak vzácná, že měla cenu zlata.
Mnoho hub obsahuje cenné látky:
Beta-glukany – podporují imunitu
Ergothionein – silný antioxidant
Vitamín D – některé houby ho obsahují více než mléko (především sušené na slunci)
Např. hlíva ústřičná a shiitake jsou považovány za přírodní léčiva.
První antibiotikum – penicilin – bylo objeveno v roce 1928 z plísně Penicillium notatum. Houby tak zachránily miliony životů.
Byly nalezeny houby žijící v reaktorech s radiací, v mrazu i pod zemí bez světla.
Některé dokáží rozkládat ropu, plasty a jiné toxické odpady – potenciál pro ekologii!
Psychotropní houby (např. Psilocybe) obsahují psilocybin, který mění vnímání reality.
Tyto látky se dnes zkoumají v psychiatrii – při léčbě PTSD, deprese i závislostí.
Například Panellus stipticus nebo Mycena chlorophos září ve tmě! Tento jev se nazývá bioluminiscence.
Tato houba je zodpovědná za 90 % smrtelných otrav z hub v Evropě. Stačí malý kousek a smrt může nastat za několik dní – bez okamžité léčby často neodvratitelná.
Za ideálních podmínek (vlhko + teplo) mohou houby vyrůst i o několik cm za hodinu. Doslova „přes noc“!
Některé druhy hub (plísně, kvasinky) vůbec netvoří klasické plodnice. Jsou mikroskopické, ale přesto hrají obrovskou roli – např. v pečení chleba, kvašení piva nebo výrobě sýrů.
Bez hub by nebylo:
Kynuté těsto (kvasinky)
Pivo a víno (Saccharomyces cerevisiae)
Modré sýry (Penicillium roqueforti)
Vědci stále objevují nové druhy hub – každý rok jich přibude přes 1 500. Odhaduje se, že na světě může být až 5 milionů druhů, z nichž známe jen 10 %.
Až 70 % Čechů chodí na houby alespoň 1× ročně
V českých lesích ročně vyroste přes 60 000 tun hub!
Houbaření je v Česku kulturní fenomén, předávaný z generace na generaci
Houby jako balicí materiál: některé startupy vyrábějí ekologické obaly z mycelia
Mushroom leather: veganská alternativa kůže vyrobená z hub
Mikrohouby v těle: některé druhy žijí v lidském těle – v rovnováze pomáhají trávení, ale v přebytku škodí (např. candida)
Houby jsou jedním z nejpodivuhodnějších, nejrozmanitějších a nejdůležitějších organismů na Zemi. Zajišťují rozklad materiálu, propojují ekosystémy, ovlivňují zdraví lidí i celé planety.
Partneři
Jaký je rozdíl mezi červeným vínem, bílým vínem a burčákem?
Červené roztahuje cévy, bílé nohy a burčák… konečník.
Partneři
U nás na Moravě:
Taťkův kamarád se chlubí, že má zvláštní schopnost – kousne prase do ocasu a pozná, kolik váží.
„To není možné.“ Nevěří tatínek. „To si tě musím vyzkoušet. Schválně, kolik váží tohle prase?“
Kamarád ho kousne do ocasu a říká: „186 kilo.“
Tatínek na to: „Super, úplně přesně. Můj zlatej, běž honem pro maminku, ať se jde taky podívat!“
Jožka se za chvíli vrátí a říká: „Maminka právě nemá čas.“
„Jak to, co dělá?“
„To přesně nevím, ale vypadá to, že právě váží řezníka.“
Partneři
Do Hradušťa jeďme na kole
Stav silnice do Hradišťa a zpátky je na jedničku. Problém ale nastává ve chvíli, kdy chcete zařadit aj dvojku!
Partneři
a otec povídá: "Koupím prase, bude zabijačka, uděláme klobásky, jitrničky...". Vzápětí se napřáhne a vrazí synovi takovou facku, až se posadí. Manželka na to: "Co to proboha děláš ? Proč ho biješ ?" Otec na to: "Už ho vidím, debila, jak to zase žere bez chleba..."
Partneři
👉 Sedí Moravák u stolu, před ním pečená husa a litr vína. Manželka sa ptá:
„A to to všecko zbaštíš sám?“
On sa usměje: „Ale kdeže, husu si rozdělíme… víno je moje!“ 🦆🍷
Partneři
„Kupte čtyry litry burčáku a dostanete zadarmo aj rulku toaletního papíru!
|
|
000084
|