Vítejte v naší kategorii s programem pro rok 2026. Najdete zde aktuální články, novinky a oznámení o plánovaných akcích a událostech na Moravském Slovácku. Sledujte s námi, co nového se chystá v roce 2026 a inspirujte se pro svou cestu.
Partneři
Máte doma staré mince, poštovní známky po dědečkovi, nebo prostě jen vášeň pro unikátní předměty s příběhem? Pak si do kalendáře červeně poznačte neděli 1. února 2026. Kroměříž se opět stane centrem sběratelského světa a přivítá vystavovatele i návštěvníky z celé republiky na tradičním Setkání sběratelů.
Tato akce patří k vyhledávaným událostem díky své neuvěřitelné rozmanitosti a přátelské atmosféře, kde se potkává historie s vášní pro detail.
Spektrum nabízených a vystavovaných předmětů je fascinující. Akce pokrývá více než 200 sběratelských komodit. Ať už jste odborník na numismatiku, nebo vás lákají netradiční drobnosti, v Kroměříži si přijdete na své.
Mezi hlavní lákadla patří:
Numismatika a filatelie: Vzácné mince, papírová platidla z celého světa a poštovní známky.
Faleristika a militaria: Odznaky, medaile a vojenské památky.
Starožitnosti: Drobné vybavení domácností, sklo, porcelán a umělecké předměty.
Přírodniny: Minerály, zkameněliny a drahé kameny.
Kuriozity a drobné sbírky: Abecedně vzato – od sběratelských aforismů až po pestrobarevné obaly od žvýkaček.
Organizátoři myslí jak na širokou veřejnost, tak na "profíky", kteří nechtějí propásnout ty nejlepší kousky.
Termín: 1. února 2026 (neděle)
Čas pro veřejnost: 8:00 – 13:00 hod.
Předprodej pro nedočkavé: Máte strach, že vám nejlepší úlovky někdo vyfoukne? Pokladna A se otevírá již v 6:00 ráno speciálně pro ty nejaktivnější sběratele.
Setkání sběratelů není jen o prodeji a nákupu. Je to místo pro bezplatné odborné konzultace, výměnu zkušeností a setkání s lidmi, kteří sdílejí stejné nadšení. Můžete zde zjistit skutečnou hodnotu svých rodinných pokladů nebo doplnit chybějící kousky do své vlastní sbírky.
Kroměříž se svou historií a architekturou tvoří dokonalou kulisu pro tuto akci, která dýchá nostalgií a objevováním zapomenutých časů.
Čtěte dále:
Partneři
Partneři
Partneři
Partneři
Číst dál: Kam na Slovácku v únoru? Fašanky, plesy a košty vín
Partneři
Masopustní období, známé na Moravě jako fašanky, představuje krásnou folklorní tradici plnou masek, hudby, tance a bohatých chutí. Každý rok na jaře ožívají české obce i města veselými průvody masek a ukázkami lidové kultury, které vzdávají hold dávným zvykům našich předků. V srdci Zlínského kraje, v malebném městysi Buchlovice, patří tento lidový svátek mezi nejoblíbenější společenské události, které spojují komunitu, tradici a zábavu.
Fašank v Buchlovicích se tradičně koná v sobotu před Popeleční středou, tedy v roce 2026 14. února. Jde o období, kdy celý region oslavuje příchod jara a loučí se se zimou prostřednictvím pestrobarevných masek, zvuků lidové hudby a bujaré veselice.
Na rozdíl od jiných akcí, které mají pevně stanovený program, je fašank v Buchlovicích často organizován na základě tradičního rytmu masopustních oslav – s průvody, obchůzkami dědinou, hudbou a hospodskou zábavou.
Samotná slavnost má několik typických fází:
V ranních až dopoledních hodinách se místní obyvatelé a návštěvníci scházejí na náměstí v historickém centru Buchlovic, kde začne velký průvod masek. Maškary jsou často ručně vyrobené a inspirované místními lidovými motivy nebo tradičními postavami jako medvěd, smrtka, kominík či různé zvířecí masky. Průvod se vine ulicemi města doprovázený cimbálovou nebo jinou lidovou muzikou a zpěvy lidí v krojích.
Během průvodu vzniká atmosféra plná radosti a družnosti, kdy se masky zdraví s diváky, rozdávají symbolické dárky nebo garnoušky a sdílí se smích i dobrá nálada.
Kromě barevných masek a hudby je fašank významným kulinářským zážitkem. Návštěvníci si mohou dopřát řadu tradičních masopustních specialit, které patří neodmyslitelně k tomuto svátku:
domácí zabíjačka – poctivá masná hostina s širokou nabídkou šunek, klobás a pečeného masa připravená podle starých receptur.
domácí tlačenka – chutné tlačené maso, které patří k tradiční moravské kuchyni a častokrát se podává během fašankových hostin.
ovarová polévka – horká a sytá polévka z masa a zeleniny, která zahřeje každého účastníka průvodu.
fašankoví koblihy tradice na moravě – sladké koblihy, často smažené přímo na místě, které představují sladkou tečku celého veselí a jsou oblíbené u malých i velkých.
Tato bohatá nabídka pokrmů dodává slavnosti jedinečný charakter a připomíná, že fašank není jen divadlem masek a tanců, ale i oslavou chutí a společného stolování.
Po slavnostní části dne, obvykle odpoledne, probíhá symbolické pochovávání basy – tradice, která ukončuje období veselí a hudby před nastupujícím postním obdobím. Tento moment je velmi emotivní a symbolický, protože značí, že až do Velikonoc bude doba klidu a rozjímání.
Večer se pak často koná taneční zábava či cimbálová muzika ve společenských prostorách Buchlovic, kde se slaví až do pozdních hodin.
Fašank není jen obyčejnou slavností, ale hluboce zakořeněnou součástí kulturní identity regionu. Představuje spojení folklóru, historie a společenského života komunity. Masky, hudba a tanec jsou výrazem lidové tvořivosti, která se předává z generace na generaci.
Navíc fašanky na Moravě 2026 nejsou jen jednou akcí – jde o soubor podobných tradic a oslav, které se konají po celém regionu, od Strání na Uherskohradišťsku až po okolní vesnice a městyse. Každý fašank má své specifické prvky, ale všude je cítit silná vazba na staré obyčeje a komunitní sdílení.
Fašank Buchlovice 2026 slibuje být nezapomenutelnou událostí plnou masek, zvuků hudby, vůní tradiční kuchyně a laskavé pohostinnosti. Ať už jste milovníkem lidové kultury, gastronomie nebo prostě jen hledáte jedinečný zážitek, fašank v Buchlovicích je místem, kde se tradice snoubí s radostí a oslava jara nabírá barevné tvary.
Přijeďte se zapojit do tohoto starobylého veselí, které dává šanci na chvíli zapomenout na každodenní starosti a společně s místními obyvateli prožít skutečnou moravskou slavnost!
Čtěte dále:
Partneři
Období masopustu, na Moravě zvané fašank, je časem, kdy se celá dědina spojí, aby oslavila konec zimy. Je to poslední příležitost k bujarému veselí, tanci a hodování, než nastane čtyřicetidenní půst. Od mečových tanců na Horňácku až po modernější pojetí v mikulovských uličkách – Morava v únoru ožívá barvami a vůní smažených koblih. Nejveselejší období roku vrcholí! V roce 2026 připadá Popeleční středa na 18. února, což znamená, že nás čeká nabitý únor plný mečových tanců, masek a zabijačkových specialit. Tento článek shrnuje nejvýznamnější akce od Valašska přes Brno až po nejjižnější kouty Slovácka a Pálavy.
24. 1. – Hustopeče (Pálava): Slavné Hustopečské ostatky. Velkolepý průvod, otevřené sklepy a zabijačkové hody v předstihu před hlavní sezónou.
27. 1. – 12. 2. – Vsetín (Valašsko): Tematický program „Masopust na Valašsku“ v prostorách zámku.
31. 1. – Olomouc (Haná): Masopustní veselí na Horním náměstí – jarmark a průvod masek.
31. 1. – Lednice (Pálava): Lednický fašank s průvodem od Myslivny k zámku a do pivovaru.
7. 2. – Rožnov p. R. (Valašsko): Masopust v Dřevěném městečku. Soutěž o nejlepší klobásu a tlačenku v kulisách skanzenu.
7. 2. – Zlín – Lešetín: XXVI. Lešetínský Fašank – největší městský fašank v regionu u hospůdky U Kovárny.
7. 2. – Brno (Špilberk): Masopustní sobota na hradě. Bohatý program pro rodiny s dětmi, folklorní soubory a ukázky bourání masa.
7. 2. – Velké Pavlovice & Klentnice: Vinařské ostatky a obchůzky masek.
7. 2. – Blansko & Kroměříž: Městské masopustní jarmarky s doprovodným programem.
8. 2. – Kyjov (Slovácko): Tradiční fašaňková obchůzka (start ve 14:00 od hospody U Jančů).
V tomto týdnu Morava nespí. Vrcholem je tzv. „ostatkové“ úterý 17. 2.
13. 2. – 17. 2. – Strání (Slovácko): 39. Festival masopustních tradic. Pětidenní maraton folkloru, mečové tance „Pod šable“ a největší sraz masek v ČR.
14. 2. – Velká nad Veličkou (Horňácko): Horňácký fašank. Jedna z nejautentičtějších akcí s mečovými tanci a syrovou atmosférou cimbálu.
14. 2. – Uherské Hradiště (Sady/Derfla): Legendární Derflanský fašank s obchůzkou a večerní besedou u cimbálu.
14. 2. – Region Buchlovice (Tupesy, Zlechov, Modrá, Jalubí): Masivní obchůzky v podhradí Buchlova. V Tupesích začátek v 9:00, v Jalubí večerní pochovávání basy.
14. 2. – Brno – Centrum: Velký městský masopustní průvod (trasa z Káznice přes Cejl na náměstí Svobody).
14. 2. – Hluk, Kunovice, Napajedla, Luhačovice: Tradiční slovenské fašanky, jarmarky a obchůzky u památkových domků.
14. 2. – Okrouhlá (Boskovicko): Tradiční vesnická obchůzka masek (od 9:00).
14. 2. – Bánov, Vlčnov, Komňa: Obce držící vzácné tradice mečových tanců.
15. 2. – Uherské Hradiště (Centrum): Masopust Fest na náměstí – společná zabijačka a folklorní vystoupení.
17. 2. – Uherský Brod (Slovácko): Pochovávání basy v atriu muzea (16:00) – symbolické zakončení veselí.
Některé obce si tradici prodlužují i přes začátek půstu:
21. 2. – Mikulov (Pálava): Pálavský masopust na náměstí, jarmark a fašank s mikulovskými vinaři (spolek NOS).
21. 2. – Ludkovice (Zlínsko): Ludkovický fašank (tradičně konaný až po Popeleční středě).
28. 2. – Dolní Dunajovice (Pálava): Tradiční fašank s mečovým tancem – posunutý termín pro skalní příznivce.
Gastronomie: Hledejte domácí koblihy, boží milosti a čerstvý ovar.
Tradice: Sledujte mečové tance (Strání, Komňa, Velká nad Veličkou) – jsou symbolem síly a ochrany úrody.
Symbolika: Klíčovou postavou je vždy medvěd, který musí vytancovat hospodyni, aby byla v domě hojnost.
Tip: Většina menších obcí (jako Jalubí nebo Buchlovice) zveřejňuje přesné časy odchodů masek na svých webových stránkách nebo Facebooku zhruba 14 dní před akcí.
Fašank bez dobrého jídla neexistuje. Pokud se chystáte na obchůzku nebo pořádáte vlastní hostinu, inspirujte se našimi tradičními recepty, které jsme pro vás připravili:
Domácí zabijačka na Slovácku: Tradice, slivovice a rodinná pohoda – Přečtěte si, jak vypadá pravý zabijačkový den.
Recept na nadýchané fašankové koblihy – Naučte se ty nejlepší koblihy se světlým prstýnkem a meruňkovou zavařeninou.
Poctivá domácí tlačenka krok za krokem – Jak připravit tu nejlepší mozaiku z plece a kolen.
Zabijačkový guláš a ovarová polévka – Recepty na sytá jídla z kotle, která vás v mrazu zahřejí.
Čtěte dále:
Partneři
Partneři
Zatímco venku vládne mrazivé počasí, moravské kulturní domy, sokolovny a zámky ožívají leskem rób a zvukem orchestrů. Plesová sezóna je na Moravě v plném proudu a nabízí vše od klasických městských plesů až po vyhlášené krojové bály, kde se tradice snoubí s noblesou.
Partneři
Partneři
Zima v Brně má své nezaměnitelné kouzlo a jedním z jejích hlavních symbolů se již tradičně stává Ice Arena u nákupního centra Olympia. Letošní sezóna, která trvá od 8. listopadu 2025 až do 28. února 2026, slibuje opět nezapomenutelné zážitky na ledě.
Pokud hledáte ideální místo pro aktivní odpočinek, rande nebo rodinný výlet, kruhové kluziště v Olympii je jasnou volbou. Díky své velkorysé kapacitě až 200 lidí nabízí dostatek prostoru pro začátečníky i zkušené bruslaře.
Na rozdíl od klasických hokejových stadionů nabízí Olympia Brno bruslení pod širým nebem s moderním zázemím. Kruhový tvar plochy zajišťuje plynulý pohyb a jedinečnou atmosféru, kterou umocňuje večerní osvětlení a blízkost oblíbeného nákupního centra.
Nemusíte mít doma plnou výbavu, abyste si mohli vyrazit na led. Olympia Brno zajišťuje pro své návštěvníky veškeré pohodlí:
Půjčovna bruslí: K dispozici je široká škála velikostí pro děti i dospělé.
Broušení bruslí: Pokud máte vlastní brusle, které už "neřežou" led, místní profesionálové se postarají o jejich perfektní ostří.
Hlídaná šatna: Odložte si kabáty a batohy do bezpečí a užívejte si jízdu bez zbytečné zátěže.
Pomůcky pro děti: Pro nejmenší bruslaře jsou často k dispozici opěrné pomůcky, které jim dodají jistotu při prvních krůčcích na ledu.
Bruslení vyžaduje energii a v chladném počasí přijde vhod pořádné zahřátí. Přímo u kluziště je připravena bohatá nabídka občerstvení, která uspokojí každého mlsouna.
Náš tip: Vychutnejte si pravou zimní atmosféru s šálkem něčeho horkého v ruce.
V nabídce nápojů najdete:
Pro dospělé: Voňavý vánoční svařák nebo horký punč.
Pro děti i řidiče: Horký čaj nebo sladká čokoláda.
Pro milovníky kofein: Čerstvě pražená káva, která vás postaví na nohy.
| Informace | Detaily |
| Sezóna | 8. 11. 2025 – 28. 2. 2026 |
| Lokalita | Venkovní prostor u NC Olympia Brno |
| Kapacita | 200 osob na ledové ploše |
| Vhodné pro | Rodiny, studenty, páry i jednotlivce |
Kluziště se nachází v těsné blízkosti nákupního centra Olympia Brno. Můžete využít bezplatné parkování v areálu centra nebo využít pravidelnou modrou linku autobusu Olympia, která je pro návštěvníky zdarma.
Návštěva kluziště je ideálním doplňkem k vánočním nákupům nebo víkendovému výletu. Po nákupu dárků si můžete vyčistit hlavu na čerstvém vzduchu a dopřát tělu trochu pohybu.
Čtěte dále:
Partneři
Pulčínské skály, tvořící dominantu jihozápadní části Hostýnsko-vsetínské hornatiny.
Partneři
Období mezi roky 1948 a 1989 představuje jednu z nejtemnějších kapitol moravské historie, kdy komunistický režim plně ovládl Československo. Po únorovém puči 1948, kdy komunisté převzali moc, se Morava ocitla pod tvrdou centrální kontrolou. Tento článek se zaměřuje na politické, hospodářské a kulturní změny, které režim přinesl, a také na odpor proti němu, včetně poválečných represí, reformních hnutí a Sametové revoluce v roce 1989, která vedla k pádu komunismu.
Po komunistickém puči v roce 1948 došlo k administrativním změnám, které měly za cíl oslabení regionální autonomie a centralizaci řízení. Země Moravskoslezská, tradiční politický celek, byla zrušena v roce 1949 a Morava byla rozdělena mezi nově vzniklé kraje. Tento krok vedl k ztrátě moravské identity a oslabování historické role Moravy ve státě. V roce 1960 došlo k dalším změnám, kdy byly některé kraje sloučeny do Jihomoravského a Severomoravského kraje, čímž byla ještě více zredukována regionální samospráva.
Jedním z nejvýznamnějších kroků, kterými komunisté zasáhli do života na Moravě, byla kolektivizace zemědělství. V 50. letech byla zahájena násilná kolektivizace, při které byla vytvářena jednotná zemědělská družstva (JZD). Sedláci, kteří odmítali připojit svou půdu do JZD, byli perzekuováni. Nejznámější případ represí proti zemědělcům na Moravě je Babický případ z roku 1951, kdy byli lidé, kteří se postavili proti kolektivizaci, popraveni nebo vězněni. Tento proces měl devastující dopad na tradiční vesnický život, zemědělství a venkovskou ekonomiku, což vedlo k postupné socialistické transformaci venkova.
Komunisté se zaměřili na rychlou industrializaci jako klíčový prvek svého ekonomického plánu. Na Moravě byly vybudovány nové průmyslové závody, přičemž Zbrojovka Brno a Zetor Brno (vyrobce traktorů) se staly symboly těžkého průmyslu. Na Severní Moravě, v Ostravě, pokračoval rozvoj těžkého průmyslu s Novou hutí Klementa Gottwalda a těžbou uhlí.
Tato industrializace měla však za následek masivní znečištění ovzduší a vážné ekologické problémy, přičemž Ostravsko a Severní Morava byly jedněmi z nejvíce znečištěných oblastí v Evropě. Ve městech se také začala stavba panelových sídlišť, jako byly Lesná v Brně a Poruba v Ostravě, což vedlo k rozvoji měst a urbanizaci.
Komunistický režim se soustředil na potlačení náboženství a církví, což vyvrcholilo v roce 1950 při Akci K, kdy byly likvidovány kláštery a kněží byli internováni nebo perzekuováni. Veřejná náboženská činnost byla zakázána, a to i přesto, že Morava byla historicky silně katolická.
Přesto se církevní a lidové tradice v Moravě uchovávaly, i když pod pečlivým dohledem komunistického režimu. Festivaly, jako folklorní festival Strážnice, pokračovaly i v socialistické éře, ale pod politickým dohledem. Také vznikly lidové soubory jako Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN), které podporoval stát.
V roce 1968 došlo k Pražskému jaru, což bylo období reformních snah uvnitř komunistické strany, které vedlo k uvolnění politických poměrů. Na Moravě působily reformní síly, jako byly kluby KAN a K 231 v Brně, které volaly po větší svobodě a demokracii. Brněnští studenti a obyvatelé se zapojili do protestů a demonstrací, požadujících liberalizaci a politické reformy.
V srpnu 1968 však došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, která vtrhla do Československa a Moravy. Brno, Olomouc a další moravská města byla obsazena sovětskými tanky, což vedlo k krvavým protestům. První oběti okupace byli studenti, kteří byli zastřeleni při demonstracích v Brně.
Po srpnové okupaci následovala normalizace, což znamenalo tvrdé politické represálie, čistky a cenzuru. Na univerzitách, včetně brněnské univerzity, probíhaly politické čistky a perzekuce. V této době byl režim silně kontrolován a potlačován veškerý opozici.
V 70. a 80. letech se začaly objevovat disidentské aktivity. V Brně vycházely samizdatové časopisy, jako Host, a disidenti, například Jaroslav Šabata, se aktivně podíleli na bojích za svobodu. V této době se také pokračovalo v náboženských poutích a udržování folklóru jako tichého protestu proti režimu, přičemž Velehradská pouť v roce 1985 k 1100. výročí smrti sv. Metoděje se stala důležitým momentem odporu.
V listopadu 1989 vypukla Sametová revoluce, která znamenala pád komunistického režimu v Československu. Demonstrace studentů a občanů v Brně, Olomouci a dalších moravských městech vedly k pádu KSČ a k obnově demokratických svobod. V Brně vzniklo Občanské fórum, které vedlo k prvním svobodným volbám v roce 1990. Tento krok znamenal obnovu moravského politického života a podporu pro samosprávu.
Babice u Třebíče – Pamětní kříž a expozice připomínající babický případ (1951), symbol brutálních komunistických represí proti vesnickým odpůrcům režimu.
Velehrad – Poutní areál, kde se v roce 1985 konala velká cyrilometodějská pouť, která měla charakter nepovolené manifestace za náboženskou svobodu.
Mikulov a okolí železné opony – Přísně střežená státní hranice s Rakouskem v letech 1948–1989; dnes zachované úseky ostnatých drátů a muzeum železné opony ve Valticích.
Brno (Památník obětem komunismu) – Bronzový pomník v parku na Špilberku, věnovaný obětem komunistického režimu; Brno bylo centrem disentních aktivit a dějištěm demonstrací v listopadu 1989.
Období komunistické vlády na Moravě bylo plné represí, politických čistek, perzekucí a sociálních změn. Ačkoli komunisté ovládli život na Moravě, odpor proti režimu nikdy nezmizel. Sametová revoluce v roce 1989 vedla k pádu komunismu a k obnově demokratických hodnot, které měly trvalý vliv na vývoj Moravy a Československa.
Partneři
Číst dál: Masopustní jarmark s fašankovou obchůzkou v Luhačovicích |...
Partneři
Leden v Jihomoravském kraji rozhodně neznamená zimní spánek. Právě naopak! Nabídka akcí pro začátek roku 2026 je pestrá – od tradičních krojovaných plesů a koštů vína až po interaktivní výstavy pro děti, bruslení pod širým nebem nebo fascinující prohlídky jeskyní. Připravili jsme pro vás výběr toho nejzajímavějšího, co region nabízí.
Leden je tradičně měsícem tance. Jižní Morava ožívá nejen klasickými městskými plesy, ale i unikátními folklorními akcemi.
Ples města Znojma (24. 1.): Elegantní událost v srdci historického města.
Krojové plesy: Tradice můžete zažít na Krojovém plese v Březí (10. 1.) nebo na velkolepém Krojovém plese v jízdárně zámku Valtice (31. 1.).
Tematické plesy: Milovníci myslivosti si přijdou na své v Novosedlech (10. 1.) nebo v Ivančicích (17. 1.). V Brně se pak koná např. Slovácký ples (17. 1.) Ples města Moravský Krumlov (10. 1.).
Nepřehlédněte: Podrobnosti k incidentu s proříznutými pneumatikami u středních škol v Uherském Hradišti, které ohrožují studenty. Zjišťovali jsme podrobnosti k tomuto nebezpečnému jednání přímo v místě dění. Naříznutá pneumatika ohrožuje řidiče!.
K jižní Moravě neodmyslitelně patří víno, a to i v zimě. Leden nabízí možnost nahlédnout do sklepů i ochutnat to nejlepší z minulé úrody.
Zimní otevřené sklepy v Novém Šaldorfu (17. 1.): Oblíbená akce "Kopání písku", kde můžete zažít neopakovatelnou atmosféru pískovcových sklepů.
Otevřené sklepy v Němčičkách (31. 1.): Zimní festival vína pro všechny milovníky autentických chutí.
Košty a speciality: V Mikulčicích můžete 24. 1. ochutnat ovocné pálenky a kysané zelí, zatímco v Bukovanech se ve stejný den koná košt vín bukovanských vinařů.
Snoubení vína a gastronomie: Zámek Valtice zve 10. 1. na kulinářské zážitky s Marcelem Ihnačákem.
Pokud dáváte přednost klidnějšímu programu, jihomoravské galerie a muzea připravila několik výjimečných expozic.
Moravská galerie v Brně: Nabízí široký záběr od designu (Systém Rathouský – Metro, Liběna Rochová – Doteky) až po klasické umění (Jan Plecháč – Vzhůru!).
Regionální historie: V Boskovicích se můžete vydat do Posvátné krajiny doby bronzové, v Blansku pak objevit Fenomén Fatra (legendární hračky).
Znojmo a okolí: V Althanském paláci ve Znojmě probíhá interaktivní výstava o historii města a pro rodiny s dětmi je připravena Kočovná herna Sládkovna.
Děti se v lednu nudit nebudou. Na výběr jsou sportovní aktivity i pohádkové světy.
Bruslení pod širým nebem: V Brně můžete využít hned několik kluzišť – Vodova, Moravské náměstí, Salesiánské centrum nebo populární bruslení za Lužánkami.
Magický svět světel: Na hradě Špilberk stále září Světelný park (Světelný hrad Brno), který nabízí dechberoucí instalace.
Zimní prohlídky jeskyní: Moravský kras láká na netradiční zimní prohlídky jeskyní Výpustek, Punkevní nebo Sloupsko-šošůvských (prohlídky s baterkami).
Divadlo a animace: V Brně proběhne Anishort Festival 2026 (pásmo krátkých animovaných filmů) nebo pohádka O začarovaném mlýně v Ivančicích.
Koncerty: Fanoušci tvrdší hudby ocení Metallica Revival Litovel (16. 1.) v Brně, milovníci jazzu pak JazzFest Znojmo (16. 1.).
Příroda: Pro aktivní jedince je připraven Vavřinecký pochod Moravským krasem (24. 1.) nebo ornitologická vycházka na Novomlýnské nádrže.
Netradiční: V Brně se 10. 1. koná recesistický Mezinárodní den švihlých chůzí.
Tip na závěr: Před návštěvou konkrétní akce doporučujeme ověřit si aktuální čas konání na stránkách kudyznudy.cz, u některých akcí (např. Bastlfest) může dojít ke změnám v programu.
Užijte si lednovou jízdu po jižní Moravě!
Čtěte dále:
Partneři
Hluboké tradice, lidová hudba a nezaměnitelná atmosféra – to vše vás čeká na hluckém fašanku v roce 2026. Pokud plánujete návštěvu tohoto malebného města na Slovácku, zde jsou nejdůležitější informace a pohled do historie této významné kulturní události.
Hlavní oslavy fašanku v Hluku jsou naplánovány na sobotu 14. února 2026. Program začíná tradičně v odpoledních hodinách a prolíná se celým městem.
13:00 – Začátek fašankové obchůzky: Průvod masek a tanečníků vyráží do ulic Hluku. Skupiny „fašančárů“ obcházejí jednotlivé domy, kde tančí tradiční tanec Pod šable.
Občerstvení v ulicích: Během obchůzky se můžete těšit na domácí dobroty, jako jsou čerstvé koblihy, boží milosti a samozřejmě sklenku místního vína nebo slivovice.
Zakončení u památkových domků: Tradičním cílem průvodu bývají památkové domky v centru města, kde na účastníky i diváky čeká horká zelňačka a další speciality.
Večerní fašanková zábava: Po setmění veselí nekončí a plynule přechází v taneční zábavu s cimbálovou muzikou.
24. února 2026: V prostorách hlucké tvrze se od 18:00 koná další doprovodné „Fašankové veselí“.
Nepřehlédněte: Podrobnosti k incidentu s proříznutými pneumatikami u středních škol v Uherském Hradišti, které ohrožují studenty. Zjišťovali jsme podrobnosti k tomuto nebezpečnému jednání přímo v místě dění. Naříznutá pneumatika ohrožuje řidiče!.
Fašank (masopust) v Hluku má hluboké kořeny, i když jeho podoba se v čase měnila. Původní hlucká tradice se nazývala „babkování“. Tato forma byla přerušena druhou světovou válkou a k jejímu obnovení došlo v roce 1946. Tehdy chasa s maškarami a symbolickým vozem s pátým kolem opět začala obcházet obec za doprovodu muzikantů.
Dnešní nejvýraznější prvek – mečový tanec „Pod šable“ – se do Hluku dostal až v 50. letech 20. století. Přinesli ho navrátilci z vojenské služby, kteří se jej naučili v armádním uměleckém souboru. Od roku 1958 se tyto obchůzky konají v Hluku pravidelně a staly se pevnou součástí místního folkloru.
Tento tanec patří k nejstarším projevům lidové kultury na moravsko-slovenském pomezí. Tanečníci při něm drží dřevěné šavle, na které jim hospodyně v jednotlivých domech napichují kousky slaniny nebo uzeného masa jako výslužku. Celý rituál musí nejprve povolit starosta města, čímž symbolicky předává vládu nad obcí fašankové chase.
Hluk je známý svou pohostinností a věrností tradicím. Na rozdíl od velkých komerčních festivalů si hlucký fašank uchovává autentickou atmosféru sousedského setkávání. Kromě fašanku město láká i na svou hluckou tvrz a komplex památkových domků, které jsou ukázkou toho, jak se na Slovácku žilo v minulých stoletích.
Pokud se tedy chcete v únoru 2026 pobavit, ochutnat skvělé jídlo a vidět unikátní lidové tance, Hluk je tou správnou volbou.
Tento záznam z minulých let vám přiblíží autentický průběh hlucké obchůzky včetně tanců pod šable a atmosféry u památkových domků.
Čtěte dále:
Partneři
Začátek roku 2026 bude v našem regionu patřit tradicím, skvělé gastronomii a bohatému kulturnímu programu. Ať už vás láká autentický fašank, komorní koncerty nebo zajímavé výstavy, Zlínský kraj a Slovácko nabízejí pro každého něco. Připravili jsme pro vás ucelený přehled, abyste nezmeškali žádnou z významných událostí.
Leden startuje sérií novoročních koncertů a postupně přechází v oblíbené zimní radovánky a kulinářské zážitky.
2. 1. – Novoroční koncert Collegium Classic – Uherský Brod
2. 1. – Novoroční koncert s přípitkem starosty – Uherské Hradiště
3. 1. – Novoroční benefiční koncert – Uherský Brod
4. 1. – Tříkrálový charitativní koncert – Uherský Ostroh
4. 1. – Novoroční koncert – Hluk
5. 1. – Novoroční koncert – Hodonín
15. 1. – Aimee Zia: Koncert ve Zlíně
16. 1. – Večer s francouzskou zpěvačkou Céline Bossu a degustací vín – Ratiboř
17. 1. – Společenský ples Luhačovice 2026
18. 1. – Novoroční koncert ve Vsetíně 2026
21. 1. – Apollon Quartet – Rožnov pod Radhoštěm
23. 1. – Krojový ples s představením nového krále – Vlčnov
29. 1. – Justin Lavash: Koncert – Zlín
Nepřehlédněte: Podrobnosti k incidentu s proříznutými pneumatikami u středních škol v Uherském Hradišti, které ohrožují studenty. Zjišťovali jsme podrobnosti k tomuto nebezpečnému jednání přímo v místě dění. Naříznutá pneumatika ohrožuje řidiče!.
16. – 18. 1. – Festival řízků – Bukovany
23. 1. – Degustační večer ve Vinařství Vaďura – Polešovice
24. 1. – Košt ovocných pálenek a kysaného zelí – Mikulčice
30. 1. – Online degustace vinařství Dvůr pod Starýma Horama – Boršice
31. 1. – Košt vín bukovanských vinařů – Bukovany
18. 1. – O pohár strašidýlka Razuláka – Ski areál Razula, Velké Karlovice
24. 1. – Cestovatelský Mišmaš v Napajedlích 2026
24. 1. – Noční stopa Valachy 2026 – Velké Karlovice
25. 1. – Dva víkendy pro tělo i duši ve Zlíně
Leden – Skibusy Beskydy 2025/26 – linky z Velkých Karlovic, Rožnova p. R. a Makova
Zimní měsíce jsou ideální pro návštěvu muzeí a galerií. Vyberte si z bohaté nabídky expozic probíhajících v lednu a únoru:
Pravěk Uherskohradišťska ve světle přírodovědných analýz – Uherské Hradiště (do 5. 4.)
Pradávné světy Zdeňka Buriana – Uherský Brod (do 22. 2.)
Tajemství rumunské lidové masky – Vsetín (do 12. 4.)
Zahraniční a exotické betlémy z celého světa – Valašské Meziříčí (do 1. 2.)
Modrotisková tvorba Antonie Dostálkové – Kroměříž (do 1. 2.)
Jano Köhler: Křížová cesta na Hostýně – Zlín (do 8. 2.)
Zdeněk Macháček: Retrospektiva Eden Ende – Zlín (do 8. 2.)
Výstava fotografií Kopanice 2023 – Žítková (do 15. 2.)
Tradice, zvyky a řemesla – Uherský Ostroh (do 11. 1.)
Výstava tradičních betlémů – Veselí nad Moravou (do 11. 1.)
Vrcholem lidových tradic je nepochybně Fašank (Masopust). Fotografie z fašanku v Hluku zachycují nezaměnitelnou atmosféru obchůzek, kde nechybí tradiční masky, mečový tanec „pod šable“ a doprovod cimbálové muziky či dechovky. Je to čas veselí, hodování a sousedských setkání, který předchází předvelikonočnímu půstu.
Nezapomeňte sledovat aktuální informace na stránkách www.verbunk.cz, kde můžete najít další tipy na výlety a akce ve vašem okolí.
Čtěte dále:
Strana 4 z 6
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .
