Mikroregion Buchlov je územní celek sdružující čtrnáct obcí v oblasti pohoří Chřiby ve Zlínském kraji. Spolupráce obcí je zaměřena na regionální rozvoj, podporu turistiky, zlepšení infrastruktury a péči o životní prostředí. Území je charakteristické členitou krajinou, lesy, přírodními památkami i historickými objekty. Mezi nejvýznamnější místa patří hrad Buchlov, zámek Buchlovice a poutní areál Velehrad. Mikroregion nabízí podmínky pro rekreaci, cykloturistiku a přírodně-kulturní poznávání. Dále přinášíme novinky z Moravského Slovácka, články o Moravě, folklorní akce, Pálavy, Horňácka, Kyjovska.
Číst dál: Jízda králů: Původ, legendy a tradice zapsaná v UNESCO |...
Číst dál: Tajemství jarní rosy: Keltské rituály krásy a léčení
Květen je v dnešní době vnímán především jako měsíc lásky a romantických procházek. Pokud se však podíváme hlouběji do naší historie, zjistíme, že pro naše předky – a zejména pro Kelty – byl tento čas mnohem divočejší, magičtější a osudovější. 30. duben a 1. máj tvořily bránu do „světlé poloviny roku“. Pojďme společně odkrýt zapomenutá tajemství svátku Beltine a zjistit, proč májová magie fascinuje lidi i po tisících letech.
Zatímco my dnes pálíme čarodějnice, Keltové zapalovali posvátné Beltinovy ohně. Název svátku lze doslovně přeložit jako „zářivý oheň“. Nebyla to jen společenská akce; oheň měl hluboký rituální význam.
Lidé mezi dvěma ohni prováděli dobytek, aby ho ochránili před nemocemi, a sami přes plameny skákali. Věřilo se, že kdo plameny bez úhony překoná, toho oheň očistí od nánosů zimy, smutku a všeho zlého, co se v něm za temné měsíce nastřádalo. Popel z těchto ohňů pak zemědělci rozptylovali po polích, aby zajistili bohatou úrodu.
Stavění máje je jednou z mála tradic, která přežila v téměř nezměněné podobě. Pro Kelty však nešlo o soutěž mezi vesnicemi, kdo komu májku podřízne.
Vztyčený strom (často bříza nebo jedle) představoval symbolickou osu světa a mužskou sílu.
Věnec na vrcholu zdobený pentlemi symbolizoval ženský princip a lůno přírody.
Vztyčení máje uprostřed osady bylo rituálním aktem spojení nebe a země, který měl zaručit plodnost nejen lidem, ale i půdě a zvířatům.
Jedním z nejkrásnějších zapomenutých rituálů je mytí v májové rose. Podle starých pověr má rosa nasbíraná za svítání 1. máje zázračnou moc. Dívky si jí omývaly tvář, aby zůstaly krásné, mladé a měly pleť jasnou jako jarní obloha. Tato tradice vychází z přesvědčení, že v tento den je příroda na vrcholu své životní síly a tato síla je „zkondenzovaná“ právě v kapkách rosy.
V keltském pojetí se o této noci spojoval Bůh Slunce s Bohyní Země. Na oslavu tohoto spojení byla z řad dívek volena Královna Máje. Ta byla oděna do světlých šatů (často žlutých jako slunce nebo bílých jako čistý len), zdobena věnci z lučního kvítí a uctívána jako živoucí ztělesnění jara.
Právě tato postava inspirovala podobu dnešních svateb v přírodě. Keltská nevěsta nebyla jen ženou uzavírající sňatek, byla symbolem naděje, nového života a rozkvětu.
Nemusíte hned skákat přes táborák, abyste pocítili sílu tohoto období. Stačí maličkosti:
Ozdobte si domov: Přineste si domů čerstvé květy nebo si na dveře pověste věnec.
Rituál poděkování: U zapálené svíčky poděkujte za vše nové, co do vašeho života přichází.
Procházka naboso: Zkuste se projít v ranní trávě a vnímejte energii probouzející se země.
Máj je připomínkou, že život je cyklus a po každé zimě musí přijít léto. Otevřete svá srdce, stejně jako Keltové, a nechte se vést magií, která je v květnu cítit na každém kroku.
Poctivá moravská vína z našich vinic zde – tekutý poklad přímo z srdce našeho regionu. Naše réva čerpá sílu z prosluněných strání a péče místních vinařů, což pocítíte v každém doušku. Zapomeňte na unifikovaná vína ze supermarketů; u nás dostanete autentický charakter, bohatý buket a barvu, kterou si vaše oslavy i klidné večery zaslouží. Podpořte tradici našich předků a dopřejte si kvalitu přímo z moravských sklepů.
Čtěte dále:
Keltský Beltain a původ Filipojakubské noci: Magie ohně a plodnosti Tradice pálení čarodějnic v České republice Proč je vaše vinice na Uherskohradišťsku zlatý poklad, i když nejste Mikulov Věrnost se nevyplácí? Zkušenost s falešnou slevou u mobilního operátora Jak pojišťovna (ne)řeší škody na majetku Nejlepší restaurace v Buchlovicích a okolí Domácí pražení kávy vs. nákup z pražírny Slivovice na Slovácku | Moravská a slovácká slivovice Zaniklá a vymřelá moravská řemesla Tradice a zvyky na Moravě a Slovácku Moravská levandule: Kousek Provence v srdci našich polí Moravská levandule: Kousek Provence v srdci našich polí Zapomenuté poklady Slovácka: 5 nejfotogeničtějších vinných uliček, které ještě neznáte Jak si doma vychutnat moravské víno k dokonalé večeři Kam za vínem na jižní Moravě? 5 míst, která musíte navštívit
Číst dál: Keltský Beltain a původ Filipojakubské noci: Magie ohně a...
Jízda králů patří k nejvýznamnějším a nejznámějším lidovým obyčejům na Moravě a obec Vlčnov je jejím nejvýraznějším nositelem. Tento jedinečný slavnostní průvod, hluboce zakořeněný v místní historii, folkloru a identitě obyvatel, se stal symbolem Vlčnova a zároveň jedním z nejcennějších projevů nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jízda králů není pouhou folklorní ukázkou – je živou tradicí, která se předává z generace na generaci a dodnes je pevnou součástí společenského života obce.
Původ Jízdy králů je zahalen tajemstvím a opředen řadou výkladů a legend. Nejčastěji je tradice spojována s událostmi 15. století, konkrétně s útěkem uherského krále Matyáše Korvína po prohrané bitvě. Podle pověsti se král převlékl do dívčích šatů, aby unikl pronásledovatelům, a v doprovodu své družiny projel moravskými vesnicemi. Právě tato legenda bývá symbolicky připomínána postavou „krále“ – chlapce v ženském kroji s růží v ústech.
Vedle této známé legendy existují i další výklady, které spojují Jízdu králů se staršími iniciačními rituály, jarními obřady nebo projevy přechodu chlapce do dospělosti. Ať už je pravda jakákoli, jisté je, že se jedná o velmi starý obyčej, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti a který se ve Vlčnově udržel v mimořádně autentické podobě.
Vlčnovská Jízda králů se koná tradičně na svatodušní neděli a patří k největším a nejnavštěvovanějším folklorním událostem v regionu. Hlavní postavou je „král“ – malý chlapec, obvykle ve věku 10–12 let, který je slavnostně ustrojen do bohatého ženského kroje. Na hlavě má věnec s pentlemi, v ústech drží bílou růži jako symbol mlčenlivosti a čistoty.
Krále doprovází družina jezdců – chlapců a mladých mužů z obce, kteří jedou na ozdobených koních. Jsou oblečeni do slavnostních krojů a vyzbrojeni šavlemi. Součástí průvodu jsou také „legrúti“, kteří se starají o zábavu, provolávají tradiční veršované výzvy a vybírají od přihlížejících drobné dary. Průvod prochází celou obcí za doprovodu hudby, zpěvu a bouřlivého zájmu místních obyvatel i návštěvníků.
Jedním z největších bohatství Jízdy králů ve Vlčnově jsou místní kroje, které patří k nejzdobnějším na Slovácku. Jejich příprava je náročná a vyžaduje pečlivou ruční práci, znalost tradic i spolupráci několika generací. Každý detail – výšivka, barva stuh, způsob vázání šátku – má svůj význam a odpovídá místním zvyklostem.
Nedílnou součástí slavnosti je lidová hudba a zpěv. Cimbálové muziky, dechové kapely a místní zpěváci vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru, která umocňuje slavnostní ráz celé události. Písně a říkadla spojená s Jízdou králů jsou dalším důkazem bohatého kulturního dědictví, které se ve Vlčnově stále aktivně udržuje.
Jízda králů není pouze jednorázovou slavností, ale událostí, která propojuje celou obec. Přípravy trvají měsíce a zapojují se do nich rodiny jezdců, krojované ženy, hudebníci i dobrovolníci. Pro mnoho místních je účast na Jízdě králů otázkou cti a hrdosti.
Tento obyčej posiluje mezigenerační vztahy, vztah k rodnému místu a vědomí kulturní identity. Zároveň má významný dopad na cestovní ruch a přispívá k dobrému jménu Vlčnova doma i v zahraničí.
V roce 2011 byla Jízda králů zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Tento zápis je potvrzením výjimečné hodnoty tradice a zároveň závazkem k její ochraně a dalšímu předávání. Vlčnov se tak zařadil mezi obce, které uchovávají kulturní dědictví světového významu.
Jízda králů ve Vlčnově je důkazem toho, že lidové tradice mohou být živé, aktuální a smysluplné i v dnešní době. Není to muzeální exponát, ale skutečný prožitek, který každoročně spojuje minulost s přítomností. Pro obyvatele Vlčnova je Jízda králů součástí jejich identity, pro návštěvníky jedinečným zážitkem a pro další generace závazkem, aby tato výjimečná tradice žila dál.
Čtěte dále:
Číst dál: Fenomén Jiří: Od drakobijců k české brannosti a tradicím
Jméno Marek patří v našich končinách k naprostým klasikám. Je to jméno, které nezestárne, neurazí a má v sobě skrytou sílu, o které možná ani jeho nositelé netuší. Pokud se jmenujete Marek, nebo nějakého máte doma, vězte, že tohle jméno má pořádné „grády“.
Původ jména Marek nás zavede až do starověkého Říma. Je odvozeno z latinského Marcus, což úzce souvisí se jménem boha Marta (Mars). V přeneseném významu tedy Marek znamená „náležející Martovi“, „zasvěcený bohu války“ nebo zkrátka „bojovník“.
V průběhu staletí se ale drsný vojenský původ obrousil díky křesťanství. Svatý Marek, autor jednoho ze čtyř evangelií, udělal z tohoto jména symbol moudrosti a víry. Jeho symbolem je okřídlený lev – a přesně takoví Markové bývají: klidní, dokud je někdo nepopíchne, a pak se v nich probudí ten lev.
Podle numerologie a lidových pozorování bývají Markové lidé s velmi silnou intuicí. Často působí jako flegmatici, které jen tak něco nerozhází, ale uvnitř jim to neustále šrotuje. Jsou to:
Praktici: Nečekejte od nich sáhodlouhé básně, raději vám opraví kapající kohoutek nebo naplánují trasu výletu.
Společníci: Marek bývá tmelící prvek party. Má specifický smysl pro humor, který občas hraničí se sarkasmem, ale vždycky trefí hřebíček na hlavičku.
Vytrvalci: Když si Marek něco umane, jde si za tím. Možná pomalu, ale o to důsledněji.
I když se trendy mění a dnes potkáváme spoustu Liamů a Tobiasů, Marek si drží své pevné místo v první dvacítce nejoblíbenějších českých jmen. Je to jméno univerzální – zní dobře u malého kluka na pískovišti, u sebevědomého manažera i u dědečka v houpacím křesle.
A protože ke každému správnému českému jménu patří i nějaká ta pranostika nebo lidová tradice, u Marka (který slaví svátek 25. dubna) to platí dvojnásob. Duben je časem setí a zahrádkářské vášně, a proto si pamatujte:
Na Marka zasaď oharka!
(Poznámka pro nezahrádkáře: Oharek je lidové označení pro okurku. Takže pokud chcete mít v létě co zavařovat, na Marka šup do záhonu!)
Čtěte dále:
Keltský Beltain a původ Filipojakubské noci: Magie ohně a plodnosti Tradice pálení čarodějnic v České republice Proč je vaše vinice na Uherskohradišťsku zlatý poklad, i když nejste Mikulov Věrnost se nevyplácí? Zkušenost s falešnou slevou u mobilního operátora Jak pojišťovna (ne)řeší škody na majetku Nejlepší restaurace v Buchlovicích a okolí Domácí pražení kávy vs. nákup z pražírny Slivovice na Slovácku | Moravská a slovácká slivovice Zaniklá a vymřelá moravská řemesla Tradice a zvyky na Moravě a Slovácku Moravská levandule: Kousek Provence v srdci našich polí Moravská levandule: Kousek Provence v srdci našich polí Zapomenuté poklady Slovácka: 5 nejfotogeničtějších vinných uliček, které ještě neznáte Jak si doma vychutnat moravské víno k dokonalé večeři Kam za vínem na jižní Moravě? 5 míst, která musíte navštívit
Číst dál: Šedivé úterý: Den, kdy dáváme sbohem starému prachu
Strana 13 z 17
|
|
000005
|
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .