Mikroregion Buchlov je územní celek sdružující čtrnáct obcí v oblasti pohoří Chřiby ve Zlínském kraji. Spolupráce obcí je zaměřena na regionální rozvoj, podporu turistiky, zlepšení infrastruktury a péči o životní prostředí. Území je charakteristické členitou krajinou, lesy, přírodními památkami i historickými objekty. Mezi nejvýznamnější místa patří hrad Buchlov, zámek Buchlovice a poutní areál Velehrad. Mikroregion nabízí podmínky pro rekreaci, cykloturistiku a přírodně-kulturní poznávání. Dále přinášíme novinky z Moravského Slovácka, články o Moravě, folklorní akce, Pálavy, Horňácka, Kyjovska.
Zimní sezóna v hlavním městě vína patří neodmyslitelně folklóru. Valtická krojovaná společnost s radostí oznamuje, že v sobotu 31. ledna 2026 se brány monumentální zámecké jízdárny otevřou všem milovníkům lidových tradic, tance a dobrého vína. Koná se zde totiž jubilejní 26. krojový ples, který patří k vrcholům společenského života v regionu.
Ples ve Valticích je vyhlášený svou pohostinností a věrností tradicím. V unikátních prostorách jízdárny zámku Valtice, která je součástí památky UNESCO, se tak propojí vznešenost architektury s upřímnou radostí moravského folklóru.
Večer odstartuje přesně v 19:00 hodin jednou z nejkrásnějších podívaných – hromadným tančením Moravské besedy. Tento ceremoniální úvod v podání krojovaných párů vždy vdechne sálu tu správnou slavnostní atmosféru a připomene bohatství našich národních tanců.
Letošní ročník bude mít i velmi emotivní rozměr. V průběhu večera se uskuteční speciální setkání bývalých stárků a stárek. Je to jedinečná příležitost pro setkání generací, které v minulých desetiletích udržovaly folklorní plamen ve Valticích živý. Přijďte zavzpomínat na staré časy a podívat se, jak tradice v rukou mladých vzkvétá i nadále.
K tanci a dobré náladě bude po celý večer vyhrávat vyhlášená dechová hudba Svárovanka ze Strážnice. Jejich repertoár plný řízných polek, valčíků a lidových písní je zárukou, že parket nebude ani chvíli prázdný.
Samozřejmostí bude nabídka vynikajícího valtického vína, bez kterého si žádnou místní veselici nelze představit. Přijďte ochutnat plody práce místních vinařů a užít si večer v kruhu přátel.
Termín: sobota 31. ledna 2026
Čas: 19:00 – 22:00 (oficiální program)
Místo: Zámecká jízdárna, Zámek Valtice
Vstupné: 250 Kč
Předprodej: Vstupenky jsou k dostání v Turistickém informačním centru (TIC) Valtice.
Pozvání platí pro krojované i nekrojované hosty! Ať už přijdete v plné parádě, nebo v civilním společenském oděvu, nejdůležitější je chuť se bavit a společně oslavit krásu našeho kraje.
Čtěte dále:
Mikulov se připravuje na vrchol společenské sezóny. V sobotu 31. ledna 2026 ožijí historické prostory Zámku Mikulov oslavou kulatého výročí – koná se totiž již 30. ročník plesu města Mikulov. Že jde o událost mimořádného významu, potvrzuje i fakt, že vstupenky zmizely z předprodeje rekordním tempem a v tuto chvíli hlásí pořadatelé: VYPRODÁNO.
Letošní jubileum slibuje nezapomenutelný estetický i kulturní zážitek. Program ve Velkém zámeckém sále odstartuje v 19:15 a ponese se v duchu nejvyšší elegance. Hlavním lákadlem večera bude exkluzivní taneční vystoupení, které diváky přenese přímo do atmosféry populární televizní show. Na parketu se představí vítězové StarDance – Darija Pavlovičová a Dominik Vodička. Jejich umění, šarm a energie budou bezpochyby zlatým hřebem celého programu.
O hudební doprovod, který nenechá žádný střevíc v klidu, se postará talentovaná zpěvačka a herečka Sára Milfajtová, kterou doprovodí špičková kapela THE PEOPLE. Hosté se mohou těšit na pestrý repertoár zahrnující jak klasické plesové standardy, tak moderní hity v profesionálním aranžmá.
Město Mikulov se pro letošní ročník rozhodlo pro významnou novinku v organizaci. V ceně vstupenky (990 Kč) je letos poprvé zahrnut bohatý raut. Návštěvníci si tak budou moci vychutnat vybrané delikatesy přímo v průběhu večera.
Občerstvení: Široká nabídka studené i teplé kuchyně v rámci rautu.
Nápoje: Na místě bude k dispozici bohatě zásobený bar s víny od místních vinařů i nealkoholickými nápoji.
Tombola: Ani letos nechybí tradiční losování o hodnotné ceny, které věnovali partneři města.
| Čas | Událost |
| 19:15 | Slavnostní zahájení plesu |
| Průběh večera | Taneční sety Sára Milfajtová & THE PEOPLE |
| Hlavní bod | Vystoupení vítězů StarDance: D. Pavlovičová & D. Vodička |
| 02:30 | Předpokládaný konec plesu |
Vzhledem k naplněné kapacitě sálu doporučujeme hostům včasný příchod, aby si mohli v klidu odložit v šatně a vychutnat si úvodní sklenku i slavnostní zahájení. Vstupenky zakoupené online nebo v Turistickém informačním centru (TIC) si připravte k nahlédnutí u vstupu (stačí v mobilním telefonu).
Tento večer nebude jen o tanci, ale především o setkání lidí, kteří mají rádi své město a jeho tradice. Děkujeme všem za obrovský zájem a těšíme se na vás pod rozsvícenými lustry mikulovského zámku!
Čtěte dále:
Jižní Morava v lednu nespí. Zatímco vinohrady odpočívají pod zimním sluncem, v Mikulčicích se chystá jedna z nejoriginálnějších akcí regionu. V sobotu 24. ledna 2026
Číst dál: Košt kysaného zelí a pálenek, slivovice MIkulčice 2026
Masopust Hustopeče 2026 je jedinečnou příležitostí, jak zažít lidový svátek plný tradic, masek a veselí. Tento folklórní svátek, známý také jako hustopečské ostatky, přináší každoročně zábavu pro celé rodiny a návštěvníky z okolí. Masopust je obdobím hodování, hudby, tance a společenského setkávání, které předchází postní době.
Masopust, někdy označovaný jako fašank nebo ostatky, je tradiční lidový svátek, který symbolizuje čas hojnosti a veselí před začátkem postní doby. Historicky šlo o období, kdy se lidé loučili se zimou a připravovali se na jarní období. Masopustní zvyky zahrnují průvody masek, tradiční pokrmy, hudbu a tanec, což z něj činí jeden z nejživějších a nejbarevnějších folklórních svátků v České republice.
Každoročně přitahuje Masopust Hustopeče stovky nadšenců tradice a veselí. Oslavy se odehrávají v historickém centru města a zahrnují:
Průvod masek, kde se objevují tradiční i moderní kostýmy. Postavy jako medvěd, kobyla, smrt, ženich a nevěsta symbolizují různé prvky folklóru a lidového humoru.
Hudební vystoupení a folklórní program, který dodává oslavě autentickou atmosféru jihomoravské kultury.
Otevřené sklepy místních vinařů, kde návštěvníci mohou ochutnat regionální vína a užít si tradiční gastronomii.
Masopustní jídlo a zabíjačkové speciality, včetně jitrnic, jelit, škvarků a polévek, které jsou nedílnou součástí svátku.
Programy pro děti, soutěže a aktivity, aby slavnost bavila všechny generace.
Masopustní průvod a všechny doprovodné akce propojují tradici s moderní formou oslavy a vytvářejí atmosféru, kde si každý návštěvník najde své místo.
Jedním z hlavních lákadel Masopustu Hustopeče 2026 jsou masopustní masky. Místní obyvatelé i návštěvníci se převlékají do tradičních kostýmů, které mají svůj symbolický význam. Masky mohou být:
zábavné a karikaturní,
inspirované folklorem a místními zvyky,
nebo reflektující aktuální společenské motivy.
Průvod masek nejen baví diváky, ale má i symbolický význam – odhánění zlých sil, vítání jara a šíření radosti mezi lidmi.
Masopust Hustopeče je také slavností jídla a vína. Jižní Morava je vinařskou oblastí a otevřené sklepy nabízejí možnost ochutnat vína přímo od vinařů. Tradiční masopustní speciality doplňují celodenní zábavu a vytvářejí atmosféru, která spojuje regionální kulturu s lidovým veselím.
Masopust Hustopeče 2026 je více než jen zábava – je to komunitní událost, která propojuje generace a umožňuje lidem obnovovat sousedské vztahy a sdílet kulturní dědictví. Návštěvníci si odnášejí nezapomenutelné zážitky z autentického folklóru a tradičního českého svátku.
Masopustní oslavy v Hustopečích spojují tradici, folklór, gastronomii a hudbu. Každý rok přinášejí nový impuls pro regionální kulturu a nabízejí příležitost k setkání s přáteli a rodinou. Bez ohledu na to, zda jste milovníkem folkloru, gastronomických specialit, vína nebo zábavy pro děti, Masopust Hustopeče 2026 slibuje bohatý zážitek, který stojí za účast.
Čtěte dále:
Leden v Uherském Brodě tradičně patří společenskému vrcholu sezóny. Město Uherský Brod společně s Domem kultury srdečně zvou všechny milovníky tance, dobré hudby a vytříbené zábavy na XXVII. Reprezentační ples města, který se uskuteční v sobotu 24. ledna 2026.
Tato prestižní událost slibuje večer plný lesku, na který se bude dlouho vzpomínat. Pokud hledáte příležitost, kde vynést večerní róbu a užít si atmosféru skutečného bálu, tento ples je přesně pro vás.
Letošním ročníkem nás provede šarmantní a oblíbená herečka a moderátorka Sabina Laurinová. Její profesionální a milý projev dodá celému večeru punc výjimečnosti. Sabina se navíc představí i v rámci hlavního programu, takže se hosté mají rozhodně na co těšit.
O to, aby taneční parket nezůstal ani na chvíli prázdný, se postará kapela PARTYLEADERS, která do Uherského Brodu přiveze ty největší hity v energickém podání. Pro milovníky tradic a folklóru vystoupí Cimbálová muzika PAJTÁŠ, jejíž tóny neodmyslitelně patří k našemu regionu.
Kulturní zážitek doplní také vystoupení talentů z DDM Uherský Brod, které bývá vždy plné elánu a radosti z pohybu.
Pořadatelé si zakládají na tom, aby byl zážitek kompletní. Večer zahájíme stylovým Welcome drinkem a v průběhu noci se můžete těšit na:
Večeři v restauraci, která potěší vaše chuťové pohárky.
Bohatou tombolu, ve které na šťastné výherce čekají zajímavé a hodnotné ceny.
Kdy: Sobota 24. ledna 2026 od 19:30 hod.
Kde: Dům kultury Uherský Brod.
Vstupné: 590 Kč.
Vstupenky jsou již v prodeji a doporučujeme s jejich nákupem neváhat, neboť o tuto akci je každoročně velký zájem. Zakoupit je můžete:
Osobně: V Galerii Panský dům.
Online: Přímo na webových stránkách
Přijďte si užít noc, kde se potkává tradice s moderní zábavou. Těšíme se na vás na parketu!
Čtěte dále:
Číst dál: 44. ročník pochodu Petra Stýskala kolem Břestecké skály 2026
Když se nad hlukem začne vznášet vůně čerstvého ovaru, krup a smažené cibulky, je jasné, že se děje něco výjimečného. Zabijačkové speciality na domkoch nejsou jen obyčejnou akcí pro milovníky jídla – je to návrat ke kořenům, k tradici našich předků a k poctivému řemeslu, které na Slovácku stále žije. Vítejte na zabíjačce jak za stara!
Místo konání, historické domky v Hluku, dodávají celé akci neopakovatelný ráz. Bíle omítnuté zdi a malovaná okna tvoří kulisy pro mistrovské dílo hluckých řezníků. Právě zde, v Rajčovně, se 17. ledna 2026 sejdou všichni, kdo chtějí ochutnat to nejlepší z tradičních slováckých receptur.
Místní mistři řezníci pro vás připraví kompletní menu: od horké ovarové polévky s kroupami, přes křupavé řízečky a pečený jitrnicový prejt, až po čerstvé jitrnice a jelita ve střívku. Samozřejmě nesmí chybět poctivá tlačenka, škvarky a další dobroty, které k pravé zimě na Moravě patří.
Nepřehlédněte: Podrobnosti k incidentu s proříznutými pneumatikami u středních škol v Uherském Hradišti, které ohrožují studenty. Zjišťovali jsme podrobnosti k tomuto nebezpečnému jednání přímo v místě dění. Naříznutá pneumatika ohrožuje řidiče!.
Návštěva Hluku je jen začátkem vašeho putování. Celé Slovácko nabízí v zimním období unikátní kombinaci klidu a kulturního bohatství. Pokud se vydáte jen o pár kilometrů dál, otevře se před vámi krajina plná příběhů.
Jen kousek odsud se nachází Velehrad, místo s neuvěřitelnou energií a duchovním významem. Prohlídka baziliky v zimním slunci je zážitkem, který pohladí po duši. Pokud dáváte přednost světské kráse, sousední Buchlovice vás uvítají svým italským šarmem. Zdejší zámek a přilehlý park jsou krásné v každém ročním období a nabízejí ideální prostor pro klidnou procházku.
Nad celým krajem bdí majestátní pohoří Chřiby. Zasněžené lesy, pískovcové skály a tiché stezky jsou rájem pro turisty, kteří chtějí po vydatném zabijačkovém obědě trochu protáhnout tělo. Chřiby v sobě ukrývají tajemství starých hradů a výhledy, které berou dech.
Protože zabijačka na domkoch je o setkání. Je o tom, připít si se sousedem dobrou pálenkou, zakousnout se do čerstvého škvarku a užít si chvíli, kdy se nikam nespěchá. Je to oslava zručnosti řeznických mistrů, , kteří svou práci dělají s láskou k tradici.
Slovácko je kraj nevyčerpatelných možností a jedna hostina je jen malou ochutnávkou toho, co zde můžete zažít. Pokud už máte břicha plná jitrnic a chcete den zakončit něčím stejně výjimečným, máme pro vás doporučení na Buchlovicku, Uherskohradišsku a Luhačovicku.
Poctivé jídlo se totiž nejlépe tráví v dobré společnosti a v místě, které dýchá historií. Ať už hledáte klidné ubytování, špičkové víno nebo jen další kousek moravské tradice, v okolí Hluku najdete místa, která vás nezklamou.
Čtěte dále:
– jsou pro celou obec na Moravském Slovácku, kraje moravského vína a slunce, prestižní, emočně nabitou a logisticky náročnou záležitostí. Nejde jen o ten jeden slavnostní víkend; intenzivní přípravy trvají několik měsíců a vrcholí v posledních dnech před samotnou jízdou.
Kromě veselí a tance mají přípravy na jízdu králů také hluboký společenský, organizační a pietní rozměr. Zde je kompletní přehled toho, co všechno se musí odehrát, než královská družina vyrazí do ulic.
a co nikdy nikde neuvidíte
Chceme Vám představit fotografie pana Jinřicha Hráčka, které se nezveřejňují. Poctivou práci obyčejných lidí, kteří zadarmo a z lásky k tradicím tuto práci dělají a nikdo je nezná.
Všechno začíná u lidí a jasně stanovených rolí. Klíčovou roli hraje odvodový ročník chlapců (osmnáctiletí „legrúti“), kteří v daném roce jízdu pořádají.
Číst dál: Jak se připravuje Jízda králů v Kunovicích: Od kování koní...
Horňácké slavnosti se poprvé konaly v roce 1957 ve Velké nad Veličkou. Jejich vznik byl inspirován tradičními setkáními horňáckých muzikantů, zpěváků a příznivců lidové kultury, která se konala každoročně na svátek sv. Maří Magdalény na Strážné hůrce. Cílem slavností bylo uchovat a prezentovat autentický folklor Horňácka, regionu s bohatou hudební a taneční tradicí
Slavnosti se rychle staly významnou událostí, která přitahovala nejen místní obyvatele, ale i návštěvníky z celé republiky. Program byl zaměřen na vystoupení místních souborů, cimbálových muzik, zpěváků a tanečníků, kteří prezentovali tradiční horňácký repertoár.
Od roku 1992 se závěrečný koncert slavností koná u větrného mlýna v Kuželově, národní kulturní památce, která poskytuje autentické prostředí pro prezentaci horňáckého folkloru. Slavnosti se konají každoročně v červenci a trvají čtyři dny, během nichž se konají koncerty, výstavy, jarmarky a další doprovodné akce.
Horňácko je známé svými cimbálovými muzikami, které hrají klíčovou roli v udržování a rozvoji regionální hudební tradice. Níže uvádíme přehled některých významných muzik a jejich primášů:
Jožka Kubík (1907–1978) byl legendární primáš z Hrubé Vrbky, známý svým osobitým stylem hry na housle. Jeho muzika byla charakteristická hlubokým citem a autenticitou. Kubíkova hra ovlivnila mnoho dalších muzikantů a jeho odkaz je dodnes živý v horňácké hudbě.
Martin Hrbáč (*1939) je významný primáš z Hrubé Vrbky, který se učil od Jožky Kubíka. Jeho hra na housle a zpěv jsou charakteristické hlubokým citem a autenticitou. Hrbáč se aktivně podílel na Horňáckých slavnostech, kde vystupoval se svou cimbálovou muzikou a přispíval k udržování a rozvoji místních hudebních tradic.
Petr Galečka je primáš z Lipova, který vede vlastní horňáckou cimbálovou muziku. Jeho muzika je známá svou precizností a věrností tradičnímu horňáckému stylu. Galečka se aktivně účastní Horňáckých slavností a dalších folklorních akcí.
Petr Mička je primáš, který vede vlastní horňáckou cimbálovou muziku. Jeho muzika je známá svou precizností a věrností tradičnímu horňáckému stylu. Mička se aktivně účastní Horňáckých slavností a dalších folklorních akcí.
Horňácká cimbálová muzika Háj s primášem Hynkem Evjákem je známá svou precizností a věrností tradičnímu horňáckému stylu. Muzika se aktivně účastní Horňáckých slavností a dalších folklorních akcí.
Horňácké slavnosti jsou nejen oslavou regionální kultury, ale i důkazem živé tradice, která se předává z generace na generaci. Díky úsilí mnoha muzikantů, primášů a organizátorů se daří udržovat a rozvíjet bohaté dědictví Horňácka, které je nedílnou součástí české kulturní identity.
Zde je dlouhý a historicky přesný článek o vzniku Horňáckých slavností, včetně osobností, které stály u jejich zrodu, a souvislostí, které formovaly jejich podobu:
Kraj pod Bílými Karpaty – Horňácko – je jedním z mála míst v České republice, kde se lidová kultura nejen uchovala, ale dál přirozeně vyvíjela. Zpěv, tanec, kroje a hudba zde nebyly jen „folklorem“, ale součástí každodenního života. V polovině 20. století se ale začalo ukazovat, že měnící se doba a životní styl ohrožují přirozené předávání tradic. Právě tehdy začala zrát myšlenka na vytvoření události, která by nejen uchovala, ale znovu probudila bohatství místního lidového projevu.
První Horňácké slavnosti se konaly ve dnech 20.–21. července 1957 ve Velké nad Veličkou. Stály na půdorysu tradiční pouti sv. Maří Magdalény, která se v kraji slavila po generace, a jejíž duchovní i společenský rozměr oslovoval široké vrstvy obyvatelstva.
Za zrodem slavností stál především Jaroslav Václavík (1906–1988) – etnograf, folklorista, znalec a sběratel lidových písní, který věnoval Horňácku mimořádnou pozornost. Byl nejen odborníkem, ale i člověkem hluboce zaujatým místní kulturou. Svým přístupem kladl důraz na autentičnost a přirozenost, nikoli na scénickou stylizaci. Jeho cílem nebylo vytvořit „show“, ale umožnit lidem z Horňácka, aby prezentovali to, co sami žili – bez přetvářky, bez přizpůsobení se publiku.
Václavík úzce spolupracoval s místními muzikanty, především s Jožkou Kubíkem z Hrubé Vrbky, tehdy již legendárním primášem. Kubíkova hudba byla živou esencí horňáckého stylu – táhlá, vážná, plná emocí a hlubokého výrazu. Právě jeho muzika, spolu s dalšími hudeckými partami, tvořila základ prvních ročníků slavností.
Vedle Jaroslava Václavíka stáli při vzniku a rozvoji slavností i další důležití lidé:
Jožka Kubík (1907–1978) – houslista a primáš, který předal hudební styl Horňácka několika generacím.
Antonín Václavík – etnograf, který se věnoval zvyklostem a řemeslům.
Ludvík Kunčar – sběratel a dokumentátor lidového zpěvu.
Učitelé a kulturní pracovníci z Velké nad Veličkou a okolních obcí, kteří pomáhali s organizací a oslovováním účinkujících.
Během prvních ročníků se nehrálo na pódiích s reflektory – zpívalo se na návsi, v hospodách, na dvorech. Atmosféra byla sousedská, osobní, opravdová. A to zůstalo dodnes základní hodnotou slavností.
V 60. a 70. letech slavnosti rostly, ale nikdy neztratily kontakt s původním posláním. Důležité bylo, že vystupovali vždy lidé z regionu, nikoli profesionální soubory zvenčí. Často šlo o zpěváky, kteří celý život pracovali jako zemědělci, řemeslníci nebo učitelé, ale večer hráli nebo zpívali ve své obci – a právě ti se stali hvězdami Horňácka.
Ve slavnostech se tak propojuje paměť předků, talent přítomnosti i naděje budoucnosti. Dnes se účastní slavností nejen staří mistři, ale i mladí muzikanti, kteří čerpají od svých otců, dědů a učitelů. Muzikanti jako Martin Hrbáč, Petr Mička, Petr Galečka, Marek Potěšil, Hynek Evják a další pokračují v tradici, ale zároveň ji kultivují a obohacují.
Horňácké slavnosti jsou dnes víc než folklorním festivalem. Jsou živým organismem, který dýchá s krajem, lidmi, písní, krajinou i časem. Nejsou jen vzpomínkou na minulost, ale důkazem, že tradice může být aktuální, živá a potřebná – pokud vychází ze skutečných kořenů.
A právě proto se každý rok ve Velké nad Veličkou scházejí lidé, aby zpívali, tančili a hráli – ne pro slávu, ale proto, že tak to tu vždycky bylo a má být.
Primáš z Hrubé Vrbky, přímý žák Jožky Kubíka.
Je považován za jednoho z nejautentičtějších interpretů horňácké hudby.
Hrál na všech ročnících Horňáckých slavností od 60. let.
Vyznává tradiční výraz bez stylizace a naučil desítky mladších muzikantů.
Vydal několik nahrávek a je nositelem Ceny ministerstva kultury za přínos tradiční kultuře.
Primáš a zakladatel Horňácké cimbálové muziky Petra Mičky.
Mladší generace, ale hluboce zakořeněný v regionu (z Velké nad Veličkou).
Vede muzikantský soubor s respektem k tradici, ale nebojí se scénického zpracování a spolupráce s jinými žánry (např. s herci, tanečníky, projekty typu Hrubá Hudba).
Aktivní organizátor, producent a propagátor folkloru i mimo region.
Primáš z Lipova, zakladatel vlastní muziky.
Známý především věrností „čistému“ horňáckému stylu bez zbytečné stylizace.
Spolupracoval s folklorními soubory, často vystupuje na Horňáckých slavnostech.
Věnuje se i výchově mladých muzikantů.
Představitel mladší generace primášů.
Vede Horňáckou cimbálovou muziku Marka Potěšila, která čerpá z tradičního repertoáru.
Potěšil se zaměřuje na pečlivou rekonstrukci starších písní a přístupné podání pro publikum.
Aktivně se účastní regionálních slavností a vystupuje i mimo Horňácko.
Primáš muziky Háj (z oblasti Blatnice pod Sv. Antonínkem).
I když není přímo z „jádra“ Horňácka, s horňáckým stylem pracuje s respektem.
Muzika Háj vystupuje pravidelně na folklorních přehlídkách včetně Horňáckých slavností.
Každý z těchto primášů a jejich muzik:
navazuje na staré mistry (především na Jožku Kubíka),
hraje horňácký repertoár s důrazem na hudební i jazykovou autenticitu,
a podílí se na zachování i obohacení horňáckého folkloru, ať už v tradiční nebo mírně inovované formě.
Zde je dlouhý a souvislý článek o Jožkovi Kubíkovi připravený jako obsah pro web – bez odkazů, ve formátu vhodném například pro rubriku Osobnosti Horňácka nebo Folklorní tradice:
Když se řekne Horňácko, mnoha lidem se vybaví tichá krajina pod Bílými Karpaty, zpěvné táhlé písně a cimbálová muzika. Ale skuteční znalci dodají ještě jedno jméno: Jožka Kubík. Tento houslista a primáš z Hrubé Vrbky nebyl jen hudebníkem – byl živoucím symbolem horňácké hudby, mistrem bez školy, autoritou bez titulu. Říkalo se mu „Majstr“ – a to s úctou.
Jožka Kubík se narodil roku 1907 v Hrubé Vrbce do rodiny romského původu, která měla silnou muzikantskou tradici. Hudbu se neučil v žádné škole – u nich se hudba dědila v rodině. Sluch, paměť, cit a tradice – to bylo všechno, co potřeboval. V mládí hrával s různými vesnickými kapelami, a už jako teenager se stal primášem vlastní hudecké muziky.
Jeho styl byl nezaměnitelný. Táhlé houslové linky, hluboký výraz, smysl pro rytmus i náladu písní – to všechno dohromady utvářelo pravý horňácký zvuk, jaký znal a uznával celý kraj. Hrál se zápalem, ale bez okázalosti. A právě to si na něm lidé cenili.
Jožka Kubík byl nejen nositelem tradice, ale i tichým inovátorem. Jako jeden z prvních začlenil do horňácké muziky cimbál – nástroj, který tehdy nebyl na Horňácku zcela běžný. Tím obohatil a prohloubil zvuk svého hudebního projevu, aniž by porušil podstatu lidové písně. Cimbál zůstal od té doby součástí horňáckých muzik.
Nešlo mu však o novoty pro efekt. Vždy stavěl na autentickém podání písní, tak jak je slýchal od starých zpěváků, nebo jak se hrály na svatbách, při dožínkách, pohřbech i hodech. Zachovával náladu, tempo, text i výslovnost. Právě to z něj činí nejen výjimečného muzikanta, ale i dokumentaristu tradice, i když nikdy nezapsal jedinou notu.
Když se v roce 1957 poprvé konaly Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou, byl Jožka Kubík hlavní hudební osobností tohoto zrodu. Se svou muzikou vystoupil v prvních ročnících a nastavil laťku kvality a autenticity, kterou se ostatní snažili následovat. Jeho přítomnost byla vnímána jako záruka pravdivosti – dokud hrál Kubík, slavnosti byly tím, čím měly být.
V dalších letech se stal pravidelným účinkujícím slavností. Nehrál proto, aby se zviditelnil – ale proto, že byl přesvědčen, že hudba má být srdcem společenství.
Kubík nevychovával žáky formálně, ale inspiroval celou generaci muzikantů. Mezi jeho nejvýznamnější následovníky patří Martin Hrbáč, pozdější primáš a hlas horňácké muziky. Jeho styl, intonace a přístup k hudbě jsou přímým odrazem mistrova vlivu. Dnes se Kubíkův vliv odráží i v rodinách Kubíků – například v cimbálové muzice Kubíci, kterou vedou jeho vnuci a pravnuci.
Na Horňácku se říkalo málokomu „Majstr“. Kubík si toto oslovení vysloužil respektem, skromností a umem. Lidé mu vykali – a to i v časech, kdy to nebylo zvykem. Po jeho smrti v roce 1978 mu byla odhalena busta u větrného mlýna v Kuželově, kde se dnes konají závěrečné pořady Horňáckých slavností. Ta busta byla zároveň první veřejnou sochou Roma ve střední Evropě – a připomínkou, že mistrovství nezná hranic ani předsudků.
Hudba Jožky Kubíka zní dodnes. V archivech, v nahrávkách, ale hlavně v rukou a hlasech těch, kteří ji dál žijí. Neopakovatelné fráze, vytahovaná smyčcová linka, melancholie v táhlých zpěvech – to vše tvoří kubíkovský styl, který přežívá ve Velké nad Veličkou, v Hrubé Vrbce i na pódiích slavností po celé Moravě.
Jeho odkaz není uzavřený – je otevřený všem, kdo chtějí hudbu chápat jako živý jazyk paměti, radosti a sdílení. A právě v tom je Jožka Kubík víc než legenda. Je součástí horňácké duše.
Čtěte dále:
Číst dál: MFF Strážnice 2026 ve fotografiích: Zákulisí verbířů a...
Strážnice, město v srdci jižní Moravy, si folklor nese v krvi. Vinařství, písně, tance, lidová vyprávění – to vše tu vždy tvořilo nedílnou součást života. Myšlenka vytvořit organizované folklorní slavnosti se objevila již ve 30. letech 20. století, ale teprve po druhé světové válce dostala konkrétní podobu.
Číst dál: Mezinárodní folklorní festival Strážnice: Od skromných...
Když se řekne folklórní fotoreportáž, většina lidí si představí odpolední slunce, pestrobarevné kroje na pódiu a skleničku vína. Kosecké písně v zámeckém parku v Buchlovicích, které se nalézají na Moravském Slovácku, kraje slunce a vína, jsou ale z úplně jiného těsta. Vyžadují totiž od fotografa něco, co většina z nás o víkendu dobrovolně nedělá – budíček před čtvrtou ranní.
Je půl páté ráno. Zámecký park se teprve probouzí z noční tmy a nad trávníkem posetým rozkvetlými kopretinami se líně převaluje ranní mlha. Pro fotografa je tohle magická hodina. Světlo je měkké, chladné a krajina má neopakovatelnou hloubku.
Číst dál: Kosecké písně v Buchlovicích očima Jindřicha Hráčka |...
Číst dál: Keltský kalendář: Tajemství cyklického času a kola roku
Strana 12 z 17
|
|
000005
|
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .