Vítejte v nejrozsáhlejším průvodci světem vína na Moravě. Na webu Verbunk.cz věříme, že moravské vinařství není jen o sklenici nápoje, ale o hlubokém příběhu krajiny, lidí a staleté tradice. Tato kategorie je věnována všem, kteří chtějí proniknout pod povrch a zažít pravou atmosféru prosluněných vinic Slovácka, Pálavy, Mikulovska i Znojemska.
Jižní Morava je krajem, kde se historie píše vínem. Od dob římských legií až po moderní rodinná vinařství urazilo moravské víno dlouhou cestu. Zde najdete vše o tom, jak se v naší krajině snoubí folklór, barevné kroje a cimbálová muzika s poctivou prací ve vinohradu.
Vinařská turistika: Tipy na výlety, cyklostezky a kalendář akcí "Otevřené sklepy".
Škola vína: Jak poznat kvalitu, jak archivovat lahve a co znamenají přívlastky.
Gastronomie: Nejlepší recepty a rady, jak párovat víno s tradiční moravskou kuchyní.
Příběhy vinařů: Rozhovory s lidmi, kteří pro vás tvoří tekuté poklady.
Partneři
V posledních 50 letech došlo na Moravě k významným změnám ve struktuře pěstovaných odrůd révy vinné. Vedle tradičních odrůd byly zavedeny i nové, často vyšlechtěné přímo v České republice, které se přizpůsobily místním podmínkám a obohatily nabídku moravských vín. Následuje přehled hlavních odrůd pěstovaných na Moravě v tomto období:
Veltlínské zelené: Tradiční odrůda s jemnými pepřovými tóny, která zůstává jednou z nejrozšířenějších na Moravě.
Müller-Thurgau: Lehké a svěží víno s jemným muškátovým aroma, velmi oblíbené pro svou nenáročnost.
Ryzlink rýnský: Vysoce ceněná odrůda pro svou schopnost odrážet terroir, s výraznou kyselinkou a ovocnými tóny.
Ryzlink vlašský: Odrůda poskytující vína s vyšší kyselinkou a minerálními tóny, tradičně pěstovaná zejména na Mikulovsku.
Číst dál: Odrůdy vín pěstované na Moravě s posledních 50-ti letech
Partneři
Existuje několik tisíc odrůd vinné révy pěstovaných po celém světě, z nichž každá má své specifické vlastnosti a je přizpůsobena různým klimatickým podmínkám a terroirům. Níže uvádím seznam některých nejznámějších a nejrozšířenějších odrůd:
Bílé odrůdy:
Partneři
Slovácko je nejen krajem folkloru, krojů a tradičních slavností, ale také domovem mnoha starých a téměř zapomenutých odrůd vinné révy. Tyto odrůdy, které kdysi kralovaly moravským vinicím, dnes ustoupily moderním a šlechtěným variantám, ale stále mají své kouzlo. Mnohé z nich vynikají odolností vůči nemocem, mrazům a svou jedinečnou chutí.
Pojďme se podívat na některé staré odrůdy vín, které se kdysi pěstovaly na Slovácku, a přidáme i jednu zvláštní specialitu – révu známou pod lidovým názvem "Bago".
Číst dál: Staré odrůdy vín ze Slovácka – poklady minulosti, které...
Partneři
Vítejte na portálu Víno Morava, kde společně objevujeme skryté poklady našeho vinařství. Dnes se zaměříme na odrůdu, kterou naši dědové familiárně nazývali „Bago“ nebo „Bakův modrý“. Ačkoliv ji v regálech moderních vinoték pod hlavičkou Vína s přívlastkem nenajdete, její stopa v moravské krajině je nesmazatelná.
Baco noir (čti bako nuár) je mezidruhový kříženec (hybrid), který vznikl na konci 19. století ve Francii. Šlechtitel François Baco jej vytvořil křížením evropské révy Vitis vinifera (odrůda Folle Blanche) a americké divoké révy Vitis riparia.
Cílem bylo vytvořit odrůdu odolnou vůči mšičce révokazu, která v té době pustošila evropské vinice. Do tehdejšího Československa se dostala v meziválečném období a rychle zdomácněla především na Slovácku, v okolí Vracova, ale i na Vysočině.
Lidový název „Bago“ vznikl zkomolením jména šlechtitele. Tato přezdívka se vžila natolik, že v mnoha obcích dodnes lidé ani netuší, že jejich pergolu zdobí světoznámý francouzský hybrid.
Baco noir je fenoménem mezi Vinnou révou. Pokud hledáte rostlinu, která přežije i v drsnějších podmínkách, je "Bago" jasnou volbou.
Růst a vitalita: Odrůda se vyznačuje extrémně bujným růstem. Je schopna pokrýt obrovské plochy, což dokazuje i unikátní nález z Třebíče, kde jeden keř starý přes 50 let dosahuje délky neuvěřitelných 70 metrů.
Odolnost: Je vysoce rezistentní vůči mrazu a padlí. Díky genům americké révy nevyžaduje téměř žádnou chemickou ochranu, což z ní činí ideálního kandidáta pro ekologické pěstování.
Plodnost: Plodí pravidelně a bohatě. Bobule jsou malé, tmavě modré až černé, s barvivy nejen ve slupce, ale částečně i v dužině (tzv. barvířka).
Zde se dostáváme k tématu Výroba a legislativa. Pokud se zajímáte o oficiální prodej vína, narazíte u Baco noir na právní bariéry.
Státní odrůdová kniha: Baco noir není zapsána ve Státní odrůdové knize ČR. To znamená, že z ní nelze vyrábět vína s označením odrůdy za účelem prodeje jako „jakostní víno“ nebo „víno s přívlastkem“.
Klasifikace: Evropská legislativa historicky omezovala pěstování hybridů pro komerční výrobu vína kvůli snaze o zachování kvality a tradice čisté Vitis vinifera.
Současný status: Dnes se Baco noir vyskytuje buď jako dekorativní rostlina u domů a v zahradách, nebo jako součást produkce naturálních vinařů (např. Richard Stávek), kteří se zaměřují na autentická vína vyráběná tradičními postupy bez ambice na oficiální certifikaci.
Zajímavost: Víno z Baco noir má specifický charakter – bývá velmi tmavé, s vysokým obsahem kyselin a aroma připomínajícím lesní ovoce, bezinkový džem nebo někdy i jemné tóny kouře a divokosti (tzv. „liščina“).
Uvažujete o tom, jak založit vinici a zahrnout do ní i historické prvky? Ačkoliv pro komerční výsadbu zvolíte spíše registrované rezistentní odrůdy (PIWI), Baco noir může mít ve vašem projektu své místo.
Výběr stanoviště: Bago snese i horší půdy, ale miluje slunce. Ideální je pro zastínění teras nebo jako živý plot.
Příprava půdy: Navzdory nenáročnosti doporučujeme hloubkovou rigolaci a organické hnojení před výsadbou.
Vedení: Vzhledem k bujnému růstu volte vysoké vedení na pergolách nebo drátěnkách. Počítejte s tím, že rostlina bude potřebovat hodně prostoru.
Ekologický přístup: Pokud chcete jít cestou udržitelných Vín, Baco noir je skvělým trenažérem. Nepotřebuje herbicidy ani fungicidy.
Čtěte dále:
Partneři
Víte, že nejstarší vinný keř na světě má přes 450 let a stále každý rok rodí hrozny?
Tento keř, známý jako Stará réva (Stara trta), roste na fasádě domu ve slovinském městě Maribor.
Podle dendrologických analýz a historických záznamů byl vysazen v 2. polovině 16. století – tedy ještě za dob, kdy Evropu sužovala Osmanská říše a začínala éra reformace.
Réva je oficiálně zapsaná v Guinnessově knize rekordů jako nejstarší na světě.
Dodnes plodí hrozny – odrůdy zvané Žametovka, která se používá k výrobě velmi limitovaného vína.
Ročně se z ní vyrobí pouze asi 25 lahviček vína o objemu 250 ml – ty se věnují prezidentům, hlavám států a dalším výjimečným osobnostem.
Přímo vedle keře se nachází Dům Staré révy (Hiša Stare trte) – vinařské muzeum, galerie i místo konání slavností vína.
Každý podzim se v Mariboru koná Vinobraní Staré trte, při kterém je sklízeno těch pár vzácných hroznů.
Réva je symbolem dlouhověkosti, péče a tradice. Tento keř přežil války, požáry, politické změny i modernizaci – a přesto každé léto vyraší nové listy a na podzim dozrají hrozny.
Je to živoucí důkaz, že víno není jen nápoj, ale součást kulturního dědictví lidstva.
Čtěte dále:
Partneři
Víno je považováno za jeden z nejpřirozenějších alkoholických nápojů, jehož základem jsou jen hrozny a kvašení. Ale jaká je skutečnost? Co všechno víno smí obsahovat podle zákona? A co naopak do vína rozhodně nepatří? Tento článek vám přináší podrobný přehled pravidel, povolených látek i mýtů kolem složení vína.
Podle evropského i českého vinařského zákona je víno:
"Alkoholický nápoj vyrobený výhradně kvašením čerstvých hroznů nebo hroznové šťávy bez přídavku alkoholu."
Z toho vyplývá:
Víno se nevyrábí destilací ani dolihováním (to je portské, vermut apod.).
Základní surovina je výhradně vinná réva (Vitis vinifera).
Vína se nesmí míchat s jinými ovocnými šťávami, pokud nejsou aromatizovaná nebo ovocná.
I když si mnozí představují, že víno je jen „šťáva z hroznů“, skutečnost je složitější. Vinaři mají podle zákona povoleno používat různé technologické pomocné látky a stabilizátory – vždy v přesně stanovených limitech.
| Skupina látek | Příklady a poznámky |
|---|---|
| Oxid siřičitý (SO₂) | Konzervant proti oxidaci a bakteriím. Povolen max. 150–200 mg/l. Musí být uvedeno na etiketě: „Obsahuje siřičitany“. |
| Kvasinky | Vlastní nebo selektované (ušlechtilé) kvasinky pro řízené kvašení. |
| Želatina, bentonit, vaječný bílek | Látky k čiření vína – odstranění kalu, tříslovin nebo barviv. |
| Kyseliny (např. vinná, citrónová) | K úpravě kyselosti v horkých ročnících. |
| Cukr (u stolních a jakostních vín) | V omezeném množství k doslazení moštu – nikoli vína! (tzv. dokvasné přizásobení). |
| Guma arabská, kyselina askorbová | Stabilizace barvy a chuti. |
| Aktivní uhlí | K odstranění pachů nebo přebytečné barvy. |
🟡 Všechny tyto látky jsou povolené, běžně používané a zdravotně bezpečné, pokud jsou použity v zákonných limitech.
Existují látky, které jsou pro víno zcela zakázané, protože buď deformují jeho charakter, nebo představují zdravotní riziko.
| Zakázané | Důvod |
|---|---|
| Přídavek alkoholu | Víno nesmí být dolihováno – to je jiné označení (např. portské). |
| Barviva a aromata | Nelze přidávat žádná umělá nebo přírodní aromata – výjimkou jsou aromatizované nápoje (vermut, ovocné víno). |
| Sladidla (sacharín, aspartam apod.) | Víno nelze dosladit umělými sladidly – pouze přirozeným zbytkovým cukrem z hroznů. |
| Lihoviny, barviva, konzervanty (např. sorban draselný) | Všechny tyto přísady jsou mimo zákon pro standardní víno. |
| Přídatné ovoce, med, byliny | Do běžného vína nesmějí být přidány. Takový nápoj už se označuje jinak (např. ovocné víno, aromatizovaný vinný nápoj). |
| Syntetické enzymy a GMO kvasinky | Geneticky upravené organismy nejsou povoleny. |
Obsah alkoholu (% obj.)
Objem (např. 0,75 l)
Název vinařství / výrobce
Vinařská oblast (u jakostních vín)
Ročník a odrůda (pokud je uvedena)
Označení jakosti (např. pozdní sběr)
Upozornění na siřičitany („Obsahuje siřičitany“ – pokud >10 mg/l)
Někteří vinaři používají označení čisté víno, naturální víno, víno bez síry, bio víno apod. Tato vína:
často neobsahují žádné přidané látky, nebo jen minimum,
nejsou chemicky čiřena, nefiltrovaná,
mohou mít kratší trvanlivost a specifický vzhled (např. zákal),
vyrábějí se bez stabilizace a síření, nebo s minimem SO₂,
vyžadují větší péči a často je potřeba je rychleji vypít.
✅ Víno může obsahovat:
přírodní kvasinky, síru, čistící a stabilizační látky (v přísně regulovaných dávkách),
žádná z těchto látek nesmí změnit charakter vína nebo ohrozit zdraví.
❌ Víno nesmí obsahovat:
umělá barviva, příchutě, lihoviny, sladidla, přídavné ovoce, éčka, GMO.
🔍 Čtěte etiketu a zajímejte se o původ – u přívlastkových vín a vín z menších vinařství máte vyšší šanci na kvalitní a čistý produkt.
Složení vína je přísně hlídáno a regulováno. Většina tuzemských vinařů dbá na kvalitu a transparentnost. Pokud chcete pít skutečně poctivé víno, hledejte odrůdová vína s přívlastkem, ideálně z jednoho vinařství, a nechte si poradit. Čisté víno není jen o surovinách – je to i o poctivém přístupu a lásce k řemeslu.
Partneři
Slavnosti vína, folklóru a pohostinnosti v srdci vinařského kraje
Vinobraní na Moravě nejsou jen oslavou sklizně hroznů – jsou to především dny plné radosti, barev, lidové hudby, krojovaných průvodů a skvělého vína. Každé město, každá vinařská oblast slaví po svém, ale jedno mají společné: neopakovatelnou atmosféru a silné propojení s tradicemi.
Morava se v době vinobraní mění na jedno velké slavící území. Od Pálavy po Slovácko se konají desítky akcí, ale některé z nich se staly natolik známými, že lákají návštěvníky z celé Evropy. Pojďme se podívat na ta největší a nejznámější vinobraní na Moravě, která by si milovník vína a folklóru rozhodně neměl nechat ujít.
📍 Termín: začátek září
📌 Okres Břeclav, vinařská oblast Mikulovská
Pálavské vinobraní patří mezi největší vinařské slavnosti v republice. Každoročně se Mikulov promění ve město plné vůní, chutí a historických scén. Samotné město, obklopené vinohrady a pod ochranou mohutného Svatého kopečku, nabízí jedinečné kulisy.
🟣 Hlavní lákadla:
💡 Zajímavost: Slavnostní ceremoniál před mikulovským zámkem přitahuje každý rok tisíce diváků. Večer vrcholí velkolepým ohňostrojem nad Svatým kopečkem.
📍 Termín: druhý víkend v září
📌 Znojmo, vinařská oblast Znojemská
Znojemské vinobraní je skutečný gigant mezi slavnostmi vína. Více než 80 000 návštěvníků, historický průvod s králem Janem Lucemburským, šermířské turnaje, trhy, koncerty, otevřené sklepy – to vše nabízí Znojmo během jednoho nabitého víkendu.
🟢 Na co se můžete těšit:
🍇 Tip pro návštěvníky: Navštivte znojemské podzemí – tajemnou síť sklepů a chodeb pod městem, která v době vinobraní ožívá speciálními prohlídkami a degustacemi.
📍 Termín: začátek září
📌 Slovácko, okres Uherské Hradiště
Toto vinobraní je především oslavou lidové kultury, tradic a folklóru. Každoročně se město Uherské Hradiště stává místem setkání desítek krojovaných souborů z celé Moravy i Slovenska. Tisíce návštěvníků přicházejí zažít ryzí slováckou atmosféru, ochutnat víno z místních sklepů a stát se na chvíli součástí života zdejších lidí.
🔴 Co tu zažijete:
🌿 Zážitek: Pokud hledáte autenticitu a hlubší poznání moravských tradic, toto vinobraní je ideální. Je to skutečné srdce Slovácka.
📍 Termín: konec září
📌 Valtice, Lednicko-valtický areál, okres Břeclav
Valtice, označované jako hlavní město vína, pořádají elegantní vinobraní, které kombinuje zámeckou noblesu s vinařskou uvolněností. Oproti velkým slavnostem je valtické vinobraní komornější, ale o to příjemnější pro milovníky kvalitního vína.
🔵 Hlavní atrakce:
💎 Perla: Spojte návštěvu vinobraní s prohlídkou Lednicko-valtického areálu – zapsaného na seznam UNESCO.
📍 Termín: srpen/září
📌 Velké Pavlovice, okres Břeclav
Menší, ale velmi přátelské vinobraní s důrazem na místní komunitu. Ideální pro ty, kdo hledají rodinnou atmosféru, ochotné vinaře a kvalitní burčák přímo ze sklepa.
🟡 Program a atmosféra:
🚲 Tip: Přijeďte na kole po Moravské vinné stezce, která spojuje desítky vinařských obcí v okolí.
Sezóna vinobraní začíná koncem srpna a vrcholí během září. Doporučujeme:
Moravská vinobraní nejsou jen slavnostmi vína – jsou oslavou života, tradic a pohostinnosti. Každé má svůj osobitý ráz: od historické pompéznosti Znojma přes folklorní duši Slovácka až po klidné elegance Valtic.
Ať už si vyberete kterékoli, čeká vás nezapomenutelný zážitek, který pohladí všechny smysly.
Čtěte dále:
Partneři
Mikulov je srdcem vinařství na jižní Moravě a jeho vína patří mezi nejlepší v České republice i ve střední Evropě. Díky unikátním klimatickým podmínkám, vápencovému podloží Pálavy a dlouhé tradici vinařství, zde vznikají výjimečná vína, která si získala oblibu nejen mezi místními vinaři, ale i na mezinárodní úrovni.
👉 Rodinné vinařství s dlouhou tradicí a láskou k řemeslu.
👉 Zaměřuje se na tradiční moravské odrůdy, jako jsou Ryzlink vlašský, Sauvignon, Pálava a Rulandské modré.
👉 Jejich vína se vyznačují harmonií chutí, minerálním charakterem a vynikající archivační schopností.
👉 Důraz na přírodní metody pěstování révy a minimální zásahy při výrobě vína, což zajišťuje čistotu a autenticitu chutí.
Partneři
Sklenky cinkají, vína se nalévají, tabulky se plní. Všechno probíhá tak, jak má – pečlivě, soustředěně, s chutí i respektem.
Vzorky jsou seřazené, čísla na stolech, žádné etikety. Jen víno, jeho vůně, chuť a dojem.
Ale i tak se občas stane, že někomu něco připadá povědomé.
Kdo dělá víno delší dobu, ví, že každé má svůj výraz. A ten se neztratí.
Styl práce ve sklepě, způsob školení, odrůdy, které člověk pěstuje roky – to všechno se promítne i do chuti.
A tak není těžké občas při ochutnávce narazit na víno, které „něco připomíná“.
Čtěte dále:
Partneři
Zatímco globální vinařský svět neustále hledá inovace – od zrání na dně oceánů až po Víno ve vesmíru – existuje jedno místo, kde se čas zastavil v nejlepším slova smyslu. Gruzie, ležící na pomezí Evropy a Asie, není jen další vinařskou destinací. Je to místo, kde se zrodila samotná kultura pěstování Vinné révy. Archeologické důkazy potvrzují, že zdejší obyvatelé vyráběli víno již 6 000 let před naším letopočtem, což z Gruzie činí oficiální kolébku vinařství s nepřerušenou tradicí trvající přes 8 000 let.
Srdcem gruzínského vinařství je kvevri (nebo také qvevri). Tato monumentální hliněná nádoba, jejíž objem se pohybuje od stovek až po několik tisíc litrů, představuje jeden z nejdůmyslnějších vynálezů v historii Výroby vína.
Kvevri není obyčejný keramický hrnec. Je vyrobena ze specifického druhu hlíny s vysokým obsahem stříbra a dalších minerálů, které mají přirozené antiseptické vlastnosti. Vnitřek nádoby se po vypálení tradičně vymazává včelím voskem, což zajišťuje jemnou mikroporéznost, ale zároveň zabraňuje prosakování vína do stěn. Tento proces je nesmírně náročný na trpělivost a preciznost – vlastnosti, které zdůrazňujeme i v naší sekci Rok ve vinohradu při popisu práce s mladým vínem.
Proč se gruzínští vinaři rozhodli své poklady zakopávat pod zem? Důvody jsou čistě praktické a vysoce vědecké, i když vznikly dávno před moderní laboratoří:
Absolutní termoregulace: Půda v hloubce několika metrů funguje jako přírodní klimatizace. Udržuje konstantní teplotu, která je klíčová pro pomalou fermentaci i následné Skladování a archivaci.
Gravitační čištění: Díky specifickému kónickému tvaru kvevri (zužující se dno) se veškeré kaly a sedimenty přirozeně usazují v nejnižším bodě. Víno nad nimi zůstává čisté a čiré i bez agresivní filtrace.
Ochrana před oxidací: Zakopání do země minimalizuje kontakt s kyslíkem a světlem, což jsou dva největší nepřátelé kvality každého Vína.
Gruzínská metoda je unikátní tím, že bílá vína kvasí společně se slupkami, semínky a někdy i třapinami (tzv. deda neboli matka vína). Tento postup, který detailněji rozebíráme v rubrice Do hloubky s vínem, dává vzniknout tzv. jantarovým nebo oranžovým vínům.
Tato vína jsou:
Strukturní a plná: Díky dlouhé maceraci obsahují vysoké množství tříslovin (taninů), což je u bílých vín nezvyklé.
Aromaticky komplexní: Vůně připomíná sušené meruňky, vlašské ořechy, med a podzimní listí.
Gastronomicky univerzální: V sekci Víno a jídlo bychom je doporučili k tučným masům, kořeněným pokrmům nebo tradičním gruzínským sýrům.
V roce 2013 byla gruzínská metoda kvevri zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO. To vyvolalo obrovskou vlnu zájmu mezi naturálními vinaři po celém světě. Dnes najdeme kvevri v Itálii (např. u legendárního Josko Gravnera), ve Francii i v USA.
I na Moravě se k této tradici vrací čím dál více progresivních vinařů, jako je Richard Stávek, kteří se zaměřují na Moravské vinařské poklady vyráběné s minimálními zásahy. Tato cesta k udržitelnosti je jedním z hlavních témat našich Nových trendů v pěstování.
Pokud zvažujete, Jak založit vinici nebo jakým směrem se vydat ve vlastní výrobě, podívejte se na srovnání různých stylů zrání:
| Styl zrání | Původ/Kontext | Výsledek v chuti | Filozofie |
| Kvevri (Gruzie) | Tradiční podzemí | Jantarová barva, robustnost, taniny | Úplný návrat k přírodě |
| Podmořské zrání | Moderní mořské dno | Jemnost, mineralita, specifický tlak | Technologický experiment |
| Betonová vejce | Moderní enologie | Čistota ovoce, mikrooxidace bez vlivu dřeva | Design a aerodynamika |
| Francouzský barrique | Bordeaux/Burgundsko | Vanilka, toast, kouřové tóny | Klasická elegance a prestiž |
Gruzie nás učí, že nejmodernější technologie nemusí být vždy ta nejlepší. Respekt k půdě, kvasinkám, které přináší sama příroda, a trpělivost jsou hodnoty, které prosazujeme i na Víno Morava. Ať už se rozhodnete pro klasické https://verbunk.cz/domu/vino-a-vinice/vina/moravske-vinarske-poklady, nebo sáhnete po láhvi z kvevri, pamatujte, že ve sklenici nepijete jen mošt, ale 8 000 let lidské historie.
Množení a roubování révy vinné: Jak připravit sazenice pro vaši budoucí "kvevri" vinici?
Zajímavosti v okolí: Kteří moravští vinaři již kvevri používají a kde je můžete navštívit?
Víno jako investice: Proč ceny špičkových kvevri vín na světovém trhu neustále rostou?
Zaujala vás metoda kvevri? Mohu vám připravit seznam konkrétních moravských vinařství, která tyto nádoby používají, nebo se podíváme na detailní návod, jak vyrobit víno metodou dlouhé macerace?
Čtěte dále:
Partneři
V dnešní době, kdy vinařství zažívá vlnu návratu k tradicím i experimentům, existují postupy, které jsou tak vzácné a náročné, že je zvládne jen málokdo. Jedním z nich je výroba pravého Ledového vína – ice wine (německy Eiswein). Přestože se s tímto pojmem v sekci Vína občas setkáme, originální metoda, jakou se pyšní Kanada nebo Německo, se v České republice stává kvůli oteplování planety takřka nedosažitelným unikátem.
Ledové víno je přirozeně sladký skvost, který vzniká z hroznů sklizených a lisovaných výhradně ve zmrzlém stavu. Aby mohla být šťáva legálně označena jako ledová, musí teplota při sklizni klesnout alespoň na -7 °C (v Kanadě je norma ještě přísnější, až -8 °C).
Při této teplotě voda v bobulích krystalizuje do podoby ledu. Během lisování zůstává led v lisu, zatímco ven vytéká pouze extrémně koncentrovaná šťáva – esence plná cukru, ušlechtilých kyselin a aromat. Výsledkem je silně extraktivní víno s bohatým tělem, které v rámci Průvodce výběrem vína řadíme k absolutní špičce dezertních specialit.
Pokud vás zajímá Výroba a legislativa, u ledového vína jsou pravidla neúprosná. Celý proces je hazardem, který vyžaduje pevné nervy:
Ochrana úrody: Po běžné sezóně sklizně se vybrané hrozny (často odrůdy Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené) nechají na vinici. Musí být chráněny sítěmi proti špačkům a zvěři.
Čekání na mráz: Vinaři bedlivě sledují meteorologické radary. Jakmile v noci udeří mráz, nastává okamžitá mobilizace. Pokud teplota stoupne dříve, než je vylisováno, celá snaha je zmařena.
Noční sklizeň: Sběr probíhá často mezi druhou a pátou hodinou ranní. Vše se dělá ručně v mrazu, který zalézá za nehty.
Extrémně nízký výnos: Zatímco u běžného Vína je výtěžnost vysoká, u ledového vína z 10 kg hroznů získáte třeba jen 1 litr vzácného nektaru.
Dlouhá fermentace: Kvůli obrovské koncentraci cukru kvasinky pracují velmi pomalu. Kvašení v nerezových tancích nebo sudech může trvat i několik měsíců.
Ačkoliv historicky měla Morava pro tento typ Vinné révy dobré podmínky, současná situace je kritická:
Klimatické změny: Zimy jsou mírnější. Často se stává, že kýžený mráz -7 °C přijde až v lednu nebo únoru, kdy už jsou hrozny na keřích shnilé nebo opadané.
Vysoké riziko: Vinař riskuje celou úrodu bez záruky výsledku. Mnozí proto raději volí jistotu a vyrábějí Moravské vinařské poklady typu výběr z bobulí.
Ekonomická náročnost: Náklady na ruční noční práci a minimální výtěžnost šroubují cenu lahví (obvykle o objemu 0,2 l nebo 0,375 l) do tisíců korun.
Pokud chcete ochutnat to nejlepší, vaše cesty by měly směřovat do oblastí, kde je mráz jistotou:
Kanada (Ontario, Niagara): Světová jednička, kde je klima pro ledová vína stabilní a ideální.
Německo (Mosel, Rheingau): Kolébka Eisweinu, kde se drží nejpřísnějších tradičních postupů.
Jak založit vinici – Které odrůdy jsou vhodné pro pozdní sběry a ledová vína?
Skladování a archivaci – Jak dlouho vydrží ledové víno ve vašem archivu?
Víno jako investice – Proč jsou vzácná ledová vína skvělým sběratelským artiklem?
Chtěli byste se dozvědět více o rozdílu mezi ledovým a slámovým vínem, nebo vás zajímá, které konkrétní ročníky na Moravě byly pro "ledovky" nejúspěšnější?
Čtěte dále:
Partneři
Svět vína je plný příběhů, které sahají hluboko do historie i vysoko ke hvězdám. Na našem portálu Víno Morava se věnujeme všemu, co souvisí s Vinnou révou, ale občas neuškodí podívat se i za hranice našich vinohradů. Připravili jsme pro vás výběr deseti zajímavostí, které změní váš pohled na každou sklenku.
Zvuk vína při nalévání není náhoda – tvoří ho vibrace vzduchu v hrdle láhve a každý typ vína zní trochu jinak. Pokud se chcete naučit, jak tento „zpěv“ správně vnímat, navštivte našeho Průvodce výběrem vína, kde se dozvíte více o senzorické analýze.
Láhev Romanée-Conti 1945 se v roce 2018 vydražila za téměř 13 milionů Kč. Pro mnohé je Víno jako investice fascinujícím oborem. Pokud vás láká budování vlastní sbírky, podívejte se na naše tipy pro Skladování a archivaci, které jsou pro hodnotu vína klíčové.
Vinařská historie v Gruzii sahá až 8 000 let zpět. Dodnes tam víno zraje v hliněných nádobách zakopaných v zemi – kvevri. Tato metoda dnes inspiruje i Nové trendy v pěstování, kdy se vinaři vracejí k naturálním postupům bez zbytečné chemie.
Francouzi poslali v roce 2019 do vesmíru 12 lahví Bordeaux. Po návratu chutnalo jemněji a komplexněji. Ačkoliv na Moravě zatím do vesmíru nelétáme, sekce Do hloubky s vínem vám odhalí, jak chemické procesy během zrání ovlivňují chuť v našich sklepích.
Některá vinařství nechávají zrát víno na dně moře – stabilní teplota, tma a tlak prý napomáhají jeho chuti. U nás na Moravě sice moře nemáme, ale naše Moravské vinařské poklady zrají v unikátních pískovcových a cihlových sklepech, které nabízejí podobně stabilní podmínky.
V Thajsku existuje víno, které prochází trávicím traktem slonů. Hrozny z fermentovaných výkalů mají prý jedinečné aroma! My v sekci Víno a jídlo raději zůstáváme u tradičnějších párování, ale tato kuriozita ukazuje, jak kreativní dokáže vinařství být.
Napoleon Bonaparte pil denně víno Gevrey-Chambertin. Věřil, že mu dodává sílu a odvahu. Pokud i vy hledáte víno, které má charakter, prozkoumejte naše tipy na Vinnou révu a její odrůdové variace, které formovaly dějiny.
Ve středověku se vinice sázely podle lunárního kalendáře – a někteří vinaři to dodržují dodnes. Pokud vás zajímá, jak vypadá práce vinaře během celého roku, nahlédněte do sekce Rok ve vinohradu.
Mnich Dom Pérignon chtěl původně zabránit bublinkám ve víně – a místo toho vytvořil slavné Champagne. Dnes je Výroba a legislativa mnohem přísnější a přesně definuje, co může být označeno za sekt a co za tiché víno.
Na ekologických vinicích se hlemýždi používají místo herbicidů – spásají nežádoucí rostliny mezi keři révy. Ekologie je velké téma i u nás. Pokud uvažujete o tom, Jak založit vinici šetrnou k přírodě, inspirujte se v našich článcích o udržitelném hospodaření.
Svět vína je nekončící studnice znalostí. Prozkoumejte naše další rubriky:
Zajímavosti v okolí – Kam vyrazit za nejlepšími moravskými sklípky?
Množení a roubování révy vinné – Jak si vypěstovat vlastní sazenice?
Vědomé vztahy a láska – Protože víno nejlépe chutná ve dvou.
Líbil se vám tento článek? Mohu pro vás připravit detailního průvodce o tom, jaká "vína jako investici" se vyplatí sledovat právě v roce 2026?
Čtěte dále:
Partneři
Od hliněných nádob po kvasinkové závoje – víno jako odraz kultury, historie i odvahy
Víno – jeden z nejstarších nápojů lidstva – nevzniká všude stejně. Každý region má své tradice, podmínky, a často i naprosto odlišné přístupy k výrobě. Zatímco někde pěstují hrozny v tisícileté kontinuitě, jinde se inovuje, experimentuje a vznikají nové styly. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co vinařský svět nabízí – a možná objevíš způsoby, o kterých jsi dosud vůbec neslyšel.
Gruzínské vinařství je považováno za kolébku vína – archeologické nálezy dokazují výrobu vína už před více než 8 000 lety. Typickou metodou je kvevri (někdy také qvevri nebo churi) – velká hliněná nádoba, často o objemu 500–2 000 litrů, která se zakopává do země, aby se udržovala stabilní teplota.
Hrozny – včetně slupek, semen a často i stopek – se do nádoby vloží a víno se nechá samovolně kvasit bez přidaných kvasinek. Kvašení trvá několik týdnů, následné zrání v kvevri může trvat měsíce. Výsledné víno má hlubokou barvu (často jantarovou u bílých odrůd), výrazné taniny a minerální, zemitý charakter.
Kvevri vína se často řadí mezi tzv. oranžová vína, a jsou dnes velmi populární mezi milovníky autentických, přírodních vín.
V srdci Francie, v malebné oblasti Jura, vzniká jedno z nejpodivuhodnějších vín světa – Vin Jaune („žluté víno“). Vyrábí se výhradně z odrůdy Savagnin, která se sbírá pozdě a má vysoký obsah kyselin.
Zvláštnost tkví ve způsobu zrání. Po fermentaci se víno nalije do starých dubových sudů, které se nenaplní až po okraj – úmyslně. Víno pak zraje nejméně 6 let a 3 měsíce, během nichž se na hladině utvoří kvasinková vrstva (voile), která brání úplné oxidaci, ale zároveň umožňuje vývoj charakteristických tónů.
Výsledné víno je silně ořechové, suché, pikantní a velmi specifické – milované znalci, odmítané laiky. Podobně jako sherry, ale bez dolihování.
Portské víno je synonymem sladkého, fortifikovaného vína. Vzniká v údolí řeky Douro v Portugalsku. Tajemství výroby spočívá v přerušení fermentace pomocí vinného destilátu (aguardente), čímž se zastaví kvašení a zachová se přirozený cukr z hroznů.
Víno se pak zraje několik let – buď v sudech, nebo lahvích, a rozděluje se na různé styly (Ruby, Tawny, Vintage…). Výsledkem je plné, sladké, kořenité víno s vysokým obsahem alkoholu (okolo 19–20 %).
Portské bylo původně vytvořeno, aby přežilo dlouhé plavby – dnes je z něj ikonický nápoj vhodný k sýrům, čokoládě i jako digestiv.
Sherry, typické pro oblast Jerez de la Frontera ve Španělsku, vzniká složitým procesem, který zahrnuje kvasinkovou vrstvu zvanou „flor“, víceúrovňový systém zrání („solera“), a často i dolihování (přidání destilátu).
Existuje celá řada stylů sherry – od lehkého, suchého Fino (zrající pod flor) přes Amontillado (část zrání pod flor, část bez něj), až po bohaté, ořechové a oxidované Oloroso nebo extrémně sladké Pedro Ximénez, vyráběné ze sušených hroznů.
Každý styl má jiný charakter, ale všechny mají jedno společné – hlubokou komplexnost a osobitost, která nemá v jiném vinařském světě obdoby.
V oblasti Valpolicella (severní Itálie) se vyrábí Amarone – suché, silné červené víno z přesušených hroznů. Po sklizni se hrozny odrůd Corvina, Rondinella a Molinara suší až 3 měsíce na roštech v dobře větraných podkrovích.
Během sušení ztrácejí vodu, a tím se koncentrují cukry a aromatické látky. Kvašení je pomalé a dlouhé, často trvá i přes měsíc. Výsledné víno má vysoký alkohol (15–17 %), plnou strukturu a tóny zralého ovoce, hořké čokolády, kávy a tabáku.
Je to víno pro dlouhé zrání – a dlouhé večery.
Tokajské víno z Maďarska je považováno za jedno z nejlepších dezertních vín světa. Základ tvoří hrozny napadené tzv. ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, která odpařuje vodu z bobulí a koncentruje cukry.
Tyto hrozny se pak přidávají do základního vína v přesném poměru (tzv. putně) a celý proces je zakončen dlouhým zráním v dubových sudech. Výsledné víno je sladké, ale s vysokou kyselinou, má tóny medu, sušených meruněk, rozinek a šafránu.
Tokajské Aszú je nápoj králů – a právem.
Oranžová vína vznikají metodou typickou pro červená vína – tedy kvašením bílých hroznů na slupkách. Získávají tak jantarovou barvu, vyšší třísloviny a zemitou chuť.
Nejde o novinku – právě naopak. Jde o návrat ke starověkým postupům, dnes znovu objevený vinaři ve Slovinsku, Rakousku, Itálii, ale i na Moravě. Oranžová vína bývají naturální, nefiltrovaná, bez síry – a hodí se k delikátním pokrmům i k přemýšlení.
Ačkoli technicky nejde o víno, saké si zaslouží zmínku. Vyrábí se z rýže, vody a speciální plísně koji, která rozkládá škroby na cukry – a ty se následně fermentují.
Proces je komplikovaný, přesný a kulturně hluboce zakořeněný. Výsledkem je jemný, hladký, elegantní nápoj s nižší kyselinkou a vyváženou chutí. Pije se studený i teplý, a v Japonsku je součástí rituálů i běžného života.
Každá z těchto metod ukazuje, že víno není jen produkt, ale příběh. V některých případech příběh tisíciletý, jinde inovace posledních dekád. Co mají všechny společné? Odvahu nechat hrozny vyprávět – různými jazyky, vůněmi, barvami i texturami.
Čtěte dále:
Partneři
Dnes je šampaňské symbolem luxusu, oslav a elegance. Ale jeho vznik? Čistá náhoda!
Původně si francouzští vinaři přáli přesný opak – chtěli zabránit vzniku bublinek ve víně.
V 17. století se vinaři v regionu Champagne snažili vyrábět klidné (tedy nebublající) bílé víno z modrých hroznů odrůdy Pinot Noir. Kvůli chladnému klimatu však víno často neprokvasilo úplně, a když bylo na jaře uzavřeno do láhví, kvasinky znovu "ožily" a vytvořily oxid uhličitý – bublinky.
To způsobovalo:
💥 praskání lahví ve sklepích
🍾 vystřelování korků
😬 a celkově „nežádoucí“ perlení vína
Na scénu vstupuje slavný benediktinský mnich Dom Pérignon (1638–1715), který působil v opatství Hautvillers. Jeho původním cílem bylo právě bublinky odstranit, ale nakonec se mu povedlo něco jiného – zdokonalil výrobu šumivého vína.
Vybral ideální odrůdy
Zlepšil lisování a míchání
Zavedl použití silnějších skleněných lahví a voskování korků
A hlavně: naučil se ovládnout druhotné kvašení
A právě díky němu se šumivé víno z Champagne proměnilo ze „závady“ v žádanou delikatesu.
V 18. století už bylo šampaňské fenoménem – milovali ho aristokraté, královské dvory i literáti. Vznikla nová etiketa servírování, nová sklenice – flétna – a ze šumivého vína se stal kulturní symbol oslav.
Šampaňské je krásným příkladem toho, že někdy ty nejlepší věci vzniknou úplně neplánovaně. Co bylo kdysi vinařskou noční můrou, se dnes lije do sklenic při těch nejvýznamnějších chvílích života.
Čtěte dále:
Partneři
Když se řekne „zrání vína“, většině z nás se vybaví starý vinný sklep, dubové sudy, tlumené světlo a vůně dřeva. Ale co kdybychom vám řekli, že některá vína dnes zrají hluboko pod mořskou hladinou? Ano, opravdu – víno na dně moře není jen nápad z filmu o pirátech, ale stále populárnější trend mezi moderními vinaři.
První pokusy s podvodním zráním vína začaly jako experiment. Vinaři si všimli, že láhve vína nalezené ve vracích starých lodí měly mimořádně dobré vlastnosti – jemnější chuť, hladší strukturu a zajímavý buket. To přivedlo některé odvážné vinaře k myšlence: co kdybychom víno vědomě ukládali do moře?
Láhve vína jsou pevně uzavřeny, často navíc chráněny voskem, a uloženy do speciálních kovových klecí. Ty se následně ponoří několik metrů pod hladinu moře – většinou mezi 10 až 60 metry. V hloubce panují ideální podmínky pro zrání:
Stálá teplota: moře si drží stabilní teplotu, často kolem 10–14 °C.
Tma: hlubiny moře chrání víno před slunečním světlem.
Tlak: vyšší tlak může ovlivnit vývoj aroma vína a jeho zrání.
Pohyb vody: jemné vlnění může způsobit mikrooxidaci, která vínu prospívá.
Po několika měsících (někdy i letech) je víno vytaženo zpět na břeh, často obalené mořskými mušlemi, řasami nebo korýši – každá láhev je originál.
Tato metoda není omezena jen na jeden region – podmořské sklepy najdeme například ve Francii (např. Bordeaux nebo Champagne), ve Španělsku, Itálii, Řecku, ale také v Chorvatsku nebo Slovinsku. Některé vinařství se na tuto techniku dokonce specializují a prodávají své „mořské víno“ jako exkluzivní produkt pro sběratele nebo gurmány.
Podle odborníků i milovníků vína může podmořské zrání skutečně změnit chuťový profil vína – často bývá jemnější, zaoblenější, s komplexnějším aroma. Kritici ale upozorňují, že to není kouzelný trik, který z běžného vína udělá zázrak – základem musí být stále kvalitní surovina a poctivá práce vinaře.
Víno zrající v moři dnes představuje nejen chuťový zážitek, ale také marketingový tahák. Každá láhev má příběh, dobrodružství, trochu romantiky i špetku tajemství. A kdo by nechtěl ochutnat víno, které se několik měsíců houpalo v hlubinách oceánu?
Čtěte dále:
Partneři
Víno je po tisíciletí spojeno s oslavami, kulturou a uměním. Ale co se stane, když se víno vydá tam, kam se většina nápojů nikdy nedostane – do vesmíru? Právě to se rozhodla zjistit skupina francouzských vědců a vinařů, kteří vyslali 12 lahví vína na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Nešlo o extravagantní gesto, ale o seriózní vědecký experiment, který přinesl překvapivé poznatky.
V roce 2019 zahájila společnost Space Cargo Unlimited neobvyklý projekt: poslat do vesmíru víno z prestižního regionu Bordeaux a sledovat, jak na něj působí prostředí s mikrogravitací, radiací a úplně jinými podmínkami než na Zemi.
Do vesmíru bylo vysláno:
12 lahví vína Château Pétrus 2000 – jedné z nejdražších značek na světě
320 vinicových výhonků révy vinné, aby se sledoval jejich růst a reakce na vesmírné podmínky
Lahve zůstaly na ISS 14 měsíců, obíhající Zemi rychlostí 28 000 km/h.
Vědci chtěli zjistit, jak se víno změní:
Chuťově – změní se profil vína, jeho třísloviny, vůně?
Chemicky – dojde k degradaci některých látek? Nebo se vytvoří nové sloučeniny?
Z hlediska stárnutí – zrychlí se proces zrání nebo zpomalí?
Po návratu na Zemi bylo víno podrobeno slepé degustaci zkušenými sommeliéry. Ti se shodli, že víno, které strávilo více než rok na oběžné dráze, se výrazně lišilo od toho, které zůstalo na Zemi. Bylo prý jemnější, zaoblenější, s jinou strukturou – někteří jej dokonce označili za „vyspělejší“.
Laboratorní testy pak potvrdily změny v polyfenolech a aromatických sloučeninách – tedy látkách, které utvářejí chuť a vůni vína.
Jedna z lahví vesmírného Château Pétrus byla v roce 2021 vydražena za astronomickou částku – přes 1 milion dolarů. Ačkoli šlo částečně o marketingový tah, víno se tak stalo symbolem propojení tradice a inovace, země a vesmíru.
Experiment měl ale hlubší význam než jen zajímavost pro milovníky vína. Vědci zvažují, zda by bylo možné v budoucnosti pěstovat révu a vyrábět víno i mimo Zemi – například na Měsíci nebo Marsu. Výhonky révy, které přežily pobyt ve vesmíru, ukázaly zvýšenou odolnost vůči stresu – což může pomoci i při pěstování na Zemi, kde se mění klima a přibývá extrémních podmínek.
Příběh vesmírného vína ukazuje, že i tradiční nápoje mohou mít inovativní a odvážnou budoucnost. Co začalo jako experiment, otevřelo otázky o zemědělství ve vesmíru, vlivu gravitace na biologické procesy – a také o tom, co všechno jsme ochotni udělat pro chuť dobrého vína.
Až si příště otevřete láhev Bordeaux, vzpomeňte si, že někde tam nad námi – možná právě teď – obíhá další sklenka.
Čtěte dále:
Partneři
V roce 2018 byla na aukci Sotheby’s v New Yorku vydražena láhev Romanée-Conti 1945 za neuvěřitelných 558 000 dolarů, což je v přepočtu přibližně 13 milionů Kč.
Tím se stala nejdražší prodanou lahví vína na světě.
🍇 Ročník 1945 je výjimečný – šlo o poslední sklizeň před vyklučením původních keřů vinice.
🧾 Vyrobeno bylo pouze 600 lahví.
💎 Romanée-Conti je považována za nejprestižnější vinici v Burgundsku – s mimořádným terroirem a historií.
🔒 Tento konkrétní exemplář byl v perfektním stavu a pocházel z osobní sbírky vinařství.
Taková lahev se nepije. Taková lahev se uctívá jako umělecké dílo.
Čtěte dále:
Strana 1 z 17
Copyright © 2026 Moravské Slovácko a Pálava – víno a tradice. Všechna práva vyhrazena.
Redakce - Michal Čevela - webinstall.cz - Tvorba webu a aplikací .
