Kategorie Víno a vinice se věnuje všemu, co souvisí s vinařstvím, pěstováním révy a kulturou vína. Najdete zde články o místních i světových vínech, vinařských oblastech, tradičních i moderních postupech výroby vína, zajímavostech z vinařského světa a tipech na vinařské akce. Nechybí ani příběhy vinařů, doporučení k degustaci a rady pro ty, kdo si chtějí založit vlastní vinici nebo víno jen lépe poznat.
Partneři
Pěstování vinné révy od základu – tedy z vlastních řízků a roubů – patří k nejkrásnějším částem vinařského řemesla. Ať už chceš rozšířit vlastní vinici, nebo si vytvořit malé množství rostlin pro pokusy, vědět, jak správně množit a roubovat, je základ.
Množení vlastními silami má několik výhod:
zachováš si geneticky ověřený materiál – například oblíbenou starou odrůdu z rodinného vinohradu,
můžeš si vypěstovat specifické podnože pro své podmínky (půda, vlhkost, vápník, mráz),
ušetříš náklady a získáš plnou kontrolu nad kvalitou,
a především – naučíš se rozumět révě od kořene až po hrozen.
Dnešní ušlechtilé odrůdy révy vinné (Vitis vinifera) nelze pěstovat na vlastních kořenech – zničila by je kořenová mšice mšička révokaz (Phylloxera vastatrix).
Proto se každá sazenice skládá ze dvou částí:
Podnož – část rostliny s kořeny, většinou z amerických druhů révy odolných vůči révokazu.
Roub – ušlechtilá odrůda, která dává hrozny (např. Ryzlink, Pálava, Modrý Portugal…).
Podnože se liší podle půdy, vlhkosti, vápníku i mrazuvzdornosti.
Níže je přehled těch nejběžnějších v našich podmínkách:
| Název podnože | Vhodnost | Poznámka |
|---|---|---|
| SO4 (V. berlandieri × V. riparia) | Univerzální, vlhčí a střední půdy | Nejrozšířenější u nás |
| Kober 5BB (V. berlandieri × V. riparia) | Hlubší, výživné půdy | Rychle rostoucí, velmi používaná |
| 125 AA (V. berlandieri × V. riparia) | Suché, vápenité půdy | Odolná, pomalejší růst |
| Teleki 5C (V. berlandieri × V. riparia) | Suché polohy | Výborný poměr růstu a kvality |
| Börner (V. riparia × V. cinerea) | Chladnější a vlhčí půdy | Velmi odolná proti révokazu |
| Fercal (V. berlandieri × V. rupestris) | Vysoký obsah vápníku | Pro vápenité půdy, snese sucho |
Pokud chceš použít americkou révu typu Bago, můžeš ji využít jako podnožový zdrojový keř – řízky z ní zakoření a poslouží pro vlastní roubování.
Nejvhodnější doba: únor–březen, v době zimního řezu.
Výhony mají být zralé, zdravé, jednoleté, vyzrálé (hnědé, ne zelené).
Délka řízku: cca 30 cm, se 3–4 očky.
Řízky seřízni pod spodním očkem šikmo, horní řez rovný 1 cm nad očkem.
Zkontroluj vyzrálost – po seříznutí by dřevo mělo být nazelenalé, ne hnědé.
Svazky řízků ulož do vlhké rašeliny nebo pilin a dej do sklepa (0–5 °C), aby do jara nevypučely.
V únoru–březnu je vyjmi a zakořeňuj – např. v nádobách se směsí písku a perlitu, nebo v pařeništi.
Teplota substrátu: 22–25 °C, vlhkost vysoká, světlo rozptýlené.
Teplota 12 °C je ideální pro uchování podnožových řízků do doby roubování (březen–duben).
Řízky mohou být zasunuty ve vlhkém písku, rašelině nebo pilinách.
Dávej pozor, aby nezačaly rašit – to by oslabovalo řízkování.
Roubování se provádí obvykle na jaře, v březnu až dubnu, když začne mírně proudit míza.
Existuje několik způsobů:
Anglická kopulace – klasické spojení šikmým řezem se zářezem („jazýčkem“) – ideální pro řízky stejné tloušťky.
Roubování na rozštěp – pro silnější podnože, kde se roub vloží do štěrbiny.
Roubování stolní (zimní) – provádí se v teple (např. ve sklepě nebo skleníku) a poté se sazenice nahrnkují a zakoření.
Po spojení se místo roubování voskuje nebo parafinuje a sazenice se ukládají do pařeniště nebo k pěstování v bednách při teplotě kolem 25 °C a vysoké vlhkosti.
Jakmile se spojí kambium a roub srůstá (cca 2–3 týdny), přenese se rostlina do chladnějšího prostředí (12–15 °C).
Postupně se otužuje a vysazuje v květnu na záhon nebo do květináče k dalšímu růstu.
První léto je vhodné sazenici pěstovat chráněnou (ve skleníku nebo pařeništi), a teprve další jaro vysadit na trvalé místo.
| Úkon | Termín | Poznámka |
|---|---|---|
| Odběr podnožových řízků | únor | při řezu keřů, skladovat v chladu |
| Zakořeňování řízků | březen–duben | ve skleníku, 22–25 °C |
| Odběr roubů (ušlechtilých odrůd) | únor | uchovat vlhké a chladné |
| Roubování (stolní) | březen | v teple, následně přeroubované rostliny otužit |
| Výsadba na záhon | květen | po otužení, na slunné stanoviště |
Pokud máš sklep s teplotou 12 °C, je to ideální pro skladování řízků podnože i roubů až do doby roubování.
Postup pro tebe:
Nařež v únoru řízky z révy Bago – zdravé, vyzrálé, 3–4 očka.
Svaž do svazků, vlož do mírně vlhkých pilin nebo rašeliny.
Ulož do sklepa (12 °C je v pořádku, klidně i chladněji).
V březnu–dubnu řízky zakořeňuj nebo použij pro roubování ušlechtilé odrůdy (např. Pálava, Ryzlink, Cabernet).
Po srůstu přenes do chladnějšího prostředí a později vysaď.
Doporučení:
Na Bago se dá roubovat většina ušlechtilých odrůd, ale počítej s tím, že podnož může být silnějšího růstu – vhodná spíš pro zkušební či domácí výsadby.
Pro trvalou vinici je lepší použít certifikované podnože (SO4, 5BB aj.), protože zaručují vyrovnaný růst a kompatibilitu.
Révu můžeš snadno množit řízkováním, skladovat řízky v chladu (0–12 °C).
Roubování prováděj od března do dubna.
Ideální podnože pro ČR: SO4, 5BB, 125AA, Teleki 5C.
Americké révy jako Bago lze využít jako dočasné podnože pro pokusy.
Klíčem je teplota, vlhkost a hygiena při práci.
Partneři
V posledních letech je v českém vinohradnictví patrný silný posun směrem k odrůdám, které jsou odolnější vůči chorobám, méně náročné na ochranu a lépe přizpůsobené změnám klimatu. Tedy méně „tradiční“ odrůdy a více tzv. PIWI / rezistentních odrůd.
Zkratka PIWI pochází z německého pilzwiderstandsfähige Rebsorten – „odolné (proti houbovým chorobám) odrůdy“.
Tyto odrůdy vznikají často mezidruhovým (interspecifickým) křížením klasické evropské révy (Vitis vinifera) s odolnějšími druhy. Cílem je, aby nová odrůda měla jak kvalitu vína, tak odolnost vůči padlí, plísním, případně sníženou potřebu chemické ochrany. Vína z Moravy a vína z Čech+2asociacesommelieru.cz+2
V praxi tyto odrůdy často potřebují nějaký minimální zásah, ale umožňují snížit počet postřiků nebo celkovou zranitelnost vinice. Vína z Moravy a vína z Čech
V ČR se trend výsadby PIWI odrůd zvyšuje – v roce 2023 se jejich výměra meziročně zvětšila o cca 70 ha. ÚKZÚZ
Podle statistik za rok 2023 patřily mezi nejčastěji vysazované (nejen nově, ale i při obnově vinic) následující odrůdy:
Pálava (43 ha)
Tramín červený (26 ha)
Ryzlink rýnský (26 ha)
Z modrých odrůd Merlot (14 ha) ÚKZÚZ
To ukazuje, že i tradiční odrůdy stále mají své místo při obnově vinic, zejména v kvalitních polohách.
V rámci nových výsadeb a celkové struktury se výrazně prosazují odrůdy PIWI / rezistentní. Mezi nejvýznamnější patří:
Hibernal – v roce 2023 měla plocha PIWI odrůd kolem 960 ha, z toho nejvíce (421 ha) patřilo právě Hibernalu. ÚKZÚZ
Donauriesling – v nových výsadbách (včetně obnovy) se objevuje – v roce 2023 bylo vysázeno 11 ha této odrůdy. ÚKZÚZ
Další PIWI / odolné odrůdy, které se uvádějí v odborných zdrojích, jsou např. Solaris, Johanniter, Cabernet Cortis, Savilon. Seznam Zprávy+1
V některých šlechtitelských projektech se testují nové neobvyklé odrůdy – například ve vinici na Načeratickém kopci ve Znojmě se prověřuje 8 nových odrůd, než budou přijaty do odrůdové knihy. iROZHLAS
Mezi nově zmiňované odrůdy v ČR patří také Muskaná, Riesling Gris, Marcus Blanc – tyto jsou mezi kandidáty, které šlechtitelé chtějí registrovat. iROZHLAS
České a moravské šlechtění má také své zastoupení – stále se používají či rozšiřují domácí odrůdy:
Cabernet Moravia – kříženec Zweigeltrebe × Cabernet Franc, poměrně oblíbený v teplejších polohách. Vína z Moravy a vína z Čech+1
André, Agni, Neronet, Rubinet, Sevar a další domácí odrůdy se uvádějí jako možnosti pro rozšíření či experimentální výsadby. Vína z Moravy a vína z Čech+2dejsivino.cz+2
V rámci stolních odrůd (pro konzumaci hroznů, ne primárně pro vinifikaci) byly vyšlechtěny nové varianty, např. Diadém a Ulrika v Lednici, které jsou rané a odolnější vůči chorobám. MENDELU
Na základě dostupných dat a vývoje lze předpokládat následující:
Dále rostoucí podíl PIWI / rezistentních odrůd
Jak se budou klimatické výzvy (sušší léta, vyšší teploty, nestabilní srážky) zintenzivňovat, bude pro vinaře cenné sáhnout po odrůdách, které mohou snáze překonávat stres.
Tyto odrůdy umožní snížit náklady na ochranu a lépe hospodařit ekologicky.
Kombinace tradičních odrůd pro špičková vína + nové odrůdy pro běžné produkce
U velmi kvalitních poloh a prestižních vín se vinaři pravděpodobně budou držet známých klasických odrůd (Ryzlink rynský, Chardonnay, Pinot Noir, atd.), zatímco v sekundárních polohách nebo při obnově vinic nasadí odolnější varianty.
Více experimentů a testování v terénu
Jak už se děje ve Znojmě či jiných výzkumných stanicích, budou vinaři testovat nové genotypy, hodnotit jejich přínos v konkrétní lokalitě – půda, výška, expozice. iROZHLAS
Selektivní rušení méně výkonných odrůd
Některé tradiční odrůdy, které jsou náchylné k chorobám nebo mají vyšší nároky, mohou být v budoucnu nahrazovány výkonnějšími nebo odolnějšími odrůdami.
Zefektivnění výsadby – cílenější výběr odrůdy podle polohy
Vinaři budou více věnovat pozornost mikroklimatu, svahu, expozici, půdě a podle toho vybírat odrůdu, která bude mít co největší šanci na vyzrání bez kompromisů.
Partneři
Nejprve krátce k definicím (aby bylo jasné, o čem mluvíme):
Vinařská oblast: v ČR jsou dvě – Morava a Čechy. MZe+2Vína z Moravy a vína z Čech+2
Vinařská podoblast: dílčí oblasti uvnitř vinařské oblasti, např. Mikulovská, Slovácká, Velkopavlovická, Znojemská (Morava); Mělnická, Litoměřická (Čechy). MZe+1
Viniční trať: konkrétní část vinohradu, která je formálně definovaná – určitá poloh, mikroklima, půda apod. Tyto tratě jsou evidovány a pro vína mohou být důležité při ochraně označení původu (CHOP či CHZO). MZe+2Krajta+2
V lednu 2025 byla schválena novela vyhlášky č. 254/2010 Sb., která se týká seznamu vinařských podoblastí, obcí a viničních tratí. ČMSZP+2MZe+2
Cílem je zařadit nové viniční tratě, které dosud nebyly formálně definovány, ale které jsou považovány za vhodné pro pěstování révy vinné, zejména díky klimatickým změnám a novým odrůdám (zejména odrůdy rezistentní vůči chorobám). uroda.cz+2MZe+2
Nové tratě zahrnuté touto novelou se poprvé projeví u označení vín ročníku 2025. MZe+2ČMSZP+2
Takže ano: dochází k rozšiřování – nejen novými vinicemi, ale i formálně definovanými tratěmi (které mají význam např. pro ochranu původu).
Celková plocha vinic se v poslední době mírně zmenšuje. Např. v roce 2024 byla plocha vinic hlášená ÚKZÚZ cca 17 304 ha. ÚKZÚZ+1
To je méně než dříve; bylo zaznamenáno, že kvóta pro novou výsadbu nebyla vyčerpána – vinaři nevyužili všechna povolení pro zakládání či obnovu vinic. ÚKZÚZ+2ÚKZÚZ+2
Konkrétně v roce 2024 bylo nové výsadby a obnov vinic méně (např. jarní výsadba oproti minulým rokům). ÚKZÚZ+2ASZ+2
Ubyl i počet pěstitelů révy vinné. Týden+1
Takže sice formálně přibývají tratě, ale praxe – obhospodařování ploch – někdy zaostává; některé vinice se neobnovují, někteří vinaři vinice opouštějí.
Konkrétní rušení tratí (tj. jejich formální vypuštění ze seznamu) není aktuálně hlášeno jako běžná praxe. Nemám informace, že by byla nějaká viniční trať oficiálně zrušena ve smyslu legislativního odstranění ze seznamu (alespoň v veřejných zdrojích dosud).
Spíše dochází k tomu, že některé tratě nebo části vinic nejsou aktivně obhospodařovány, neobnovují se, nebo slouží spíše pro soukromé či nekomerční pěstování, což může být vnímáno jako „nevyužité“.
Také je tu aspekt kvóty pro novou výsadbu: stát povolí určitou rozlohu, ale vinaři nevyužijí vše. To znamená, že potenciál je, ale praxe někdy méně. ÚKZÚZ+2ÚKZÚZ+2
Co vede k těmto tendencím? Několik faktorů:
Klimatické změny
Prodloužení vegetační doby, vyšší průměrné teploty, změny srážkových režimů umožňují pěstování vinné révy i v oblastech, které dříve nebyly považovány za vhodné. Tím se "vhodné území" rozšiřuje. MZe+1
Šlechtění a nové odrůdy révy
Pěstování odrůd, které jsou odolnější vůči chorobám a stresu (suchem, horkem) umožňuje víc experimentovat a rozšiřovat vinice do nových poloh. MZe
Regulace a legislativa
Vyhlášky a zákony definují, co je viniční trať, co může být vinohradnická oblast, jaké jsou povolení pro výsadbu, obnovu. Novelou bylo např. přijato, že vinice se musí po udělení povolení skutečně vysadit; pokud tomu tak není, hrozí pokuty. MZe+1
Ekonomické faktory
Cena práce, náklady na údržbu vinice, konkurence s jiným užíváním půdy (např. zemědělství, výstavba)
Spotřeba vína, trh, exportní možnosti
Financování, dotace, podpora (nebo její nedostatek)
Kulturní a společenský zájem
Roste zájem o vína s označením původu, o víně jako produktu regionu, turismu spojeného s vinicemi a vinařstvím
Zájem o ekologické pěstování, nové trendy odrůd
Legislativní definice se rozšiřují – nový seznam tratí, více možností pro výsadbu, rozšiřující se geografické možnosti.
Praktická plocha vinic ale klesá či stagnuje v některých letech – obnovy vinic neprobíhají tak rychle, jak by bylo možné využít legislativní možnosti.
V praxi je tedy rozpor mezi potenciálem a skutečným využíváním.
Plocha vinic v ČR kolem 17 304 ha (rok 2024). ÚKZÚZ
Nevyužitá plocha pro novou výsadbu (resp. povolení) – např. určité kvóty nebyly zcela čerpány. ÚKZÚZ+2ÚKZÚZ+2
Obnova vs. nová výsadba – v poslední době méně nových výsadeb a méně obnovy oproti dřívějším rokům. MZe+2ÚKZÚZ+2
Na základě současných trendů lze očekávat:
Pokračující rozšiřování definovaných viničních tratí a možná i vinařských obcí, pokud klimatické a zemědělské podmínky dovolí.
Zpomalení či stagnaci v obnově a výsadbě, pokud ekonomické podmínky nebudou pro vinaře příznivé.
Možná se některé nevyužívané tratě stanou opět aktivními (pokud se změní majitel, zlepší podmínky, přijdou dotace) – to znamená, že "nevyužité" neznamená nutně "zrušené".
Legislativní tlak může podporovat to, aby vinice skutečně byly udržovány – např. povinnost vysadit vinici po udělení povolení.
Partneři
podléhá přísné regulaci, protože se jedná o trvalou kulturu a Česká republika má specifické vinařské oblasti.
Partneři
Chcete založit nový vinohrad? Než se pustíte do výsadby, musíte získat úřední Povolení pro novou výsadbu révy. Celý proces je v České republice regulován a řídí se zákonem o vinohradnictví a vinařství. Klíčovou institucí je zde Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Zde je přehled nejdůležitějších informací o tom, kdy a jak o povolení žádat.
Pro novou výsadbu révy vinné existuje pevně stanovený termín pro podání žádosti, který se obvykle opakuje každý rok.
Hlavní termín: Žádost o povolení nové výsadby se podává každoročně v období od 1. ledna do 28. února příslušného roku.
Množství povolené nové výsadby je každoročně omezeno, jelikož Evropská unie stanovuje maximální roční nárůst osázené plochy na 1 % z celkové plochy vinic v České republice. Z toho vyplývá, že plocha povolená pro nové výsadby je omezená a žadatelé musejí uspět v soutěži o přidělení těchto hektarů.
Žádost o povolení k výsadbě se podává na Oddělení registru vinic ÚKZÚZ.
Před podáním žádosti musíte mít připravené tyto základní náležitosti:
Určení lokality: Přesné údaje o plánované vinici – katastrální území a parcelní číslo/čísla. Je nutné definovat plochu, kde budete sázet.
Viniční trať: Uvedení, zda se pozemek nachází v uznané viniční trati. (I mimo viniční tratě lze žádat, ale podmínky se mohou lišit).
Oprávnění k užívání pozemku: Dokument prokazující vaše právo pozemek užívat (např. nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí).
Mapový podklad: Výřez katastrální mapy s přesně vyznačenou polohou pozemku.
Formulář: Vzor „Žádosti o povolení pro novou výsadbu“ (nebo jiné typy, jako je opětovná výsadba po vyklučení staré vinice) naleznete na webových stránkách Ministerstva zemědělství (MZe) nebo ÚKZÚZ.
Podání: Žádost je nutné podat v písemné podobě na ÚKZÚZ. Lze využít datovou schránku nebo zaslání poštou s ověřeným podpisem.
Platnost povolení: Pokud vám ÚKZÚZ povolení udělí, je platné po omezenou dobu (standardně 3 roky), během které musíte vinici vysadit.
Hrozba sankce: Pokud přidělené povolení v daném termínu nevyužijete, hrozí vám sankce podle zákona o vinohradnictví a vinařství. Včasné Oznámení o nevyužití povolení pomáhá těmto sankcím předejít.
Kromě nové výsadby existuje také Povolení pro opětovnou výsadbu (POOV). Toto povolení vzniká, když vyklučíte stávající vinici. Máte pak právo na to, vysadit novou vinici o stejné rozloze na stejném nebo jiném pozemku.
Postup: Nejprve musíte ÚKZÚZ oznámit záměr klučit, ÚKZÚZ ověří existenci vinice, a následně vydá povolení k opětovné výsadbě, které je opět nutné využít v dané lhůtě.
Až bude vaše vinice vysazena, nesmíte zapomenout na poslední důležitý krok:
Registrace vinice: Vysazenou vinici je nutné nahlásit na ÚKZÚZ a požádat o přidělení registračního čísla vinice. Toto číslo je nutné pro každého, kdo hodlá z vína uvádět víno do oběhu. Vinice o výměře do 10 arů (0,1 ha) registraci nepodléhá, ale pro prodej vína je registrace nutná.
Tip: Vždy si ověřte aktuální formuláře a termíny přímo na oficiálních stránkách ÚKZÚZ a Ministerstva zemědělství, protože legislativní podmínky se mohou měnit.
Partneři
Získání Povolení pro novou výsadbu révy vinné je pro každého vinaře velkým úspěchem, protože tato povolení jsou v České republice limitována roční kvótou (max. 1 % stávající plochy). Mnoho pěstitelů si však neuvědomuje, že s povolením přichází i povinnost ho využít. Pokud povolení propadne, hrozí poměrně přísné finanční sankce.
Proč sankce existují, jaká je jejich výše a jak se jim vyhnout?
Systém povolení k výsadbě (zavedený na úrovni EU, v ČR implementovaný Zákonem o vinohradnictví a vinařství) má za cíl řídit a kontrolovat růst vinic v rámci celého bloku. Cílem sankcí je zajistit, že přidělená plocha bude skutečně využita a nedojde k blokování cenné kvóty neaktivními subjekty.
Pokud by vinaři povolení pouze hromadili, a nevyužívali, zmenšil by se prostor pro ty, kteří chtějí sázet okamžitě. Sankce tedy slouží jako disciplinární nástroj a zajišťují spravedlivější rozdělení omezené roční kvóty.
Sankce se týkají jak Povolení pro novou výsadbu, tak i Povolení pro opětovnou výsadbu (které vzniká po vyklučení staré vinice).
Povolení k výsadbě má omezenou platnost, která je stanovená Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ).
Standardní lhůta: Povolení pro novou výsadbu je obvykle nutné využít do tří let od jeho udělení. U opětovné výsadby se lhůta řídí původním právem.
Co se stane: Pokud do konce stanovené lhůty neuskutečníte výsadbu na celé povolené ploše a neučiníte potřebná opatření, ÚKZÚZ zahájí řízení o sankci.
Nejčastější chybou není samotné nevyužití povolení, ale nepodání včasného oznámení o tom, že ho nevyužijete.
Pokud je zřejmé, že vinohrad v dané lhůtě nevysadíte, musíte aktivně informovat ÚKZÚZ.
Termín pro oznámení: Oznámení o nevyužití povolení je nutné podat nejpozději do 28. února kalendářního roku, ve kterém povolení vyprší.
Sankce za nevyužití povolení jsou stanoveny v Zákoně o vinohradnictví a vinařství a mohou být poměrně vysoké. Sankce se vypočítává z plochy, která nebyla vysazena.
Dle zákona je sankce stanovena ve výši:
V praxi to znamená, že za každý neosázený hektar (100 arů) zaplatíte 6 000 Kč.
Příklad: Pokud jste získali povolení na nové vinice, ale nestihli jste vysadit nic, sankce činí . Pokud jste měli povolení na , ale vysadili jste jen , sankce se vztahuje na zbylé , tedy .
Poznámka: I když se částka nemusí zdát astronomická ve srovnání s jinými zemědělskými sankcemi, jedná se o poměrně přísný postih vzhledem k tomu, že je cílem sankce pouze uvolnit kvótu pro další žadatele.
Abyste se vyhnuli sankci a zároveň uvolnili povolenou plochu pro ostatní vinaře, musíte podniknout jeden z následujících kroků:
Pokud víte, že výsadbu nestihnete, musíte to oznámit ÚKZÚZ.
Oznámení učiňte před termínem 28. února roku, ve kterém povolení vyprší.
Tímto krokem se zřeknete platného povolení, ale vyhnete se finanční pokutě.
V některých případech (např. pandemie, mimořádné události, legislativní změny) může dojít k plošnému prodloužení platnosti povolení na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství. V normálním režimu je prodloužení spíše výjimkou. Vždy pečlivě sledujte aktuální informace na webu ÚKZÚZ.
Sankce za nevyužití povolení k výsadbě révy je důležitým prvkem vinařské legislativy. Pro pěstitele to znamená jediné: Kontrolujte si platnost svých povolení a buďte aktivní.
Pokud se blíží termín platnosti, máte dvě možnosti:
Vysadit vinici a nahlásit výsadbu na ÚKZÚZ.
Oznámit nevyužití povolení do konce února, abyste se vyhnuli pokutě.
Pasivita se v tomto případě nevyplácí.
Partneři
Vinohradnictví je historicky jedním z nejpacovnějších odvětví zemědělství. Chronický nedostatek kvalifikované pracovní síly a rostoucí mzdové náklady (často přes hodin ruční práce na hektar ročně) nutí vinaře k radikální transformaci. Cesta k maximální eliminaci ruční práce vede přes kompletní mechanizaci, robotizaci a precizní zemědělství.
Základem této revoluce je strategie, která začíná už při zakládání vinice a volbě opěrné konstrukce.
Klíčový rozdíl mezi tradičním a robotizovaným vinohradnictvím spočívá v interakci stroje s vinicí. Masivní betonové sloupky, byť extrémně trvanlivé, jsou v mnoha aspektech pro moderní mechanizaci překážkou.
Moderní volbou jsou speciální ocelové profilované sloupky (často jeklové profily s povrchovou úpravou jako Bezinal, Magnelis, nebo Corten). Jsou navrženy s ohledem na rychlost instalace, přesnost a snadnou manipulaci s drátěnkou.
Pevné otvory: Mají pevné otvory pro dráty, které neumožňují rychlou, strojovou manipulaci s dvojdrátím. Vinař musí veškeré zelené práce (zvedání/spouštění) provádět ručně.
Riziko pro techniku: Jsou nepružné a masivní. Náraz kultivačního stroje do betonového sloupku s vysokou pravděpodobností povede k poškození stroje, nikoli sloupku.
Komplikovaná instalace: Vyžadují hloubení děr a betonování, což je drahé, pomalé a velmi pracné.
Základem pro efektivní mechanizaci, která skutečně eliminuje lidský faktor, je maximální přesnost.
Provoz s maximální efektivitou začíná u přesného založení vinice.
RTK-GPS (Real-Time Kinematic): Tato technologie poskytuje přesnost až . Tato úroveň preciznosti je nezbytná pro:
Přesné zatloukání sloupků: Sloupky tvoří dokonale rovnou linii.
Přesné sázení sazenic: Vytváří ideální spon, který je optimálně čitelný pro autonomní stroje.
Autopiloty: Jakmile je vinice založena s touto přesností, je možné využívat autopiloty (automatické řízení traktoru). Autopilot minimalizuje chyby řidiče, zajišťuje nulové překryvy při postřiku a umožňuje pracovat s úzkorozchodnou technikou i v noci nebo za snížené viditelnosti.
Místo ručního obcházení vinice pro kontrolu se používá datová analýza:
Drony a satelity: Poskytují mapy stavu porostu (NDVI). Vinař tak vidí, kde ve vinici réva roste silně, a kde naopak strádá.
Diferencovaná aplikace (VRA): Na základě těchto dat lze provádět variabilní aplikace hnojiv nebo postřiků – silnější porosty dostanou více, slabší méně. Tím se snižuje spotřeba vstupů a zvyšuje kvalita hroznů, přičemž veškerá práce je strojová a automatizovaná.
Většina manuálních prací může být nahrazena vhodnými adaptéry.
Konečnou fází eliminace lidské práce je nasazení autonomních robotů.
Vinařské platformy (E-tractors): V současnosti se testují (a jsou komerčně dostupné) elektrické a autonomní nosiče nářadí (např. robot Slopehelper), které operují bez řidiče. Dokáží nést širokou škálu adaptérů pro postřik, mulčování i kultivaci půdy.
Selektivní robotické operace: Vědecké týmy vyvíjejí roboty vybavené pokročilou optoelektronikou a umělou inteligencí, které budou schopny v budoucnu provádět:
Robotický zimní řez na základě posouzení rodivosti.
Selektivní sklizeň (trhání jen optimálně zralých hroznů).
Tyto systémy, ačkoliv jsou v současnosti velmi nákladné, se stávají nezbytnou investicí pro velké a střední vinařství, které chce být konkurenceschopné a nezávislé na nedostatkovém a nestabilním trhu ruční práce. Cílem není jen šetřit peníze, ale zajistit konzistentní kvalitu a stabilitu produkce.
Partneři
Chápeme, že vaše otázka se netýká zrušení dotace na výsadbu (tu byste prostě nečerpal), ale zrušení Povolení pro výsadbu (dříve Právo na výsadbu), které jste získal od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Získání tohoto povolení vás zavazuje vinici vysadit. Pokud tak neučiníte do stanovené lhůty, vystavujete se riziku finanční sankce (pokuty) podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství.
Zde je podrobný průvodce, jak postupovat, abyste se pokutě vyhnul.
Nejprve si ujasněme, o jakém typu povolení mluvíme a jaké jsou klíčové lhůty.
PONV (Povolení pro novou výsadbu): Uděluje se na plochu, kde dosud vinice nebyla. O toto povolení se žádá v rámci roční kvóty (zpravidla 1. ledna do 28. února).
POOV (Povolení pro opětovnou výsadbu): Vzniká na základě vyklučení stávající registrované vinice a slouží k její náhradě.
Povolení (jak PONV, tak POOV) jsou udělována s omezenou platností. Standardní platnost pro jejich využití je:
3 roky (3 x 365 dnů) od data udělení.
Pokud vinici nevysadíte a nahlásíte ji v Registru vinic do konce této 3leté lhůty, povolení exspiruje a stává se nevyužitým. A právě za nevyužití Povolení se ukládají pokuty.
Nejdůležitější pravidlo pro zamezení sankce spočívá v aktivní komunikaci s ÚKZÚZ. Nemůžete pouze vyčkat, až lhůta uplyne.
Aby se pěstitel vyhnul pokutě, musí před vypršením platnosti Povolení (tj. před uplynutím 3 let od jeho udělení) podat na ÚKZÚZ — Oddělení registru vinic oznámení o nerealizaci nebo zrušení Povolení.
Jaká je lhůta? Lhůta není jednotná pro všechny, ale je vázána na konkrétní datum expirace vašeho Povolení. Typicky je nutné doručit ÚKZÚZ oznámení o nerealizaci do 30 dnů po datu, kdy mělo povolení vypršet, nebo krátce před ním (dle aktuálního metodického pokynu ÚKZÚZ). Musíte si tedy hlídat exspirační datum uvedené na rozhodnutí, kterým vám bylo povolení uděleno.
Doporučení: Kontaktujte ÚKZÚZ ideálně několik měsíců před uplynutím 3leté lhůty a zjistěte přesný formulář a termín pro podání Oznámení o nevyužití Povolení.
Pokud víte, že výsadbu nestihnete, musíte:
Ověřit platnost: Zjistit přesné datum konce platnosti Povolení.
Podat oznámení: Vyplnit příslušný formulář „Oznámení o nevyužití Povolení pro výsadbu révy vinné“ (či jiný ekvivalentní formulář pro zrušení, pokud výsadbu už neplánujete).
Doručit ÚKZÚZ: Oznámení doručit ÚKZÚZ, Oddělení registru vinic (ideálně elektronicky přes Portál farmáře, datovou schránkou nebo poštou).
Pokuty za nevyužití Povolení jsou stanoveny v Zákoně o vinohradnictví a vinařství (§ 39a) a mohou se lišit podle situace, v jaké bylo Povolení uděleno.
Obecná sankce: Za nevyužití méně než 90 % povolené rozlohy se pokuta pohybuje do 10 000 Kč za každý započatý hektar nevysázené vinice.
Zvýšená sankce: Pokuta může být výrazně vyšší (až do 100 000 Kč za hektar) v případě, že bylo Povolení uděleno v roce, kdy byla překročena celková národní kvóta žádostí.
Cílem pěstitelů je nulová sankce. Pokud řádně a včas oznámíte ÚKZÚZ, že Povolení nevyužijete, snížíte tím riziko pokuty na minimum, nebo bude pokuta nulová. Jde o to, aby úřad mohl danou kvótu uvolnit pro jiné žadatele.
Pokud držíte POOV (vzniklé klučením), máte 3 roky na výsadbu. Je třeba si uvědomit, že POOV je vázáno na plochu. Pokud vinici nevysadíte, "povolení" sice expirovat může, ale důležité je, že jste nevysadil novou plochu, za kterou jste dříve vyklučil starou vinici.
Pokud jste navíc podal žádost o dotaci Restrukturalizace a přeměna vinic na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a využíváte k tomu své Povolení:
Zrušení dotace: Zde stačí nepodat Oznámení o realizaci opatření (lhůta je obvykle do 31. května čtvrtého kalendářního roku následujícího po podání žádosti). Tímto aktem se automaticky zastaví řízení o dotaci a SZIF vám nic nevyplatí (a nic po vás nepožaduje, pokud jste nezačal realizovat).
POVINNOST VŮČI ÚKZÚZ TRVÁ: Zrušení dotace NEznamená zrušení vaší povinnosti vůči ÚKZÚZ! Povolení pro výsadbu musíte zrušit zvlášť, abyste se vyhnul pokutě podle vinařského zákona.
Závěr: Nejspolehlivějším způsobem, jak předejít sankci, je včasné písemné oznámení (zrušení) na ÚKZÚZ před uplynutím 3leté platnosti Povolení.
Partneři
Chápeme, že vaše otázka se netýká zrušení dotace na výsadbu (tu byste prostě nečerpal), ale zrušení Povolení pro výsadbu (dříve Právo na výsadbu), které jste získal od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Získání tohoto povolení vás zavazuje vinici vysadit. Pokud tak neučiníte do stanovené lhůty, vystavujete se riziku finanční sankce (pokuty) podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství.
Zde je podrobný průvodce, jak postupovat, abyste se pokutě vyhnul.
Nejprve si ujasněme, o jakém typu povolení mluvíme a jaké jsou klíčové lhůty.
PONV (Povolení pro novou výsadbu): Uděluje se na plochu, kde dosud vinice nebyla. O toto povolení se žádá v rámci roční kvóty (zpravidla 1. ledna do 28. února).
POOV (Povolení pro opětovnou výsadbu): Vzniká na základě vyklučení stávající registrované vinice a slouží k její náhradě.
Povolení (jak PONV, tak POOV) jsou udělována s omezenou platností. Standardní platnost pro jejich využití je:
3 roky (3 x 365 dnů) od data udělení.
Pokud vinici nevysadíte a nahlásíte ji v Registru vinic do konce této 3leté lhůty, povolení exspiruje a stává se nevyužitým. A právě za nevyužití Povolení se ukládají pokuty.
Nejdůležitější pravidlo pro zamezení sankce spočívá v aktivní komunikaci s ÚKZÚZ. Nemůžete pouze vyčkat, až lhůta uplyne.
Aby se pěstitel vyhnul pokutě, musí před vypršením platnosti Povolení (tj. před uplynutím 3 let od jeho udělení) podat na ÚKZÚZ — Oddělení registru vinic oznámení o nerealizaci nebo zrušení Povolení.
Jaká je lhůta? Lhůta není jednotná pro všechny, ale je vázána na konkrétní datum expirace vašeho Povolení. Typicky je nutné doručit ÚKZÚZ oznámení o nerealizaci do 30 dnů po datu, kdy mělo povolení vypršet, nebo krátce před ním (dle aktuálního metodického pokynu ÚKZÚZ). Musíte si tedy hlídat exspirační datum uvedené na rozhodnutí, kterým vám bylo povolení uděleno.
Doporučení: Kontaktujte ÚKZÚZ ideálně několik měsíců před uplynutím 3leté lhůty a zjistěte přesný formulář a termín pro podání Oznámení o nevyužití Povolení.
Pokud víte, že výsadbu nestihnete, musíte:
Ověřit platnost: Zjistit přesné datum konce platnosti Povolení.
Podat oznámení: Vyplnit příslušný formulář „Oznámení o nevyužití Povolení pro výsadbu révy vinné“ (či jiný ekvivalentní formulář pro zrušení, pokud výsadbu už neplánujete).
Doručit ÚKZÚZ: Oznámení doručit ÚKZÚZ, Oddělení registru vinic (ideálně elektronicky přes Portál farmáře, datovou schránkou nebo poštou).
Pokuty za nevyužití Povolení jsou stanoveny v Zákoně o vinohradnictví a vinařství (§ 39a) a mohou se lišit podle situace, v jaké bylo Povolení uděleno.
Obecná sankce: Za nevyužití méně než 90 % povolené rozlohy se pokuta pohybuje do 10 000 Kč za každý započatý hektar nevysázené vinice.
Zvýšená sankce: Pokuta může být výrazně vyšší (až do 100 000 Kč za hektar) v případě, že bylo Povolení uděleno v roce, kdy byla překročena celková národní kvóta žádostí.
Cílem pěstitelů je nulová sankce. Pokud řádně a včas oznámíte ÚKZÚZ, že Povolení nevyužijete, snížíte tím riziko pokuty na minimum, nebo bude pokuta nulová. Jde o to, aby úřad mohl danou kvótu uvolnit pro jiné žadatele.
Pokud držíte POOV (vzniklé klučením), máte 3 roky na výsadbu. Je třeba si uvědomit, že POOV je vázáno na plochu. Pokud vinici nevysadíte, "povolení" sice expirovat může, ale důležité je, že jste nevysadil novou plochu, za kterou jste dříve vyklučil starou vinici.
Pokud jste navíc podal žádost o dotaci Restrukturalizace a přeměna vinic na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a využíváte k tomu své Povolení:
Zrušení dotace: Zde stačí nepodat Oznámení o realizaci opatření (lhůta je obvykle do 31. května čtvrtého kalendářního roku následujícího po podání žádosti). Tímto aktem se automaticky zastaví řízení o dotaci a SZIF vám nic nevyplatí (a nic po vás nepožaduje, pokud jste nezačal realizovat).
POVINNOST VŮČI ÚKZÚZ TRVÁ: Zrušení dotace NEznamená zrušení vaší povinnosti vůči ÚKZÚZ! Povolení pro výsadbu musíte zrušit zvlášť, abyste se vyhnul pokutě podle vinařského zákona.
Závěr: Nejspolehlivějším způsobem, jak předejít sankci, je včasné písemné oznámení (zrušení) na ÚKZÚZ před uplynutím 3leté platnosti Povolení.
Partneři
Víno je považováno za jeden z nejpřirozenějších alkoholických nápojů, jehož základem jsou jen hrozny a kvašení. Ale jaká je skutečnost? Co všechno víno smí obsahovat podle zákona? A co naopak do vína rozhodně nepatří? Tento článek vám přináší podrobný přehled pravidel, povolených látek i mýtů kolem složení vína.
Podle evropského i českého vinařského zákona je víno:
"Alkoholický nápoj vyrobený výhradně kvašením čerstvých hroznů nebo hroznové šťávy bez přídavku alkoholu."
Z toho vyplývá:
Víno se nevyrábí destilací ani dolihováním (to je portské, vermut apod.).
Základní surovina je výhradně vinná réva (Vitis vinifera).
Vína se nesmí míchat s jinými ovocnými šťávami, pokud nejsou aromatizovaná nebo ovocná.
I když si mnozí představují, že víno je jen „šťáva z hroznů“, skutečnost je složitější. Vinaři mají podle zákona povoleno používat různé technologické pomocné látky a stabilizátory – vždy v přesně stanovených limitech.
| Skupina látek | Příklady a poznámky |
|---|---|
| Oxid siřičitý (SO₂) | Konzervant proti oxidaci a bakteriím. Povolen max. 150–200 mg/l. Musí být uvedeno na etiketě: „Obsahuje siřičitany“. |
| Kvasinky | Vlastní nebo selektované (ušlechtilé) kvasinky pro řízené kvašení. |
| Želatina, bentonit, vaječný bílek | Látky k čiření vína – odstranění kalu, tříslovin nebo barviv. |
| Kyseliny (např. vinná, citrónová) | K úpravě kyselosti v horkých ročnících. |
| Cukr (u stolních a jakostních vín) | V omezeném množství k doslazení moštu – nikoli vína! (tzv. dokvasné přizásobení). |
| Guma arabská, kyselina askorbová | Stabilizace barvy a chuti. |
| Aktivní uhlí | K odstranění pachů nebo přebytečné barvy. |
🟡 Všechny tyto látky jsou povolené, běžně používané a zdravotně bezpečné, pokud jsou použity v zákonných limitech.
Existují látky, které jsou pro víno zcela zakázané, protože buď deformují jeho charakter, nebo představují zdravotní riziko.
| Zakázané | Důvod |
|---|---|
| Přídavek alkoholu | Víno nesmí být dolihováno – to je jiné označení (např. portské). |
| Barviva a aromata | Nelze přidávat žádná umělá nebo přírodní aromata – výjimkou jsou aromatizované nápoje (vermut, ovocné víno). |
| Sladidla (sacharín, aspartam apod.) | Víno nelze dosladit umělými sladidly – pouze přirozeným zbytkovým cukrem z hroznů. |
| Lihoviny, barviva, konzervanty (např. sorban draselný) | Všechny tyto přísady jsou mimo zákon pro standardní víno. |
| Přídatné ovoce, med, byliny | Do běžného vína nesmějí být přidány. Takový nápoj už se označuje jinak (např. ovocné víno, aromatizovaný vinný nápoj). |
| Syntetické enzymy a GMO kvasinky | Geneticky upravené organismy nejsou povoleny. |
Obsah alkoholu (% obj.)
Objem (např. 0,75 l)
Název vinařství / výrobce
Vinařská oblast (u jakostních vín)
Ročník a odrůda (pokud je uvedena)
Označení jakosti (např. pozdní sběr)
Upozornění na siřičitany („Obsahuje siřičitany“ – pokud >10 mg/l)
Někteří vinaři používají označení čisté víno, naturální víno, víno bez síry, bio víno apod. Tato vína:
často neobsahují žádné přidané látky, nebo jen minimum,
nejsou chemicky čiřena, nefiltrovaná,
mohou mít kratší trvanlivost a specifický vzhled (např. zákal),
vyrábějí se bez stabilizace a síření, nebo s minimem SO₂,
vyžadují větší péči a často je potřeba je rychleji vypít.
✅ Víno může obsahovat:
přírodní kvasinky, síru, čistící a stabilizační látky (v přísně regulovaných dávkách),
žádná z těchto látek nesmí změnit charakter vína nebo ohrozit zdraví.
❌ Víno nesmí obsahovat:
umělá barviva, příchutě, lihoviny, sladidla, přídavné ovoce, éčka, GMO.
🔍 Čtěte etiketu a zajímejte se o původ – u přívlastkových vín a vín z menších vinařství máte vyšší šanci na kvalitní a čistý produkt.
Složení vína je přísně hlídáno a regulováno. Většina tuzemských vinařů dbá na kvalitu a transparentnost. Pokud chcete pít skutečně poctivé víno, hledejte odrůdová vína s přívlastkem, ideálně z jednoho vinařství, a nechte si poradit. Čisté víno není jen o surovinách – je to i o poctivém přístupu a lásce k řemeslu.
Partneři
Slavnosti vína, folklóru a pohostinnosti v srdci vinařského kraje
Vinobraní na Moravě nejsou jen oslavou sklizně hroznů – jsou to především dny plné radosti, barev, lidové hudby, krojovaných průvodů a skvělého vína. Každé město, každá vinařská oblast slaví po svém, ale jedno mají společné: neopakovatelnou atmosféru a silné propojení s tradicemi.
Morava se v době vinobraní mění na jedno velké slavící území. Od Pálavy po Slovácko se konají desítky akcí, ale některé z nich se staly natolik známými, že lákají návštěvníky z celé Evropy. Pojďme se podívat na ta největší a nejznámější vinobraní na Moravě, která by si milovník vína a folklóru rozhodně neměl nechat ujít.
📍 Termín: začátek září
📌 Okres Břeclav, vinařská oblast Mikulovská
Pálavské vinobraní patří mezi největší vinařské slavnosti v republice. Každoročně se Mikulov promění ve město plné vůní, chutí a historických scén. Samotné město, obklopené vinohrady a pod ochranou mohutného Svatého kopečku, nabízí jedinečné kulisy.
🟣 Hlavní lákadla:
💡 Zajímavost: Slavnostní ceremoniál před mikulovským zámkem přitahuje každý rok tisíce diváků. Večer vrcholí velkolepým ohňostrojem nad Svatým kopečkem.
📍 Termín: druhý víkend v září
📌 Znojmo, vinařská oblast Znojemská
Znojemské vinobraní je skutečný gigant mezi slavnostmi vína. Více než 80 000 návštěvníků, historický průvod s králem Janem Lucemburským, šermířské turnaje, trhy, koncerty, otevřené sklepy – to vše nabízí Znojmo během jednoho nabitého víkendu.
🟢 Na co se můžete těšit:
🍇 Tip pro návštěvníky: Navštivte znojemské podzemí – tajemnou síť sklepů a chodeb pod městem, která v době vinobraní ožívá speciálními prohlídkami a degustacemi.
📍 Termín: začátek září
📌 Slovácko, okres Uherské Hradiště
Toto vinobraní je především oslavou lidové kultury, tradic a folklóru. Každoročně se město Uherské Hradiště stává místem setkání desítek krojovaných souborů z celé Moravy i Slovenska. Tisíce návštěvníků přicházejí zažít ryzí slováckou atmosféru, ochutnat víno z místních sklepů a stát se na chvíli součástí života zdejších lidí.
🔴 Co tu zažijete:
🌿 Zážitek: Pokud hledáte autenticitu a hlubší poznání moravských tradic, toto vinobraní je ideální. Je to skutečné srdce Slovácka.
📍 Termín: konec září
📌 Valtice, Lednicko-valtický areál, okres Břeclav
Valtice, označované jako hlavní město vína, pořádají elegantní vinobraní, které kombinuje zámeckou noblesu s vinařskou uvolněností. Oproti velkým slavnostem je valtické vinobraní komornější, ale o to příjemnější pro milovníky kvalitního vína.
🔵 Hlavní atrakce:
💎 Perla: Spojte návštěvu vinobraní s prohlídkou Lednicko-valtického areálu – zapsaného na seznam UNESCO.
📍 Termín: srpen/září
📌 Velké Pavlovice, okres Břeclav
Menší, ale velmi přátelské vinobraní s důrazem na místní komunitu. Ideální pro ty, kdo hledají rodinnou atmosféru, ochotné vinaře a kvalitní burčák přímo ze sklepa.
🟡 Program a atmosféra:
🚲 Tip: Přijeďte na kole po Moravské vinné stezce, která spojuje desítky vinařských obcí v okolí.
Sezóna vinobraní začíná koncem srpna a vrcholí během září. Doporučujeme:
Moravská vinobraní nejsou jen slavnostmi vína – jsou oslavou života, tradic a pohostinnosti. Každé má svůj osobitý ráz: od historické pompéznosti Znojma přes folklorní duši Slovácka až po klidné elegance Valtic.
Ať už si vyberete kterékoli, čeká vás nezapomenutelný zážitek, který pohladí všechny smysly.
Čtěte dále:

Partneři
Mikulov je srdcem vinařství na jižní Moravě a jeho vína patří mezi nejlepší v České republice i ve střední Evropě. Díky unikátním klimatickým podmínkám, vápencovému podloží Pálavy a dlouhé tradici vinařství, zde vznikají výjimečná vína, která si získala oblibu nejen mezi místními vinaři, ale i na mezinárodní úrovni.
👉 Rodinné vinařství s dlouhou tradicí a láskou k řemeslu.
👉 Zaměřuje se na tradiční moravské odrůdy, jako jsou Ryzlink vlašský, Sauvignon, Pálava a Rulandské modré.
👉 Jejich vína se vyznačují harmonií chutí, minerálním charakterem a vynikající archivační schopností.
👉 Důraz na přírodní metody pěstování révy a minimální zásahy při výrobě vína, což zajišťuje čistotu a autenticitu chutí.
Partneři
Sklenky cinkají, vína se nalévají, tabulky se plní. Všechno probíhá tak, jak má – pečlivě, soustředěně, s chutí i respektem.
Vzorky jsou seřazené, čísla na stolech, žádné etikety. Jen víno, jeho vůně, chuť a dojem.
Ale i tak se občas stane, že někomu něco připadá povědomé.
Kdo dělá víno delší dobu, ví, že každé má svůj výraz. A ten se neztratí.
Styl práce ve sklepě, způsob školení, odrůdy, které člověk pěstuje roky – to všechno se promítne i do chuti.
A tak není těžké občas při ochutnávce narazit na víno, které „něco připomíná“.
Čtěte dále:
Partneři
Zatímco globální vinařský svět neustále hledá inovace – od zrání na dně oceánů až po Víno ve vesmíru – existuje jedno místo, kde se čas zastavil v nejlepším slova smyslu. Gruzie, ležící na pomezí Evropy a Asie, není jen další vinařskou destinací. Je to místo, kde se zrodila samotná kultura pěstování Vinné révy. Archeologické důkazy potvrzují, že zdejší obyvatelé vyráběli víno již 6 000 let před naším letopočtem, což z Gruzie činí oficiální kolébku vinařství s nepřerušenou tradicí trvající přes 8 000 let.
Srdcem gruzínského vinařství je kvevri (nebo také qvevri). Tato monumentální hliněná nádoba, jejíž objem se pohybuje od stovek až po několik tisíc litrů, představuje jeden z nejdůmyslnějších vynálezů v historii Výroby vína.
Kvevri není obyčejný keramický hrnec. Je vyrobena ze specifického druhu hlíny s vysokým obsahem stříbra a dalších minerálů, které mají přirozené antiseptické vlastnosti. Vnitřek nádoby se po vypálení tradičně vymazává včelím voskem, což zajišťuje jemnou mikroporéznost, ale zároveň zabraňuje prosakování vína do stěn. Tento proces je nesmírně náročný na trpělivost a preciznost – vlastnosti, které zdůrazňujeme i v naší sekci Rok ve vinohradu při popisu práce s mladým vínem.
Proč se gruzínští vinaři rozhodli své poklady zakopávat pod zem? Důvody jsou čistě praktické a vysoce vědecké, i když vznikly dávno před moderní laboratoří:
Absolutní termoregulace: Půda v hloubce několika metrů funguje jako přírodní klimatizace. Udržuje konstantní teplotu, která je klíčová pro pomalou fermentaci i následné Skladování a archivaci.
Gravitační čištění: Díky specifickému kónickému tvaru kvevri (zužující se dno) se veškeré kaly a sedimenty přirozeně usazují v nejnižším bodě. Víno nad nimi zůstává čisté a čiré i bez agresivní filtrace.
Ochrana před oxidací: Zakopání do země minimalizuje kontakt s kyslíkem a světlem, což jsou dva největší nepřátelé kvality každého Vína.
Gruzínská metoda je unikátní tím, že bílá vína kvasí společně se slupkami, semínky a někdy i třapinami (tzv. deda neboli matka vína). Tento postup, který detailněji rozebíráme v rubrice Do hloubky s vínem, dává vzniknout tzv. jantarovým nebo oranžovým vínům.
Tato vína jsou:
Strukturní a plná: Díky dlouhé maceraci obsahují vysoké množství tříslovin (taninů), což je u bílých vín nezvyklé.
Aromaticky komplexní: Vůně připomíná sušené meruňky, vlašské ořechy, med a podzimní listí.
Gastronomicky univerzální: V sekci Víno a jídlo bychom je doporučili k tučným masům, kořeněným pokrmům nebo tradičním gruzínským sýrům.
V roce 2013 byla gruzínská metoda kvevri zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO. To vyvolalo obrovskou vlnu zájmu mezi naturálními vinaři po celém světě. Dnes najdeme kvevri v Itálii (např. u legendárního Josko Gravnera), ve Francii i v USA.
I na Moravě se k této tradici vrací čím dál více progresivních vinařů, jako je Richard Stávek, kteří se zaměřují na Moravské vinařské poklady vyráběné s minimálními zásahy. Tato cesta k udržitelnosti je jedním z hlavních témat našich Nových trendů v pěstování.
Pokud zvažujete, Jak založit vinici nebo jakým směrem se vydat ve vlastní výrobě, podívejte se na srovnání různých stylů zrání:
| Styl zrání | Původ/Kontext | Výsledek v chuti | Filozofie |
| Kvevri (Gruzie) | Tradiční podzemí | Jantarová barva, robustnost, taniny | Úplný návrat k přírodě |
| Podmořské zrání | Moderní mořské dno | Jemnost, mineralita, specifický tlak | Technologický experiment |
| Betonová vejce | Moderní enologie | Čistota ovoce, mikrooxidace bez vlivu dřeva | Design a aerodynamika |
| Francouzský barrique | Bordeaux/Burgundsko | Vanilka, toast, kouřové tóny | Klasická elegance a prestiž |
Gruzie nás učí, že nejmodernější technologie nemusí být vždy ta nejlepší. Respekt k půdě, kvasinkám, které přináší sama příroda, a trpělivost jsou hodnoty, které prosazujeme i na Víno Morava. Ať už se rozhodnete pro klasické https://verbunk.cz/domu/vino-a-vinice/vina/moravske-vinarske-poklady, nebo sáhnete po láhvi z kvevri, pamatujte, že ve sklenici nepijete jen mošt, ale 8 000 let lidské historie.
Množení a roubování révy vinné: Jak připravit sazenice pro vaši budoucí "kvevri" vinici?
Zajímavosti v okolí: Kteří moravští vinaři již kvevri používají a kde je můžete navštívit?
Víno jako investice: Proč ceny špičkových kvevri vín na světovém trhu neustále rostou?
Zaujala vás metoda kvevri? Mohu vám připravit seznam konkrétních moravských vinařství, která tyto nádoby používají, nebo se podíváme na detailní návod, jak vyrobit víno metodou dlouhé macerace?
Čtěte dále:
Partneři
V dnešní době, kdy vinařství zažívá vlnu návratu k tradicím i experimentům, existují postupy, které jsou tak vzácné a náročné, že je zvládne jen málokdo. Jedním z nich je výroba pravého Ledového vína – ice wine (německy Eiswein). Přestože se s tímto pojmem v sekci Vína občas setkáme, originální metoda, jakou se pyšní Kanada nebo Německo, se v České republice stává kvůli oteplování planety takřka nedosažitelným unikátem.
Ledové víno je přirozeně sladký skvost, který vzniká z hroznů sklizených a lisovaných výhradně ve zmrzlém stavu. Aby mohla být šťáva legálně označena jako ledová, musí teplota při sklizni klesnout alespoň na -7 °C (v Kanadě je norma ještě přísnější, až -8 °C).
Při této teplotě voda v bobulích krystalizuje do podoby ledu. Během lisování zůstává led v lisu, zatímco ven vytéká pouze extrémně koncentrovaná šťáva – esence plná cukru, ušlechtilých kyselin a aromat. Výsledkem je silně extraktivní víno s bohatým tělem, které v rámci Průvodce výběrem vína řadíme k absolutní špičce dezertních specialit.
Pokud vás zajímá Výroba a legislativa, u ledového vína jsou pravidla neúprosná. Celý proces je hazardem, který vyžaduje pevné nervy:
Ochrana úrody: Po běžné sezóně sklizně se vybrané hrozny (často odrůdy Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené) nechají na vinici. Musí být chráněny sítěmi proti špačkům a zvěři.
Čekání na mráz: Vinaři bedlivě sledují meteorologické radary. Jakmile v noci udeří mráz, nastává okamžitá mobilizace. Pokud teplota stoupne dříve, než je vylisováno, celá snaha je zmařena.
Noční sklizeň: Sběr probíhá často mezi druhou a pátou hodinou ranní. Vše se dělá ručně v mrazu, který zalézá za nehty.
Extrémně nízký výnos: Zatímco u běžného Vína je výtěžnost vysoká, u ledového vína z 10 kg hroznů získáte třeba jen 1 litr vzácného nektaru.
Dlouhá fermentace: Kvůli obrovské koncentraci cukru kvasinky pracují velmi pomalu. Kvašení v nerezových tancích nebo sudech může trvat i několik měsíců.
Ačkoliv historicky měla Morava pro tento typ Vinné révy dobré podmínky, současná situace je kritická:
Klimatické změny: Zimy jsou mírnější. Často se stává, že kýžený mráz -7 °C přijde až v lednu nebo únoru, kdy už jsou hrozny na keřích shnilé nebo opadané.
Vysoké riziko: Vinař riskuje celou úrodu bez záruky výsledku. Mnozí proto raději volí jistotu a vyrábějí Moravské vinařské poklady typu výběr z bobulí.
Ekonomická náročnost: Náklady na ruční noční práci a minimální výtěžnost šroubují cenu lahví (obvykle o objemu 0,2 l nebo 0,375 l) do tisíců korun.
Pokud chcete ochutnat to nejlepší, vaše cesty by měly směřovat do oblastí, kde je mráz jistotou:
Kanada (Ontario, Niagara): Světová jednička, kde je klima pro ledová vína stabilní a ideální.
Německo (Mosel, Rheingau): Kolébka Eisweinu, kde se drží nejpřísnějších tradičních postupů.
Jak založit vinici – Které odrůdy jsou vhodné pro pozdní sběry a ledová vína?
Skladování a archivaci – Jak dlouho vydrží ledové víno ve vašem archivu?
Víno jako investice – Proč jsou vzácná ledová vína skvělým sběratelským artiklem?
Chtěli byste se dozvědět více o rozdílu mezi ledovým a slámovým vínem, nebo vás zajímá, které konkrétní ročníky na Moravě byly pro "ledovky" nejúspěšnější?
Čtěte dále:
Partneři
Svět vína je plný příběhů, které sahají hluboko do historie i vysoko ke hvězdám. Na našem portálu Víno Morava se věnujeme všemu, co souvisí s Vinnou révou, ale občas neuškodí podívat se i za hranice našich vinohradů. Připravili jsme pro vás výběr deseti zajímavostí, které změní váš pohled na každou sklenku.
Zvuk vína při nalévání není náhoda – tvoří ho vibrace vzduchu v hrdle láhve a každý typ vína zní trochu jinak. Pokud se chcete naučit, jak tento „zpěv“ správně vnímat, navštivte našeho Průvodce výběrem vína, kde se dozvíte více o senzorické analýze.
Láhev Romanée-Conti 1945 se v roce 2018 vydražila za téměř 13 milionů Kč. Pro mnohé je Víno jako investice fascinujícím oborem. Pokud vás láká budování vlastní sbírky, podívejte se na naše tipy pro Skladování a archivaci, které jsou pro hodnotu vína klíčové.
Vinařská historie v Gruzii sahá až 8 000 let zpět. Dodnes tam víno zraje v hliněných nádobách zakopaných v zemi – kvevri. Tato metoda dnes inspiruje i Nové trendy v pěstování, kdy se vinaři vracejí k naturálním postupům bez zbytečné chemie.
Francouzi poslali v roce 2019 do vesmíru 12 lahví Bordeaux. Po návratu chutnalo jemněji a komplexněji. Ačkoliv na Moravě zatím do vesmíru nelétáme, sekce Do hloubky s vínem vám odhalí, jak chemické procesy během zrání ovlivňují chuť v našich sklepích.
Některá vinařství nechávají zrát víno na dně moře – stabilní teplota, tma a tlak prý napomáhají jeho chuti. U nás na Moravě sice moře nemáme, ale naše Moravské vinařské poklady zrají v unikátních pískovcových a cihlových sklepech, které nabízejí podobně stabilní podmínky.
V Thajsku existuje víno, které prochází trávicím traktem slonů. Hrozny z fermentovaných výkalů mají prý jedinečné aroma! My v sekci Víno a jídlo raději zůstáváme u tradičnějších párování, ale tato kuriozita ukazuje, jak kreativní dokáže vinařství být.
Napoleon Bonaparte pil denně víno Gevrey-Chambertin. Věřil, že mu dodává sílu a odvahu. Pokud i vy hledáte víno, které má charakter, prozkoumejte naše tipy na Vinnou révu a její odrůdové variace, které formovaly dějiny.
Ve středověku se vinice sázely podle lunárního kalendáře – a někteří vinaři to dodržují dodnes. Pokud vás zajímá, jak vypadá práce vinaře během celého roku, nahlédněte do sekce Rok ve vinohradu.
Mnich Dom Pérignon chtěl původně zabránit bublinkám ve víně – a místo toho vytvořil slavné Champagne. Dnes je Výroba a legislativa mnohem přísnější a přesně definuje, co může být označeno za sekt a co za tiché víno.
Na ekologických vinicích se hlemýždi používají místo herbicidů – spásají nežádoucí rostliny mezi keři révy. Ekologie je velké téma i u nás. Pokud uvažujete o tom, Jak založit vinici šetrnou k přírodě, inspirujte se v našich článcích o udržitelném hospodaření.
Svět vína je nekončící studnice znalostí. Prozkoumejte naše další rubriky:
Zajímavosti v okolí – Kam vyrazit za nejlepšími moravskými sklípky?
Množení a roubování révy vinné – Jak si vypěstovat vlastní sazenice?
Vědomé vztahy a láska – Protože víno nejlépe chutná ve dvou.
Líbil se vám tento článek? Mohu pro vás připravit detailního průvodce o tom, jaká "vína jako investici" se vyplatí sledovat právě v roce 2026?
Čtěte dále:
Partneři
Od hliněných nádob po kvasinkové závoje – víno jako odraz kultury, historie i odvahy
Víno – jeden z nejstarších nápojů lidstva – nevzniká všude stejně. Každý region má své tradice, podmínky, a často i naprosto odlišné přístupy k výrobě. Zatímco někde pěstují hrozny v tisícileté kontinuitě, jinde se inovuje, experimentuje a vznikají nové styly. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co vinařský svět nabízí – a možná objevíš způsoby, o kterých jsi dosud vůbec neslyšel.
Gruzínské vinařství je považováno za kolébku vína – archeologické nálezy dokazují výrobu vína už před více než 8 000 lety. Typickou metodou je kvevri (někdy také qvevri nebo churi) – velká hliněná nádoba, často o objemu 500–2 000 litrů, která se zakopává do země, aby se udržovala stabilní teplota.
Hrozny – včetně slupek, semen a často i stopek – se do nádoby vloží a víno se nechá samovolně kvasit bez přidaných kvasinek. Kvašení trvá několik týdnů, následné zrání v kvevri může trvat měsíce. Výsledné víno má hlubokou barvu (často jantarovou u bílých odrůd), výrazné taniny a minerální, zemitý charakter.
Kvevri vína se často řadí mezi tzv. oranžová vína, a jsou dnes velmi populární mezi milovníky autentických, přírodních vín.
V srdci Francie, v malebné oblasti Jura, vzniká jedno z nejpodivuhodnějších vín světa – Vin Jaune („žluté víno“). Vyrábí se výhradně z odrůdy Savagnin, která se sbírá pozdě a má vysoký obsah kyselin.
Zvláštnost tkví ve způsobu zrání. Po fermentaci se víno nalije do starých dubových sudů, které se nenaplní až po okraj – úmyslně. Víno pak zraje nejméně 6 let a 3 měsíce, během nichž se na hladině utvoří kvasinková vrstva (voile), která brání úplné oxidaci, ale zároveň umožňuje vývoj charakteristických tónů.
Výsledné víno je silně ořechové, suché, pikantní a velmi specifické – milované znalci, odmítané laiky. Podobně jako sherry, ale bez dolihování.
Portské víno je synonymem sladkého, fortifikovaného vína. Vzniká v údolí řeky Douro v Portugalsku. Tajemství výroby spočívá v přerušení fermentace pomocí vinného destilátu (aguardente), čímž se zastaví kvašení a zachová se přirozený cukr z hroznů.
Víno se pak zraje několik let – buď v sudech, nebo lahvích, a rozděluje se na různé styly (Ruby, Tawny, Vintage…). Výsledkem je plné, sladké, kořenité víno s vysokým obsahem alkoholu (okolo 19–20 %).
Portské bylo původně vytvořeno, aby přežilo dlouhé plavby – dnes je z něj ikonický nápoj vhodný k sýrům, čokoládě i jako digestiv.
Sherry, typické pro oblast Jerez de la Frontera ve Španělsku, vzniká složitým procesem, který zahrnuje kvasinkovou vrstvu zvanou „flor“, víceúrovňový systém zrání („solera“), a často i dolihování (přidání destilátu).
Existuje celá řada stylů sherry – od lehkého, suchého Fino (zrající pod flor) přes Amontillado (část zrání pod flor, část bez něj), až po bohaté, ořechové a oxidované Oloroso nebo extrémně sladké Pedro Ximénez, vyráběné ze sušených hroznů.
Každý styl má jiný charakter, ale všechny mají jedno společné – hlubokou komplexnost a osobitost, která nemá v jiném vinařském světě obdoby.
V oblasti Valpolicella (severní Itálie) se vyrábí Amarone – suché, silné červené víno z přesušených hroznů. Po sklizni se hrozny odrůd Corvina, Rondinella a Molinara suší až 3 měsíce na roštech v dobře větraných podkrovích.
Během sušení ztrácejí vodu, a tím se koncentrují cukry a aromatické látky. Kvašení je pomalé a dlouhé, často trvá i přes měsíc. Výsledné víno má vysoký alkohol (15–17 %), plnou strukturu a tóny zralého ovoce, hořké čokolády, kávy a tabáku.
Je to víno pro dlouhé zrání – a dlouhé večery.
Tokajské víno z Maďarska je považováno za jedno z nejlepších dezertních vín světa. Základ tvoří hrozny napadené tzv. ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, která odpařuje vodu z bobulí a koncentruje cukry.
Tyto hrozny se pak přidávají do základního vína v přesném poměru (tzv. putně) a celý proces je zakončen dlouhým zráním v dubových sudech. Výsledné víno je sladké, ale s vysokou kyselinou, má tóny medu, sušených meruněk, rozinek a šafránu.
Tokajské Aszú je nápoj králů – a právem.
Oranžová vína vznikají metodou typickou pro červená vína – tedy kvašením bílých hroznů na slupkách. Získávají tak jantarovou barvu, vyšší třísloviny a zemitou chuť.
Nejde o novinku – právě naopak. Jde o návrat ke starověkým postupům, dnes znovu objevený vinaři ve Slovinsku, Rakousku, Itálii, ale i na Moravě. Oranžová vína bývají naturální, nefiltrovaná, bez síry – a hodí se k delikátním pokrmům i k přemýšlení.
Ačkoli technicky nejde o víno, saké si zaslouží zmínku. Vyrábí se z rýže, vody a speciální plísně koji, která rozkládá škroby na cukry – a ty se následně fermentují.
Proces je komplikovaný, přesný a kulturně hluboce zakořeněný. Výsledkem je jemný, hladký, elegantní nápoj s nižší kyselinkou a vyváženou chutí. Pije se studený i teplý, a v Japonsku je součástí rituálů i běžného života.
Každá z těchto metod ukazuje, že víno není jen produkt, ale příběh. V některých případech příběh tisíciletý, jinde inovace posledních dekád. Co mají všechny společné? Odvahu nechat hrozny vyprávět – různými jazyky, vůněmi, barvami i texturami.
Čtěte dále: